Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
Čtvrtá část ságy o Zaklínači. Vysogota z Corvia, zneuznaný filozof, který žije ve vyhnanství uprostřed močálů, nachází jednoho dne těžce zraněnou dívku. Ošetří ji a zachrání ji život. Čas plyne a ona mu vypráví svůj příběh, snažíce se zakrýt pramenem vlasů hlubokou jizvu hyzdící její tvář… Poznáváme příběh o tom, jak se z Ciri stal nelítostný zabiják, dívka smrtící ve svém hněvu a neochvějná ve svých rozhodnutích. Poznáváme co se dělo s bandou potkanů a seznamujeme se s nájemným vrahem, jehož jméno jest Bonhart. A setkáváme se se smrtí… Sledujeme putování Geraltovo a hledání Druidů, kteří by mohli vědět, kde se Ciri nachází. Narážíme na půlelfa Schirů, jehož úkolem je Geralta zabít. Sledujeme plameny a zakrýváme si uši před výkřiky upalovaných… Posloucháme, jak elf Avallac'h rozpráví o tajemném proroctví pronásledujícím Ciri, následujeme kroky Yennefer při hledání úkrytu mága Vilgefortze. Účastníme se soudu s vnímačkou Kennou. Dozvídáme se, jak Ciri přišla ke svému meči a koni… A na každém kroku je smrt, utrpení. Osud je nevyhnutelný a vše spěje k jednomu jedinému bodu. K jakému? Kdo ví… Nikdo si nemůže být jist svým životem, nikomu se nedá věřit. Přišel věk meče a sekyry, věk vlčí…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1998 , LeonardoOriginální název:
Wieża Jaskółki, 1997
více info...
Přidat komentář
Čtu, čtu, místy je to zajímavé, místy méně, často ztrácím koncentraci, abych nakonec dočetla do konce a zjistila, že vlastně vůbec nevím, o čem to bylo.
Pro jistotu jsem si přečetla pak ještě nějaký zpracovaný obsah knihy, a zjišťuji, že to nebylo o ničem. Připomnělo mi to jednu přednášku z vysoké školy, kde jsem za dvě hodiny vyuky zapsala 2 věty, které podle mě byly důležité, zatímco ostatní měli popsaných několik papírů.
Ne, tento díl mi fakt nic neříkal. Moc omáčky a jen stopové množství důležitého děje. Takový homeopatický díl Zaklínače. Pro mě zatím nejhorší z celé série, o ničem.
Tenhle díl Zaklínače byl plný napětí, mlhy a velkých dobrodružství. Oproti předešlému dílu v něm zaznívala i špetka naděje do budoucna. Naděje spíš připomínala malý plamínek sirky v tmavé jeskyni. Ale i to málo znamenalo pro hrdiny hodně.
Tato kniha a vlastně i celá série mě nadchla víc než Pan prstenu. Fakt výborně napsaná kniha a dva předchozí díly jsou taktéž výtečně napsaný. Moc jsem se u toho bavil.
Nádherná kniha. Hlavně velké finále, které nám předvede Ciri na konci této knihy. Zde konečně dostává série Zaklínače smysl a příběh začne být konečně zajímavý a strhující! Když celou sérii budu brát jako pětidílnou a vyhodím z ní povídkové knihy pak první kniha (obohacená o to, co jsem jí vytkl), Věž vlaštovky a Paní jezera by byly dostačující a úžasnou trilogií světa Geralta z Rivie.
Tentokrát mi přišlo trošičku horší to prokousávání se celou knihou, ale musím říct, že Sapkowski opět nezklamal. Poslední kapitola byla skvělá.
Sapkowski brutálně žongluje s vyprávěcí strukturou románu, Ciri pomalu, leč jistě přebírá otěže hlavní postavy. Ze zdánlivě nesourodé mozaiky vypravěčských stylů, motivů a událostí se posléze vyloupnou dvě neskutečně působivé epizody - setkání krále a špióna a excelentní ledové finále. Sapkowski moc dobře ví co dělá, a kde se nachází. Na vrcholu tvůrčí kreativity. Nádhera!
