Vlak naděje
Christina Baker Kline
Román inspirovaný skutečnými událostmi vypráví o tom, že občas musíme něco ztratit, abychom něco podstatného našli. V jednom z posledních vlaků naděje, které od poloviny devatenáctého století v Americe odvážely sirotky z přelidněného New Yorku k náhradním rodinám na Středozápadě, sedí i devítiletá Niamh. Píše se rok 1929 a Niamh, která přišla o rodinu po velkém požáru na newyorské periferii, cestuje díky organizaci Pomoc dětem vstříc nejisté budoucnosti. Co ji v ní čeká? Najde přes řadu bolestných ztrát své štěstí? Podobná otázka zní v hlavě i sedmnáctileté Molly v roce 2011. Po smrti milovaného tatínka střídá jednu pěstounskou rodinu za druhou a jde z průšvihu do průšvihu. Za ten poslední musí na veřejně prospěšné práce: bude uklízet v podkroví devadesátileté paní. Protnou se osudy těchto dvou žen? A dostanou odpovědi na své otázky? Když v noci lije, já ležím na matraci a přes tenkou sypkovinu se do mě zarývají kovové dráty, voda mi teče po obličeji a kručí mi v břiše, vzpomínám, jak jsme byli na Agnes Pauline, pršelo, všichni měli mořskou nemoc a tatínek se nás děti snažil rozptýlit tím, že nám řekl, ať zavřeme oči a představíme si dokonalý den. Už to jsou tři roky, bylo mi sedm, ale ten den mám stále v živé paměti. Je neděle a jdu navštívit babičku do jejího útulného domku na předměstí. Po cestě přelézám kamenné zídky a jdu po polích s divokou trávou, jež se ve větru pohybuje jako vlny na moři, cítím sladký kouř z ohníčků a poslouchám drozdy a kosy, jak se cvičí ve zpěvu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , PlusOriginální název:
Orphan Train, 2013
více info...
Přidat komentář
Je to nenápadná, leč napínavá kniha a můžu Vás ujistit, že ji přečtete jedním dechem. Strastiplný příběh Niamh nemá konce a špatnými zážitky se to jen hemží. Ale nakonec se zdá, že najde kllid, smíření a hlavně svou ztracenou lásku.
Tato kniha je úžasná. Dala bych jí 10*. O vlacích naděje jsem vůbec netušila a okamžitě po dočtení jsem začala googlovat. Tolik silných příběhů je na moje slzy moc, ke konci knihy jsem si po dlouhé době poplakala a bylo to hezké.
Jsem ráda, že jsem na knížku narazila. O Vlacích naděje jsem doposud neměla tušení. Ráda si o nich dohledám další informace.
Krásná a dojemná kniha, nejen o tom, jak děti dokáží být silné, Rádá se k ní budu vracet. Dávám 5 hvězdiček
Na knihu mi stačil víkend a zbytek neděle jsem strávila vyhledáváním informací o "vlacích naděje". Velmi zajímavý a čtivý příběh. Kolik dětí takto bylo a je okrádáno o dětství a musí tak brzo dospět...?
Moc hezke cteni☺️ Člověk samozřejmě tuší, jaký bude konec - precejen je to Vlak naděje, ale nic to nemění na tom, ze se jedna o příběh silný nutici k zamyšlení. K zamyšlení nad tím, co považujeme za samozrejme, jak se k nám chovají naši blízcí, k čemu jsme predurceni, co se s tím dá delat... moc se mi líbilo propojení dvou na první pohled odlišných světu. Ale opravdu jen na první pohled
Velmi pěkný a poutavý příběh, který mě opravdu moc bavil. Prolnutí minulosti se současností, prostě skvělé. Pravda, konec je trochu moc velký happy-end, ale proč ne? Doporučuji.
Moc pěkná a zajímavá kniha, víc se mi líbilo vypravění Vivien. Neuvěřitelné, co tak malá holčička zažila ... Konec jsem očekávala trochu jiný.
Krásná a dojemná kniha, nejen o tom, jak děti dokáží být silné, získala ode mě 5 hvězdiček. Čas s knihou mi rychle utíkal, četla se svižně, děj plynul. Líbily se mi i pasáže o Molly, ale daleko víc mě do děje v táhly vzpomínky Vivien. Knihu doporučuji všemi deseti.
Tentokrát bude hodnocení převážně citací:
" "A co ty?" řekne po pár minutách. "Tobě se to líbilo?"
Film se mi líbil hrozně moc, nevěřím, že bych dokázala odpovědět a neznít hloupě. "Ano," odpovím, neschopna převést emoce vířící ve mně do slov. "
A stejné je to s touhle knížkou. Jen ten závěr, ten prostě za sebe osobně nemůžu rozdýchat. To jak se Vivien zachovala, obzvláště poté, co si sama prožila, prostě nechápu a asi už ani nepochopím...
Větší část knihy jsem četla se zadrženým dechem. Příběh, převážně samozřejmě Niamh, mě oslovil a vtáhl tak, že jsem se pravidelně při cestě vlakem do práce probrala jen tak tak. Místy jsem předstírala jarní alergii... Doporučuji jako jeden z nejemotivnějších a nejvíce citlivě a inteligentně napsaných románů, které jsem v poslední době četla.
Nadherna kniha. Od sameho zacatku smutna, temer az do konce hodne smutna. Ale nadherna s hezkym koncem. Tahle kniha ve me zanecha stopu na dlouhou dobu.
Kniha mě uchvátila svojí pravdivostí. Je to krutý příběh s relativně šťastným koncem. Člověk si ani neuvědomuje, jaké má štěstí, když má vlastní střechu nad hlavou, zdravé děti a relativně dost peněz k živobytí.