2001: Vesmírná odysea
Arthur C. Clarke (p)
Vesmírná odysea série
< 1. díl >
Na Měsíci je objeven záhadný objekt. Důsledky nálezu jsou natolik významné, že je kvůli němu vůbec poprvé vyslána lidská posádka hluboko do Sluneční soustavy. Ale než výprava dosáhne cíle, vyskytnou se potíže, narůstající do děsivých rozměrů… Slavný román napsaný v době, kdy přistání na Měsíci bylo ještě pouhým snem, přetvořený do jednoho z nejvýznamnějších filmů všech dob, strhující, prorocký. 2001: Vesmírná odysea je příběhem o přetrvávající otázce místa člověka ve vesmíru. Román vychází u příležitosti čtyřicátého výročí svého vzniku a na památku Arthura C. Clarka, nedávno zesnulého velmistra žánru.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , Laser-books (Laser)Originální název:
2001: A Space Odyssey, 1968
více info...
Přidat komentář
Kniha, která patří k povinné četbě fanoušků sci-fi, ale neuchvátila mne natolik, abych ji četl v nejbližších letech znovu. Oproti filmu ale pochopitelnější.
Tři a půl.
Ak porovnávam s filmom, tak tá prvá časť s opoľudmi mi v knihe prišla slabšia, lebo zatiaľ čo vo filme vidíme toho opičiaka ako pod záhadným vplyvom monolitu a za zvukov duniacej "tadáááá" hudby mláti tou kosťou, v knihe Clark opisuje ako si monolit opičákov preskenuje a potom im vštepuje novátorské myšlienky, čo bolo moc polopatistické. Druhý dielik mozaiky s cestou na mesiac je zas vlastne iba technický popis letu ( pobavil ma suchý zips na topánkach stewardky ) zakončený jedným mrknutím na MAT1 a potom už nasleduje hlavný a najlepší bod programu, teda cesta Discovery k Saturnu a súboj so "šialeným počítačom". Finále v surrealistickom móde kde zostávajúci hrdina zažije haluškoidný prelet galaxiou a zmení sa na hviezdne dieťa oplývalo veľmi plastickými a živými popismi, takže sa mi to v hlave krásne vizualizovalo a to musím extra oceniť. Takže nakoniec za štyri.
Sci-fi úplně neholduju, avšak ze zvědavosti kvůli porovnání s filmem jsem se rozhodla to zkusit. Dočkala jsem se velice příjemného překvapení, které se dobře četlo, jenom jsem se musela prokousat pravěkou částí.
Ač jde ve sci-fi literatuře o naprostou klasiku, já vlastně před čtením o knize nevěděl skoro nic, jen tu pointu o "vraždícím počítači". Paradoxně se mi možná i proto do Vesmírné odysey až tolik nechtělo a dlouho jsem její čtení nesmyslně odkládal (příběhy o strašně zlé umělé inteligenci mě dnes už nudí).
Pak jsem teprve zjistil, že zaprvé ta kniha vůbec není o strašně zlé umělé inteligenci (vlastně v počtu stran ten počítač takřka nehraje roli), zadruhé Clarke opravdu uměl psát. Už první kapitola o životě pračlověka byla napsaná tak neuvěřitelně poutavě, že mi na jejím konci bylo až líto, že není celá kniha jen o tom, a že se skočí v čase do budoucnosti. Nicméně ten skok čtivosti samozřejmě nijak neubral a až na příliš ujetý/surrealistický závěr Vesmírná odysea nenudila ani chvíli. Úplným právem klasika.
"Echt" sci-fi, aspoň jak já si jej, jako neznalec žánru, představuji - vesmírná loď plující v nekonečném kosmu, roboti, mimozemská civilizace, objevy, záhada...Nebylo to sice pro mne čtení, které by mi nedovolilo od knihy odejít, zejména první polovina byla hodně pozvolná, přesto na mne působilo tak nějak solidně a nadčasově a jeho představa mimozemské civilizace, kterou zde vlastně poznáváme pouze nepřímo, byla hodně zajímavá.
Velkým překvapením pro mne byly pasáže popisující vesmír a poslední cestu P.Bowmana se svou až básnickou atmosférou - je vidět, že pro autora znamená vesmír něco mnohem více než jen kulisa pro jeho příběh.
Kubrickův film mi doposud unikal, ale při příští příležitosti si jej ze zvědavosti, jak ztvárnil vizuálně právě tyto pasáže, určitě nenechám ujít.
Zajímavá teorie od slavného spisovatele Arthura C. Clarka, která by mohla být pravdivá - nebo taky ne. Kdo to vlastně ví? Kniha se četla naprosto sama, vtáhla mě do děje a já jsem společně s hlavními hrdiny prožívala jejich strasti a objevy. Naprosto dokonalá sci-fi kniha o "mimozemšťanech", jaká kdy byla napsaná. Doporučuji všem milovníkům sci-fi.
