Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435660/mid_vsechny-male-zazraky-er7-435660.jpeg
4
1525
1525
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích, přátelství a první lásce. Theodora Finche fascinuje smrt. Neustále přemýšlí nad způsoby, jak by se mohl zabít. Ale pokaždé ho něco – bez ohledu na to, jak je to zdánlivě bezvýznamné – nakonec zastaví. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – upíná se k dokončení střední školy a k momentu, kdy bude moct opustit rodné městečko v Indianě. To jí totiž až příliš bolestně připomíná nedávnou tragickou smrt její sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba přitom učiní zajímavé objevy. Finch zjišťuje, že jen s Violet může být sám sebou – podivínským, přemýšlivým, ale zároveň zábavným a originálním; a že není až takový blázen, za jakého ho ostatní považují. Violet zase zapomene počítat dny do konce školy a konečně začíná znovu žít. Jenže zatímco Violetin svět se rozrůstá a získává nové barvy, Finch se propadá do temnoty deprese... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2020
,
Yoli (ČR)
Originální název:
All the Bright Places, 2015
více info...
Přidat komentář
Mrzí mě,že jí dávám jen 3*,ale mě to zas tak nenadchlo. Byla to fajn knížka,která není klišé. Zajímavý námět se smutným koncem. Hezké čtení na odpoledne.
All the bright places je kniha o dvou zlomených lidech. Je vyprávěna ze dvou pohledů, z pohledu Theodora a Violet. A je hezká. Příběh je krásný, musím říct, že se mi líbil. Bavilo mě poznávání Theodorovy psychické nemoci, která pro mě byla docela silným momentem a bavilo mě pozorování Violet, jak se vyrovnává se smrtí, protože jsem se zrovna sama s jednou musela vyrovnat. Angličtina je jednoduchá, takže se mi to četlo dobře (čteno v originále).
Ovšem na druhou stranu, kdybych si tu knihu nepřečetla, o nic zásadního bych nepřišla. Je to taková milá knížka, která se mi líbila, jejíž příběh má potenciál někoho hluboce zasáhnout, ale jakkoli to na mě zapůsobilo, nemůžu říct, že by mě to nějakým ohromným způsobem okouzlilo. Takový opravdu krásný lehce nadprůměr.
Hodně smutný ale zároveň krásný příběh. Čte se to úplně samo a nejde se od toho odtrhnout. Postavy si hned zamilujete a budete jim fandit. Moc se mi líbilo jejich společné putování, a sledovat jak se vyvíjí psychika Finche bylo zajímavé. Konec byl smutný ale kdyby to dopadlo jinak asi by to nebylo ono. Ke knížce se určitě ještě vrátím.
Skvělý, i když nakonec smutný příběh.....
Byl emoční, motivující, strhující a prostě boží....
Nemohla jsem od knihy odtrhnout oči...doslova jsem to hltala...:-)
Moc jsem si oblibila, jak Finche tak Violet....a ke knoci jsem skoro brečela....
Jsem moc ráda, že jsem se do knihy pustila...
Vlastně nevím, jakými slovy zhodnotit tuhle knížku, protože i když jsem si v ní zaznačovala pasáže a v průběhu chtěla hrozně moc myšlenek sdílet se světem, teď, po dočtení je chci mít jen pro sebe, uvnitř... Za mě je to skvost YA knih, ze které si člověk může odnést více, než jen odškrtnutí políčka přečteno. Myslím si, že autorce šlo hlavně o to předat myšlenky, které si každý jedinec přebere po svém, i když i samotný příběh je kouzelný a hezky se čte. Doporučila bych všem si ji přečíst, ale upozorňuji, že většina emocionálně založených bude potřebovat kapesníčky na slzy.
Velmi smutné a velmi reálné. Od poloviny knihy jsem uvnitř věděla jak to dopadne, ale živila v sobě naději, že nevyhnutelné nepřijde. Polovinu knihy jsem četla v slzách i tak jsem ale vděčná Jennifer Niven, že mi dovolila poznat Theodora Finche a ztratit se v tomto příběhu.
