Vraždy podle abecedy
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 12. díl >
Všechno začalo zdánlivě bláznivým anonymním dopisem s podpisem A B C. Po něm následovala vražda staré trafikantky A. Ascherové z Andoveru. Na pultě trafiky ležel rozevřený Abecední jízdní řád, známý pod zkratkou ABC. Předtuchy, které nad přijatým dopisem přišly Herculu Poirotovi na mysl, se naplnily. Jako za starých dobrých časů se vydává po stopě se svým přítelem kapitánem Hastingsem. Přichází však další vražda – tentokrát Betty Bernardové na pláži v Bexhillu, a pak třetí – lorda Carmichaela Clarka v Curstonu. Poirot i Hastings vzdorují něčemu horšímu, než je obyčejný zločin, čelí šílenství... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , TympanumOriginální název:
The A. B. C. Murders, 1936
Interpreti: Aleš Procházka
více info...
Přidat komentář
Jako vždy sázka na jistotu. Tuto knihu jsem četla už několikrát a několikrát jsem viděla i film. Ostatně David Suchet, jedině tak už si Poirota představuji. Zločin a anonymní dopisy v hlavní roli. Tentokrát přečteno za jedno odpoledne.
(19. 1. 21 - 3 439 - 8)
Při čtení jsem zjistila, že pokud byl tento díl v TV, nepamatuji si na něj, takže jsem četla s napětím, jak to dopadne, tipů bylo hodně, ale střílela jsem vedle. Zkrátka moc dobrá detektivka.
Hodně napínavá detektivka se zajímavým koncem. Ale ostatně jako vždy v detektivkách paní Christie. Dobré zboží se chválí samo, tak ani takto kniha nepotřebuje dalších slov. Je prostě bezvadná jako všechny ostatní.
Knihy od A. Christie naprosto zbožňuju a jsem ráda, že byly zfilmovány. Rychle jsem se začetla do děje a hltala každou stránku. Jelikož kniha nemá ani 200 stran, měla jsem ji přečtenou za dva večery. Celou dobu jsem byla napnutá, kdo to tedy je a závěr byl vcelku nečekaný. Jen po přečtení anotace mi bylo trochu líto, že prozrazuje hodně z děje.
Nebylo to špatné :-) Ale něco mi tam chybělo :-/ Styl takový strohý i když případ i rozuzlení bylo hodně zajímavé :-) Moje první od Agathy a myslím, že ne poslední :-)
V knihovně jsem přemýšlela, po které Agathe sáhnout. Vraždy podle abecedy se mi líbily podle názvu a musím říct, že volba to byla výborná. Přečteno během jednoho dne (noci). Tento styl mi sedí. Při další cestě do knihovny si určitě půjčím dalšího Poirota.
Nie nadarmo má autorka prezývku "kráľovná detektívok", napínavé až do konca. Odporúčam.
Nevím, zda tuto knihu četli moji prarodiče, ale určitě ji četli moji rodiče............moje maminka byla velká čtenářka, spoustu knih jsem po ní zdědila. Mezi jinými i spoustu knih Agathy Christie.....některé jsem již četla, jiné mě čekají............tuto knihu jsem viděla i zfilmovanou
Dlouho jsem se chystala přečíst si něco od Agathy Christie a konečně jsem se k tomu dostala. A musím říct, že jsem si vybrala skvělou knihu. Zaujala mě už svým názvem. Byla napínavá, vtáhla mě do děje a moc mě bavila. Když jsem se dostala k závěru a k onomu určení pachatele, přišlo mi to geniální. Závěr byl překvapivý a přece to bylo tak dokonalé a dávalo to smysl.
Nevím nevím, tohle mě moc nevzalo. Je možné, že to bylo překladem, ten se mi nezdál příliš povedený. Hlavně mi to přišlo celkem nudné.
Detektivky asi nebudou úplně můj šálek kávy, protože mě to moc nebavilo. Poměrně velkým plusem pro mě bylo, že se tam stalo více vražd.
Teď to není nic proti autorce, královně detektivek. Té patří jen můj obdiv. Koho zde budu hanit, je paní překladatelka. Kvůli ní jsem si knihu vůbec neužila. Jako bych četla překlad dítěte ze základky, které se učilo angličtinu po roce 89. Eva Kondrysová prostě zabila celý bravurní příběh. Což mě opravdu šíleně mrzí, protože já Poirota zbožňuju. Doufám, že narazím na povedenější překlad a přečtu si knihu znovu.
Kdysi dávno přišli chytří lidé v nakladatelství Odeon na chytrý nápad vydávat od známých autorů detektivek sérii tří z nich. Kdo jiný mohl být první, než Lady Agatha. Nevím to určitě, ale prý byl duší nápadu Josef Škvorecký. A tak se objevila v knihkupectvích tato kniha a byla ihned vyprodána (jak tomu bylo v ony památné čtvrtky zvykem. Pamatuji si pouze, že poslední v řadě těch tří - byly Vraždy podle abecedy.
Vím, že při čtení jsem si připomenul citát Sókrata : „Vím, že nic nevím". Ďábelsky chytrá autorka si se čtenáři pohrává jako kočka s myší, až nakonec zjišťuji, jak byla její finta jednoduchá. Proto se tento příběh udržuje v TOP 10 jejich knih.
A když jsem začal citátem velkého mistra, skončím podobným dalšího génia z východu- Konfucia: "Vědět, že víme, to co víme, a vědět, že nevíme to, co nevíme, je opravdové vědění.“
Detektivky ze staré školy jsou moje vášeň už od dětství/dospívání, ale nemám příliš potřebu psát komentáře. Tady mi to ale nedá, protože zrovna kvality tohoto Poirotova příběhu (kromě toho, že má i lepší případy) jsou výrazně sníženy velmi špatným překladem. Nemusela jsem ani srovnávat s originálem, abych poznala, že obsahuje poměrně zásadní chyby. Překvapuje mě, že to tady přede mnou reflektuje jen jeden komentář ze všech.
Tento případ je zajímavý, významnou roli zde hraje jízdní řád. A Hercule Poirot zapojuje svoje šedé buňky, aby spolu s Hastingsem případ vyřešil.
Hercule Poirot poprvé vyšetřuje sériový zločin, a to dokonce v přímém přenosu. Závodí s vrahem a každý krok obou dvou sledují noviny a přenáší do světa. A navíc příběh zase jednou vypráví Hastings. Skvělé! (Mimochodem, kam se poděla Hastingsova manželka?) Většině poirotovek jsem nadělila pět hvězdiček, ale tahle by si zasloužila ještě jednu navíc.
Ďalšia klasika od A.CH., ktorá nesklame. Aj keď už od začiatku vám spisovateľka predstavuje vraha a všetko sa zdá byť jasné, .... ale nakoniec.....:-) A.CH. je majstrom v zápletkách, rozpitvaním postáv a prekvapivých záverov. Navyše sa dej odohráva v predvojnovom období, v typicky anglickom prostredí so všetkým čo k tomu patrí, teda aj s originálnym a svojským Herculom Poirotom...... výborné, milé, oddychové.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno Hercule Poirot Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
(SPOILER) V tomto příběhu se famózní Poirot rozjede asi nejmohutněji, no, vedle tedy Vraždy v Orient Expresu. Tady je ovšem nejvíc vidět, že když darebák spáchá zločin, tak je to sice hnus, ale dá se to kolikrát pochopit. Ovšem ohavnost nejvyššího kalibru je, když si najde nějakého troubu, na kterého to hodí. Takový padouch si žádný dobrý konec nezaslouží a Hercula na něj!