Vila v Taliansku
Julie Caplin
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532296/bmid_vila-v-taliansku-65ce592b04267.jpg
4
656
656
Romantické útěky / Romantické úteky série
< 11. díl >
Lia Bathurst vždy snívala o úteku na biele piesočnaté pláže a o tyrkysovo modrom mori na pobreží Amalfi – lenže tento sen nezahŕňal stretnutie s jej skutočným otcom. Tým, o ktorom ešte pred niekoľkými týždňami vôbec nevedela. A predsa tu zrazu stojí pred bránami nádhernej ružovej vily, do ktorej jej zamietol prístup neznesiteľný – a zároveň neskutočne príťažlivý – Raphael Knight, obchodný manažér jej otca. Keď stará čiernobiela fotografia dokáže, že Liino tvrdenie je pravdivé, Raph je odhodlaný uistiť sa, že táto cudzinka s dlhými karamelovými vlasmi a nákazlivým úsmevom nemá postranné úmysly. Aj keby to znamenalo, že ju nespustí z dohľadu. Na pobreží Amalfi obsypanom citrónovníkmi začína byť horúco, a nie je to spôsobené len počasím...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
A Villa with a View, 2024
více info...
Přidat komentář
Kdo čtete Romantické útěky, moc dobře víte, co od nich čekat - krásné prostředí, přírodu, dobré jídlo, hodně romantiky a samozřejmě happy end. Tentokrát nás Julie Caplin zavedla do honosné vily hollywoodské hvězdy. Kdo by čekal nafrněnou celebritu, je na omylu. Právě nakopak, ve vile herce Ernesta panují naprosto vřelé vztahy. Co s ním má společného Lia a jak se tu ocitla, to už se budete muset přečíst sami.
I když nejsem žádný gurmán a vaření je pro mě nutné zlo, tady jsem si všechny ty dobroty, vaření domácích těstovin a pravidelnou skleničku prosecca neskutečně užívala. Minulý díl (Vinice ve Francii) mě dost zklamal, vůbec na mě nadýchalo to správné kouzlo. Tady to ale bylo přesně naopak, byla to pro mě zase ta 'stará dobrá Caplin'.
Takže pokud si potřebujete přečíst něco, co vás pohladí po duši a dodá naději v lepší zítřky, Vila v Itálii za mě jednoznačně skvělá volba.
Moc pěkné. Jak to ta spisovatelka dělá že mám chuť jet na to místo a vše vidět na vlastní oči a ochutnat ty italská jídla . Co se týká příběhu moc pěkné až ten konec ale zápletka musí být i když tady to bylo zbytečné.
Asi nejhezčí ze série Útěků. Snad i proto, že se odehrávala v místech, do kterých jsem se před pár lety zamilovala.
„Čerstvý mořský vánek, půvabná zákoutí a jiskřivé pohledy.“
To byla zase pohádečka. Favolina per adulti. Molto romantico e molto zuccheroso.
Měli všechen čas světa, tak trajdali v okolí Positana. Kromě čahtání v moři nebo bazénu, jezdili na skútrech a jachtách, baštili italské speciality a popíjeli italské alko i nealko nápoje. Zmrzlina se podávala po kilech. U toho se na sebe zubili (12x) a křenili (jen 3x). Samozřejmě, když jim oči láskou potemněly, že nechyběly vějířky vrásek u očí a celý roj motýlů poletující v břiše. A to bylo předzvěstí jejich nejlepšího sexu v životě. Jó, v takovém prostředí, mezi citroníky, bazalkami a rajčaty s výhledem na azurové moře a pod blankytnou oblohou, to musí jít samo. Nakonec nezbytná malá zbytečná překomplikovaná neshoda a bleskový odjezd, aby mohla následovat velká udobřovačka. A jestli nezemřeli, tak tam v láskyplném objetí baští tu pizzu doteď.
PS: Chtěla bych vidět Liiny textilní tapisérie, ze kterých byli všichni tak paf.
