Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539385/bmid_vsechny-cesty-vedou-do-santiaga.jpg
5
649
649
Už přes tisíc let míří lidé ze všech koutů Evropy do Santiaga de Compostela. Ladislav Zibura tam poprvé putoval v osmnácti letech a teď se do Španělska vydává znovu – za vzpomínkami, dobrodružstvím a příběhy poutníků z celého světa. Přidejte se k nim a ponořte se do vyprávění plného humoru a přátelství mezi lidmi, kteří se nikdy předtím neviděli. Dozvíte se, jak poutnictví hýbalo evropskými dějinami, a taky načerpáte tipy pro vlastní cestu. Budou se vám hodit – možná totiž zjistíte, že camino volá i vás.... celý text
Přidat komentář
Moc hezky popsaná cesta do Santiaga, která je notoricky známá a tisíckrát zpracovaná. Autor ji pojal hlavně jako setkávání s lidmi z mnoha národů a je to milé a osvěžující. Knížku jsem poslouchala během procházek v lese. Určitě takovou formu doporučuju. Hezky se při tom chodí, a člověk si pak připadá, jako kdyby šel pouť spolu s Ladislavem.
Navštívil jsem již několik přednášek a přečetl jsem všechny knihy Ladislava Zibury. Tahle mi ovšem oproti předchozím přijde trošku jiná. Myslím si že je moudřejší, vážnější a více promyšlená a řekl bych, že je v ní méně humoru než v předchozím knihách, s tím že těch vtipných částí je tam stále dost . Nesmírně mě humor Ladislava Zibury baví a zároveň se mi libí hlubší poslání, které tato kniha má - mít víru v lidskost, vážit si toho co v životě máme, šířit dobro, být k sobě laskaví, nelitovat se, nebrat se příliš vážně a moc se netrápit s těžkostmi, které časem zmizí. A celé to sdělení mi přijde takové ryzí a upřímné.
Kniha je poctivá a myslím že autor si na ní dal hodně záležet. Je to hodně vidět na maličkostech, které z čtení dělají opravdový zážitek. Velice kvalitní a příjemný papír, nádherné ilustrace, autorská edice, obsahující hudební playlist, atd.
Do Santiaga jsem zatím nešel, ale díky Ziburovi už teď vím, o čem to vlastně je. Dávám palec nahoru za jeho humor, jazyk, nadhled a vlastně i odvahu, kterou každý poutník musí prokázat;) Líbila se mi tato pasáž: 'Na cestě miluju tu jednoduchost. Na všechno tady totiž existuje stejná odpověď. Nemám kde spát? Jdu dál. Mám vztek? Jdu dál! Vynoří se mi nepříjemná vzpomínka? Jdu dál! Prostě jdu dál ať se děje cokoliv."
Tohle putování mě tolik nenadchlo jako ty ostatní,co jsem četla,ale i tak mám Ladislava ráda a ráda si jeho knihy vždycky přečtu.
Putování jsem si moc užila a tak jako vždy jsem dostala chuť vyrazit na nějakou cestu.
Obdivují autorův humor a nadšení pro věc i přes všechny těžkosti.
Skvělé čtení.
Moc milé čtení, samotnou mě to nakoplo k tomu, že až si vyřeším aspoň z části zdraví tak vyrazím. Jen jsem se občas ztrácela, takže před tím než bych vyrazila, musela bych pravděpodobně přečíst znovu aspoň začátek, abych teda věděla kde začít.
Oproti (za mě) více ztřeštěné 40 dní pěšky do Jeruzaléma, se zde autor více zamýšlí. Knížka mě místy mile odbourala a taky občas mile dojala. Pěkné čtení!
Moje další kniha od Zibury. Sáhla jsem po ní, protože dcera pouť šla. Nedivím, že byla tak nadšená z atmosféry, i když přijela unavená. Je to moc zajímavá cesta a tradice. Bohužel, já to už nezvládnu. Ale jako bych na cestě byla.
Skoro by se zdálo, že Zibura už všude byl a o všem napsal. Teď ale přichází se zápisky z Camina a je to zase skvělé. Po Prázdninách v Česku, které se mi zdály trochu slabší, je tahle knížka opět dobře namíchanou směsí humoru, fakt a zamyšlení, kterou doplňují úžasné obrázky. Inspirativní a zábavné, ráda doporučuji všem cestovatelům (aktivním i pasivním).
Užívám si, že autorovy knížky nikdy nejsou stejné, i když by se mohlo zdát, že jejich (a jeho) povaha k tomu svádí. Pořád je to trošku taškařice, ale taková dospělejší.
