Violka: Román o hledání domova
Mirka Skočílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383308/bmid_violka-Y0d-383308.jpg
4
331
331
Marika je samostatná mladá žena, která se nechce vázat, a aby si udělala v životě pořádek, rozhodne se odletět na Nový Zéland. Po tragické smrti sestry Violy a jejího manžela se ovšem všechny její plány zhroutí. Marika se najednou musí postarat o malou neteř Violku, která po smrti rodičů trpí psychickými problémy, sehnat peníze na zaplacení dluhů sestřina manžela i vést vzmáhající se stavební firmu. I když si k malé Violce rychle vybuduje vztah, nástrah číhá na mladou ženu až příliš mnoho. Naštěstí jsou zde přátelé a snad i pravá láska snad... celý text
Přidat komentář
Román pro ženy, autorčina prvotina. Příběh Mariky (26 let), která si chce užívat života, na nikoho se nevázat, cestovat, jenže dojde k tomu, že jednoho dne zemře její sestra Viola a její manžel David a její život se změní, protože se musí postarat o svoji neteř Violku, která má 5 let. Marika má hodně starostí, protože si na svá bedra toho vzala hodně. Má přátele, kteří ji pomáhají a kolem ní se objevují také muži, kteří mají o ní zájem. Jestli najde Marika opravdovou lásku a jestli zvládne výchovu Violky se dočtete v tomto románu.
Chování některých postav mne zarazilo a bylo hodně smutné a pro mě nepochopitelné, bohužel musím říci, že nikoliv ojedinělé v některých rodinách. Při jedné události, která se nachází v závěru románu, se mi svíralo srdce, hodně okamžiků bylo pro mě dojemných. Je to příběh ze života, který by se mohl odehrát i ve skutečnosti. Líbil se mi postoj, který zaujala Marika, když se rozhodla postarat o Violku, která je malý andílek, který přišel o své rodiče a nese to velmi těžce. Marika se nachází ve složité situace, kterou nezpůsobila, ale snaží se ji všemi silami vyřešit, protože jí záleží na Violce.
Román je poměrně obsáhlý. Zpočátku jsem si říkal, jestli tato kniha bude určená pro mě, protože nejsem cílová skupina, ale nakonec jsem se do románu začetl.
Přebal knihy je moc pěkný. Zajímavostí je, že máme s autorkou podobné datum narození (jsem o deset dnů starší než autorka).
Jdu proti proudu kladných hodnocení,mně se to teda vůbec nelíbilo,ani jsem nedočetla. Slátanina přitažená za vlasy možná tak pro náctileté a možná ani to ne. Prostě pro mě těžko uvěřitelný příběh.
Nádherný příběh z pera české autorky.
Místy klidná, místy napínavá plná dojemných okamžiků.
Kniha je čtivá od začátku do konce.
Určitě si od autorky přečtu i další knihy.
Dojemný příběh ze současnosti od české autorky, což byl takový bonus navíc. Začetla jsem se hned na první stránce a hltala slovo za slovem. Hlavní hrdinka mi přirostla ihned k srdci, stejně jako malá Violka, se kterou se život opravdu nemazlil. A okamžik, kdy poprvé své tetě řekla "mami" byl ten nejkrásnější. Hodnotím plným počtem a dekuji autorce za krásné chvíle u knihy.
Moc krásná knížka, nevím, zda se reálně dá přežít a ustát tolik bolesti, kolik v životě potkalo Mariku. Ale je pravdou, že když si člověk myslí, že už nemůže být hůř, přijde další rána a pak je zase na chvilku pohoda a klid. Příběh se moc hezky četl, měl děj a hezky běžel, žádné zbytečné popisy. Musím, říct, že mě překvapilo, jak učitelka matematiky, kterou si pamatuji ze školy, může napsat krásnou knížku.
Moje první setkání s autorkou a jsem trochu na rozpacích. Obsahově nebyla kniha vůbec špatná - místy strhující děj, člověk prožívá těžce uvěřitelné situace s hlavní hrdinkou Marikou, které je 26 let. Ovšem zde pro mě nastává ono ALE! Marika svůj příběh vypráví sama, ovšem mluví takto šestadvacetiletá holka? NE!!! Slovník dnešních mladých lidí je úplně jiný, není plný kýčovitých klišé typu “třešnička na dortu” atd. Marika je jak stará mladá! To, že se s ní život nemazlí a je asi vyspělejší a trochu jinde, než její vrstevníci, na tom nic nemění. Je vidět, že autorce knihy nebylo 26 včera...
Příběh se moc hezky četl a pořád mě nutil pokračovat. Něco je divné, něco méně uvěřitelné, ale přesto doporučuji k přečtení. Chválím moc pěknou obálku. PS: Kdo může za ty neopravené hrubky?
