Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96187/bmid_vsechno-co-opravdu-potrebuju-znat-j-Eda-96187.jpg
4
2176
2176
Autor se nápaditým, zábavným a srozumitelným způsobem zamýšlí nad vztahy mezi lidmi, nad smyslem a způsobem života, náboženstvím, otázkou domova a podobně. Oslovuje v čtenáři jeho lepší já, nalézá radost v maličkostech a klade důraz na potřebu tolerance a pochopení.
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 1991 , OdeonOriginální název:
All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988
více info...
Přidat komentář
Pan Fulghum má dokonalou schopnost chňapnout čtenáře a nepustit ho, a dát mu do hlavy takový ten pocit, že na světě nejsou jenom svině, ale i dobří lidé :)
Krásné, milé a inspirující dílo. Kaluže, Larry Walters, Startovací kabely a milý samaritán, Mořská panna, Pastelky.. dokonalé!
Tuhle knihu mi táta nabízel k přečtení už pár let. Teď jsem neměla po zkouškách co dělat, tak jsem se vrhla na tuto knížku a byla jsem velice příjemně překvapená.
Výhodou určitě je, že se jedná o jednotlivé povídky a tak vlastně člověka nic nenutí, aby knihu přečetl v celku.
Jak tu již bylo řečeno, některé povídky jsou úsměvné, jiné podnětné, některé mi třeba tolik neřekly, ale ve výsledku se mi kniha opravdu líbila a myslím, že jako oddechové čtení je ideální volbou.
Měla jsem asi vysoká očekávání, zdálo se mi, že kniha je vychvalovaná ze všech stran. V půlce jsem ji však odhodila, protože se mě vůbec nedotkla. Některé příběhy byly úsměvné, jiné zase k zamyšlení, ale celkově to ve mě nic nezanechalo.
K téhle knize jsem se dostala proto, že si ji všichni vychvalovali. Název oslovil i mě, a tak jsem se rozhodla zjistit, co se skrývá pod obalem. Celkově mě kniha moc nenadchla, čekala jsem od ní víc. Je v ní pár pěkných myšlenek, ale myslím, že to Fulghum umí i líp...
Kniha místy usměvavá, hodně k zamyšlení a celkově oddechová. Určitě ve mě něco zanechala, i když si myslím, že není zrovna můj šálek kávy. Chybí mi více děje.
Po přečtení "Možná, možná ne" jsem byla zvědavá na knížku, která autora proslavila. "Školka" je však pro mě zklamání. Málo vtipná, vůbec ne sebeironická a samotný školkový seznam obsahuje možná moudré rady, ale nic kvůli čemu bych si kupovala knížku. Pak tu máme rady typu "vánoce jsou důležité", "mějme se rádi" a "buďme pozitivní", kterými na nás Američané útočí ve všech romantických komediích.
Nenašla jsem tu skoro žádné podněty k zamyšlení, protože s Fulghumem nejde nesouhlasit. Když už popisuje něco, s čím by se dalo polemizovat (třeba pojídání hub), na konci to obrátí, takže ani odpůrci ani příznivci myšlenky nemohou nic říct. Na jednu stranu to vypadá, že je Fulghum moudrý a neustále pozitivně naladěný člověk, na druhou stranu z toho vychází jako plytká osobnost bez názoru. Knížka rovněž obsahuje přebujelý úvod a závěr, které smrdí sebechválou.
Závěr: Když chci něco lehkého v televizi, pustím si romantickou komedii, když chci lehké čtivo, které neurazí a nemusí nad ním přemýšlet, přečtu si Fulghuma. Nečekejte, že vás Fulghum vyvede ze životní krize nebo poradí v těžké situaci. To by vás spíš jeho povrchnost mohla naštvat.
Mohla bych číst dokola a dokola a do kola:) Vtipné povídky Roberta Fulghuma ať už jsou pravdivé či ne. Knížka Vám dodá pocit, že pokud nejste o smrt, nejde o nic a že všichni jsme v jádru malými dětmi a neměli bychom brát život až tak vážně:)
Pohodové čtení které pohladí a místy i rozesměje. Není třeba hlubokomyslných rozborů a přesto si člověk z příběhů autora hodně odnáší.
Tato kniha nebyla moje první od Roberta Fulghuma, nicméně po samých slovech chvály jsem se na ni moc těšila. A kniha nezklamala - Fulghum je úžasný spisovatel (a dovolím si tvrdit i filozof), jehož myšlenky se čtou rychle a něco (alespoň ve mně) zanechají. Dokonce jsem si během čtení vypisovala některé myšlenky a životní pravdy, jichž je v knize požehnaně. Jsem tedy nadšená, jako vždy! Ale jenom pro upozornění - v ostatních knihách tohoto autora naleznete stejné, ne-li větší, množství krásných myšlenek a podnětů k zamyšlení.
Nejprve mě nadchl jeho styl psaní, pak mě zklamalo, že vše, o čem píše, je trochu na stejné brdo. Navíc jsem s ním mnohdy v mnohém nesouhlasila. Vrchol byl, když začal kritizovat houby. jakožto milovnici hub se mi nelíbí nařčení, že to jsou plísně a co je plíseň to je hnusné.
Knihu jsem ani nedočetla, i když jsem se za to vduchu kamenovala, nicméně se mi nesmírně ulevilo, když jsem si řekla, že už ji nikdy nedočtu.
Abych nebyla zastak kritická-tři hvězdy za něco musely být, pár myšlenek se mi velice líbilo.
Moje první a nejoblíbenější Fulghumova kniha. Píše pravdivě a podle sebe, ale sedí to nejen na něj. Tak proč si to někteří lidi stále neuvědomují?
Očekávala jsem něco poutavějšího a vtipnějšího. Byla jsem ráda, že jsem na konci a můžu ji odložit a zapomenout.
Fulghumovy knížky mě vždycky přivedou k úsměvu. Ať už je ve školce nebo si lehá do postele, která už hoří, tak vždy umí velmi příjemně potěšit. Na jeho knížky rozhodně nedám dopustit.
Jde o krátké oddychové čtění, které zahřeje na duši. Líbí se mi autorův pozitivní náhled na život, ale chápu, že ho spousta lidí nesdílí, a možná proto při čtení Fulghuma nebudou mít stejně úžasný pocit jako já. Tahle knížka byla první, co jsem od Fulghuma četl a hned jsem si nesmírně oblíbil. Objevil jsem díky ní skvělého autora a často se k ní vracím :-)
Část díla
Andělé
Barový příběh
Beethovenova devátá
1993
Brigáda
Chai-che láma
1993
Naprosto úchvatné čtení. Krásné, podnětné, dojímavé a k zamyšlení. Svou lehkostí a pohodou, úsměvným pohledem na život pohladí po duši.