Veterinářka
Gillian Hick
Ať už kastruje koně v Dublinu nebo odřezává rohy skotu na wicklowském venkově, zachraňuje zraněné kočky před podvraťáky nebo se potýká se zdrogovanými hlídacími psy, veterinářku Gillian Hickovou humor nikdy neopouští. A právě její neutuchající smysl pro humor se promítá do této knihy, jež je jakýmsi záznamem náročných situací, se kterými se v práci jako čerstvě promovaná veterinářka setkává. Nejen že musí pomoci zvířatům od jejich neduhů, ale musí se vypořádat i s „lidskými“ nástrahami v podobě dohazovačských matek nebo šovinistických farmářů, nemluvě o chlapících, kteří se neustále ptají: „A kde je ten opravdickej veterinář?“... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
Vet on the Loose, 2005
více info...
Přidat komentář
Musím přiznat, že mne kniha moc nebavila. Nejde v ní ani tak o román, jako o sled příběhů ze života veterinářky. Humorná mi taky moc nepřipadala. Nicméně mám alespoň další bod do čtenářské výzvy. Ze života veterinářů znám zábavnější romány.
Tuto knihu jsem si vybrala, protože jsem potřebovala změnit žánr. Je napsaná jazykem srozumitelným i pro laiky, kteří do prostředí veterinářů prostřednictvím knih pouze nakukují. Velmi dobře se mi četla, jen bych ji nenazývala humoristickou. Sice obsahovala i vtipné příhody ze života začínající veterinářky, ale ty smutné a dramatické pro mě převládaly.
Tato kniha se mi četla lehce a příjemně. Je psána svižným a vtipným jazykem. Smutná a vážná témata této profese vyvažují veselé a povzbudivé příhody mladé začínající veterinářky. Je to milé čtení. Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě a musím říci, že mě bavila.
Práce se zvířaty mi přijde zajímavá, různorodá. Po přečtení knihy mi přijde ještě zajímavější. Kniha se čte dobře, příběhy nejsou nijak dlouhé. Myslím, že se autorce povedla.
Mě se kniha moc líbila a příběhy jsou opravdu ze života. Sdílela jsem s autorkou pocity radosti ,smutku, únavy a také lásku ke svému povolání. Rozhodně doporučuji.
Humorná kniha? Rozhodně ne. Poslouchala jsem jako audioknihu, ale nedoposlouchala. Ne že by byla špatná, jen já nejsem ten pravý čtenář / posluchač pro ni. Některé příběhy byly příliš smutné, je pro mne zbytečné, abych se týrala a zatlačovala slzy, protože dojde k uspání psa apod.
Kapitola se Šnečkou byla ale kouzelná, být veterinářkou, řeším situaci úplně stejně.
Velmi příjemně napsaná kniha, byť humorná zase tolik nebyla, ale utvrdila mě v tom, že jsem se kdysi dobře rozhodla, že se přece jen raději veterinářkou nestanu :)
Krásné a chvílemi i smutné čtení o životě a praxi jedné veterinářky, která se musí potýkat s předsudky ale vypořádá se tím s přehledem a humorem.
(audiokniha)
Velmi dobře načtená kniha a musím také přiznat, že mi v posledních dvou dnech dokonce i trochu zlepšila náladu ;-). Autorka s humorem a lehkostí popisuje své vlastní zážitky jako čerstvá veterinářka, která na irském venkově bojuje nejen s často vzpurnými zvířaty, ale hlavně (jako žena s tímto povoláním) s nedůvěrou farmářů. Historky jsou výborné, někdy smutné a jindy zase veselejší, jedná se spíš o takové střípky ze života, než o nějaké ucelené vyprávění. A protože se mi autorčin styl psaní líbil a já jsem se u knihy opravdu dobře pobavila, dávám plný počet - a kromě toho by mne potěšilo, kdyby autorka napsala třeba i nějakou další knihu ze svého zajímavého profesního života :-).
