Vřeteno osudu: Mezi kolébkou a hrobem: Román o životě a smrti Karla Jaromíra Erbena
Otomar Dvořák
Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že se pod maskou seriózního, tichého muže skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu, pojatém, jako by ho vyprávěl sám Erben, se ocitneme ve víru bouřlivých událostí devatenáctého století a setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale poznáme také Erbenův osobní život, zejména vřelý vztah k životní lásce Betynce, jejich předčasně zemřelému synáčkovi a třem dceruškám. Kolébka a hrob jako by byly milníky, mezi nimiž se neustále klikatila Erbenova životní cesta. Na jejím konci však čekala víra a naděje…... celý text
Přidat komentář
Otomaru Dvořákovi se podařilo oživit bezkrevné postavy z našich učebnic dějepisu. Když se řekne Jungmann, Erben, Šafařík, Tyl, Němcová, Světlá, Havlíček, Frič, Mácha, Neruda nebo Palacký, většině z nás se zatmí před očima a náš mozek se samovolně uvede do polospánku. Kniha se může jevit dnešnímu čtenáři, uvyklému na rychlé tempo, nečekané zvraty, napětí a peprnosti, poněkud rozvláčná a skoro nudná, ale jakmile si zvyknete na jazyk, kterým je psaná, bude se vám číst moc pěkně. Otomar Dvořák knihu s podtitulem „Tajná zpověď Karla Jaromíra Erbena“ napsal takovým stylem, jakým by ji patrně psal sám Erben, kdyby měl příležitost. Dozvěděla jsem se spoustu nových (tedy spíš staronových, pokud počítám i školní dějepis) informací a velice nepřekvapivě jsem si uvědomila, jak jsou lidské touhy neměnné a věčné. A že musíme cítit skutečný vděk k osobnostem národního obrození. Ačkoliv se jim samotným mohla jejich snaha zdát marná a zbytečná, zejména v éře neoabsolutismu, obětovali jí nezřídka celý život, rodiny a zdraví, bezesporu měla obrovský smysl pro nás všechny.
Knížku jsem si přála k Vánocům hlavně z toho důvodu, že Erbenovo rodiště Miletín je od nás coby kamenem dohodil, do tamějších starých lázní jezdíme pro vodu a v knize se píše i o „našich“ Byšičkách. Ale tahle knížka mi dala mnohem víc, uvědomila jsem si, jak moc mám ráda svou zemi i svůj rodný jazyk, jakkoliv to může znít pateticky.
Na konci knihy, kdy Erbenovi umírá jeho žena Betynka, jsem se doopravdy rozbrečela. Knížku si určitě přečtěte.
„Léto za létem bez ustání běží,
zima za zimou uhání;
důvěra má však nepohnutě leží,
a co rok roste doufání.“
Zajímavá kniha nejen dějem, obsahem, ale hlavně odkazem na jiné autory. Na knihu jsem se těšil a splnila moje očekávání. Ty události, které inspirovaly samotného Erbena a ukázky jeho tvorby. Za mě super.
Skvela! To by se melo cist ve skolach misto sucheho "ten napsal to a to". Bylo pro me velice zajimave uvedomit si, ze za znamymi baladami a sbirkami pohadek(atd.) je clovek, ktery se narodil par kilometru od mista, kde ziji. Inspiroval me k vyletum do krajiny, o premysleni nad vecmi a v neposledni rade me kniha nutila hledat si info (opravdu se mohl K. J. E.potkal s Gogolem? Opravdu byl vydan almanach?...). Take jsem se poucila o pojmech (proc se rika " nechal tam sekeru"...) a tradich. Za me ctiva kniha, co doporucuju!
Kniha je to bezesporu zajímavá a pan Dvořák je očividně velkým znalcem historie, díky kterému jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací o našich předních umělcích. Bohužel jsem se i přes tyto nesporné klady Vřetenem osudu doslova prokousávala (proto ty 3*). Možná to bylo způsobeno tím, že mě popisované období českých dějin nikdy příliš nechytlo za srdce nebo snad zvoleným jazykem, těžko říct.
