Vězňova žena
Maggie Brookes
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446325/bmid_veznova-zena-TuM-446325.jpg
4
266
266
Izzy by si tolik přála vést poněkud zajímavější život, než jí nabízí středomoravská vesnice. A teď, za války, je to ještě mnohem horší. Samá dřina, žádná radost. Pak se ale najednou všechno změní: na jejich rodinný statek přijde vypomáhat skupina britských válečných zajatců. A jedním z nich je Bill. Po jejich setkání události naberou rychlý spád. Izzy a Bill se tajně vezmou a vydají se na útěk. Izzy je přestrojená za muže a působí tak věrohodně, že když je nakonec dopadnou nacisté, skončí spolu s Billem ve vojenském zajateckém táboře. Kdyby Němci přišli na to, že je Izzy žena, okamžitě ji zastřelí. Novomanželé se proto spojí s několika spoluvězni, a společně pak střeží Izzyino tajemství. Ne každý zajatec má ale dobré úmysly. A tak se Bill a Izzy každé ráno probouzejí s nejistotou, jestli se společně dočkají večera. Nebo konce války. Nebo šťastné budoucnosti.... celý text
Literatura světová Pro ženy Válečné
Vydáno: 2020 , DominoOriginální název:
The Prisoner's Wife, 2020
více info...
Přidat komentář
Velmi ráda čtu knihy z doby 2. světové války. Tahle se mi dostala pod kůži, četla jsem na jeden zátah až do rána. Nebyla jsem schopna přestat. Popis strachu, hladu, které hrdinové zažívali byl velmi věrohodně popsány. Závěrečný pochod smrti - z toho mrazilo. Určitě doporučuji.
Zase ten useknutý konec - nedozvíme se nic o osudu lidí, se kterými se Izzy a Bill spřátelili, nic o jejich dalším životě po válce Shledala se Izzy znovu s matkou, otcem nebo bratrem? Vrátil se Bill do Anglie za rodiči nebo zůstal s Izzy v Československu? Viděli znovu Ralpha? Předala Izzy vzkaz jeho rodičům? Nic z toho se nedozvíme a tento nový trend (ne)psaní mě opravdu štve. Jinak se jedná o povedené psaní (samozřejmě s ohledem na válečné téma). Ze začátku to vypadalo, že se bude jednat pouze o lásku dvou hlavních aktérů, což se po první třetině knihy překlopí na hrůzy tehdejší doby. Kniha je to povedená, samozřejmě místy smutná a krutá. Znovu bych se do jejího čtení ale nepustila
Po dlouhé době kniha, jíž nestačí 5* a když vezmu ještě v úvahu, že je to prvotina, tak kéž by autorka (MB) už psala další! Za dlouho souhlasím se vším co se píše na obálce, a to už je něco:o) Cituji: „Vězňova žena je zřejmě ten nejunikátnější příběh z 2SV jaký jsem kdy četla“ nebo „MB přivedla na světlo světa příběh, který by ji záviděl snad i Hemingway“. Lze jen dodat nejen Hemingway. Poprvé v románu číst o vojenských zajatcích Němců bylo velmi zajímavé téma, což teprve na našem území. Malé postesknutí - škoda, že příběh založený na skutečnosti neměl pro všechny hrdiny závěr, jak žili po 2SV. Doufejme, že v reálu dobrý....
Tenhle román vřele doporučuji. Je to první příběh ze zajateckého tábora a z pochodu smrti. Příběh o lásce, naději a dospívání z naivního děvčete v ženu, která objeví co je skutečné přátelství a život a vzájemná podpora. Je to děsivé, čím vším lidé dříve procházeli a co válka způsobovala.
(SPOILER) Nesuď knihu podle obalu, ale v tomto případu si dovoluji oponovat, tak harmonicky ten příběh zase nevypadal. Příběhy o skutečných událostech mě ovlivní vždy víc než si dokážu připustit, ale to mě právě nabíjí číst je dál a dál. Tento byl opět něčím vyjímečný a ta ironie, že by v přísně střežených zajateckých táborech mohla přežívat žena je vskutku poutavé. Ovšem skutečnost, že musela několik měsíců nosit korzet i v noci mě za ni bolí ještě víc než bylo popsáno. Největší škoda je, že už není v příběhu dopsána skutečnost, jak dopadli ostatní z těch, kteří s nimi ty trýznivé podmínky museli prožívat, konkrétně to, jestli se s nimi Izzy s Billem ještě někdy viděla.