Pro četbu knihy VETERINÁŘKA jsem si zvolila formu audioknihy. Namluvila ji členka činohry Národního divadla v Brně Jana Štvrtecká, která má s namlouváním audioknih bohaté zkušenosti a díky jejímu přednesu jsem si poslech maximálně užila.
Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou této knihy je irská veterinářka Gillian, samotná autorka knihy. Jedná se tedy vlastně o životopis/memoáry. Autorka vzpomíná na dobu svého studia, jak se seznámila se svým manželem a hlavně na její veterinární praxi, která rozhodně není procházka růžovou zahradou obecně, na irském venkově obzvláště. Musí každodenně řešit spoustu zapeklitých situací, kdy některé jsou velice fyzicky náročné a dojde-li na úmrtí pacienta, tak samozřejmě jsou náročné i psychicky. Nicméně Gillian má velmi sympatickou povahu s přirozeným smyslem pro humor a pozitivním náhledem na svět, což jí v mnoha situacích pomáhá. Dokáže se tak vyrovnat i s předsudky mnohých irských farmářů stran toho, že křehká žena se na tuto práci nehodí. Gillian je ovšem zářným příkladem toho, že to tak není.
Jak jsem psala již v úvodu, audiokniha je perfektně zpracovaná, přednes paní Štvrtecké mi byl velice příjemným společníkem. Pokud máte chuť na nějakou odpočinkovou záležitost a máte rádi příběhy z veterinární praxe je tato kniha/audiokniha naprosto ideální. Počítejte ovšem s tím, že se nebudete usmívat po celou dobu, mně i slzička ukápla.
Drsné i velmi milé příběhy mladé veterinářky, kterou navíc někteří farmáři při její fyzicky náročně práci podceňují. Je ale jistě hezké vykonávat práci, která vás tak naplňuje . Miluji zvířata, proto byla pro mně kniha příjemně stráveným časem.
Potřebovala jsem vypnout a k tomu se tohle docela hodilo, i když samozřejmě číst si o umírajících psech a kastraci býka jednoho taky nerozveselí. Nicméně je to oddechovka, přečteno na dva zátahy, jen je to prostě kniha, kterou si přečtete a zapomenete na ní a to mi prostě někdy přijde strašná škoda. Netvrdím, že je nutný konstantně číst veledíla, ale někdy z toho mám trochu výčitky svědomí. Stejně tak jako když koukám na seriály na Netflixu. Ale asi to je někdy třeba no, výčitky nevýčitky.
kniha se četla dobře, a to i díky vhodnému členění na krátké kapitoly. Jednotlivé příběhy (zážitky mladé anglické veterinářky) byly dobře napsané, místy i humorné. hlavní postava ví co chce, je sympatická, empatická a vtipná ale také odvážná a sebevědomá.
Velice povedená kniha...bylo pěkné se dozvědět, jaká je vlastně práce veterinářů...musím přiznat, že jsem si jí představovala jinak...asi snadněji? Lehčeji? Ale to jsem se hodně zmýlila...
Gillian se mi zamlouvala hned od začátku...hlavně proto, jak byla silná, cílevědomá, trpělivá, ochotná a sebevědomá. Přesně taková bych chtěla být taky...vědět, co chci a jít si za tím i přes všechny překážky. Všechno zvládala skvěle...jasně, byly chvíle, kdy to nedopadlo, ale bohužel to se stává...nikdo nemůže být dokonalý.
Celkově se mi kniha líbila a krásně se četla. Byla i vtipná, poučná a občas i smutná, protože i přes všechnu snahu, jakou člověk má, nemůže zachránit všechny...ale hlavní je to nevzdat.
Bavila jsem se. Vtipně popisovaná nelehká práce ženy ve světě mužů.
ČV 2020 ...... vysněné povolání
Příjemná oddechovka, dobře se četla