Vše o mé dceři
Kim Hjedžin (p)
Ovdovělá matka stále pracuje, aby si vydělala na živobytí, a jejím jediným majetkem je vetchý dům na předměstí. Dcera je zaměstnaná na katolické vysoké škole, kde se stane svědkem diskriminace homosexuálních kolegů. Proto se na protest rozhodne přestat tajit vlastní orientaci a sestěhovat se dohromady se svou přítelkyní. Jedinou šancí na společné bydlení je však matčin dům. Matka, roztrpčená tím, kam se životní cesta její dcery ubírá, jen stěží potlačuje hněv a znechucení. V průběhu času však pozvolna dochází k proměně. – Kniha, byť v prvním plánu tematizující společenské postavení lidí s homosexuální orientací, velmi trefně postihuje mentalitu stárnoucí generace a pocit nepatřičnosti stáří v rychle se rozvíjející zemi. Hlavní hrdinka vnímá blízkost smrti a skrze hranice vlastního života začíná chápat relativnost hranic mezigeneračních. S vývojem jejího uvažování koresponduje i proměňující se vypravěčský styl, který od zahořklé úspornosti a jízlivosti přechází k vřelosti a chápavému smíření. Hlavní hrdinkou románu je stárnoucí vdova, bývalá učitelka základní školy, která nyní pracuje jako ošetřovatelka v domově důchodců. Žije s dcerou a její přítelkyní. Jako by nestačil fakt, že vdova musí ve svém bytě trpět lesbický pár, dcera se zapojí do demonstrace proti diskriminaci homosexuálních kolegů na univerzitě. Vdova těžko snáší, že její vzdělaná dcera protestuje v ulicích a je kvůli své orientaci vystavena odsouzení společnosti. Přitom je denně svědkem spolužití lesbiček, o kterém by raději nevěděla. Svůj hněv a zklamání si vylévá na dceřině přítelkyni. Jak moc lze porozumět generaci s odlišnými názory? Skrze konflikty se odhaluje nepřekročitelný limit vzájemné tolerance Autorka knihy skvěle vystihla pocity nepatřičnosti stárnoucí generace v rychle se rozvíjejícím světě, obzvláště pak v zemi, kde překotné změny a rychlost životního stylu, které od jedince vyžadují sílu a pružnost, nejsou vyvážené určitým bezpečím, jež v našich končinách poskytuje systémem zaručená jistota důchodu. Generační míjení je pak o to bolestnější. Proč zrovna moje dcera musí být na holky?! Příběh o ženách, o násilné povaze diskriminace a o iracionální nenávisti.... celý text
Přidat komentář
I když tenká, přesto silná kniha o vztahu matky a dcery, přičemž ta druhá jmenovaná nenaplňuje matčina očekávání o standardní rodině, jelikož sedm let žije s dívkou. Situaci vyostří navíc společné soužití v matčině bytě... Geniální koktejl emocí, předsudků a učení se vzájemné toleranci.
Štítky knihy
homosexualita stáří lesby, lesbismus korejská literatura stárnutí mezigenerační konflikt LGBT, queer, LGBT+
Emotivně silný příběh o pochopení a přijetí. Bez ohledu na to, jestli se jedná o LGBT komunitu, nebo stárnoucí generaci v pečovatelských domech. Všichni touží po toleranci a životě bez předsudků. A je těžké tato očekávání naplnit: "...V mém nitru je pořád jedno já, které nechce nic pochopit, druhé já, které chce pochopit všechno, já, které to z dálky pozoruje, a pak ještě celá řada dalších já, která spolu pořád dokola zápasí. Nemám odhodlání, sílu ani odvahu, tohle všechno vysvětlovat. Snad se dožiju dne, kdy vám budu konečně rozumět... Nezbývá mi než věřit..."