Vlčí štěstí
Paolo Cognetti
Neúspěšný spisovatel Fausto opouští po rozchodu s dlouholetou partnerkou Milán a nachází útočiště v horské vesnici. Nečekaně získá místo kuchaře v malé restauraci oblíbené u horalů a vedené srdečnou Babette. I ona před lety utekla z města a vnesla do vesnice trochu přívětivosti. V novém románu autor kreslí obrázky z každodenního života místních obyvatel, v nichž spolu se změnami ročních období zaznamenává i proměnu lidských tužeb a snů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , OdeonOriginální název:
La felicità del lupo, 2021
více info...
Přidat komentář
O lidech a horách, těch hromad kamení,kde jen roste tráva a teče voda,a význam jim dávají lidé, jak se někde píše v knize.
Příběh napsán prostě,bez zbytečných kudrlinek a jiných spisovatelských "triků", které slouží k tomu,aby se to dobře prodalo.
Při čtení jsem měl pocit, něco jako "slunce v duši", možná proto, že mám "šmatlání"po horách rád.
Moc hezké to bylo.
Po dlouhé době kniha, která mě okouzlila a krásný pocit z ní stále přetrvává. Jednoduché, průzračné a zároveň mnohovrstevné. Všechny příběhy jsou spjaté s tématem přijmout a nechat jít.
krásna kniha. tak, ako ma oslovilo Osem hôr, urobilo to aj Vlčie šťastie. úžasne jednoduchý jazyk, ktorým sú vyrozprávané zložité príbehy ľudí z hôr i tých, ktorí by nimi chceli byť. tých, ktorí pred horami utekajú, ale neutečú i tých, ktorí sa k nim pokúšajú priblížiť, ale nakoniec to vzdajú.
myslím, že prekladateľ si dal záležať a odviedol skvelú prácu.
Je to o lese, o lásce, o samotě, o hledání spřízněné duše, o jídle, o tvrdé práci, o horolezcích, o snech, o ledovcích, o smrti a o kráse všedních dní.
Kniha je psána krásným jazykem a rok v horách plynule běží mezi řádky. Připomněla mi, že je důležité občas "vystrčit hlavu z písku" a nadýchat se čerstvého vzduchu.
A to je vlastně pointa celé knihy - návrat zpět ke kořenům a k jednoduchosti. Autor v celém příběhu vlastně ani nepoužívá uvozovky, není to třeba.
Bylo to příjemné čtení i když hory nejsou moje parketa. Nedotčená příroda je nádherná, ale je pravda, že z vysokohorské turistiky se poslední dobou stala masová záležitost, stejně jak turistika do africké safari, do jihoamerického pralesu atď atď. Nemělo by to tak být.
Je to moje třetí kniha od Cognettiho a opět to bylo hodně příjemné čtění, o obyčejném životě, lidských osudech a horách. krásných a nebezpečných. Psáno čtivě , výborné slovní obraty, určitě i díky dobrému překladu.
V životě jsem vystoupala na několik ledovců a stála i ve výškách, kde člověk hledá vlastní plíce, takže při čtení knihy mi mnohdy naskočila husí kůže, vyvolaná vzpomínkami. Lidem, kteří zde žijí a denně se potýkají s nástrahami hor a přírody, skládám poklonu. Musí to být úžasné, i když mnohdy velmi složité. Přesto věřím, že zde člověk nachází sám sebe a mnohem intenzivněji si uvědomuje krásy života.
Hory jsou srdcovka a kniha je pro podobné čtenáře příjemnou lahůdkou :-)
Cognetti mě opět nezklamal. Útlý román oslavuje především obyčejný život na horách. Napsáno s neskutečnou lehkostí, skvěle přeloženo Sárou Flemrovou.
Krasna kniha, ve zdanlive banalnich situacich bezneho zivota na horach je propletena kristalova hloubka. Nevim, jestli musite mit hory radi, abyste si knizku oblibili, ale pomaha to.
(pokusim se vynechat spoilery v ukazce)
() ...se na ni podival. Pod pihami zahledl dobre znamy rumenec. Pred mnoha lety se ozenil s divkou, ktera neumela lhat. Kecas, rekl. () se rozesmala. Boze, pomyslel si, kdyz se smeje, je ji znova sedmnact. Chystal se zeptat: Muzu te polibit? Ale ona vstala, nechala mu lahev a hrnecek a vratila se () do restaurace, aby tam nadelala jeste trochu neporadku ().
Krásná kniha o lásce k horám, která je napsaná jednoduše ,ale přesto čtivě a zanechala ve mě příjemné emoce. Za mě rozhodně doporučuji.
Veľmi príjemná kniha - cítila som sa pri nej ako vo svojej krajine pocitov, obrazov, nálad, túžob....
Je to v pořadí již čtvrtá kniha od Cognettiho, kterou jsem přečetla a zpočátku mi dost trvalo se začíst, dalo by se říct, že mě až rušilo najednou tolik "akce" z běžného života horské vesnice a hlavně ze života hlavního hrdiny. Ale pak se to usadilo a dovedla jsem zase vše vnímat v propojení s místem, s horami, s konkrétní horou...protože nakonec to je vždy Ona, která je hlavní postavou Cognettiho knih. O to kouzelnější pak bylo si o ní číst v sousedství vesnice, kde se odehrál děj autorovy nejznámější knihy - Osm hor (Grana - Graine ve Val d´Aosta)
Cognetti má prostě dar přenášet své čtenáře do hor. To je jeho hlavní kouzlo.
Ucelený příběh v knize nenajdete, spíš náčrtky různých osobností, pro které jsou hory osudové.
Další z Cognettiových knih o lásce k horám.....
....kolem Fontany Freddy existovaly hory - ke snům lidských bytostí zcela lhostejné ....
Nemají to vlci jednodušší ?
Vlk přijde do jednoho údolí-a přece mu cosi zabrání se usadit - odejde hledat štěstí jinam....
A tak se i někomu z lidských tvorů podaří odejít do hor ....a najít nový smysl života ....
A možná také lidské štěstí....
"...jen ten, kdo si zvykne, vidí doopravdy, protože zbavil svůj pohled veškerého sentimentu..."
Cognetti je pro mě srdcový autor, dávám jeho knihy pár důležitým mužům ve svém životě, a přeji jim ve věnování omo servadzo sopra di lago morto, par sempre...
Štítky knihy
útěk příroda italská literatura spisovatelé psychologické romány hory a pohoří
Autorovy další knížky
2017 | Osm hor |
2018 | Divoký kluk |
2022 | Vlčí štěstí |
2019 | Nikdy nevystoupat na vrchol |
2018 | Sofia vždy chodí v čiernom |
Znovu magické hory a příroda s neustále se opakujícími změnami. Toužíte se vrátit na podobná místa, kde jste taky cítili to volání, (i když to bylo jenom o dovolené). Knížka je velmi pozitivní. Žádná postava to nemá jednoduché, hledá místo, to správné místo, kde ... vítr změní směr, pohladí hory a zanese
k nám vůní lesů, ale především, když pochopíme, že rámec přírody může být sebekrásnější, ke štěstí se ale musíme propracovat sami. Příkladem můžou být Santorsova slova (jedna z postav), kterými vítá vlka : svět patří tomu, kdo si ho vezme.