Vlčí jáma

07.05.2014

Dnes jsem dočetla podruhé. Teprve když jsem se seznámila s autorčiným životem a jejím vztahem k všemu živému, četla se mi kniha o mnoho lépe a našla jsem si na ní zase něco krásného. Příběh je napsán velmi citlivě, psychologie postav je skvěle vykreslena. Co jsem velmi ocenila, autorčin smysl retrospektivní pohled do minulosti postav , díky které se čtenář dozví proč vlastně má postava takovou povahu.

17.03.2014

Mě příběh okouzlil, bylo to jak ze života. Lehce, jemně a krásně napsáno. :-) I když dámy asi ocení víc než pánové.

12.03.2014

Fascinovalo mě, jak Jana veškerými citovými útrapami proplouvá takřka jako andělská bytost z jiného světa. Čtenář se prostě musí chtě nechtě podivit, jaktože ještě neskočila z okna (nebo neudusila "tetičku" ve spaní polštářem). Kniha člověka buď pohltí, nebo unudí k smrti. Ani já osobně jsem po dočtení netušila, jestli se mi skutečně líbila nebo ne, ale donutila mě nad osudy a chováním hrdinů přemýšlet ještě dlouho po dočtení, takže si troufám říct, že za těch pár hodin strávených nad jejími stránkami rozhodně stojí.
Práce s prostředím je fanscinující a prolínání slezského nářečí, němčiny a češtiny také.

09.11.2013

Byť by kvůli hlavní hrdince všechny feministky z modrých punčoch vzteky vyskočily a tváře by se jim zbarvily doruda (Jana totiž působí, jako by sama do pěti napočítat neuměla), dvě věci se Jarmile Glazarové ve Vlčí jámě upřít nedají: výborná práce s prostředím (hrozně se mi líbila ta mnohými čtenáři zatracovaná slezská hatmatilka!) a neméně skvěle lyricky podané psychické stavy většiny zúčastněných. Dokonce bych si troufla tvrdit, že se touto knihou pasovala na rytířku lyrického popisu. Takže za mě nakonec 4* i přes na můj vkus snad až kýčovitý konec.

Ke čtení jsem se také musel zezačátku nutit a občas mi vadily pasáže psané "hatmatilkou", vysvětlené v poznámce pod čarou. Nicméně bohatost (srozumitelné) češtiny, rozmanitost slovních spojení a promyšlené vysvětlování lidských pocitů a stavů v alegorických popisech prostředí a měnící se přírody.. - to všechno mě nutilo stále číst dál;) Dávám tři a půl hvězdy.

A zde jeden příklad, kdy se Jana po dlouhé době odloučení setkává s milovaným otčímem..
"Co se stalo, že svět tak zjasněl?. Že zahrady a louky kolem cesty jiskří a září jako ohňostroje, a že shrbené stodoly se napřimují za laťkovými ploty? Že věž se povytáhla a cesta rozkvétá modrými květy šlépějí? Že ponuré domy na náměstí kynou lesklými okny, že tmavé kružby podloubí zvou otevřenými náručemi a zvoní vlídnými hlasy?"

25.06.2013

Smutný a krásny príbeh zároveň.

05.06.2013

Zajímavé téma, ale příběh velmi zdlouhavý a velmi často jsem se ke čtení musela nutit. Kdyby to nebyla povinná četba, tak bych po této knize nesáhla.

20.04.2013

Nádherný a citlivý příběh. Strašně dobře se mi to četlo a už od začátku mi bylo jasné, že nic nemůže být tak idylické, jak se na první pohled může zdát. Glazarová bravurně vystihla pocity všech postav, jejich psychologii. Po dlouhé době jsem zase nějakou knihu přečetla jedním dechem.

29.03.2013

Když jsem začala číst tuhle knížku, tak jsem si říkala, že se snad nikdy ke konci nepřelouskám. Upřímně musím říct, že mě ze začátku vůbec nebavila a někdy jsem ani nevěděla o čem čtu. Ale nevzdávejte to, pročetla jsem se k opravdu smutnému i hezkému příběhu a jeho konec jsem hltala jedním dechem. :)

14.03.2013

Knihu jsem rozečítala dvakrát. Poprvé mě začátek odradil. Podruhé jsem ho přelouskala a pak už se kniha četla celkem snadno.

20.11.2011

Začátek mě zrovna nenadchl, ale jak se příběh rozvíjel, tak si mě kniha postupně získávala a na konci mě úplně pohltila. Líbí se mi, jak Glazarová dobře vystihla pocity postav, pro mě je to úžasné psychologické drama. Knihu, narozdíl od filmového zpracování, vřele doporučuji:)