Vězeň času
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387374/bmid_vezen-casu-bQa-387374.jpg
4
273
273
Tom Hazard má neuvěřitelné tajemství. Na pohled možná vypadá jako obyčejný jednačtyřicetiletý muž, ve skutečnosti však žije už několik století. Na vlastní kůži prožil mnohé – hrál divadlo se Shakespearem v alžbětínské Anglii, účastnil se zaoceánských výprav s kapitánem Cookem, popíjel s Fitzgeraldem v Paříži 30. let... Měnil identity, aby přežil bez prozrazení, ale nyní se ho minulost pokouší dohonit. Jednou provždy se bude muset rozhodnout, zda zůstane v minulosti uvězněn či konečně začne žít v současnosti. Ocitáme se s Tomem v Londýně, kde přijímá místo učitele dějepisu – ideální pro někoho, kdo zná dějiny doslova z první ruky. Ve škole potkává šarmantní učitelku francouzštiny, která mu pořádně zamotá život. Protože jediné, co Tom nesmí, je zamilovat se. Vězeň času je milostný příběh procházející staletími a kontinenty. Originální román o tom, že kdybychom měli dostatek času, nejspíš bychom žili šťastně až do smrti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Metafora
Originální název:
How to Stop Time, 2017
více info...
Přidat komentář
Nesmrteľnosť a podobné tematiky sú takým vďačným námetom. Ale táto kniha vďačného čitateľa vo mne nevzbudila. Pre mňa bol hrdina večne sťažujúcim, ktorý svojou nemohúcnosťou nedokázal objaviť nejakú radosť aj v takomto spôsobe živote. A to, na základe akých argumentov sa pridal a zostával vo spolku Albatros, ma o jeho rozumových kvalitách nepresvedčilo. Priemer, zostala som nespokojná.
Po delší době kniha, která se četla sama a vtáhla mě do děje. Oddychové čtení s trochou napětí a se špetkami životní moudrosti.
Tak trochu jsem čekala něco jiného. Jako nápad je to dobré, ale hůře propracované. Tom se neustále ztrácel v čase, což na jednu stranu bylo zajímavé, na tu druhou nudné a málo rozepsané. Celkově děj stagnoval a ke konci knihy jsem čekala přesně takový závěr. Škoda, hodnotím jako slabý průměr.
Knihu mi poslala Martina Zrubcová (v Databázi knih má profil Mandalka74). Za knihu děkuji. Námět knihy je zajímavý – cestování v čase. V minulosti jsem si povídal s tátou o tom, jaké by to bylo, kdyby se lidé v současné době dožívali vysokého věku, jak je to popisováno v Bibli ve Starém zákoně. V té době se někteří lidé dožívali vysokého věku. Nejstarší muž se jmenoval Metuzalém, který měl přes 900 let. V knize VĚZEŇ ČASU hlavní hrdina Tom má přes 400 let, ale vzhledově vypadá na čtyřicetiletého muže, stárne pomaleji než normální smrtelníci. Zažívá různá dobrodružství, setkává se s významnými osobnosti – Shakespeare, Fitzgerald, Cook, v jeho životě se vyskytují také ženy.. Kniha má 5 částí, autor přeskakuje z minulosti do přítomnosti v různých stoletích, což lze určitě očekávat od knihy s tématikou cestování časem. Kniha se celkově četla dobře, občas jsem se přistihl, že moje myšlenky odlétají jiným směrem a na knihu se dostatečně nesoustředím, ale to nebyla autorova chyba. Spíše to bylo způsobeno smutkem, který mne chytil do svých spárů, ale jen na chvíli. :) Kniha určitě nedosahuje vrcholu, při které bych ji hodnotil všemi 5 hvězdičkami. Každopádně si zaslouží 80 % a čtenáři, kteří mají rádi knihy s námětem cestování časem, mohou tuto knihu vyzkoušet. V knize jsem nalezl také citáty, které upoutaly moji pozornost.