Moje první vyposlouchaná audiokniha. Hodně se mi líbila. Líbilo se mi, že Ladislav jde občas i do hloubky. Je to zajímavý svět, který mi doteď byl neznámý. Akorát ke konci už mi přišlo, že se cesta popisovaná v knize dost táhne. Dávám však plný počet hvězdiček, protože autor i v knize zmiňuje, že po určité době se také poutníkům začne cesta táhnout a stane se z ní taková rutina.
Zajímavá a poutavá knížka. Autor v ní píše: "Ještě v Pyrenejích jsem netušil, jestli vůbec o caminu mám psát knihu. Teď se mi ale zdálo, že ji napsat musím. Beru to jako svůj dluh vůči téhle báječné cestě, která mi změnila život. Ne proto, aby se sem teď chtěl vydat každý. Ale především proto, aby se sem prostřednictvím četby mohl vypravit kdokoli, kdo na camino nemůže nebo nechce." A tak jsem při čtení s Larrym putovala i já...
Já tam byla, i když jsem šla jinou cestou, je moc fajn, když o tom někdo kdo to fakt umí, podá zprávu.
Super knížka... Sama se na camino chystám... Velmi inspirativní čtení i s ne veselými prožitky...
Vyprávění o Caminu poslechnuto jako audiokniha, kterou příjemně čte Martin Pisařík. Po chvíli mi přišlo, jakoby vyprávěl sám autor. Zážitky Larryho (jak si Ladislav říká na Caminu) obsahují vše potřebné pro utváření dojmu celistvosti z knihy. Čtenář si vyslechne spoustu veselých příběhů a pozná humor nejen Larryho, ale i některých jeho spolucestovatelů. Dozvíme se důvody ostatních poutníků, co je vedlo k absolvování téhle nelehké pouti. A nechybí ani vážné sekvence, kdy se pan Zibura zamýšlí nad prožitými událostmi, pocity, důvody... prostě prožívání pouti se vším všudy.
úžasné prázdninové čtení. Kniha je pro všechny, které pouť do Santiaga zajímá, pro ty, kdo se na ni chystají, ale i pro ty, co se na ni nikdy nevydají a tak si ji projdou alespoň zprostředkovaně díky postavě Larryho. Je dobře a poutavě napsaná, krásně graficky zpracovaná, skvěle ilustrovaná, protkaná humorem, opravdovým přátelstvím a na konci možná i dojemná. 10/10
Oblíbila jsem si spisovatele pana Ziburu a na tuhle knihu se obzvlášť těšila, ráda bych někdy také pouť do Santiaga podnikla a tato cestopisná kniha je myslím natolik objektivní, že dává krásný popis, ale rozhodnutí je na každém jak ji bude chtít podniknout..nicméně super informace a tipy, které se samozřejmě budou měnit.. těším se na další cestování s Larrym super humor, který mám také ráda a hodně jsem se pobavila i s Nielsem :-) některé životní příběhy druhých si také ráda vezmu k srdci .. cesta je cíl...
Má první cestopisná kniha. Ze začátku jsem byla trochu rozpačitá, ale za nějakých pár desítek kilometrů jsem si cestu očima pana Zibury užívala.
Překvapilo mě, jak je cesta komerční a že často jdete s více lidmi. Na jednu stranu je to fajn, když budete potřebovat pomoc, protože jdete přírodou a města s kavárnami tam nejsou na každém rohu, ale tak nějak jsem si říkala, že člověk vyrazí na cestu, když si chce v sobě něco promyslet, urovnat, smířit se s něčím. Nicméně i to jde a ostatní respektují, když chcete jít sami. Každopádně se nemůžu ubránit představě, jak tam Zibura běhá s batůžkem s úsměvem od ucha k uchu a ptá se vás na váš životní příběh (kdo jste, proč jdete apod.)
Rozhodně doporučuji těm, kteří se na podobnou cestu chystají, prý má i přednášky.
Já se nechystám, prostřednictvím knížky mi to stačilo :D
Štítky knihy
putování cestopisy poutní místa Santiago de Compostela poutníci Svatojakubská cesta náboženské poutě autobiografické příběhy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Ze začátku se mi knížka četla těžce, protože bylo léto a já hrozně toužila se také vydat někam na cestu.
Jakmile přišel studený podzim a deštivé dny, už jsem se začetla snáz a užívala jsem si knihu plnými doušky. Moc doporučuju, je to báječná kniha plná myšlenek, humoru a hlavně takového nějakého odkazu. Mám teď v hlavě vykřičník, abych si víc vážila svého zdraví, svých možností a netrápila se zbytečnostmi. Zítra totiž může být vše jinak.
Doufám, že se jednou také vydám na svou pouť. :) A moc se mi líbila myšlenka, dát si v každé vesnici kávu. To bych praktikovala taky. :D