Kniha o monolite od vysoko vyvinutej mimozemskej civilizácie, ktorý sa objaví pred 5 miliónmi rokmi pri úsvite ľudstva, keď naším primitívnym predchodcom dal základy logického premýšľania a ktorý má zrýchliť evolúciu vybraných druhov. Ten istý monolit objavíme v roku 1999 na povrchu mesiaca. Keď sa vedci pri jednej expedícii k monolitu priblížia, vyšle monolit signál k Saturnovému mesiacu (vo filme vyšle signál k Jupiteru). Dva roky neskôr smeruje k cieľu signálu vesmírna expedícia, pri ktorej sa vysoko umelo-inteligentný palubný počítač (HAL 9000) zblázni a zavraždí posádku, z ktorej prežije len kapitán Bowman. Ten má pokračovať v misii. Na konci sa dostane k ďalšiemu monolitu, ktorý sa premení v transdimenzionálny portál, v ktorom Bowman nielen zistí, že ľudstvo nie je jediný druh, ktorý si monolit vybral, ale jeho život mu v mimočasovom zrýchlenom móde prejde pred jeho očami až do okamihu, kedy má zomrieť, keď sa monolit znovu objaví a Bowman sa premení vo hviezdne dieťa! Monolit nielen slúži na to, aby premenil primitívny druh na inteligentný, ale aby premenil kapitána Bowmana na superbytosť, pre ktorú čas ani priestor nehrajú žiadnu rolu a pre ktorú vesmír je ihriskom poznávania a predznamenáva tak evolúciu človeka. Mozog taviaca kniha a film, ktoré ak ste na prvý raz nepochopili, nemusíte si to nijak vyčítať.
Kdysi jsem viděl film a i přes velmi potitivní kritiku mi prostě přišel takový nemastný, neslaný To vše až do chvíle, kdy jsem se rozhodl přečíst si jednu z klasických knížek světové scifi... Knížka se mi moc líbila, ale pripadá mi, že tak dobře funguje jen ve spojitosti s filmem, neboť jedno doplňuje druhé.
Velmi silně se rozmýšlím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Říkám si, z jakého důvodu jedno z nejvíce vyzdvihovaných sci-fi pro mne nebylo od začátku za pět hvězd? Těžko říci, sám nevím... Ač kniha obsahuje asi všechno, co bych jen mohl chtít (tajemný artefakt, průzkumná loď, vraždící počítač - asi nejlepší část! -, tajemství, objevování vesmíru,...) přesto mne nedokázala stoprocentně zaujmout. Možná jsem knihu příliš dlouho odkládal a pak nezačal číst ve správnou chvíli. Určitě přečtu i všechna pokračování, neb mne zajímá, kam se bude děj vyvíjet, ale rozhodně se někdy vrátím i k 2001 a zkusím si ji přečíst znovu. Třeba to už bude lepší. Prozatím čtyři hvězdy, ale s odřenýma ušima.
Po prvý krát som to čítal ešte na základnej škole. Odvtedy som si to niekoľko krát zopakoval. Ja neviem. Mne sa tá kniha zdá stále lepšia:)))
Úžasné nápady a prostření. Naneštěstí, popisnost, na níž celé dílo stojí, je často ubíjející. Přesto je nutno přihlédnout k tomu, kdy bylo dílo napsáno, a myšlenku jakou v sobě nese.
Nedostižná, nadčasová báseň v próze, kterou už ACC nikdy nepřekonal. Četla jsem poprvé někdy ve 13 letech a dodnes si připadám jako začarována kouzlem, které, jak doufám, nikdy nevyprchá. Nechávám si 2001 jako lahůdkovou sváteční literaturu. Na rozdíl od dalších pokračování, které pro mě jsou "jen" kvalitní dobrodružné příběhy. Jednička je však výjimečné dílo. Dál mi docházejí slova.
PS. Překlad Vladimíra Svobody neváhám nazvat kongeniálním!
Člověk čeká na pointu a ona není nic moc. Jedinou zajímavou část díla představují morální dilemata počítače. Jinak jsem stále myslela na Červeného trpaslíka... ale nejsem čtenář sci-fi, toto byl jen pokus se do žánru dostat četbou klasiky a očividně se minul účinkem.
Já nejsem čtenář sci-fi, ale tuto kultovní knihu jsem si prostě chtěl přečíst. Je to skutečně nadčasová záležitost, čtení je velmi poutavé a konec :) .... Zkuste taky a uvidíte.
Odysea je naprosto skvělá kniha a HAL 9000 je už takřka ikonický. První část knihy, ta pravěká, mě ještě tolik nenadchla, ale jakmile se s Clarkem ponoříme do vesmíru nastává ta správná jízda. Doporučuji všemi deseti!
Mám rád scifi, viem že je to klasika a velmi som sa na túto knihu tešil, preto je moje sklamanie o to väčšie, no jednoducho ma to nebavilo. Nejak mi nesadol štýl písania autora, čo je prekvapenie, pretože film som videl, aj keď, už pomerne dávno, ale viem, že sa mi vtedy páčil.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2008 | 2001: Vesmírná odysea |
1984 | Setkání s Rámou |
2005 | Konec dětství |
1994 | Návrat Rámy |
2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |
To bylo tak pěkné! Když to čtete skoro si neuvědomíte, že to bylo napsané před půl stoletím!
Některé kapitoly mi přišly moc technicky zaměřené, což právě asi docení lidé, kteří se v tom vyznají, což já bohužel nejsem a uvítala bych spíš víc náhledů do hrdiny, ale každý to má rád prostě jinak. S autorem ani nemusíte souhlasit ohledně jeho názoru na evoluci stejně jako já, ale když vás vezme v ten krásný vesmírný svět, tak mu to odpustíte.
Prostě pěkné scifi. Tečka