Volání mrtvých
Rebecca Netley
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512664/bmid_volani-mrtvych-FGo-512664.jpg
4
93
93
Elspeth Swansomové už na světě nikdo nezbyl, a tak přijala práci chůvy v rodině na odlehlém skotském ostrově zvaném Skelthsea. Její svěřenkyní je znepokojivé dítě; roztěkaná a tajemná Mary, jež od nečekané smrti svého dvojčete Williama nepromluvila jediné slůvko. A aby toho nebylo málo, jejich předchozí chůva jen pár dní před onou tragickou událostí zmizela. Elspeth musí čelit Maryinu vzdorovitému tichu, a tak se obrátí na ostrovany. Nikdo jí však nechce povědět, co se Williamovi stalo. Nikdo také neví, kdo zpívá uhrančivé ukolébavky na prázdných chodbách, ani proč se v opuštěných místnostech objevují zvláštní panenky. Ani odkud se po nocích ozývá to tiché pískání… Blíží se zima, cesta na pevninu se uzavírá, a Elspeth se tak ocitá v pasti. Ale skutečně po sídle bloumají duchové minulosti? Nebo ho sužují tajemství živých…?... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
The Whistling, 2021
více info...
Přidat komentář
Tohle byl moc pěkný horůrek, který se hodí na bouřlivé letní dny.
Autorce se podařila vystihnout pochmurná atmosféra a duchařská zápletka byla taky podařená i když v tomhle žánru předvídatelná. Nevadilo mi to. Očekávala jsem oddechový horor a toho se mi taky dostalo.
Kniha se četla dobře, ale ocenila bych, kdyby v ní bylo více dialogů, které by dodávaly ději dynamiku. Zdlouhavé popisné pasáže mě občas nudily a musela jsem se nutit do čtení. Každý to ale máme jinak a některým třeba tento styl psaní sedne víc.
Celkově hodnotím knihu 3,5* a už se těším na další knihy této autorky.
@knihozroutka_eleanorcorvin
Zámek na břehu ostrova u Skotska, duchové násilně zemřelých, vdovina píšťala je přivolávající, to jsou hlavní propriety tohoto thrilleru a také mnohých jiných. Hrdinka je chůvou dědičky tohoto zámku a je neustále vystrašená a bloudí a bloudí. Z tohoto všeho je zřejmé, že kniha se nejlépe čte za bouře v noci, když venku skučí vítr.
Mně se kniha líbila. Pochmurná atmosféra domu a všichni kolem trochu divní. Ale má to v sobě tajemství, napínavé od začátku a konec jinak, než si myslíte. Elspeth a Mary jsou sympatické. Dalo by se říct, že je to předvídatelné, neuvěřitelné a taky, jestli je to teda duchařina nebo thriller, ale mně se to teda četlo moc dobře a napětí jsem cítila dost. Určitě mnohem lepší než některé jiné knihy o domech, kde straší.
Tak krásná obálka a anotace! A přitom tak nemastný, neslaný příběh. Nuda a nezájem.
Duchařiny nemusím a tato byla fakt nudná, děj se pořád dokola opakoval, postavy mě nezaujaly a vše včetně konce bylo předvídatelné.
Líbilo se mi! Mám ráda spojení duchařiny a skoro detektivního příběhu. Hezky vykreslené postavy a prostředí. Kniha je čtivá a drží linii duchařského hororu, to oceňuji....v poslední době se množí knihy co se tváři jako horor a nakonec je z nich skoro červená knihovna nebo nepovedený thiller. Krásná atmosféra ostrova i sídla...doporučuji
Dvě a půl hvězdy za nápad. Styl psaní mi připadl hrozně naivní. Slovem "když" začínala věta i třikrát na stránce, přirovnání našroubované a občas nehodící se k situaci. No, nevím...
(Mimochodem, gramatická chyba na čtvrtém řádku první strany je taky pecka.)
I domovy a domy mají své jméno ať již po předcích nebo historických událostech. V průběhu četby mi to trochu připomínalo filmový horor Case 39, ve kterém byla dívka zpočátku nastavena divákovi jako oběť, než se ukázalo, co je ve skutečnosti zač. Možná, že zde to bude jiné.
Tady se něco skrývá a to něco není jen tajemství. Co stojí za vší proměnou?
