Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516962/vezenkyneEpafFF-2NN-.jpeg
4
639
639
Amélie se o sebe vždy uměla postarat – když v šestnácti letech osiřela, vybudovala si nový život v Londýně. Tam se taky seznámila s okouzlujícím miliardářem Nedem Hawthorpem a impulzivně souhlasila s jeho nabídkou k sňatku. Ví ale, koho si vlastně vzala? To je jedna z tisíce otázek, které se jí honí hlavou, když se probudí uvězněná v temné místnosti. Jejími jedinými společníky jsou mlčenliví únosci. Pak ovšem Amelie zaslechne hlas svého manžela a najednou už si není jistá, odkud jí vlastně hrozí nebezpečí.... celý text
Přidat komentář
Mám pocit, že u knih této autorky se nikdy s většinou čtenářů neshodnu.
A to ani nyní. Musím uznat že prvních 150 stran nebylo až tak zajímavých jako potom druhá část, která byla napínavá až do konce.
Ale chápu, že nás autorka chtěla uvést do situace. Celkově je ale kniha velmi čtivá a měla jsem ji přečtenou za večer.
Hodně mě mrzí překlepy kdy je dokonce zaměněna kapitola přítomnost za minulost , kdy hrdinka telefonuje s mužem,ale odpovídá ji osoba v ženském rodě a spousta dalších překlepů za to ovšem autorka nemůže.
Zápletka mi přišla zajímavá a dobře vysvětlená.
Hlavní hrdinka není úplně kladná a za to, že se stala naivní obětí si tak trošku mohla sama.
Miluju B.A.Paris, její knihy se pro mne vyznačují naprostou psychologickou propracovaností jak postav, tak daných situací a zatím (a to ani tady) se mi nestalo, že bych měla nějakou nezodpovězenou otázku. Vše dokáže vysvětlit a to i tehdy, když máte pocit, že je to zamotané.
B.A. Paris je vyznačována jako autorka psychothrillerů, ale řekla bych, že ty ji nejvíce proslavily a dostaly do určité škatulky, ze které se, jak se zdá, snaží trošku dostat. Třeba takové Dilema bylo hodně lidmi nízce hodnoceno, protože očekávali thriller, ale ono je to rodinné drama.
A to stejné je to dle mně u této novinky. Jak je uvedeno už níže, je to takový mix. Podle mne se autorka snažila o román s prvky napětí, protože základní osnovu bych charakterizovala jako typický příběh chudé dívky, která se vlivem osudu dostala do elitní společnosti, ve které se neuměla pohybovat a díky tomu se dostala do řádného průšvihu. A musela se v tom zorientovat velice rychle, aby přežila.
Ta osnova sama o sobě je vždy méně uvěřitelná, ať je to román, erotický román či detektivka. Ale Paris se podařilo do této osnovy dostat situace a psychické stavy, které skutečně existují a které se dějí a to je to, co tuto knihu zachraňuje. Můžete se do toho ponořit z tohoto hlediska a rozhodně nebudete zklamáni.
Co vás však může zklamat (a mě jako její fanynku teda rozhodně zklamalo) je, že se prostě nechala strhnout touto typickou pohádkovou osnovou plnou klišé. Spojení tohoto prostě nefunguje tak dobře, jak by si možná autorka přála.
Co ale oceňuji opravdu moc, tak žádná otázka mi nezůstala nezodpovězena, vše vysvětleno a to jsem ráda, protože to je můj osobní požadavek od autora, že když si vymyslí zápletku, tak ať mi ji laskavě vysvětlí. A Paris to tak dělá a já ji mám za to moc ráda.
Je to čtivé, má to logiku, ale je to překombinované a pro mne je to zatím od ní nejslabší kousek. Ale nelituju, že ji mám doma a letěla jsem pro ni jako splašená těžkotonážní laň. Prostě když máte svého oblíbeného autora, tak jeho knížky prostě chcete vlastnit. A ruku na srdce, pokaždé to není top, pokaždé se to nepovede, ale to neznamená, že autora ihned odstřihnu. U mě tomu tak není a nikdy nebude.
Právě jsem dočetla poslední stránku a mám hroznou chuť se vypsat se svých pocitů.
Od autorky jsem četla všechny knihy a ve výsledku se mi i všechny líbily, proto jsem se těšila na novou knihu, ale jsem zklamaná.
Díky bohu za krátké kapitoly, které se střídaly s pohledem do minulosti a přítomnosti, tímto stránky opravdu mizely pod rukama. Příběh se ale i tak rozjel až někde u 150 stránky (z 330 celkových), což mi k thrilleru moc nesedí.