Zdá se mi, že v minulosti jsem už psal komentář, ve kterém jsem uvedl, že není důležité, jak vysokého věku se člověk dožije, ale jak svůj život prožije. A tuto informaci jsem už četl v několika knihách. Určitě je na tom kus pravdy. Někdo se dožije vysokého věku a je třeba celý život nešťastný, neprožil ho naplno, jak si přál a trápí se tím, cítí se osamělý a nešťastný, a protikladem může být člověk, který se dožil nízkého věku, ale život prožil s plným nasazením a užil si ho plnými doušky. Když se zamyslíme nad těmito případy, co je pro člověka lepší, když by si měl vybrat mezi těmito dvěma možnostmi? Kniha je o čase. V dnešní době hodně lidí říká, že nemá čas na spoustu věcí, plánují si svoji budoucnost, navracejí se do minulosti a přítomnost jim často uniká mezi prsty. To se také často píše v některých motivačních knihách. I já se někdy přistihnu, že se navracím do minulosti, ale myslím si, že už je to méně intenzivní než v minulosti. Do budoucnosti se raději nedívám, mám pocit, že nebude moc růžová. :) Každopádně se pokusím zaměřit na přítomnost a žít v přítomném okamžiku. Myslím si, že určitě není nic špatného na tom zavzpomínat si, anebo mít nějaké plány do budoucna, které bychom chtěli zrealizovat, ale hlavní část by měla tvořit přítomnost. Hodně jsem se zase rozepsal, ale už končím. :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Klíčem ke štěstí není být sám sebou, protože co to vlastně znamená? Každý máme řadu já. Ne. Klíčem ke štěstí je najít lež, která nám nejvíce vyhovuje.
Když nemáte co ztratit, není proč se bát změn, ale ani je není nutné vítat. Změna je život.
Lidé, které miluješ, nikdy neumřou.
Ten, kdo má strach, že bude trpět, už trpí tím, čeho se bojí.
Nemluvím pravdu tak často, jak bych měl, ale tak často, jak si troufám, a až budu starší, budu si snad troufat o něco víc.
Nic v životě není jisté. Právě díky nejistotě víte, že existujete.
Minulost byla – je – jednosměrná. Musíte po ní jít vpřed. Ale nemusíte se jen ohlížet. Někdy se můžete prostě jen rozhlédnout a být šťastný tam, kde právě jste.
Tohle se mi četlo samo. Už dříve, když kniha vycházela u nás, mi byla nabídnuta k přečtení, ale já tehdy odmítla. Nebyla jsem si jistá jestli mě tenhle žánr osloví, protože v té době mě to prostě nebralo. Jenže dnes je jiná doba. Zkouším nové žánry a tahle kniha mě k sobě tak nějak přitahovala už delší dobu.
Příběh Toma a jeho osud mě k sobě hezky přikoval. Líbilo se mi cestování časem. Nebylo to násilné přelétávání sem a tam. Mělo to příjemný spád a konec hezky překvapil.
Opravdu zábavná jízda napříč staletími. Originální.
Neměla jsem čas číst knihu na jeden zátah, a opravdu jsem se těšila na každou chvilku s ní. Žádná kapitola nenudila. I když se dalo předpokládat jak to celé dopadne, bylo to fajn, že to tak dopadlo. Tak jak každý, krásný, obyčejný život!!
Od autora jsem přečetla i "autobiografické" dílo - Důvody, proč zůstat naživu - to byl důvod, proč jsem hrábla i po téhle beletrii, líbil se mi totiž autorův styl psaní a zajímalo mě, jak sám implementuje svou minulost (panika, deprese, úzkost) do svého hrdiny - Toma.
Jo, je to čtivé, děj odsejpá, zajímavé bylo i přeskakování v čase - spousta flashbacků z Tomova života, ale přesně tohle mě fascinovalo, jakým čtivým způsobem to autor dokázal napsat. Nikde jsem se v ději neztrácela, vše bylo promyšlené do detailu.
Nechápu jak v mohla hlavní postava v tom svém depresivním psychickém stavu žít tak dlouho - a z toho plyne: Mínusy - nedotažený konec. (spoiler) Najednou se objeví Marion (pěkné jméno) a Tomovi je najednou hej ... konec.
Vůbec nevím, co si mám o téhle knize myslet.... Takové sci-fi.... Ale zblbla mě pěkně!!! .... Že jsem si šla guglit, jestli ta jeho 'genetická' dispozice opravdu existuje nebo ne..... :-) ne, nejsem blondýna :-).... a to jsem bývalá zdravotní sestra....