Příběh se všemi součástmi prožitého a současného života je temný a skladebně je hororem. Připadá mi, že si autorka dává záležet na tom, aby to horor byl, aby nesklouzla do thrilleru nebo jiného žánru, nebo aby horor nebyl pouze upřednostněním hororových prvků. Hororové prvky se zde vyskytují přirozeně. Příběh vyvolává nejistotu, obavy, stísněný pocit a strach, který postupně odkrývá. Můžete se pokusit odhadnout, zda je zde zlo nebo jen nadpřirozeno a zda je ztělesněno a všudypřítomné.
Vlastnosti postav se liší, některé mají složitější charakter. Spatřujete obraz smrti blízkého, zdá se to být jako němý úsvit, jako mrtvá duše, která se dere na povrch a vtírá se vám na a pod kůži jako mast, kterou rozetřete a začínáte nosit v sobě. Vidíte ducha zemřelého? Je to ozvěna mrtvého?
"Někdy duch zůstane s tím, koho miloval" (z filmu Shutter, 2004). Je to i v tomto případě?
Kdyby neexistovala zákoutí mysli, představy a plíživý pocit, ke kterým nás dovádí text a jimiž se necháváme unášet...
Nevidoucí přítomno anebo dech beroucí a dusivé nepřítomno, které cítíte?
Obraz a dotyky, které podvědomě cítíte, to zhmotnění nebo to prchavé nic, které se prodírá k vám. Zaneprázdňujete mysl, aby to vysvětlila. Chcete věřit, že došlo k pomatení smyslů. Zvuk? To je vítr. Kroky? Ty jsou moje. Pohyb věcí po podlaze? Podlahy jsou vetché, to dělám já pohybem svých nohou.
Příběh čerpá z mnoha hororových prvků a autor si hraje s vašimi pocity. O rituál není nouze, nechybí symbolika.
Cítíte, že někdo nebo něco vyplňuje místnost. Těžký vzduch, nasáklý čím? Zeminou? Hnilobou? Starobou? Nemůžete dýchat.
Příběh je 100% horor. Tato prvotina rozhoupala autorku vysoko a já budu doufat, že bude psát horory, které budou lepší a lepší, protože tohle bylo dobré.
Dávám čtyři a půl hvězdy.
Volání mrtvých
Čítať túto knihu v noci nebol dobrý nápad...
Volání mrtvých je prvotina Rebeccy Netley a uznávam,že sa vydarila. Má svoje muchy, no rovnako tak aj svoje prednosti. Kniha navyše dobre vyzerá zvonku aj z vnútra.
V roku 1860 sa mladá Elspeth rozhodla prijať miesto pestúnky na odľahlom škótskom ostrove. Má za sebou ťažké straty, nemá už nikoho z rodiny, a preto potrebuje zmenu. Starať sa má o deväťročné dievčatko Mary, ktorá tiež nemá rodičov, zmizla jej predchádzajúca pestúnka a nedávno zomrel aj jej brat, dvojča. Elspeth rýchlo prichádza na to,že v dome sa deje niečo veľmi zlé a v ohrození života nie je len ona,ale aj Mary. Keď má pocit,že všetko odhalila, prichádza temný zvrat. Treba dodať,že nič nie také, ako to na prvý pohľad vyzeralo.
Musím podotknúť,že kniha sa odohráva dávno, takže tu nie sú žiadne telefóny, sociálne siete ani lietadlá, ktoré by ľudí rýchlo dostali na pevninu. Strach, ktorý na nás dýcha z tých stránok,je ten, ktorý je v človeku zakorenený od nepamäti - strach z neznámeho, smrti, čarodejníc a duchov. Žiadne potoky krvi, iba mrazivý strach. Plíži sa pomaly, cítite ho v kostiach a neviete sa ho zbaviť.
Elspeth aj Mary boli sympatické postavy a páčilo sa mi,ako sa v príbehu vyvíjali. Autorke sa podarilo vykresliť aj tie nesympatické, Greer ani pani Gilliesová nepôsobili vôbec dobre. Záver prekvapil, bol akčný, nečakaný a ukázal mi, ako veľmi som sa v niektorých postavách mýlila.
Na prvotinu paráda. Pravda je,že niekde sa to vlieklo, niekde boli opisy zbytočné, niekde som nechápala,prečo toto robia? Možno by stačilo príbeh rozvinúť aj na menšom počte strán. Na druhej strane, téma privolávania mŕtvych nie je otrepaná, miestami som mala zimomriavky a čítalo sa mi dobre. Akurát v noci som po odložení knihy stále čakala,či nebudem počuť vdovinu píšťalku, ktorá sa mi vkradla aj do sna. Fakt zimomriavky.
Knižka vyšla v preklade tento rok a rozhodne sa zaraďuje k tým lepším,ktoré som od januára prečítala.