Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516962/vezenkyneEpafFF-2NN-.jpeg
4
639
639
Amélie se o sebe vždy uměla postarat – když v šestnácti letech osiřela, vybudovala si nový život v Londýně. Tam se taky seznámila s okouzlujícím miliardářem Nedem Hawthorpem a impulzivně souhlasila s jeho nabídkou k sňatku. Ví ale, koho si vlastně vzala? To je jedna z tisíce otázek, které se jí honí hlavou, když se probudí uvězněná v temné místnosti. Jejími jedinými společníky jsou mlčenliví únosci. Pak ovšem Amelie zaslechne hlas svého manžela a najednou už si není jistá, odkud jí vlastně hrozí nebezpečí.... celý text
Přidat komentář
1/3 knihy a to ta první se mi moc líbila a zvědavost mě nutila číst a číst. Pak už však pro mě dejzupadal a závěr mě zklamal. Takováto rádoby pohádka. Autorku neodsuzuji, další knihu si ráda přečtu...
Z Vězeňkyně mám smíšené pocity. Dlooouho trvalo, než jsem se začetla, několikrát jsem ji odložila, než jsem si k ní našla vztah, ale po nějakých 80 stranách už jsem se nemohla odtrhnout a dala jsem ji pak na 2 zátahy. Tak jak jsem si z počátku myslela, že ji snad ani nedočtu, bych nakonec řekla, že byla lepší než poslední autorčina kniha. A ano, opět je tu plno nelogičností a nedotažeností (pro mě), ale už si na to začínám zvykat :-) Bylo to dobré, konec mě překvapil, nakonec jsem si ji opravdu užila. Za ten začátek ubírám hvězdičku, taky napětí nebo úzkost jako u Za zavřenými dveřmi jsem necítila, ale jinak rozhodně stojí za přečtení. Jedna z těch lepších od autorky.
(SPOILER) Takže Paris, tímto se stebou loučím. Další argentinskou telenovelu už od tebe fakt nestrávím. Asi nejsem tvá cílová skupina a zbytečně ti kazím hvězdičkové skóre, promiň. Kdysi se mi strašně líbila tvá knížka Za zavřenými dveřmi, i když- i k té jsem měla určité výhrady. Tys vzala stejný námět (naivní a blbá holka, co se nechá zmanipulovat alfasamcem, který ji "vězní" u sebe doma) a povýšila ho na na druhou (z blbky i alfasamce se vzápětí stanou oběti únosu...). Asi nejvíc mě iritovalo téma "peněz,vyplácení výkupného, podmínky manželské smlouvy". Rozvedu to. Znáte tu historku o chudém, skromném prosťáčkovi, co si místo odměny (v podobě balíku peněz), řekl jen o jednu jedinou korunu? S dodatkem, že se bude suma násobit každý další den, a to 2x? I kdybyste o tomhle vyčuraném triku nikdy neslyšeli (což bych se divila), tak asi každému normálnímu člověku začne blikat varovná kontrolka a spočte si, k jaké kravině se asi uvazuje...Ne. Tak hlavní hrdinové (ředitel zeměkoule, kterého finance živí!!!, jeho otec...)-prostě všichni, mávnou rukou, a tuhle (na první pohled pošahanou) nabídku podepíší...Včetně hrdinky, která si podmínku zadá, aniž by tušila, jak je vlastně skvělá!!! Och jejda, já si myslela, že dostanu tak sto liber a ono to bude něco k miliardě...???? Musíte uznat, že tento slaboduchý akt násobí její debilitu na druhou. A kdyby snad vznikly pochyby a našel se čtenář, kterému to nepálí (nemá na mobilu kalkulačku a pět minut času...), věnuje autorka počítání zisku několik kapitol (ne stránek, ale kapitol!!!). Tu si to sumíruje blbka ve sklepě, tu otec alfasamce, tu alfasamec...Zatímco já už tloukla hlavou o zeď, postavy se bavily o miliardách a velkoryse se jich "vzdávaly" ve prospěch nadace a lepších zítřků, či čeho. Ten závěr už byl tak ujetý, že jsem to prostě nedočetla. Možná jsem se ochudila o nějaké skvělé rozuzlení, ale přežiju to. Paris, už tě nechci ani vidět.