OBSAHUJE SPOILERY !!!
Tuto knihu jsem se chystala přečíst už hodně dlouho, protože knihu s podobnou tématikou jsem nikdy nečetla a přitom o tuhle problematiku se docela zajímám a hlavně mám kolem sebe spoustu lidí, co trpní depresemi, takže se toto motá i kolem mého života. Od jedné holčiny jsem slyšela na tuto knihu samou chválu. Byla úplně uchvácená a celé mi to vylíčila. Naštěstí se vyhnula spoilerům, ale jediné co jsem věděla, že konec bude jakože wow. Přečetla jsem ji dost rychle při cestě na dovolenou a nemůžu potvrdit až moc převýšené hodnocení některých čtenářů. Tím že já přeci jenom něco o depresích vím a můžu tedy se lépe vžít do problémů Finche, se mi zdá, že je v knize deprese jako taková, strašně špatně zpracovaná a ukázaná. Moc se mi líbily různé citace co autorka do knihy doplnila, s těmi jsem často i soucítila, ale upřímně lovestory mezi dvěma hrdiny se mi zdála opravdu hodně přetažená za vlasy. Podstat jejich láska se mu zdála, že spolu byli pouze ze vděčnosti a že si tak na sebe zbyli. Dva podivíni na škole. Violet jako postava se mi zdála strašně nesympatická. Finch tomu dodal tu rovnováhu, ale stejně s postavami nejsem spokojená. Ohledně konce celého příběhu - vůbec mě nepřekvapil. Celá situace s tím, že se Finch vlastně zabil kvůli hádce, která vyvrcholila jeho duševní problémy, to jenom vypovídá o tom, že ve své mentální nemoci nebyl dostatečně sebevědomí a očividně kolem sebe neměl ty správné lidi, kteří v těchto problémech jsou nejvíce potřeba. Znám spoustu lidí co i po těžkých depresích vstane a jde dál životem a Finch mne velice zklamal, že jeho sebevraždu vlastně zavinila hádka. O knize obecně asi nemůžu říct až tak nic špatného, četla se hezky, rychle a jak už jsem zmínila citáty byly krásným doplněním celé knihy, ale tyhle ty drobnosti na příběhu jako, jsou postavy nebo vylíčení depresí jako takových, mi ten zážitek z knihy moc nevylepšili. Musím říct, že tato kniha byla dalším mým knižním zklamáním tohoto roku. S knihou Hvězdy nám nepřály se bohužel nedá srovnávat.
Přece jen už jsem asi vyrostla z knih jako je Všechny malé zázraky, Eleanor a Park anebo Fangirl.
Vždycky mě nalákají pěkné recenze a úžasná obálka, ale pak si říkám, že je to sice čtivé a celkem zábavné, ale hrozně podobné a takové jednoduché.
Kdyby mi bylo tak 16 asi bych z téhle knížky byla nadšená, ale už je mi trochu víc a moje cílová skupina je někde trochu jinde. Ale chyba je na mojí straně, to uznávám, nemám prostě číst knihy ze sekce "romány pro mládež" a myslet si, že jsem mládež, když už dávno ne...
SPOILER
.
Když jsem se blížila ke konci, něco jsem tušila a oznámila mamce: "Jestli udělá to, co si myslím, na film se nekouknu." A ono se to stalo. Brečela jsem a skončila jsem až na konci knihy, ale na film se kouknout musím, protože mě vždy zajímá rozdíly mezi filmem a knihou.
Úžasná knížka, kterou určitě stojí za to přečíst. Není to klasická Love story ale i tak je úžasná. SPOILER - Na konci jsem hodně brečela, opravdu dost. Nemusela ho nechat umřít...
Tuto knihu jsem si vybrala poněkud náhodně, již jsem neměla co číst a tak jsem zašla do knihkupectví. Jakmile jsem se ale pustila do četby, už nešlo přestat. Vyhovovalo mi, že autorka střídala vyprávění z pohledu obou hlavních postav.