Abych nebyla jen negativní, přečtení knihy na mě přece jen mělo vliv - konečně jsem si svou knihovničku rozšířila o Máj a Kytici, dokonce v jednom svazku (i když ani jednoho autora by toto spojení asi příliš nenadchlo). :-)
Po dlouhé době se na našich knižních pultech objevila kniha, která pro mě byla skutečně příjemným překvapením, a to nejen po stránce obsahové, ale i stylistické. Otomar Dvořák opravdu psát umí nebo alespoň mně jeho styl sedl jako ušitý. K současné historické románové tvorbě bývám zpravidla dost skeptická, ale v případě Vřetena osudu jsem byla opravdu nadšená. Autor nejen bravurně vylíčil život jednoho z našich nejlepších spisovatelů a básníků 19. století, ale i výborně vykreslil celou dobovou atmosféru první a části druhé poloviny 19. století. Co oceňuji asi nejvíce je, že se nezaměřil jen na Erbenovu básnickou a sběratelskou tvorbu, ale že připomněl i kolik toho udělal pro český národ po stránce archivářské (doslova žasnu, kolik starých pramenů a literatury zpřístupnil tehdejší široké veřejnosti a vlastně i nám v současnosti, protože nebýt jeho houževnaté a pilné práce, spousta pramenů by někde zapadla a nikdo je nezpracoval). Velmi zvědavá jsem byla, jak se autor popere s dosti hektickou politickou situací kolem poloviny 19. století, zejm. s událostmi spojenými s revolucí v roce 1848 a nástupem Bachova absolutismu. I v tomto směru autor předvedl, že opravdu umí. Vše zde bylo krásně a přehledně popsáno. Jednoznačně chválím i autorův vytříbený jazyk. Jsem ráda, že se stále ještě najde autor, který češtinu používá tak, jak se má a jak se to také hodí k době, o níž píše. Samozřejmě i mě velmi zaujaly pasáže o jednotlivých obrozencích, kde se člověk dozvěděl řadu perliček z jejich života. Nedalo mi to a řadu věcí jsem si i ověřovala a opět jsem byla mile překvapená, že se tak opravdu odehrály. Jsou zde připomenuty osudy nejen Boženy Němcové, ale i K. H. Máchy, J. K. Tyla, F. Palackého, K. H. Borovského, K. Sabiny a pak celé řady dalších významných, leč neznalému čtenáři nepříliš známých autorů. Knihu tedy mohu jednoznačně doporučit a dávám plné hodnocení. Jediné, co mě trošku zklamalo, byl ten jaksi „utnutý“ konec. Na to jak byla kniha dlouhá, bych očekávala trochu obsáhlejší zakončení.
Skvěle napsaný román o K.J.Erbenovi. Užasná čeština, příběh zpestřen úryvky z balad a pohádek. Na životním příběhu K.J.Erbena je ukázána doba národního obrození. Tento úsek českých dějin je podán rozhodně zajímavějším způsobem než ve škole. Knihu vřele doporučuji.
Moc dobře napsaný literární životopis Karla Jaromíra Erbena zobrazující nejen jeho příběh, ale i dobu, v níž žil. Proč mi to takhle nevyprávěli ve škole? Škoda, že je kniha tak málo známá a má nulovou propagaci, protože by si ji měl přečíst každý, kdo se trochu zajímá o českou literaturu a historii.
Kdo by řekl, že číst o národních obrozencích může být takový zážitek. Skvěle vystavěný příběh, s ponurým nádechem jako Erbenovy balady. Vřele doporučuji.
Čtivé zpracování látky, která mě ve škole dost nudila. Doba kolem roku 1848, almanachy, Palacký, Sabina, K. H. Mácha, K.H. Borovský a další velcí mužové a také ženy českých dějin, které si pamatujeme ze školních učebnic, jako živí lidé se svými slabostmi a životními osudy. Vztah Karla Jaromíra Erbena k Boženě Němcové, jeho pohnutý životní osud. Ani Erbenova Kytice nevznikala lehce a rychle... Doporučuji, kniha mě příjemně překvapila.
Tak tohle je naprosto brilantní, skvělý a čtivý román o K. J. Erbenovi. Dozvěděla jsem se hodně nových věcí. Četl se jedním dechem. Doporučuju.
Štítky knihy
životopisy, biografie 19. století romantismus básníci čeští básníci balady české národní obrození čeští spisovatelé historické romány Karel Jaromír Erben, 1811-1870Autorovy další knížky
2015 | Vřeteno osudu |
1999 | Utajené dějiny Čech 1. |
2008 | Skrytá česká historie |
2007 | Hořící lilie |
2009 | Utajené dějiny Čech: od pravěku do roku 1945 |
Kniha byla pro mne milým překvapením, jak svým stylem romanopisců 19.století, tak řadou dobových reálií i vystižením myšlení oné doby. Dozvěděla jsem se také řadu nových a zajímavých informací o Erbenovi, který zůstával v pozadí svých atraktivnějších současníků i o historických událostech 19.století. Protože jsem přečetla řadu knih o Boženě Němcové včetně její korespondence i knihy o jiných obrozeneckých spisovatelích, bavilo mne poznat je z jiného úhlu pohledu. Je také nepochybné, že napsání této knihy předcházelo obrovské studium historických materiálů, jak o tom svědčí i názvy předchozích knih Otomara Dvořáka, k jejchž přečtení mne Vřeteno osudu nalákalo.