Četlo se to rychle a dobře, ale nebylo to nic dechberoucího a konec mi přišel divný . Jako oddechovka fajn.
Trochu mě mrzí negativní komentáře a hodnocení, podle mě si je kniha nezaslouží, mě přišla skvělá a zařadila se u mě hned jako druhá po V pasti lží v oblíbenosti autorčiných knih, které jsem četla všechny.
60%
Jak dlouho už jsem tady? Ztratila jsem pojem o čase, nevím, zda je den, nebo noc. Zadržím dech a snažím se zachytit i sebemenší šelest. Všude je ticho a z představy, že mě tu zkrátka nechali, se mi rozbuší srdce.
_________________________________________________________________________________________________
Přestože má autorka i lepší knihy, Vězenkyně vůbec nebyla špatná, možná trochu pomalejší, ale beru ji jako psychologický thriller, u něhož by to nemělo vadit. Příběh byl ovšem trochu překombinovaný. Vzhledem k hodnocení předešlých knih volím průměr, což je pro mě pořád vysoké ocenění knihy.
Doporučuji k přečtení. I obálka je dobrá.
Ze začátku mi celkem vadilo, že je příběh podobný, jako autorčina kniha Za zavřenými dveřmi, ale v polovině knihy se to celé změnilo - a to byl tedy nářez!
Hodně oceňuji hlavní hrdinku, do které jsem se ihned vcítila, jelikož jsme na tom věkově podobně a říkala jsem si, co bych dělala na jejím místě já? No, ale občas mi lezla na nervy. Její chování jsem v některých situacích nepochopila.
Co mě hodně mrzelo - bylo 100 stránek před koncem knihy. Měla jsem pocit, že autorka se snaží nasílu tu knihu natáhnout. Myslím si, že kdyby o pár stránek ubrala, tak by byl konec více akčnější a psychologičtější.
Jinak samotný konec knihy byl dojemný a i nějakou tu slzu jsem uronila.
Až moc překombinované a některé pasáže těžce uvěřitelné, ale i tak to bylo extrémně čtivé a za přečtení to stojí.
B.A.Paris je moje oblíbená autora a opět mě nezklama. Příběh byl super. V první půlce odkrývá co a proč se stalo. V druhé půlce vše dovysvetli. Bylo to super jen ten konec bych trochu upravila.
První půlka super, druhá dlouhá. Takhle to dopadne, když thriller skončil v půlce a pak už se to tam tak nějak šolíchá. Škoda.
Letos mě strašně baví objevovat nové autory. A že jich mám na seznamu víc než dost! Jestli se mi to jednou povede stáhnout nebo se tím prokousat, tak to bude zázrak. Jedním z jmen na seznamu byla i autorka thrillerů, B.A. Paris.
.
Od autorky u nás je Vězeňkyně šestou knihou, ale pro mě byla první. Překvapilo mě, že si autorka velmi dobře rozumí s krátkými kapitolami. Za to jsem byla strašně ráda, protože to je sázka na jistotu. Kniha krásně utíká, děj plyne a vy se začtete ani nevíte jak. A toho byla Vězeňkyně vzorným příkladem.
.
Co se týká děje, setkáváme se tu s hlavní hrdinkou Amelií. Ta to v životě neměla rozhodně lehké, skončila sama a musela se proplétat jak se dá. Pak ale přichází nová práce, nečekaná nabídka a únos... Co si budeme, byla místa, kdy jsem si říkala, že to je totálně mimo a nereálný. Ale víte co? Ono je to napsané tak, že to perfektně sedlo a věřila jsem autorce každou čárku.
.
Milým prvkem je střídání minulosti a přítomnosti. Dodává to knize větší rozměr. Sice může být děj místy matoucí... Ale vždycky jsem se rychle našla.
.
Samotné čtení mi zabralo asi jen dva dny. Ke konci jsem se přistihla, že ve čtení zpomaluju... A to je pro mě známka super knihy, protože nechci aby skončila.
