Vrece kostí
Stephen King
Hlavnou postavou je spisovateľ Michael Noonan, ktorému náhle zomiera manzelka. Až po pitve sa dozvedá, že jeho žena čakala dieťa, dcérku, po ktorej dlho túžili. Po tejto udalosti Michael stráca schopnosť písať a postihujú ho desivé sny, v ktorých sa vracia na svoje letné sídlo k jazeru Dark Score, do zrubu Sara Laughs. Keď nočné mory neustávajú, Michael sa rozhodne, že strávi na chate leto, vypátra príčinu svojich snov a možno začne opäť písať. V oblasti menom TR-90, ktorá leží pri jazere a je to skôr osídlenie ako mestečko, sa stretáva s Mattie, mladou vdovou, ktorá sama vychováva dcérku Kyru. Jej svokor bohatý Max Devore, jej chce dieťa odobrať, ale Michael sa rozhodne Mattie pomôcť a najmä jej právnika. Po dlhých útrapách sa Michaelovi podarí rozlúštiť záhadu zrubu Sara Laughs aj hrozivú silu, ktorá núti obyvateľov TR-90, aby už dlhé roky prinášali obety pomstychtivému duchovi. Michael sa vzdáva kariéry spisovateľa a rozhodne sa osvojiť si Kyru, ktorú len zázrakom zachránil z pazúrov zla.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2000 , Ikar (SK)Originální název:
Bag of Bones, 1998
více info...
Přidat komentář
Zaujímavé čítanie, ale od Kinga čakám viac a toto akoby ani nebol on! Dej ničím zvláštny, semtam sa mihol závan mystéria, ktorý však nijak nevyvrcholil a téma o spisovateľovi (on je snáď posadnutý tým, že hlavný hrdina je spisovateľ), ktorý nevie/nedokáže ďalej produkovať sa dala spracovať aj zaujímavejšie.
I když byl úvod i zápletka poněkud zdlouhavá, finále všechno vynahradilo. Vrhám se na další Kingovi knihy.
Stvůra z vesmíru od Williama Denbrougha se teď schovává pod verandou-hezká připomínka To:)
Zase jedna z těch knih před autorovou nehodou, kdy King asi nebyl zrovna v nejlepší kondici. Možná trochu jiný konec a malá změna jednoho jména by vydalo na sto procent, ale ne, k dokonalosti tohoto románu ještě něco chybí.
DOPORUČUJI - DOPORUČUJI - DOPORUČUJI
Tohle dílo si musíte rozhodně přečíst. Já osobně tam našel všchno i to co jsem nehledal. Není nad stav kdy si člověk říká: Ještě jdenu stránku a pak už opravdu půjdu spát.
Kniha začala být hororová zhruba od poslední třetiny. Zpočátku byla spíš o vyrovnání se člověka s velkou osobní tragédií a následně o nové naději a chuti nebýt sám. Je dobré říci, že hlavní hrdina byl spisovatel, což se velmi pozitivně promítlo na autentičnosti celého příběhu, protože autor psal o něčem co zná. Kniha nejdříve začala jako pozvolna se vinoucí melancholický příběh o smutku, který postupně vystřídali výraznější emoce, jako vzdor, touha a láska mezi, kterými se občas pozvolna objevil náznak tajemna a mystiky. Když se zdálo, že vše skončí ....a žili šťastně až do smrti, strhl pan King kormidlo příběhu trošku jiným směrem, ale to už k jeho dílům patří. Celkem vzato parádní literární zážitek.
Možná bych byl spokojenější, kdyby si pan King odpustil hororovou linku a napsal tento příběh jako klasický román, ale to by asi nebyl on. Co ale naštěstí stále je on, je jeho úžasné vládnutí jazykem, jeho schopnost popsat nejobyčejnější věci slovy, která si člověk musí přečíst několikrát, aby si je dostatečně vychutnal a aby se jim mohl obdivovat. Kdykoliv bych snad dostal nesmyslný nápad na vlastní tvůrčí psaní, u Kingových textů mne má smělost rychle opustí. U jeho knih se občas spíš než příběhem kochám jeho uměním psát s neuvěřitelnou lehkostí o věcech, které já slovy vyjádřit nedovedu.
Klasickej King, hororová část je celkem hloupoučká, hrdina je klaďas bez jediný skvrnky a celý by to mohlo mít klidně poloviční rozsah. Jenže je tu zase stylovej záporák (tentokrát bohužel nedostane příliš prostoru), dokonalá atmosféra a fantastický pasáže (scénka se znásilněním je opravdu pekelná). Ale především - je to King se svym stylem od kterýho se jednoduše nedá odtrhnout, se slovníma obratama u nichž každej, kdo se někdy pokusil napsat něco víc než nákupní seznam, skřípe zubama závistí. Řemeslná rutina co zaujme maximálně u Kinga neobvyklou ich-formou, ale což... per to do mě dál chlape! Jen zvedam obočí nad místy hodně divokym překladem viz Šťastné jídlo od McDonaldse apod
Táto kniha je skutočne dobre napísaná. Zo začiatku je možno trošku nudná ale postupne vás viac a viac vtiahne do deja. Za mňa to je päť hviezd.
