Vítr to ví
Amy Harmon
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462170/bmid_vitr-to-vi-54V-462170.jpg
4
124
124
Anne Galagherová vyrůstala v okouzlení z dědečkových příběhů. Nyní se vrací se zlomeným srdcem do rodného Irska, aby rozprášila dědečkův popel. Jenže najednou je všechno jinak a ona se probouzí na stejném místě, ale JINDY. Irsko v roce 1921 je nebezpečné místo. V dozvucích války se rodí poslední bitva za nezávislost a lidské životy jsou zase jednou v ohrožení. Najde Anne cestu zpět? A hlavně: Jak se vyrovná se skutečností, že konečně nalezla lásku, v kterou už ani nedoufala?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
What the Wind Knows, 2019
více info...
Přidat komentář
Vždy jsem měla ráda příběhy, které se z větší části odehrávají v Irsku či Skotsku, takže není divu, že jsem si i tento oblíbila. Vítr to ví je titul plný emocí, který vás svou poetikou skutečně vtáhne. Není překvapením, že se mu přezdívá irská Cizinka, jelikož se v určitých aspektech Cizince opravdu podobá. Cestování časem je mým oblíbeným tématem a autorka si s ním dobře poradila. Nebýt samotného zakončení, které mě trochu zklamalo svou překombinovaností a uspěchaností, hodnotila bych 5*
(SPOILER) Kniha se mi líbila. Cestování v čase je vděčné téma. Příběh poutavý, čtivý, trochu připomíná seriál Cizinka. Možná bych uvítala víc detailů ze všedního života, ale i tak tu bylo dost zajímavostí např. v odívání, kosmetice. Návrat Thomase v závěru knihy mě přišel už moc překombinovaný.
Další z příběhů, který je postavený na cestování časem. Hlavní hrdinka prožívá velmi smutné časy. Po smrti milovaného dědečka odjíždí do Irska, aby tam rozprášila jeho popel. A pak se to stane. Ocitne se ve 20. letech minulého století a to za velmi nebezpečných okolností.
Velmi pěkně napsaný příběh, který v sobě zachycuje úsek irské historie, který není tak často námětem literárního zpracování. A aby to bylo se vším všudy, tak samozřejmě je tu působivá romantická zápletka. Krásný román, který moc ráda doporučím.
Zdravím vás přátelé a přeju vám poklidný začátek nového pracovního týdne.
Dnes tu pro vás mám první, ze dvou fotek s knižní tématikou, které jsme pořídili s mým milým Zdendou při našich výpravách s foťákama a s ní vám po dlouhé době přináším i krátkou recenzi na knížku Vítr to ví.
Příběh o velké lásce, kterou by určitě měl a chtěl zažít každý a která nezná hranice a překlene čas i prostor se odehrává ve dvou časových rovinách a zavádí čtenáře nejen do moderní Ameriky nedávných let, ale také do Irska, zmítaného nepokoji na počátku 20.století...
Osobně pro mě byla tato knížka díky své fantasy zápletce spíše takovou oddechovou pohádkou pro dospělé. A i když mi ze začátku dělalo trošku začtění se, díky častému a trochu podrobnějšímu popisu irských dějin potíže, tak nakonec jsem hltala stránku za stránkou, jen abych věděla, jak to s hlavními hrdiny dopadne...
Knihu doporučuju všem milovníkům příběhů z Irska, těm kteří mají rádi sérii Cizinka nebo těm, kteří se rádi dozví z knih něco poučného o historii a nevadí jim, že je příběh okořeněný špetkou lásky a nadpřirozena.
Moc hezky napsaný historický román. Z počátku jsem byla skeptická, jelikož mě nezaujala obálka knihy, ale nakonec jsem ji přečetla jedním dechem. Na můj vkus kniha obsahovala příliš mnoho historických faktů a válečných událostí, ale to je pouze věc preferencí. Doktora Thomase jsem si zamilovala hned od začátku knihy. Krásná kniha, kterou doporučuji.
Opravdu se zde nabízí srovnání s Cizinkou - nejen cesta v čase, ale i podobné prostředí a hlavní hrdinové. Líbilo se mi, že příběh spadá do období, o kterém se tolik nepíše. Myslím, že - podobně jako Cizinka - by se z toho dala udělat i série, což by bylo fajn. Výhrady nemám, až na ten konec, byl trošku uspěchaný a aspoň v epilogu mohlo být trochu více rozvedeno, jak to bylo dál.
Krásný příběh, který se velice dobře čte. Příběh lásky napříč časem byl velice dojemný. Srovnání s Cizinkou je zřejmě nevyhnutelné, ale stejně tak, jako Diana Gabaldon, napsala Amy Harmon nádhernou knihu plnou naděje, bolesti, lásky a touhy. Velice doporučuji. Pro fanynky Cizinky řekla bych nutnost.
Dech beroucí příběh, který vyvolává silné emoce a chytí za srdce...
