Vlci zimy
Tyrell Johnson
Zapomeňte na staré dobré časy. Zapomeňte na léto. Zapomeňte na teplo. Zapomeňte na všechno, co není nutné k přežití. Čtyřiadvacetiletá Lynn McBrideová si poté, co svět zasáhla nukleární válka a smrtící chřipková epidemie, prochází drsnou školou života. V nemilosrdném prostředí zasněženého kanadského Yukonu je pronásledovaná mučivými vzpomínkami na předchozí život. Spolu se svou rodinou je den co den nucena bojovat o přežití. Učí se stopovat, lovit a klást pasti. Její nejistá existence však jednoho dne utrpí ránu, když stíny starého světa doputují k její malé osadě v podobě záhadného cizince Jaxe. Ten rozpoutá řetězec událostí. Ty přimějí Lynn vydat se na dlouhou a strastiplnou cestu sněžnou pustinou na jejímž konci má naplnit svůj osud, o kterém by se jí nikdy ani nesnilo.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , FobosOriginální název:
The Wolves of Winter, 2018
více info...
Přidat komentář
Příjemné čtení, měla jsem pocit, že se kniha dějově tak nějak "drží zpátky" a nezlobila bych se za větší jízdu, ale jinak to mělo hlavu a patu
Tak to se četlo velice dobře. Zvláště v tomto období, skoro bych slabší povahy varovala, ať se do toho teď nepouští. No, při pohledu na mapu .... ještě by se dalo utéct na Sibiř.
Někdy nepotřebujete překombinovanou zápletku k tomu, aby se vám kniha líbila. Někdy stačí jednoduchý nápad a hezký styl psaní. O přečtení Vlků zimy jsem dlouho přemýšlela. Podle anotace jsem čekala další blbou hrdinku, která se na začátku zdá drsná, ale její drsnost se ztrácí s počtem stran. Naštěstí s Lynn jsem neměla nejmenší problém, její postava se mi líbila. Drsné prostředí i život, pomalé odkrývání toho co se vlastně stalo a ano, předvídatelný konec. Ale komu to vlastně vadí? Knížku jsem si přečetla s radostí a doufám, že vyjde další díl, který si udrží minimálně stejnou úroveň, jako ten první.
Super popis přírody a zvířat. Napínavá atmosféra až do konce. Těším se na další autorovu knihu.
Kniha se mi líbila více, než jsem očekávala. Děj nebyl příliš komplikovaný, ale nenudil mne. Moc příjemně se mi knížka četla, vlastně nedokážu říci, čím to. Není to nic nezapomenutelného, ale to je výhoda - s potěšením si ji někdy přečtu znovu.
Poutavý příběh ve kterém najdete vše - akce, napětí i trochu té romantiky. Na postavy z tohoto příběhu jen tak nezapomenete. Hlavně na Lynn, která je okouzlující, houževnatá, vynalézavá a drsná.
Tento příběh pro mě splňuje to , jak má dobrá kniha vypadat i když byl děj vcelku předvídatelný.
(SPOILER)
Děj se odehrává hlavně v Kanadě a v USA v době po válce a epidemii těžké chřipky. Atmosféru stísněnosti umocňuje neustálá zima, kdy chybí prostředky pro obživu a lidé jsou donuceni vytěžit dávno zapomenuté instinkty.
Sledujeme rodinu McBridových, která po útěku z Chicaga a následně i Eaglu na Aljašce zakotví uprostřed Yukonu. Postupně se odhaluje jejich minulost. Ukáže se, skrývají proto, že otec měl cosi společného s Imunitou, společností vyvíjející sérum na smrtící chřipku. Otec biolog nesouhlasil s politikou společnosti, odešel a věnoval se výzkumu sám. Jeho dcera Lynn v Eaglu onemocní, on jí aplikuje jedinou vakcínu. To se stane osudným celé rodině.