Kniha se mi ze začátku strašně špatně četla, nemohla jsem se začíst, vžít se do postav... Ale pak, někdy od strany sto se to začalo rozbíhat a ke konci jsem si knihu zamilovala. Přesto ale souhlasím s tím, co už tady bylo řečeno mnohokrát, a to, že je tahle kniha o proti jiným kingovkám slabší. King umí psát poutavěji.
Někteří napsali o Nezbytných věcech to, že se příliš dlouho rozbíhají a vše se děje až na konci. S tím jsem zásadně nesouhlasil, protože již od první strany má kniha super spád.
Tenhle soud bych spíš vykřkl o Pytli kostí, kde je prvních 100 stránek sice emotivně nabitých, ovšem opravdu hodně rozvleklých a vše podstatné se opravdu stane až ke konci. Ona duchařská rovina mi přišla až zbytečná, ale to je asi o vkusu. Já osobně mám od Kinga rád ty méně napřirozené kousky (nebo jenom nepatrně, například když je v knize přítomen jeden jediný zastřešující nadpřirozený prvek - třeba pan Gaunt v Nezbytných věcech, cestování časem v Dallasu, kupole v Pod kupolí, nebo léčitelské schopnosti v Zelené míli).
V ději Pytli kostí mě nejvíce zaujala rovina Mike-Mattie-Kyra, k osudu černé Sáry jsem si nevytvořil takové pouto jako s ostaními postavami v této a jiných mistrových knihách, kdy je mi téměř líto loučit se s postavami v zrovna dočtené knížce :-) Přes rozvleklý a ke konci možná dost zamotaný děj se mi kniha samozřejmě velmi líbila, ale nebyla z nejlepších, co jsem zatím od Kinga četl. Proto dávám 4*
Po druhém čtení:
Pytel kostí je první kniha, kterou napsal King po změně vydavatele a jedním z důvodů byla i snaha etablovat se jako renomovaný a solidní spisovatel. Otázkou je, jestli takovou knihu opravdu chtějí jeho čtenáři. To ale neznamená, že je tato kniha špatná. Nás ovšem zajímá proto, že sám King ji uvedl jako jeden z titulů , které patří do Velkého cyklu Temná věž. Přiznejme si ovšem, že těch spojitostí s Temnou věží mnoho není. Dům Smějící se Sára, ve kterém se z části děj odehrává, je dvojencem domu Smějící se Cara, což je dům kterým Roland Deschain se svým ka-tet projde do světa jednoho důležitého spisovatele, který je zase pro změnu dvojencem hrdiny této knihy, Mikea Noonana. Ten se navíc zná, či znal se spisovateli Billem Denbroughem z románu To a Thaddeusem Beaumontem z románu Temná půle. A navic se na začátku románu setká a pohovoří s Ralphem Robertsem z románu Nespavost. A samozřejmě se v celém románu objevuje číslice 19, která je důležitá i v sérii Temná věž.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
Musím přiznat, že ze začátku, jsem přemýšlela, že to bude první kniha od Kinga, kterou odložím nebo nedočtu, ze začátku neskutečně dlouhé pasáže, několikrát se opakující stejné věci, pak ale začli věci mít spád a já jsem se do knihy zamilovala, dávám 5 hvězdiček, musím i přiznat, že mě kniha málem i rozbrečela, kdybych si četla doma, možná, že mě i rozbrečí, líbila se mi moc
Na Kinga mě tohle trochu zklamalo. Je to příliš velká duchařina, snění, vidiny, ale postrádá napětí a poutavost. Ve srovnání s jinými díly (Osvícení, Pod Kupolí...) jsem Pytel kostí četla dlouho a chybělo mi u něj takové to šimrání a mrazení, abych se ke knížce vracela v každé volné chvíli.
Moje první kniha od Kinga možná nebyla zvolena nejlépe, nebo jsem měla přehnaná očekávání vzhledem k tomu, jak je autor proslulý a kolik má fanoušků. Každopádně pro mne průměrný thriller. Námět se mi líbil, to, jak se prolíná příběh současný a minulý, houstnoucí atmosféra městečka a odhalování dávného zločinu... Ovšem skutečnost, že bez duchů by vlastně pravda vůbec odhalena nebyla, že zde vlastně sloužili jako jakýsi deus ex machina, byla pro mne velkým zklamáním.
Štítky knihy
zfilmováno spisovatelé pomsta duchové a přízraky Cena Augusta Derletha
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Krásný kousek, který mě překvapil jemnou romantickou linkou prostupující celý příběh. Mám rád Kingovy knihy, kde hlavní hrdina provozuje spisovatelské řemeslo. Dílo mi pak připadá více intimní. Možná proto, že autor odhaluje větší kousek svojí duše než obvykle.
Pomalejších prvních sto stran mi nevadí. Vychutnával jsem si všechnu bolest nad ztrátou milované osoby. Bez patosu, ale do hloubky.
Chata u jezera a okolní hluboké lesy jsou povedeným podhoubím pro další děj. Duchařský prvek je nenásilný a funkční. Nebudu si hrát na hrdinu a s klidným svědomím přiznávám, že jsem se chvílemi bál.
Kdo je hrdým majitelem nějaké chaty, nechť si do tašky přibalí i Pytel kostí (myslím knihu, ne tajemství, které ukrýváte v komoře). Magnetická písmenka na lednici raději vynechte. Chcete si přeci užít klidný víkend.