Dobře se čte.
Zajímavý námět - vidět kolem sebe stárnout ostatní a sám tělesně nestárnout. Co však duše?
Citát:
"My nejsme ti, kterými jsme se narodili. Jsme ti, kterými jsme se stali. Jsme takoví, jak se k nám chová život."
"Nemluvím pravdu tak často, jak bych měl, ale tak často, jak si troufám."
Neuvěřitelně moudrá a lidská knížka! Podle jejího tématu by si člověk myslel, že se jedná o nějakou fantasmagorii cestování časem, ale nemohl by se mýlit víc. Knížka je velmi reálná, čtivá, její autor si opravdu pohrál s jejím zpracováním a postavami.
Tahle knížka mne teda nenadchla. Ne, že by nebyla čtivá, nebo že bych si neuměla představit, že někdo stárne pomalu a žije staletí (mám větší smysl pro nesmysl), ale hlavní hrdina mne docela rozčiloval. Za 1) je divné, že ho nenapadlo měnit vzhled, opticky stárnout tím, že si nechá narůst vousy apod. a za 2) je divné, že si všechno pamatoval. Já si fůru věcí nepamatuju už po pár letech, natož po staletích. :-)
Úžasný příběh plný hlubokých myšlenek životní moudrosti. Doporučuji všem, kniha umí dýchnout tou správnou atmosférou. Přečteno během dvou dnů.... Poutavě a čtivě napsané, pobaví, rozněžní, rozesmutní, ale hlavně vám zaseje tu správnou myšlenku - Kolik životů potřebujeme, abychom se konečně naučili žít?
Kolik životů potřebuje člověk prožít, aby byl šťastný? Poutavý příběh o prostém "tady a teď" a potřebě lásky.
Originální námět. Pomalejší začátek, ale pak kniha postupně gradovala. Mohu všem doporučit.
Kolik životů potřebujeme, abychom se naučili žít? Tomovi Hazardovi stačí jeden a to neobvykle dlouhý.
Nemám slov. Jeden z nejpřekvapivějších objevů letošního roku, který vám ukáže, že i pohádkově dlouhý život má své pro a proti. Můžete procestovat svět. Být součástí historie. Zažít přelomové objevy. Žít kdekoliv a být naprosto čímkoliv chcete. Ale zároveň budete osamělí. Uvidíte umírat své blízké. Nic kolem nás není věčné a dlouhověkost proto není úplně výhra. Prožijete raději jeden život s láskou nebo budete čelit všem dlouhým rokům sami? V téhle knize najdete spoustu krásných myšlenek. Jediné co mi trochu vadilo, bylo neustále přeskakování v ději.
Prave jsem knihu docetla...a podle mne je tak skvela, plna nadhernych myslenek, ze si ji poridim do sve knihovny.A to je co rict, protoze takovou knizku, kterou bych do ni mohla zaradit, prectu malokdy...
Miluju tyhle knihy o mezičasovém životě (např. První konec, Poslední začátek). Příběh z řádu scifi, ale zajímavé jsou některé myšlenky hlavní postavy. Je přínosné se nad nimi zamyslet. Člověk se těžko vyrovnává se svojí smrtelností, s tím, že má na Zemi jen svůj vyměřený čas, že jednou už nebude nic. Právě zamyšlení nad dlouhověkostí a jejími úskalími může člověku poskytnout alespoň drobné uklidnění. Protože všechno má prostě svůj čas a když se překročí hranice, tak už to prostě nestojí zato.
Nápad je skvělý. Ale pro mě byla knížka hodně pomalá, tempo které nasadil autor na začátku knihy zůstává po celou dobu
neměnné. Příběh má originální nápad, ale mě chybělo napětí a stálé přeskakování bylo možná i na škodu příběhu. Myšlenka příběhu je velmi zajímavá. Jen to zpracování mě nějak nesedlo.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Tak jsem ji konečně dočetla...a mám rozporuplné pocity. Chvílemi mne bavila a chvílemi jsem měla problém se začíst. Kupodivu nejméně mne bavily výlety do minulosti, což je u knihy o dlouhověkosti asi spíš problém. Ale neurazila.