.
Moje první setkání k B.A.Paris skončilo za mě úspěchem. Vězeňkyně mě moc bavila a rozhodně mě přemluvila k přečtení dalších knih autorky. A mám se na co těšit, teď jen vymyslet, která bude ta další!
Jak píší ostatní, autorka je má oblíbenkyně a na knihu jsem byla hodně natěšená. Nelíbila se mi však hlavní postava - totálně naivní a "blbá" mladá holka, která neví, že ji někdo snaží využít a lže jako když tiskne? Kniha pro mne měla spád až v druhé části, konec je klasicky úplně jiný než by se zpočátku očekával. Každopádně věznění a popisování těchto skutečností mne moc nezaujalo.
Od téhle autorky mám přečteny všechny knihy a ze všech jsem byla nadšená. Jen tahle se mi líbila nejméně, nedokázala mě přinutit číst dál a dál, jak u ostatních, tady jsem ji třeba i na tři dny odložila, ani konec mě moc nenadchnul, nebyla špatná, ale vzpomínat na ni moc nebudu, obávám se, že za nějaký čas ani nebudu vědět o čem pořádně byla.
B. A. Paris je mou oblíbenou autorkou psychologických thrillerů. Je totiž autorkou, která mě s nimi seznámila a Za zavřenými dveřmi mě tehdy před lety totálně odpálilo a tenhle žánr jsem si zamilovala.
Tahle kniha je tématicky dost podobná knize Za zavřenými dveřmi, taky tam jde o život jedné ženy, který se naprosto změnil, když jí do něj vstoupil muž, který se ze začátku tvářil jako mílius.
Ale v téhle knize je to ještě zamotanější, protože krom toho, že si Amelie vzala tohohle okouzlujícího miliardáře, ze kterého se vyklubal pěkný hajzl, tak je ještě oba dva jednoho dne unesou.
A to naši silnou hrdinku, která si prošla náročným dospíváním a vždy se se vším nějak dokázala poprat, téměř zlomí.
Psychologie postav v téhle knize byla zase skvěle promyšlená, stejně jako zvraty, zašmodrchání a následné vymotávání a rozuzlení :)
Jen ten začátek byl hrozně zdlouhavý. Já chápu, že nás autorka musela naladit, abychom chápali co má Amelie za sebou a co prožívá právě teď, ale i tak už jsem chtěla akci! :D
Krátké kapitoly mě ale udržely u knihy a já ji i přes nedostatek akce v první půlce nemohla odložit a knihu jsem nakonec zhltla za jeden den.
Tou smrští v druhé části a promyšleností rozuzlení si mě autorka usmířila, i když to hlavní jsem odhalila a tak jsem nakonec neměla takový wow moment
I nadále si budu chtít přečíst vše, co autorka napíše, protože její styl psaní mi fakt sedí :)
Moje první kniha od B. A. Paris. Myslím si, že jsem udělala dobře, když jsem sáhla nejdříve po ní a Za zavřenými dveřmi s V pasti lží si nechala na později. I když jsem byla zpočátku zaražená tak nízkým hodnocením, do knihy jsem se pustila bez předsudků a nelituji. Kapitoly utíkaly jedna za druhou a příběh mě postupně nahlodal a pak už ani nepustil. Těším se na další knihy autorky.
Měla jsem zrovna příležitost a knížku jsem přečetla v podstatě na jeden zátah. Díky krátkým kapitolám, kdy se střídají dvě časové linky, jsem byla neustále v napětí. U B. A. Paris mě hodně baví, že dokážu částečně odhadnout rozuzlení, ale vždy mě na konci stejně něco překvapí. A musím říct, že oproti asi většině tady, mě Vězenkyně sedla mnohem víc než předchozí knížka Terapie.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Za zavřenými dveřmi |
| 2018 | V pasti lží |
| 2019 |  Přiveď mě zpátky |
| 2020 | Dilema |
| 2022 | Terapie |
O něco slabší než předchozí knihy autorky , ale i přes to nebyla kniha špatná.