Vězeňkyně
Michèle Fitoussi , Malika Oufkir
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91899/bmid_vezenkyne-ixV-91899.jpg
4
177
177
Malika Oufkir série
1. díl >
Malika, dcera generála Ufkíra, druhé nejvýznamnější osobnosti marockého království, vyrůstala od svých pěti let, kdy ji adoptoval král Muhammad V., jako princezna v královském paláci v Rabatu. Po jeho smrti se její výchovy ujímá králův nástupce Hasan II. V Rabatu se jí dostalo královského vychování. Ale šťastné období netrvalo dlouho. Během puče, připraveného na 16. srpna 1972, se generál Ufkír pokusí svrhnout Hasana II., neúspěšně… Generál Ufkír je zastřelen, Malika, její matka a pět sourozenců – nejmladšímu jsou teprve tři roky – jsou zatčeni. Do vězení se dostala jako osmnáctiletá dívka a vyšla z něj jako čtyřicetiletá žena. Nepoznala lásku, neporodila děti. Teď může konečně vést svůj vlastní život – i když s vědomím, že své nejlepší roky prožila ve vězení.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , MottoOriginální název:
La Prisonnière, 1999
více info...
Přidat komentář
Je zajímavé, že po svém uvolnění z druhého (tentokrát) domácího vězení v roce 1991 přijala křesťanství, stala se katoličkou a se svým mužem žije ve Francii. Každopádně její další osud je na internetu dohledatelný. Silná žena!!! Knihu doporučuji.
Příběh Maliky a její rodiny se člověku žijícímu v jiné kultuře může zdát až neuvěřitelný. Obdivuji sílu hlavní hrdinky a všech, kteří s ní prošli tak těžkými zkouškami.
Silný příběh. Neskutečný životní příběh, který by vydal na bazén zážitků, událostí, dojmů, poučení atd. je vměstnán do krásného tvarovaného hrnce. Ale bazén se do hrnce prostě nevleze. V knize je, tak trochu, z "každého rožka troška", bohužel trochu místy povrchně. Ale zkuste si 30 případů majora Zemana odvysílat ve formátu Večerníčku. Za příběh 5*, za provedení 3*.
Silný emotivní příběh mladé ženy Maliky a jeji rodiny, kteří prožijí část svého života v marockém vězení nebo v izolaci. Obdivuji jejich velkou sílu a odhodlání přežít veškeré hrůzy, bidu a utrpení.
Zpověď Maliky o lidském utrpení - v podstatě v nedávné době. Hodně silná kniha o lásce v rodině, o síle, o touze přežít. Začátek byl složitější - hodně údajů ( jelikož o Maroku a o tom jak to tam funguje moc nevím ) Ale když se tím člověk prokouše, stojí to za to. Tím, že je to dle skutečných událostí tak jsem Koukala se zvědavosti do Google:-)
Mám z knihy smíšené pocity. Zhruba od poloviny je kniha čtivá a má celkem strhující děj, který je chvílemi naprosto neuvěřitelný. Lidské utrpení popisované v knize mi přijde (omlouvám se těm, kteří ho prožili) občas přitažené za vlasy až nereálné. Mám na mysli situace, které jsou popisovány tak, že by je aktéři dle mého soudu vůbec nemohli přežít. Co můj dojem z knihy rušilo nejvíc je zhruba první třetina. Pro člověka absolutně neobeznámeného s Marokem je to jen smršť míst, osob a především jmen, ve které se téměř nedá zorientovat. Silný příběh, který dává pocítit především utrpení a velkému rozdílu mezi blahobytem a nouzí. Pro člověka s evropským smýšlením neznalého arabské mentality se zdá tento převyprávěný osud rodiny Ufkírových nepochopitelný.
Při čtení této velice emotivní knihy, která je vlastně autobiografií, mě až mrazilo, co vše nelidské může matka a jejich 6 dětí zažít a přežít. Opět obdivuji víru člověka v přežití a vidinou svobody. S pokorou a vděčností přijímám svůj život.