" Jenom vítr ví, co je opravdový zážitek."
Vyprávění je z pohledu Anne a deníkový záznam Thomase. Na začátku každé kapitoly jsou irské básně, které přidávají kouzlo vyprávění...
Takové krásné dobrodružství s romantikou, nádherné myšlenky moc doporučuji 5*
" Vítr zná každý příběh."
Tohle byla nádherná kniha. Sice kam to bude směřovat jsem tušila snad už od druhé stránky. Po opravdu dlouhé době jsem se modlila za happy end, a to já většinou nedělám. Bravůrně propojená romantická linka s tou historickou. Autorka dobře popsala irský konflikt v roce 1921. Doporučuju.
Vítr to ví je kniha pro všechny fanoušky Irska, historických románů a série Cizinka. Amy Harmon do knihy kromě své fantazie ukryla i svou vlastní minulost. Romantika v této knize je sice patrná již od anotace, i přesto je milostný příběh mezi Anne a Thomasem je napsaný s citem. Anne se bojí přiznat pravdu a Thomas je rozpolcený představou, že se mu líbí manželka jeho mrtvého nejlepšího přítele. Zároveň ale cítí, že stará Anne je jiná než ta současná a neumí si situaci vysvětlit. Autorka oba charaktery napsala skvěle a čtenář si je tak snadno oblíbí. Rozhodně si ke čtení připravte kapesníčky, nepochybně vás chytí za srdce. Vítr to ví má velmi silnou historickou hodnotu, jelikož popisuje události minulosti, o které se příliš nemluví. Autorka se vyhnula zasazení do válečné doby, čímž si získala u mě další pomyslné plus. Naopak se zaměřila na poválečné následky a ukázala, že i meziválečné období bylo plné napětí a strachu, přestože oficiálně panoval mír.
Cestování časem není žádná literární novinka, přesto není dobrých knih s touto tématikou mnoho a čtenáře zatím neomrzely. V této knize působí opravdu zajímavě a do příběhu skvěle zapadá. Jednotlivé střípky skládají velmi pěknou mozaiku a celému příběhu dodává nádech tajemna. Amy Harmon knihu napsala v poetickém duchu a je tu celá řada krásných myšlenek.
Kniha je na jednu stranu docela dlouhá, v jisté chvíli se může zdát, že autorka stojí na místě, ale ve skutečnosti si jen připravuje půdu pro další zvraty. Nenajdete tu akci za akcí, ale naopak lidský příběh plný emocí. Sloučením fiktivního příběhu, historických událostí a vlastních kořenů autorka vypracovala opravdu mimořádný příběh.
Krásný příběh, pod kůži se mi ale úplně nedostal, proto o hvězdičku méně. Napsáno krásným jazykem, takže doporučuji k přečtení. Autorku budu vyhledávat dal.
Od Amy Harmon jsem četla Z pisku a popela před lety a vím jistě že jsem příliš spokojená nebyla. U knihy Vítr to ví jsem tedy počítala s jistými slabinami, ale anotace a celý nápad mě natolik nadchl, že jsem knize neodolala. Zda se mi to vyplatilo?
No tak za prvé, potenciál který ve všem autorka představila byl maličko přizabit. Styl autorky se ale trochu posunul nebo se alespoň posunul natolik aby to bylo pěkně napsané, nekostrbaté, do toho ji ovšem vstoupil ( patrně náš) vydavatel a napral do toho kurzívu a to je v tom množství doslova nepřijatelné a ukradlo to knize jednu hvězdu. Druhou hvězdu a nakonec celou jsem odebrala proto že nám toho autorka zase tolik neukázala. Z touhy vytvořit něco zajímavého možná zapomněla na původní záměr. Snaha o originalitu ne příliš originálního příběhu zastínila to čím si mě kniha k sobě přitáhla. Do hlubších zkoumání jsem se po přečtení nepouštěla, aby mé hodnocení nedopadlo hůř. Je to psané rychle a až na nějaké výjimečné věty to nemá příliš atmosféru byť se o to příběh celou dobu snaží. Postavy jsou takové nemastné neslané a dialogy taky váznou. A samotnou situace tehdejšího Irska autorka vykreslit neumí natolik aby člověk zůstal ochromen. Bylo to čtení o čekání, o čekání toho dojmu, který nepřišel. 2,5*/5
A to prosím miluji komplet sérii Cizinka ( myslím na papíře) Gabaldon umí psát...
Anne se propadne časem přímo do Irské revoluce. Irsko bojuje proti Anglii za své osvobození. Když však dojde k míru mezi Irskem a Anglií, nastane v Irsku dlouholetá válka mezi vlastními lidmi. Toto je pozadí milostného příběhu Anne, která se snaží v nové době zorientovat. Setkává se se svým dědečkem Eionem, jehož popel ve své současnosti rozptýlila do jezera, jakožto šestiletým klučíkem. Seznámí se s jeho opatrovníkem Thomasem, přítelem Eionova zesnulého otce. Anne všichni považují za Eionovu ztracenou matku, která se nikdy nenašla po útoku na poštu ve městě. Anne se snaží zachovat klid a poddá se nynější situaci. Postupně však musí čelit různým podezřením a do toho se také zaplétá s revolucionáři. Jak to všechno dopadne? Vrátí se domů?