Četlo se to skvěle, slunce a moře, zvláště v tomto deštivém počasí. K tomu stopečka limoncella, dva-tři střiky vůně Sole di Positano nebo Mandarino di Amalfi od Toma Forda, ještě zapálit svíčku Yankee Sage & Citrus (Šalvěj a citrus) a jste tam, se všemi barvami a vůněmi.
Dávám navíc hvězdičky za tipy na vonné svíčky Diptyque, šaty Temperley, kosmetiku Officina Profumo-Farmaceutica di Santa Maria Movella a za tipy na výlety (Il Sentiero degli Dei) a restaurace.
Vila v Itálii rozhodně patří mezi ty lepší autorčiny počiny. Hlavní obrysy příběhu samozřejmě už tak nějak známe a nějaký větší zvrat se tady taky nekoná, ale pokud hledáte něco atmosférického, milého, co vás zkrátka jen pohladí po duši a nemusíte nad tím moc přemýšlet, tak tohle je skvělá volba.
Trochu mě mrzí, že autorka z Leonarda udělala tak trochu dětiského troubu, aby udělala prostor Raphaelovi, protože na začátku tak vůbec nepůsobil, ale musíme se asi smířit s tím, že tímto způsobem se to zkrátka v podobných příbězích řeší. Alespoň má v pokračování prostor na nápravu.
Jinak jsou všichni zlatíčka, Lia má zdravé sebevědomí, což je skvělé, a textilní umění byl zajímavý prvek, i když jsem měla občas problém si představit, jak by vlastně takový obraz vypadal, ale vlastně by mě to nesmírně zajímalo.
No, tím jak se Raph na konci zachoval, mě trochu zklamal, protože Lia mu mockrát dokázala, že nemá zlé úmysly, ale s tím mám víceméně problém napříč celou sérií. Ti dva se rozhádají kvůli úplnému nesmyslu jen proto, aby se potom mohli zase sejít.
Taky nevěřím tomu, že v realitě by k jejich vztahu rodina přistupovala tak pozitivně, i když samozřejmě pokrevně bylo vše v pořádku, ale vlastně proč ne, je to spíše taková pohádka.
Ano, má to své mouchy, ale já jsem spokojená, atmosféra je jako vždy úžasná a účel odpočinkové četby to splnilo. A na konci se nám poodhalí i námět dalšího dílu, na který se už velmi těším.
Sérii miluji a na Itálii jsem se opravdu moc těšila, ale za mě bohužel rozhodně nejslabší díl celé série. a to z jednoho prostého důvodu, že mě téměř celou knihu silně iritovala hlavní hrdinka chovající se jako patnáctiletá puberťačka a ne třicetiletá úspěšná žena. Konec to trochu spravil, chápu, že vymýšlet zápletky není jednoduché, ale mi to dost výrazně kazilo požitek z četby. Ale už se i tak těším na další dil.
Romantická linka je vcelku předvídatelná, ale mně se moc líbila. Stejně jako profese Lii. Její umělecká díla tvořená látkou, výšivkami, korálky apod. byla popsaná tak živě. Chtěla bych je opravdu vidět na vlastní oči. Ochuzeni nejsme ani tentokrát o popis čerstvých a voňavých surovin a pokrmů z nich připravených. Sliny se mi jen sbíhaly, jak bych ráda ochutnala.
Pokud hledáte odpočinkové čtení prosluněné jižním sluncem, s romantickou zápletkou a inspirujícím k posezení s něčím dobrým na zub, můžu tuhle "caplinku" jen doporučit.
Itálie Země, kterou jsem navštívila pouze na severu. Ale dejte mi tam příběh, a je jedno jestli contemporary nebo fantasy, a já to přečtu.
Julie Caplin nám nabízí již známou a osvědčenou milostnou zápletku: jeden druhého nemůže vystát, vzájemně se ale přitahují a pak přijde zlom. Tady se nám ještě lehce zdramatizoval závěr, ale romance mají vždycky šťastný konec .