Autobiografický a neuvěřitelný životní příběh, neuvěřitelný ne v tom smyslu že bych pochybovala o pravdivosti. Je příšerné co se může odehrávat - a odehrává, i v přítomnosti nebo relativně nedávné době. Važme si vždy toho kde jsme. Knížka se trochu obtížněji čte.
Kniha je hodně napínavá a příběh ohromující a smutný ke knize jsem se dostala náhodou a nelituji
I přes velmi osobní zpověď a tíhu osudu,kterou spoluautorka této knihy prožila,se to vše nečte tak dobře,jak jsem si sliboval.60%.
Nějak mi nesedl styl jakým je kniha napsána, a některé situace byly těžko uvěřitelné. Příběh sám o sobě je šílený a smutný.
Popravdě jsem dost dlouho váhala, jestli si mám knihu přečíst. Ale jednoho dne jsem se do toho opřela a řekla jsem si proč ne. Začátek byl velmi pohádkový, kdy Malika popisuje život v paláci s princeznou, ikdyž časem se ji život v paláci omrzí a neustále se ji stýská po rodině. V další fázi popisuje život mimo palác s rodinou, kdy si díky nově získané svobodě užívá života na večírcích a fláká školu. Pak se ji stane nehoda a její život se obrátí naruby. Dál následuje uvěznění, které je ještě relativně mírné oproti těm následujícím. Neustále se je snaží podporovat rodina zvenčí a proto jim tajně posílají knihy, píšou si dopisy apod. Poslední část vězení je pro mě velice odporná. Musejí jíst jídlo, které jim pokálejí krysy, všichni mají choroby, trpí hlady apod. Velice neuvěřitelný příběh. Nedovedu si představit, jak by takové utrpení a ponížení mohl někdo přežít. Hlavně jak musely trpět ty děti, které strávili tolik let v zajetí. Opravdu neuvěřitelný příběh, ať už je autentický nebo vymyšlený.
Hodně nepravděpodobné, ačkoliv je to autobiografická kniha. Asi jsou některé pasáže přibarvené, přesto je to děsivý osud.
Silná, dobře napsaná kniha. Když jsem ji četla při čekání na vlak, vžila jsem se do její atmosféry natolik, že jsem měla pocit, že jsem taky na útěku a musím se chovat nenápadně, aby mě nikdo neodhalil. Dobré je i pokračování o sžívání se se světem, který se za dvacet let velmi změnil - Svoboda.
Ke krutému věznění celé rodiny i dramatickému útěku je níže již vše řečeno, dodávám, že mě zaujala i úvodní část: Malý exkurs do nedávných dějin Maroka, popis zbohatlického způsob života marocké smetánky na straně jedné a její absolutní podřízenosti královým rozkazům či vrtochům na straně druhé. Život v královském paláci v Rabatu, detaily soužití královských konkubín a králových manželek a složitá, téměř středověká pravidla podřízenosti, nadřízenosti a absolutní moci – to vše v druhé polovině 20. století.
Mám výhrady k obálce českého vydání. Byť se kniha odehrává v muslimském prostředí, nikdo zde nikoho nenutil halit se do nikábu. Chápu, že je použito spíš jako symbol muslimského myšlení a jako marketingový tah, ale obsah knihy byl o něčem úplně jiném.
Každá autobiografie je obrazem, jež maluje jeho autor, resp. vede ruku, jež do obrazu vepisuje nuance. Lidská paměť, zejména ve chvílích těžkého stresu, sama hranice mezi "skutečností" a "prožíváním" posouvá. A přesto i s vědomím nutné vnitřní cenzury se příběh neliší od těch, které známe z úst disidentů různých režimů - protože vláda monarchy se, bohužel, zase tolik od totality neliší, byť by byl sebeosvícenější.
Navzdory progresu, které Maroko za vlády Hassana II. dosáhlo, jakkoli spornému, měl do diktátora jen krůček a jen stěží se bráním jeho srovnání s kroky, které podnikl ve stejných letech Kaddáfí.
Rozhodně je dobré před přečtením knihy mrknout na geograficko-politickou situaci v Maghrebském regionu, aby se člověk dostal trochu do obrazu.
Příběh sám o sobě svědčí o neskutečné vůli k životu, kterou si v sobě lidské bytosti nesou jako kód k přežití.