Violet i Theodor si oba procházeli těžkým obdobím, ale zdálo se že spolu by to mohli zvládnout. Koho by ale napadlo, že kluk trpící bipolární poruchou vrátí zdravé dívce chuť do života?
Tento příběh se nepodobá obyčejným love story se šťastným koncem. Zato je v něm o to více moudra a zajímavých myšlenek. Určitě nemusí sednout každému čtenáři, ale za mě má jasných 5 hvězdiček. Nyní ji využívám trochu jako svou bibli, otvírám ji, když si s nějakou životní situací nevím rady a poučuji se z Violetina vyprávění.
Od první stránky jsem hltala každé slovo a knížku jsem nemohla dát z ruky. I když se příběh ze začátku může zdát typický jako "Nešťastná holka potká kluka, zamilují se a je konec.." tak to tak rozhodně není. Ten příběh má toho v sobě tolik, že si pomalu myslím, že by měla být v povinné četbě. Jelikož duševní poruchy jsou opravdové, postihují lidi po celém světě a musí se o nich více mluvit. Čtenáři co se sami potýkají s depresí nebo úzkostí se definitvně sžijí s postavami a naopak čtenáři, co zkušenosti s depresí nemají, budou mít možnost poznat, jaké to pro člověka je a co se mu děje v hlavě.
Kniha se mi líbila, nemohl jsem se od ní odpoutat. Knihu určitě doporučuji.
V knize se nalézá mnoho myšlenek, které jsem si poznamenal do sešitu. Pokud by to bylo v mých silách, určitě bych pozměnil konec, poněvadž byl hodně smutný, nicméně ve většině případů asi reálný.
Když se člověk odlišuje od ostatních lidí, má to v životě mnohem složitější. Je více citlivější, vnímavější, všechno si bere více k srdci, často je nepochopen svým okolím. Nejhorší ze všeho je, pokud přemýšlí o sebevraždě a posléze chybí krůček k tomu, aby ji uskutečnil. Znám některé případy z mého okolí, kteří tento skutek uskutečnili, buď z lásky, kvůli peněz, anebo jiných důvodů. Určitě je důležité, aby si rodina všímala změny chování člověka, se kterým žije a nebrala to na lehkou váhu a následně to řešila, pokusila se mu pomoci.
V knize nalezneme romantiku, výlety po různých památkách, smutek, pohled do nitra Finche. Líbily se mi také citáty od Virginie Wolfové, které si posílali Finch a Violet, které se určitě hodí ke kontextu tohoto příběhu.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Vždycky jsem byl jiný, ale pro mě je být jiný úplně normální.
Chci být ten kluk, kterého ostatní snadno přijmou a se kterým budou snadno vycházet, a ze všeho nejvíc chci snadno vycházet sám se sebou. Chci být kluk, který patří do tohoto světa a do své vlastní kůže a je přesně tím, kým chci být já sám, a chci, aby můj epitaf zněl: Kluk, co miluje Violet Merkeyovou.´
Označení jako "bipolární" mají za cíl říct "Tohle je důvod, proč jsi takový, jaký jsi. Jsi to prostě ty.
Takový černý nálady, ve kterých se utápím. Představuju si to, jako kdybych byl v oku tornáda, všechno je klidný a zároveň oslepující. Nenávidím je.
Pozor, spoiler!