Podle názvu knihy, obálky a počátečních kapitol jsem se tak trošku bála, abych si omylem nepůjčila sladkou limonádičku pro ženy. Ono to začínalo dost podobně, mladičká dívčina, švarný zajatec z pro ni jiného světa....a pak to všecko nabralo spád. Po jejich svatbě a společném útěku už to červená knihovna nebyla. Když si představím to obrovské sebezapření, kterým oba museli projít, všechno to utajování, tak je až neuvěřitelné, že přežili. Nejhorší asi byl závěrečný pochod smrti, kdy beztak už dříve zubožení lidé museli čelit dalším vyčerpávajícím dnům, navíc bojovat s protivníkem nejsilnějším, smrtícímu mrazu. Kniha je výjimečná a můžu ji doporučit jako hodnotnou četbu pro každého.
Krásná kniha o lásce a přátelství v zajateckém táboře, která je založena na pravdivém příběhu ... četlo se to jedna báseň :)
(SPOILER) Příběh o silnější mladé ženě jsem rozhodně nečetla, navíc se jednalo o reálnou postavu. Opravdu klobouk dolů nad odvahou mladé Izzy, která pro lásku je ochotná obětovat naprosto všechno. Rovněž je to příběh o silném přátelstvím a samozřejmě o krutých podmínkách v zajateckém táborě. Plný počet hvězd nedávám jen proto, že mi v knize chybělo v závěru informace, jak to dopadlo s Izzynou rodinou a zda se Ralph dostal v pořádku domů.
(SPOILER)
Izzy mi přišla jako velice silná žena. Byla odhodlaná obětovat pro svou lásku k Billovi všechno. Jen si pojďme říct, že ve 20 letech, které jí tuším byly, ji nešla upřít jistá naivita, takže mi občas její myšlenkové pochody přišly maličko hloupé a sebestředné. Jen málokdo by ale vydržel jako ona. Doteď mi v hlavě uvízla jedna scéna v lomu, to jsem za Izzy i dýchala a přála si, ať se nestane to, k čemu se schylovalo.
No a Bill byl prostě britský voják k pohledání. Byl silný, odhodlaný, šikovný a obvykle přišel s nějakým nápadem, který jim pomohl přežít. Jen občas mu nedocházely věci tak, jak by asi měly, ale je to chlap, od těch se to asi ani neočekává.
Autorka píše opravdu dobře, jen mi chvíli trvalo se začíst a zvyknout si na její styl psaní. Pak jsem se ale do knihy ponořila a stránky mizely pod rukama. Příběh je opravdu dobře vystavěný a dává smysl. Nevšimla jsem si tam žádných nesmyslů, ani ničeho podobného. S postavami příběh prožíváte a přejete jim jen to dobré. S tím, v jakých podmínkách zajatci žili (jistě, že to nebylo tak hrozné jako knihy z konc. táborů), i tak si teď vážím každého sousta jídla. A opravdu oceňuji, že je kniha částečně zasazena do československého prostředí.
Silný příběh, jedna z knih, kterou dlouho nevypustím z hlavy. Jsem toho tak plná, že při každém soustě myslím na to jak ti lidé hladověli. Není možné, kde se brala v lidech taková síla přežít. Jen mě mrzí na konci, že jsem se nedozvěděla co se stalo s Ralphem a doba po rozchodu zraněného Billa s Izzy než se opět setkali.
Knihu ze zajateckých táborů jsem snad ještě nečetla, takže to pro mě bylo něco nového. Tím, že je kniha napsána dle skutečnosti, se pro mě tento příběh stává ještě silnějším. Vůbec si neumím představit, co si ti lidé museli vytrpět. Navíc je příběh čtivý a napínavý. Doporučuji.
Zajímavá kniha. Že zajateckych táborů jsem toho moc nečetla a toto bylo opravdu dost obohacují. Jako bonus je, že příběh je napsán dle skutečnosti. Před tou ženou smekám.