Na Violku ( krásné a neobvyklé jméno ) jsem se moc těšila. Čtivé to bylo, ale trochu zklamání. Marika mě na začátku docela štvala, že jsem chtěla i knihu odložit, ale zase jsem chtěla vědět, jak to dopadne. I když je to jasné od začátku. Jako oddechovka dobrý, takže za tři
Příjemný příběh ze současnosti a od české autorky, což je bonus navíc. Jsem překvapená, kolik autorek jsem v posledním čase objevila, o kterých jsem nic nevěděla. Začátek příběhu je natolik strhující, že jsem se oprostila od toho, co mi přišlo nepravděpodobné. Myslím, že postup úřadů po nehodě v souvislosti s děním kolem dítěte by byl jiný. Nu což už, četla jsem a četla. Ve středové části příběhu "došel dech" , takže mi čtení trvalo opravdu dlouho. Ono mi vždy dost trvá, než se prokoušu takovým tím..."koho vlastně chci, jeho, nebo snad jeho ?" Nu a závěr byl opět velmi zajímavý a napínavý a tentokráte si myslím , že něco takového by se i stát mohlo. Z děje nic prozrazovat nebudu a doporučuji nečíst zadní stranu knihy. Vyzrazovat podstatné zápletky na přebalech mi přijde jako opravdu špatný nápad, takže raději už nic nečtu. Velmi zdařilé popisy chodu restaurace, přišlo mi, že autorka v tomto případě ví, o čem mluví. V porovnání s jinými knihami tohoto žánru, tak tři a půl hvězdičky, a já vždy raději zaokrouhluji nahoru .
Kniha se mi líbila. Do 3/4 knihy na 100%. Nicméně na konci je slovo "adopce" (jak já to slovo nenávidím!!) a "Poslyšte rozsudek jménem republiky", což si dle mého lze najít na internetu za pár minut (u toho rozsudku, máme seriál "Soudce AK", ale možná se "poslyšte" nachází v "Soudkyně Barbara", kterou nesleduji, tak raději budu v tomto k autorce shovívavá). Závěr mi nesedl i obsahově (SPOILER: Hlavní protagonistka je hrozně naštvaná a najednou ani ne při rozhovoru je vše jinak? Možná se to stát může, ale konverzace proběhla i v mezičase, kdy byla naštvaná, tak si nemyslím, že šlo "o pozu" á la "Nechci, ale kdyby se vyskytla příležitost, tak kývnu, neb si tu něco nalhávám, abych to zvládla." KONEC SPOILERU), poslední dvě strany jsem po zjištění změny musela přejet jen rychle zrakem, zda nejdojde k něčemu něčekanému na poslední chvíli a ne. Čekala jsem ten závěr, ale ne tak na poslední chvíli a za mě trochu nelogicky.
Udělila bych 4, 5 hvězdičky, leč nemohu a zaokrouhlení na 5 by bylo dle mě hodně nespravedlivé dle jiných knih, jež 5 hvězdiček ode mě v minulosti dostaly plný počet.
Smutný začátek, ale vše se v dobré obrátí. Trošku jsem měla ze začátku problém se začíst, je to psáno zvláštním stylem, přijde mi to takové strohé a jako by autorka spěchala, aby to už měla odvyprávěné. Také mi občas v nějaké větě přišel zvláštně poskládaný slovosled. A sem tam do oka bijící hrubka...
Ale něco mě nutilo číst dál a hned to nevzdat a jsem ráda, nakonec se z toho vyklubal docela hezký příběh.
Čte se to hezky, ale pochybuji, že by ve skutečném životě všechno tak vycházelo a Marika by vyřešila všechno tak rychle. Dost nepravděpodobné. Náhodně se najde kupec na dům, další náhodný kupec na auto a další náhody....
Kniha se mi líbila, dobře se mi četla, docela jsem si i pobrečela a zasmála se. Klidně bych taky takovou Violku měla doma. Ale přece jen se mi více líbila Kdo věří na zázraky. Kromě toho: proč je v knize tolik hrubek? (stejně, jako v Zázracích).
To bylo moc pěkný. Tak nějak bylo jasný, že se na začátku stane něco nemilého ale celé to pokračování bylo super. Pořád se něco dělo, rozhodně jsem se u knihy nenudila a hrozně moc jsem fandila Marice s Violkou. Kniha je skvělé napsaná, od začátku do konce budete hltat každou kapitolu a ten konec, kdy se začalo dít velké drama bylo super zpestřením. Je to další česká autorka, která umí skvěle psát a úžasně popsat každou emoci. Mohu jen doporučit, úžasný román o hledání lásky a domova.
Nějakým způsobem se mi to líbilo, ale něco mi vadilo. Třeba styl psaní. Úplně mi nevyhoval. Děj byl zajímavý, Violku jsem si hned oblíbila a se zatajeným dechem čekala, kdy se zase něco stane. Každopádně celkem fajn počtení.
Violka: to bylo krásné počtení. Příběh na vážné téma, smutný, ale také proložený úsměvnými historkami s malou Violkou. Kapesník jsem měla v pohotovosti, nervy napnuté a chvíli i zaťaté pěsti nad lidskou bezohledností – jak se mohou zachovat prarodiče ? Prvotina Mirky Skočílkové mě zaujala a určitě si přečtu její další knihu. Violku moc doporučuji – čte se jedním dechem.
Jen mě moc mrzí práce editora. V knize mi vadí hrubky a překlepy. Pokud mé hodnocení bude číst autorka , moc prosím, aby věnovala zvýšenou pozornost práci korektora!!!!
Kdybych hodnotila pravopis, dala bych jen dvě hvězdy, ale hodnotím děj, proto dávám pět hvězd.
Štítky knihy
pro ženy psychologické příběhy psychická traumata sirotci ztráta blízkých ztráta matky ztráta otce opatrovnictví
Autorovy další knížky
| 2019 |  Violka: Román o hledání domova |
| 2021 | Opuštěný dům |
| 2020 | Kdo věří na zázraky |
| 2023 | Vesničanka |
| 2024 | Červená nit osudu |
Krásný az příliš dokonalý příběh, který není vůbec reálný. Knize neubírám na čtivosti, já si ji na poklidných vlnách užívala a nic dramatického kniha nenabízela. Prostě taková letní oddychovka s krásnou obálkou.