Příběh je zároveň ještě rozdělen na 2 části. Druhá část knihy už byla maličko lepší, protože vy se sakra chcete dozvědět, jak to celé bylo, ne že ne... a proto čtete dál. Ačkoliv se konec může zdát jako promyšlený (a někomu to tak bude i připadat a je to v pořádku), já jsem nebyla nijak překvapená. Nedostavil se žádný "wow" efekt a to prostě ke správnému thrilleru patří.
Suma sumárum, za mě velké zklamaní. Na autorku ale i tak nezanevřu, protože její předešlé knihy byly fajn a určitě se k ním v budoucnu mám v plánu vrátit.
Všechny knihy od B. A. Paris jsem četla, ale tato byla nejslabší. Čtivá je jako všechny, takže super, ale obsahově to bylo takové uspěchané a překombinované.. Opravdu slabá kniha. Snad bude příští zase skvělá.
Knihy od B. A. Paris jsem měla moc ráda a jakmile vyšla Vězeňkyně, tak jsem se do ní s nadšením pustila. Nadšení mne rychle zase opustilo, protože čtení to bylo hodně slabé. Všechny sympatické postavy umřely, únosce se dal vcelku rychle vyvodit a důvod únosu vlastně taky. Od půlky knihy to bylo o ničem. Jsem zklamaná a po další knize nejspíš už v budoucnu nesáhnu. 2/5*
Tak tohle byla pro mě opět "pecička" a mě mrzí, že už nemám žádnou knihu od Paris, co bych mohla číst. Snad brzy zase něco vyjde. Příběh mě bavil od začátku do konce, jediné co mě pak unavovalo byly "opakující se kapitoly ve tmě" a proto opět nebudu knihu hodnotit plnými body ale zase díky těm kapitolám, jsme se též hodně dozvěděli a v příběhu by to hodně chybělo. Příběh byl docela dost smutný, ale dopadlo to podle mě jak mělo. Únosce se dá rychle odhadnout, ale ani to mi na příběhu nevadilo.
Tak tohle byla jedna z těch autorčiných slabších knih. Vězeňkyně byla čtivá, jako všechny knihy B. A. Paris, ale tady mi celý děj přišel předvídatelný a ke konci dost přitažený za vlasy. Mám mnohem radši psychologické thrillery, kde nevíte čemu věřit. Tady mi tento typ napětí dost chyběl. Doufám, že příští autorčina kniha se bude víc podobat jejím prvním knihám.
(SPOILER)
KOMENTÁŘ PROZRAZUJE NĚCO Z DĚJE, NE VŠAK PACHATELE
Tady půjdu hodně proti proudu, ale pro mne už tohle není. B. A. Paris píše napínavé příběhy pro ženy, které sice nejsou nijak originální, ale většinou jsou poutavé a čtivé. Vězeňkyně však obsahem více než thriller připomíná červenou knihovnu, je to takový stokrát ohraný dějově jednoduchý až hloupý příběh, velmi předvídatelný, jednoznačně nejslabší z knih této autorky.
Hlavní hrdinka Amelie je typická postava romantických knih - sama na světě, bez peněz, několik dní i bez domova, samozřejmě se dostane do nebezpečných situací, noví přátelé jí umírají a tak se může spolehnout jen sama na sebe. Vše co Amelie zažije, postavy kolem ní, posléze trochu překombinované rozuzlení a to, jak se vyřeší její finanční situace i úplný závěr, opravdu vše je jedno velké trapné klišé hodné staré dobré červené knihovny. Tohle fakt vypadá jako by se právě její četbou autorka inspirovala, je to celkově taková hloupost...
Pro mne už knihy B. A. Paris asi nebudou, toto není její první slabší kousek a čtenářský vkus se mění...
Mám její knihy opravdu moc ráda ale tahle mě tedy nenadchla. Četla se sice dobře ale vnímavý čtenář v půlce ví a čeká nějakou pecku nakonec. Tu B. A. Paris umí dobře, tady bohužel nepřišla. Těším se na něco dalšího, snad lepšího od ní... možná.
Kniha se cetla dobre,ale B.A.Paris to umi lip.Tady mi to misty pripadalo takove amaterske,uspechane.nedoresene .A ten konec byl no takovy.......Za me tak 3,5 *,ale dam 4 *
Nebylo tam žádné hluché místo, napínavé čtivé..akorát ten konec mi úplně nesedl
Autorovy další knížky
| 2017 |  Za zavřenými dveřmi |
| 2018 | V pasti lží |
| 2019 |  Přiveď mě zpátky |
| 2020 | Dilema |
| 2022 | Terapie |
Od autorky jsem přečetla všechny knihy, ale tahle je za mě bohužel nejslabší.
Je sice čtivá a má krátké kapitoly, ale thrillerem se to nazvat nedá.
Chybělo mi to napětí, na které jsme zvyklí od Paris v jejich předchozích knížkách...
Další příběh si ale určitě přečtu.