Vražda pro štěstí
Josef Škvorecký , Jan Zábrana
Doktor Pivoňka série
1. díl >
Kolem vraždy redaktora pochybného literárního časopisu z první republiky se rozvíjí pestré dějové pásmo plné překvapivých zvratů a vtipných odhalení.
Přidat komentář
Hodně zvláštní detektivka, spíše však humoristický román. Je zde plno duchaplnosti, na mně však skoro až moc. Vždy upřednostňuji příběh, kde se vše vztahuje k hlavnímu ději a tady mi to pro spoustu odboček tak nepřišlo. Asi to měl vyvážit humor, vtipu zde bylo dost, ale bohužel jsem na tento způsob psaní nebyl tento den úplně fit. Možná, že jsem měl vzhledem k pěknému seriálu s Ondřejem Vetchým nemístná očekávání.
Detektivní příběh z Prahy v 30. letech 20. stol. Z knihy je cítit, že byla psaná před padesáti lety, takže v napětí nemůže soutěžit s dnešními thrillery. Nicméně své kouzlo má. Zaujala mne atmosféra tehdejší Prahy, na jedné straně potrhlý milionář, sebestřední "spisovatelé", podvádějící soukromý detektiv a na druhé straně zpočátku naivní dr. Pivoňka, důvtipná Boženka a "půdař", který má své zásady. Není to strhující četba, ale přečíst se to dá.
Jak tady někdo psal, kniha je psaná košatým a šťavnatým jazykem. Ano, to je asi ten důvod, proč mě nechytla a do konce jsem ji nedolouskal.
Mám Škvoreckého moc ráda, z exilových autorů skoro nejraději. Mám ráda detektivky včetně těch s poručíkem Borůvkou. Tak proč mě tahle tolik knížka nebavila? Přemýšlím nad tím už pár měsíců. Přišla mi mnohomluvná a ani ne příliš vtipná, taková samoúčelná. Hlavní postavy mi byly nesympatické. Dočetla jsem ji jen z úcty k autorovi a do dalších dílů se mi ani nechce.
Jak detektivky českých autorů nemusím, zde jest čestná výjimka. Sympaťák dr.Pivoňka, držkatá Boženka, praštěný milionář Ivo Zdeborský a k solidní zápletce trocha vtipu i akce okořeněná hádankami - no kdo by odolal??
Pro mě je série s doktorem Pivoňkou asi nejlepší český detektivní počin. Kromě chytré a dobře postavené kriminální zápletky mají totiž tyto romány i dokonalou atmosféru Prahy 30. a 40. let minulého století. Proto se k Vraždám rád vracím. Nyní jsem tedy opět začal Vraždou pro štěstí a i když jsem si pamatoval, kdo je vrah, na poutavosti to příběhu vůbec neubralo. Už se těším na druhý díl.
Moje první setkání s detektivní kanceláří Ostrozrak bylo šťastné. Nejen proto, že je to docela chytrá detektivka (a nevadilo ani to, že jsem pachatele začala tušit ještě před polovinou), ale hlavně proto, že je to příběh psaný krásným, košatým a šťavnatým jazykem. Autoři nám předhazují opuletní obrazy a pak náhle střih ke stručnosti (kde je namístě), krok k lidové mluvě a zase zpátky. A nic není falešně a špatně. Ale ještě jeden aspekt pro mě tahle Vražda pro štěstí má. Je plná situačního i konverzačního humoru. Prostě mimořádný čtenářský zážitek.
90 %
Celá série o dr. Pivoňkovi je svým způsobem poklad: na jednu stranu báječné, vtipné čtení, které ilustruje končící první republiku, a to včetně roztomilé karikatury továrnických i lidových vrstev, na druhé straně mrazivý průvodce změnou dobového klimatu a neodvratitelného, byť zpočátku jen plíživého, příchodu ledové doby zvané druhá válka... Lehká literatura skloubená s vážným poselstvím, bravo. (Btw: spoluautorem, a to nedílným, je Škvorecký. Ten vlastně detektivky jako takové napsal, Zábrana tvořil básně a společně se Škvoreckým hádanky.)
Vtipně podjednaná detetkivka ze staré Prahy. Poznáváme různé postavičky z galerky, z módních salónů a hlavně zhrzené pisatele - básníky a jiné spisovatele. Další dějovou linkou je vztah dr. Pivoňky s mladou slečnou. Vtipné jsou zejm. popisy továrníka a jeho tendence propadnou tu víře, tu jiné filozofii - a jeho karamboly s automobily.
Výborná a vtipná detektivka, nejen na večer a do autobusu. Když se řeší spoluautorství p. Škvoreckého, při čtení téhle knížky jsem měla takový pocit, že poetičnost jazyka od někud znám, a došlo mi že z jeho Prima sezony. Ať je to jak chce detektivní příběh z první republiky je čtivý, s nápadem, co nenudí. Dlouho jsem knihy sháněla, a udělala jsem dobře. Jediné moje mínus je, že jsem seriál viděla dříve a tak jsem už na začátku věděla kdo je vrah (musím, ale upozornit, že kniha je opravdu jen námět - dějová linka se lehce odklání).
Ono to je s tím spoluautorstvím ještě trochu složitější, misky vah se jednoznačně převažují na stranu Škvoreckého – viz např. recenze „Josef Škvorecký, mistr detektivky díky žloutence“ od Juana Zamory na stránkách„Centrum detektivky“ („…Napsali spolu tři tituly z plánované pentalogie o detektivu Pivoňkovi z detektivní kanceláře Ostrozrak a o jeho milé Božence Skovajsové… Zápletku vymysleli společně, i podrobnou synopsi, samotný příběh už psal pouze Škvorecký. Zábrana je autorem básní v knize obsažených…“)
Jinak všechny tři díly trilogie jsou ukázkou nádherné češtiny i mistrovství v budování příběhu.
Suma sumárum: skvělé počtení, ke kterému se může člověk kdykoli vracet.
U autorů by měl být i Josef Škvorecký, ne? Byl v exilu, ale to snad už všichni ví! A on prokázal, že je spoluautorem. Tahle knížka je nejlepší, její pokračování už tak silné není. Smála jsem se, chvílemi jsem se bála a hrdinům jsem držela palce. Není to ryze česká detektivka, spíš připomíná anglickou klasiku. A tu já můžu:-)))
Srovnání s TV seriálem Případy detektivní kanceláře Ostrozrak: Seriál je milý, líbilo se mi na něm, že i postava továrníka Zdeborského je (na rozdíl od knihy) taky sympatická. Kniha je ale ještě o něco lepší, je mnohem podrobnější a na mnoha místech se děj odvíjí jinak, jiný je i průběh vyšetřování, takže se nemusíte bát, že po shlédnutí seriálu vás knížka nebude bavit. Už teď se těším, až se začtu do druhého případu doktora Pivoňky - do vraždy se zárukou.