Forma vyprávění této knihy o Zaklínači a jeho světě, mě přímo uchvátila. Jednotlivé příběhy se prolínají, vyprávějí je různí vypravěči. Jejich líčení se chvílemi překrývají, navazují na sebe, doplňují, aby se vzápětí zase rozeběhla různými směry. Autor si tentokrát ze všech knih nejvíc hraje s nadsázkou, různými odkazy, variacemi jmen...úplná lahůdka.
Nikdy jsem nic podobného nečetla, je to moje první velká fantasy série. Nestačím se divit, jak je příběh spletitý, postavy složité, prostředí rozmanité... A přesto je vše tak moc "reálné'. Tentokrát jsem neměla tolik času a knihu dost odkládala, proto jsem se začala ztrácet v intrikách a postavách... Závěr byl ovšem skvělý. Hned jsem sáhla po pokračování. Jak tohle dopadne?!
Čo sa dá napísať k Veži lastovičky? Len toľko, že je to najlepší diel celej ságy a to bezkonkurenčne. Silno pochybujem, že záverečná časť bude lepšia, tu Sapkowski prekonal sám seba.
Krátky citát:
"Nikdy som nepochopil, prečo si u vás, ľudí, väčšina nadávok a urážok berie inšpiráciu z oblasti erotiky. Veď sex je pekný a poskytuje radosť, príjemné pocity. Ako môžete názov pohlavného orgánu používať ako vulgárne synonymum…"
Věž vlaštovky je o kapku slabší díl, než byl Křest ohněm, to si nebudeme nalhávat a řeknu to narovinu. Ale ovšem nebylo to tak špatné abych strhával hvězdičku, to vůbec ne. Pořád se jedná o maximálně povedenou a vynikající knihu. Proč si myslím, že to bylo slabší než předešlá kniha, bude asi tím, že se mi nelíbila postava Vysogoty. Pořád jsem ho měl před očima jako starýho pedofila :DDD Ale to byl subjektivní pocit, samozřejmě. Ten závěr byl ale excelentní, Ciri na bruslích, kapky krve na sněhu... mmm prostě nádhera.
Tak to bylo něco... ani nevím, kde začít. Děj je vyprávěn velmi zajímavě - čteme mozaiku různých vyprávění, která pak splyne v jeden příběh. Na scénu nastupují skvělé záporné postavy a s nimi i pořádná dávka krutosti. Vykreslení krvechtivé lůzy mi nahánělo husí kůži. U scény v aréně jsem byl parádně znechucen. Přesně tak si představuji, že tady vypadal středověk. Úplně z toho při čtení sálá krev a špína.
Od posledního dílu se i pořádně posunul příběh a s ním i vývoj hlavních postav. Všechny interakce mezi nimi byly skvost. Ani na chvilku jsem se nenudil. A ten "buranský" středověký humor!
Počula som názor, že tento diel je číry chaos. Neustále prepletanie rôznych časových rovín, priestorov, naratívnych hľadísk a dejových línií, ktoré obsahujú neudržateľné množstvo postáv. Môj názor: nebuďme leniví čitatelia! :D keď vynaložíte kúsok úsilia a budete čítať pozorne, užívať si búrlivé vlnobitie rôznorodých fragmentov príbehu, budete odmenení úžasne dynamickým, iskrivým príbehom (niet jedinej príbehovej línie, ktorá by ma nudila). Páči sa mi nástup naozaj zaujímavých záporných postáv (napr. Bonhart), množstvo úderných scén krutosti ľudí (nie vždy má netvor štyri nohy), vývoj postáv (Ciri), realistickosť charakterov, nasvecovanie scén z viacerých uhlov pohľadu (viacero postáv opisuje tú istú situáciu), štylistika/jazyk i spomínaná fragmentárnosť rozprávania. Prosím, nech príbeh nekončí :)
Není, co vytknout. Autor stále drží kvalitu, napínavý děj, zajímavé postavy - sympatické i nesympatické, nikdo není černobílý. Příběh se čte velice dobře.
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači fantasy
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Ce se týká děje Geralt a Ciri, tak kniha je zajímavá, to ostatní je nuda a zbytečné. Bohužel, toho "zbytečného" je tam docela hodně.