V pustině se u McBridových objeví tajemný cizinec Jax. Utíká před imunitou, nechtěně způsobí, že je Lynn unesena. V táboře Imunity se Lynn dozví, že je vůči chřipce imunní a její krev dokáže léčit. Z tábora se jí podaří uprchnout až domů, cestou se zbavit i svých pronásledovatelů, ale rozhodne se neskrývat. Spolu s Jaxem, který je po výzkumech a aplikacích genetických léků také imunní, se rozhodnout vrátit do civilizace a pomoci nakaženým lidem.
Příběh je dost naivní, je určen pro mladší nebo méně náročné čtenáře. Ze začátku je velmi popisný, možná až zbytečně vykresluje zimu v Kanadě. Zároveň je hlavní hrdinka dost ufňukaná a protivná, tato kombinace začátku knihy nelichotí. Zhruba ve třetině se děj rozběhne, je relativně čtivý, ale zápletka je jednoduchá a konec bohužel předvídatelný.
Velmi zdařilá prvotina. Doufám, že další knihy tohoto autora budou stejně dobré, ne-li lepší.
Postapo čtu ráda a proto mě ani tato kniha neminula. Přestože není děj moc originální a všechny objevy jsem už dávno věděla dřív, než se o nich autor zmínil, tak se mi kniha líbala a dobře se četla. Doufám, že bude i další díl.
Sakra fix, to bylo celkem dobré. Děj byl sice předvídatelný, vlastně mě nepřekvapil ani jeden zvrat. Ale nic to nemění na tom, že se to četlo rychle a dobře.
Vůbec to nebylo špatné. Ze začátku trochu zmatek, ale jak se postupně vše odkrývalo - bomba. Jen mi přišlo, že se toho vlastně moc nestalo. Každopádně se těším na další díl.
Originální to skutečně není a hrdinka je při nejlepším nemastná neslaná, ale vtáhla mě atmosféra knížky. Zamrzlý svět jsem si užívala od první do poslední stránky.
Víceméně souhlasím s orinkou3...jsem na tu knížku už prostě kapánek stará. Podle mě tam vlastně nebyl ani jeden originální nápad, co se týče postapokaliptna (nebo jak to mám napsat). Vše už tu v nějaké formě bylo.
Spoiler: A že by největším postrachem bachaře (který už pravděpodobně rozstřílel pár lidí na cucky, když je ten konec světa) bylo, že uvidí kakající holku...? Mno nevím....
Jako oddechovka na zabití času to jde.
Mám celkem ráda postapo, ačkoliv ji ráda prokládám něčím optimističtějším. Od čtení téhle mně neodradilo ani to množství sněhu...Hrdinové knihy byli uvěřitelní i jejich příběh. Byla jsem celkem napnutá a také se mi líbilo, že bylo naznačeno, čeho všeho se museli vzdát a co vše se museli naučit, co bylo třeba zvládnout. Čtení jsem si užívala.
Jen dovětek k těm negativním komentářům. Naprosto nepochopení jedinečnosti této knihy. Pro mě tam byl děj v každém slově. Ale já vždy nehodnotím co od knihy očekávám, ale hodnotím co mě každá kniha dává.
Nádherná knížka, užívala jsem si každé slovo a je to jedna z knih na které nezapomenu. Atmosféra, téma.., naprosto jsem nevnímala okolí. Ideální knížka na přečtení na jediný zátah.
Není to špatná kniha, autor umí velmi dobře vykreslit atmosféru a s lehkostí dávkuje informace o tom, co se se světem vlastně stalo. Ale ten příběh, ach ten příběh... Děj se dá shrnout do deseti vět, což není mnoho. Za mě by bylo lepší, kdyby to víc odsýpalo a rovnou tu bylo i pokračování. Nebo kdyby tu byla ještě temnější atmosféra, k níž dlouhé temné noci na zasněženém severu v postapo době přímo vybízí... Zkrátka je to poměrně sympatický počin, ale pokračování číst nebudu.