Italská nátura, jídlo a prostředí je tu vyobrazeno opětovně naprosto dokonale. Takže doporučuji ke čtení zásobu jídla a pití, pohotovou náladu a polohu.
Hlavní hrdinka mi ukázala nový kreativní obor, který jsem vůbec netušila, že existuje. Uchvátilo mě, jak se skrze Liino umění autorka popisuje tu pravou podstatu Italů.
Tohle je prostě ideální čtení na léto
Za knihu děkuji v rámci #spoluprace @cosmopolis_cz
Tak tento příběh se opravdu vyvedl. Klasická romantika, milá, italská, plná slunce, pohody a nechybí ani trocha toho správného jiskření. Hlavní postavou je sympatická Lia a dál tu jsou veselý Leo, odtažitý Raph, Ernesto a jeho velká rodina. A samozřejmě nechybí ani záporňačka ;-). A mezi posloucháním jsem hledala Positano, Amalfi, Cetaru, stezku bohů (Sentiero Degli Dei), kávovou granitu, Limoncello, Negroni, omáčku Amatriciana, … Také se podívám po textilních obrazech. Jejich výroba zněla zajímavě. A ve vyprávění byla zmínka o postavě a městě, které by se mohly objevit v další knize. Tak už se těším. A teď si zajedu na pizzu, ty pasáže z pizzerie byly velmi sugestivní :-D.
Bylo to opět odpočinkové čtení. Zaujala mě profese hlavní hrdinky a odhodlání s jakým se pustila do splnění své pracovní i osobní výzvy.
Příběh sice vyzněl až moc "líbivě", a občas, pravda, i nepředstavitelně,
až přes " co se škádlívá ......".
Na druhou stranu, je to hezký příklad pro vzájemné fungování v rodinných i mezilidských vztazích.
Krásný příběh tradiční od autorky , ideální na oddychovku. Popis krajiny a jídla opět vzbuzuje chuť se něco naučit a cestovat po Itálii. Konec mohl být propracovanější, ale těžko říct, zda by šlo vymyslet něco jiného.
Krásný příběh, který jako vždy nezklame a pohltí.
Zbožňuji celou sérii Romantických úteků.
Každý díl má něco svého.
Prostě boží odreagovačka.
Tenhle kousek od Julie Caplin pro mě válcuje všechny její ostatní knihy. Italská vila jako dějiště příběhu byla osvěžující. Hlavní hrdinka byla totální sympaťačka. Vedlejší postavy také sympatické. Konec příběhu milý a uspokojivý.
Taky bych brala takovyho Rapha a milujici podporujici rodinu. No nic. Tak zpatky do reality :-D... takove prijemne letni odpocinkove pocteni.
Úžasné a pohodové letní čtení. Kniha se mi naprosto trefila do nálady. Je to sice taková harlekýnka, ale není to fajn, když jsou k sobě lidé milí a všechno dobře dopadne?
