Vlčí jáma
Jarmila Glazarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78872/bmid_vlci-jama-n3E-78872.jpg
4
354
354
Hlavní hrdinka 18letá dívka Jana se dostane do pěstounské rodiny, která žije v malém městečku. Adoptivní otec Robert je mnohem mladší než jeho panovačná žena Klára. Proto je jejich manželství nevyrovnané a Robert tráví většinu času mimo domov. Jana je tichá klidná dívka - teta Klára ji tyranizuje. Oporu Jana najde v Robertovi, který ji naslouchá a Jana se do něj zamiluje. Klára si toho všimne, začne žárlit a dostane mozkovou mrtvici a je upoutána na lůžko, její bezmocnost je pro ni strašlivá a nakonec umírá. Robert si myslí, že bude teď moct s Janou žít, ale ta od něj odejde, protože ji zklamal, v momentě kdy ho potřebovala ji zklamal a ukázal se jako slaboch. Kniha byla také zfilmována hlavní roli Janu hrála Jana Brejchová a tetu Kláru Jiřina Šejbalová.... celý text
Přidat komentář
Ke čtení jsem se také musel zezačátku nutit a občas mi vadily pasáže psané "hatmatilkou", vysvětlené v poznámce pod čarou. Nicméně bohatost (srozumitelné) češtiny, rozmanitost slovních spojení a promyšlené vysvětlování lidských pocitů a stavů v alegorických popisech prostředí a měnící se přírody.. - to všechno mě nutilo stále číst dál;) Dávám tři a půl hvězdy.
A zde jeden příklad, kdy se Jana po dlouhé době odloučení setkává s milovaným otčímem..
"Co se stalo, že svět tak zjasněl?. Že zahrady a louky kolem cesty jiskří a září jako ohňostroje, a že shrbené stodoly se napřimují za laťkovými ploty? Že věž se povytáhla a cesta rozkvétá modrými květy šlépějí? Že ponuré domy na náměstí kynou lesklými okny, že tmavé kružby podloubí zvou otevřenými náručemi a zvoní vlídnými hlasy?"
Zajímavé téma, ale příběh velmi zdlouhavý a velmi často jsem se ke čtení musela nutit. Kdyby to nebyla povinná četba, tak bych po této knize nesáhla.
Nádherný a citlivý příběh. Strašně dobře se mi to četlo a už od začátku mi bylo jasné, že nic nemůže být tak idylické, jak se na první pohled může zdát. Glazarová bravurně vystihla pocity všech postav, jejich psychologii. Po dlouhé době jsem zase nějakou knihu přečetla jedním dechem.
Když jsem začala číst tuhle knížku, tak jsem si říkala, že se snad nikdy ke konci nepřelouskám. Upřímně musím říct, že mě ze začátku vůbec nebavila a někdy jsem ani nevěděla o čem čtu. Ale nevzdávejte to, pročetla jsem se k opravdu smutnému i hezkému příběhu a jeho konec jsem hltala jedním dechem. :)
Knihu jsem rozečítala dvakrát. Poprvé mě začátek odradil. Podruhé jsem ho přelouskala a pak už se kniha četla celkem snadno.
Začátek mě zrovna nenadchl, ale jak se příběh rozvíjel, tak si mě kniha postupně získávala a na konci mě úplně pohltila. Líbí se mi, jak Glazarová dobře vystihla pocity postav, pro mě je to úžasné psychologické drama. Knihu, narozdíl od filmového zpracování, vřele doporučuji:)
prvních 100 stránek mě vůbec nebavilo díky zdlouhavým popisům ročních období... Později sem se do knihy začetla a příběh byl nakonec docela zajímavý.
Štítky knihy
nevěra zfilmováno česká literatura Slezsko psychologické romány psychologické příběhy manželská krize nešťastná láska maloměsto zakázaná láskaAutorovy další knížky
| 1961 |  Advent |
| 1962 | Vlčí jáma |
| 1967 | Roky v kruhu |
| 1953 | Chudá přadlena |
| 1950 |  Leningrad |
Byť by kvůli hlavní hrdince všechny feministky z modrých punčoch vzteky vyskočily a tváře by se jim zbarvily doruda (Jana totiž působí, jako by sama do pěti napočítat neuměla), dvě věci se Jarmile Glazarové ve Vlčí jámě upřít nedají: výborná práce s prostředím (hrozně se mi líbila ta mnohými čtenáři zatracovaná slezská hatmatilka!) a neméně skvěle lyricky podané psychické stavy většiny zúčastněných. Dokonce bych si troufla tvrdit, že se touto knihou pasovala na rytířku lyrického popisu. Takže za mě nakonec 4* i přes na můj vkus snad až kýčovitý konec.