První stránky mě bohužel do děje nevtáhly. Asi 60 stran jsem se do čtení nutila. Cizí názvy, galština, melancholický text a zmatené povídání starého Eiona mě hrozně mátly. Pak jsem se ale začetla a nemohla jsem přestat! Sice o historickém pozadí nevím zhola nic, ale aspoň jsem se něco dozvěděla. Vytknu přehršel jmen, zkratek jako IRA, dost politiky, ale to byla prostě chuť autorky ukázat světu boj o Irskou nezávislost co nejlépe. Neukápla mi slza, jako ostatním, ale dojemná kniha to je. Je hodně o citech, protkána milostnými básněmi a lidovými zpěvy. Věřím, že empaticky založené lidi "položí". Doporučuji knihu přečíst na jeden zátah, právě proto, že je tak emocionální. Když uprostřed přestanete, druhý den si ty emoce těžko znovu vybavujete.
Zakončení románu mi přišlo... urychlené (nebudu spoilerovat, ale ti, co už knihu četli, budou vědět, jakou událost mám na mysli), a představovala jsem si to jinak. Trochu mi to zkazilo ten dojímavý, melancholicky láskobolný konec. A našla jsem tam fůru překlepů:(.
Kniha se bude líbit čtenářkám Jacobs.
Nevím, jak bude působit kniha na vás, ale mě hodně zasáhla. Přiznám se, že jsem několikrát u knihy brečela nebo měla slzy v očích. Příběh Anne a Toma mě rozhodně nenechal chladnou. Autorka napsala spletitý příběh obohacený krásnými básněmi a dala nám nahlédnout do velice složité problematiky Irska 20.let minulého století. Tuto knihu budu mít v hlavě ještě dlouho.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Tahle kniha mě opravdu okouzlila. Dojala mě hned na začátku, kde se objevují také nesmírně hluboké myšlenky. Neskutečně mě zaujal ten námět.. nechci nic spoilerovat, ale snad můžu prozradit, že to, že se Anne vrátila v čase, úzce souvisí s její rodinou. Celé je to velmi zajímavě provázané a do toho se dozvídáte, jak se žilo v Irsku nejen co se týče bitvy o nezávislost, ale také takových těch obyčejných věcí, jako je oblečení, kosmetika, zkrátka běžný život. Setkáte se se skutečnými historickými postavami, i s postavami inspirovanými autorčinou rodinou, která má se svou hlavní hrdinkou Anne mnoho společného. Je pár věcí, co mi na knize v oblasti cestování časem nesedí, ale vzhledem k tomu, že se jedná o historický román a ne žádné fantasy či scifi, tak to ráda přehlédnu.
Vítr to ví je psaná krásným a svým způsobem nesmírně uklidňujícím jazykem. Ocitnete se v době bojů za nezávislost, přesto si u knihy odpočinete. Děj příjemně plyne a i když se zde vyskytují scény, ve kterých se toho moc neděje, ani chvilku jsem se nenudila. Z irského prostředí jsem ještě nikdy nic nečetla, ale po téhle knize mám docela chuť se tam podívat, protože bych tu jejich krajinu strašně moc chtěla vidět na vlastní oči. Atmosféra celé knihy mě jednoduše uchvátila, stejně jako krásný romantický vztah hlavních hrdinů.
Knížku bych rozhodně doporučila spíše milovnicím než milovníkům historických románů, protože je to skutečně čtení hlavně pro ženy. Pokud máte rádi takové to cestování do minulosti, jak je to třeba v Cizince, a oželíte erotické scény, které se zde až na malé náznaky nevyskytují, mohla by kniha být to pravé pro Vás
Štítky knihy
pro ženy cestování časem Irsko 20. léta 20. století boj o nezávislost IRA - Irská republikánská armáda historické romance fantasy prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2019 |  Meč a ptáček |
| 2017 | Z písku a popela |
| 2021 | Vítr to ví |
| 2022 |  První narozená |
Pěkný příběh z kouzelného prostředí Irska .... s historickým podkladem ....
O prolínání života, o hledání vlastních kořenů - o lásce, která odolává ve všech životních
situacích ....
Proloženo velmi pěknými verši jezerního básníka W. B. Yeatse ....
" Vítr, který slyšíš, je ten samý, který fouká odjakživa. Prší stále stejný déšť.
Vítr a vlny jsou tu odpočátku věků. Kameny a hvězdy také.
Jenže kameny nemluví a hvězdy jsou příliš daleko ...."
Vítr i vlny na severu Irska určitě viděly mnoho ....