(SPOILER) Vilu v Itálii jsem si schválně nechala na dovolenou v Itálii, protože z Nizozemí se něco těžko hledá a knihu z Kréty doma nemám, aby mi hezky padla do výzvy. Musím se přiznat, že přestože jsem měla spoustu času, měla jsem také docela problémy se do knihy začíst. Chápu, že citrony budou asi pro oblast Positana důležité, ale trochu mi lezlo krkem, jak moc je autorka zmiňovala... Třeba i to, že někdo voněl citrusy. Existuje přece tolik úžasných voňavek, tak proč zrovna citrusy v citrusovém ráji? Taky jsem měla docela problém představit si, jak asi vypadá práce textilní výtvarnice a mrzelo mě, že autorka víc neprobrala i Raphovu práci v investicích. Taky by mě zajímalo, jak se Lie povedlo stát se královnou ve svém oboru... Jaká k tomu vedla cesta. Lia se taky hodně pozvala s tím, kdo je vlastní a kdo nevlastní. Na můj vkus až zbytečně moc. Líbilo se mi oslovení Kníže temnoty. V knížce byly dva zvraty namísto jednoho, což bylo osvěžení. Protože druhý ze dvou se více méně v každé z knih série opakuje. Všechny scenérie byly zase hezky vykreslené a nemohla chybět ani hromada jídla. Čekala jsem, kdo bude asi hlavní hrdinkou v dalším dílu... Říkala jsem si, jestli třeba Jane jako letuška, ale ta tam byla zmíněná jen jednou nebo Stacey, která se pak taky objevila na scéně. Nakonec to bude o Leovi, který se vydává do Prahy na stáž. Na to jsem fakt zvědavá. Autorka to vůbec nebude mít lehké, vzhledem k tomu, jak moc velkou fanouškovskou základnu u nás má. Nicméně jde o opravdu úžasného člověka, se kterým jsem se mohla na autogramiádě této knihy potkat a přestože se jí lidé ptají, kdy napíše "pořádnou" knihu, já se už nemůžu dočkat, jaký nový příběh z jejího pera vyplyne. Mimochodem, jak se ze světlých téměř bílých vlasů v knize stanou karamelové vlasy v anotaci? 4*
Julie Caplin má svou značku vybudovanou na spojení lákavého popisu prostředí a jemně romantické linky. Italská atmosféra působila skvostně, ale děj byl, kulantně řečeno, hodně jednoduchý. Při větší autorské péči mohla být "Vila v Itálii" ještě daleko lepší.
To bylo tak hezké. Přiznám se, že autorku vůbec neznám a není to obvykle to, po čem sáhnu, knížka mi byla darovaná a musím říct, že mě naprosto přenesla do Amalfi a cítila jsem naprosto všechny ingredience, které do ní byly přidány. Krásné oddechové čtení, které nebylo zas až tak naivní.
Štítky knihy
přátelství láska napětí tajemství Itálie romantika vášeň
Autorovy další knížky
| 2018 |  Kavárna v Kodani |
| 2020 | Hotýlek na Islandu |
| 2021 | Chata ve Švýcarsku |
| 2019 | Cukrárna v Paříži |
| 2019 | Pekárna v Brooklynu |
Tohle bylo naprosto skvělé! Slunná Itálie, moře, umění, a hlavně krásná romantická linka. S klidným srdcem můžu říct, že asi nejlepší Romantický útěk, který jsem četla a dokonce pokořil i můj oblíbený díl Pláž v Chorvatsku.
Nejvíc na knihách Julie Caplin oceňuji atmosféru, kterou dokáže vytvořit. Dokonale zachytila kouzlo italského prostředí - pohodu, rodinnou pospolitost a italské speciality.
Popisy přípravy jídla byly tak detailní, že jsem okamžitě dostala chuť uvařit něco typicky italského. Teď na podzim se opravdu takto slunný příběh hodil
Hlavní hrdinka Lia je výtvarnice, líbilo se mi, jak vidí typické italské scenérie okem umělkyně. A i přes všechny životní změny si drží své jistoty a jde si za svými sny.
Vztah mezi Liou a Raphaelem je od začátku pěkně napjatý a plný sarkastických poznámek, což přináší příběhu skvělou dynamiku. Líbilo se mi jejich dohadování, poznávání a i následné romantické momenty. Ocenila jsem také střídání pohledů, které nám umožnilo nahlédnout do myšlenek obou hlavních postav.
Trochu jsem se bála, jak autorka zvládne zápletku týkající se jejího biologického otce, ale vše bylo zpracováno s citem a bez zbytečných dramat. Velká rodina byla skvěle vykreslená, plná života, se všemi svými dohadováními a i dohazováním, které mě pobavilo.
Jedinou „chybou“ knihy je, že už jsem ji přečetla a nikdy nebudu mít ten samý pocit jako při prvním čtení. Ale už teď se těším, až si ji znovu přečtu, možná tentokrát na italské pláži!