Některé situace popsané v knize mi přišly neskutečné (tím nepopírám, že se skutečně staly), ale přečetla jsem dost knih o holocaustu a koncentračních táborech, abych věděla, že o věcech, které se mi zdají sebevíc absurdní, nemám pochybovat. Ne v těchto příbězích. První třetina knihy naprosto skvělá, pak už to šlo trochu z kopce. Stále to samé, hlad, hlad, hlad. Ale přesně tohle byl jedním z hlavních témat koncentračních a zajateckých táborů. Jsem ráda, že zde byla zmíněna "Ženevská úmluva". Škoda jen, že se nepodařilo víc zjistit, jak manželé žili po válce. Snad měli šťastný život.
Vězňova žena pro mě byla docela zklamání. Námět je naprosto famózní. Inspirované skutečnou událostí, potenciál obrovských, ale to zpracování?
Čtení odsýpá, jednoduché dialogy, žádné velké popisy, líbil se mi překlad dialogů mezi hlavními hrdiny (dorozumívání Brita s Češkou). Příběh mě i celkem bavil až asi do půlky, ale jinak vykreslení emocí strohé, plytké, hlavní hrdinka se chovala absurdně a nelogicky. Dokonce některé situace mi přišly nesmyslně přehnané, jako by autorka nebyla vypsaná a nějak to tam plácala. Těžko se mi kniha hodnotí.... nenadchne, neurazí
Nevím, zda Izzy byla tak naivní nebo taková dobrodružná povaha, že jí nedošlo, co vše se může stát, když prosadí své přání odejít po krátké zamilovanosti s Billym do zajateckého tábora. Billy mi připadal v této roli přímo ve vleku své zamilovanosti, spíše hlouposti. Však si toho užili oba nadmíru, až mi jich bylo líto. Pobyt v zajateckém táboře nebyl o moc snažší než v táboře koncentračním. Zažili hladu a zimy, zvláště při pochodu na východ když se vyklízeli tábory. Co zajatců se už nevrátilo domů do své vlasti. Z Epilogu knihy opíšu pár slov, která by měla být ve všech knihách podobného zaměření i v mysli každého člověka žijícího na Zemi. " Ty kdo přežili, čeká spousta práce, znovu z trosek vystavět města a vesnice, napravit životy zpustošené žalem a odloučením, vybudovat nový, spravedlivější svět, kde chudí dostanou útulek a jídlo, kde tahle válka ukončí nesmyslné plenění jednou provždycky. "
U díla vyzdvihuji zejména autentičnost, autorka popsala přežívání v zajateckých táborech neuvěřitelně detailně, líbí se mi přerod hlavní postavy z naprosté naivity k rafinovanosti a duševní síle. Čtenář prožívá děj s hlavními postavami. Děkuji také za obeznámení se s pojmem " Ženevské úmluvy". Knihu dopoučuji
Příběh byl rozhodně zajímavý a poutavě napsaný. Nevím, nakolik je vlastně pravdivý - sama autorka přiznala, že se pouze inspirovala něčím, co se doslechla - ale určitý reálný základ to má (hlavně atmosféra v táborech, pochod,...). Vztah Billa a Izabely mi přišel takový zvláštní, jako by zničehonic, nijak se nevyvíjel. Navíc Izabela byla zpočátku hrozně naivní, chvilkami až vyloženě blbá. Druhá polovina knihy je o poznání lepší, snad i díky ostatním vězňům, kteří pomáhali Izzy. Konec mi přišel trochu urychlený a je škoda, že jsme se nedozvěděli, co bylo se všemi po válce.
Takže abych to shrnula. Izzy a Bill mě až tak moc neuchvátili, ale celkově hodnotím knihu jako nadprůměrnou. Je to takový trochu jiný pohled na válku, než jak jsme zvyklí.
Příběh o odvaze, lásce, přátelství. Mě kniha lákala především tím, že se jedná o skutečný příběh a že hlavní hrdinka je Češka. Líbí se mi i obálka knihy.
Vězňova žena
Nedočetla....to se nedalo....možná to bylo také dost překladem, ale prostě ne-e