Když jsem Všechny malé zázraky začala číst, myslela jsem si, že půjde o docela normální romantický příběh. S trochu zvláštní ústřední dvojicí, ale jinak vcelku obyčejný. Čekala jsem, že zažijí takovou tu lásku, která je změní, dá jejich životu nový smysl a přijde typický happy end. Fakt jsem si to myslela. Teprve když jsem pochopila, proč se Finch chová tak, jak se chová, co mu to vlastně je, když jsem si přečetla o bipolární poruše něco na internetu, když mi došlo, co se nám tu autorka snaží říct, začalo mě z knihy vážně mrazit. Jedna část mého já pořád čekala záchranu a onen velký happy end, ale ta druhá už tušila, co přijde. Nemohlo to skončit jinak. Byl to jediný smysluplný závěr, jediný závěr, který mohl z obyčejného romantického young adult příběhu udělat tuto nečekaně hlubokou knihu. Tragickou. Realistickou. Lidskou. Opravdovou. Děsivě aktuální. Alarmující. Ale proč? Proč tenhle tragický život a tragický konec? Na to se nedá pořádně odpovědět, stejně, jako se na to asi nedá pořádně odpovědět, když se to doopravdy stane... Ani kniha tu odpověď nedává. Nemůže. Ale umožňuje nám nahlédnout do nitra jednoho člověka, jak si to asi řada z nás vůbec neumí představit. V tom je skvělá. A autorce patří obdiv za její odvahu, vzhledem k tomu, čím si prošla... V poděkování píše: "Chtěla jsem napsat něco vážného, těžkého, smutného, ale zábavného." To se jí za mě opravdu povedlo. 4,5*.
Od knížky jsem čekala něco jiného a to jak to dopadlo mě hodně překvapilo. Čekala jsem nějaký slaďoučký až přeslazený happyending, ale tohle jsem od knížky vůbec nečekala. Violet na mě celou dobu působila tak, že nevěděla co chce a jak se chvíli cucala s Finchem a z ničeho nic byla s tím svým druhým nápadníkem ve mně budilo smíšené dojmy. Příběh mi přišel dost dobře napsaný a poukazující na problémy s psychickými poruchami a myšlenkami na sebevraždy a takové věci. Podle mě stojí za přečtení.
Tato kniha je mou srdcovkou a řadí se mezi ty, u kterých jsem si i pobrečela. Mám v ní vyznačených nespočet vět a citátů, které mají pro mě nějaký hlubší či osobní význam. Pokud váháte nad koupí či přečtením, rozhodně neváhejte a jděte do toho! Nicméně nečekejte klasickou young adult literaturu, toto je trošku něco jiného :).
Po dočtení této knihy nemám slov. Dlouho jsem nečetla lepší knížku a už po pár stránkách jsem věděla, že ji budu milovat. Neskutečně krásný a dojemný příběh. Posledních cca 50 stránek jsem probrečela a měla jsem co dělat, abych knihu dočetla.
Tuto knihu od americké autorky Jennifer Niven jsem si chtěla přečíst už dlouho a všude jsem na ni četla hodně pozitivních komentářů. Ve finále ale nemůžu říct, že by mě nějak uchvátila. Byla dobrá, nemůžu říct že ne a některé myšlenky z této knihy se mi velmi líbily ale...
Kniha byla vyprávěna z pohledu hlavního hrdiny Finche i hlavní hrdinky Violet. Hlavním tématem už od začátku knihy je sebevražda, kterou zvažují oba dva hrdinové a tak je více než jasné, k čemu se bude ve finále schylovat. Bohužel pro mě to bylo až moc předvídatelné, dokázala jsem odhadnout, co se asi stane a dokonce i kde už asi od půlky příběhu. To mě dost zklamalo, doufala jsem že mě příběh překvapí a mou teorii vyvrátí. Ale to se nestalo.
Abych nebyla tak kritická, musím pochválit autorku za hezké myšlenky a citáty (mně utkvěl v hlavě tento: Než umřu, chci dělit nulou - nebo něco v tom smyslu). Příběh je zpracovaný moc hezky, není ani moc utahaný, ale ani nemá moc rychlý spád. Sice jsem konec docela dobře odhadla, ale na druhou stranu nekončí tak, jak by všichni asi chtěli a to se mi na něm líbilo. Některé příběhy prostě nemají dobré konce.
Štítky knihy
sebevražda láska smrt zfilmováno deprese studenti bipolární afektivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Všechny malé zázraky |
| 2017 |  Tíha vesmíru |
| 2021 | Bez dechu |
| 2001 | Ledová pustina |
| 2023 | Až půjdeš, vezmi mě s sebou |
Knížka se mi četla pěkně. Jen jsem si přála, aby dopadla jinak.