Vybíjená
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491463/bmid_vybijena-mNc-491463.jpg
3
778
778
Román ztvárňuje v rozsáhlém časovém oblouku pestré osudy několika spolužáků z gymnázia od dob jejich dospívání až na práh čtyřicítky. Znalci díla nejčtenějšího českého autora se tu opět setkají s dobře známou, melancholicky laděnou groteskou, tentokrát o přátelství, osudových láskách, alkoholu, kráse i ošklivosti, ale především o smutku, který se s přibývajícími léty vkrádá do životů stárnoucích hrdinů.... celý text
Přidat komentář
Viewegha moc nemusím, ale tahle knížka se mi líbila. Každá z postav má svůj příběh, ty se v knize prolínají a je zajímavé sledovat vyprávění z pozice třídní krásky, třídní ošklivky, třídního šaška a dalších postav, které se autorovi povedlo dobře vykreslit.
Moc jsem nečekala a byla jsem příjemně překvapena. Fajn knížka, nejvíc oceňuji ženské postavy, zejména ta Hujerová se povedla, skoro nelze věřit, že to napsal chlap. A někdy to bylo i vtipné ...
Někdo stárne s grácií nebo také (jak se říká) zraje jako víno a užívá si to. Někdo je plný smutku, dostihne ho krize středního věku a provází ho životem často deprese a beznaděj. Tak takové myšlenky nás často napadají, když vzpomínáme s těmi, se kterými jsme trávili naše středoškolská léta. Vzpomínání na léta, kdy jsme byli mladí, šťastní, plni elánu.... No, proč ne. Já ale naštěstí shovívavě a s nadhledem vyhlížím i dny příští a těším se, co mi přinesou. Každá životní etapa má něco do sebe. Jedna z těch lepších knih Michala Viewegha. Kniha o životě, našich touhách, přáních a realitě všedních dnů.
Ohlédnutí čtyřicátníků za tím, jaké to bylo, jaké to mohlo být a jaké už to nikdy nebude. Vyprávění o jejich, ale také třeba trošku o naší nebo zrovna o té vaší středoškolské třídě.
Skvělá kniha pro ty, co si myslí, že už ani ty deprese nejsou to co bývaly. Nebo jako varování pro ty co mají život před sebou. Velmi brzy mi bude také 40, ale pocitům z té knihy se úspěšně vyhýbám a jsem rád, velmi rád.
Nějak tomuto autorovi nemůžu přijít na chuť, ale tato knížka se mi asi líbila nejvíc. Ale, že by to bylo nějaké terno, to se říct nedá. Ale rozhodně lepší, než filmové zpracování.
Nějak tomu Vieweghovi nemůžu přijít na chuť. Má takový smutný až depresivní styl psaní. O tom, jak nám život nastavuje svoji nemilosrdnou tvář a aniž bychom si to uvědomili, unikne nám mezi prsty. Říkám si, jestli se autor takto snaží vypsat ze svých trápení. Snad jiná jeho kniha nastaví i tu milou tvář. Do té se ráda začtu.
Když jsem ji četla před léty, tak mi přišla fajn, ale teď jsem se k ní vrátil a vůbec nic jsem si z ní nepamatovala, což nejspíš taky o něčem vypovídá. Zachycuje barvité osudy žáků jedné třídy, nenadálá úmrtí, první lásky, první rozvody, polemizuje s ošklivostí, ale celkově na mě působí tak nějak ploše a neobsažně. Jako by si člověk na konci chtěl říct: No a co jako?
Jeden z lepších autorových počinů. Asi by se takový příběh dal napsat o každé třídě. Kdo by se v tom nenašel...
Ze začátku jsem se do knížky nemohla začíst. Ale tak od poloviny, mě začla bavit. Je to taková kniha na pohodu :)
Kniha, která vám otevře hlavu a která vás donutí přemýšlet. Rodina vs. kariéra, vysněné plány vs. realita... no prostě kniha i film pro mě osobně bomba. Za dva dny přečteno, ale zanechalo to ve mně pocit ještě hodně dlouho. Kniha o životě. O našich životech.
také pohodové čítanie, niektoré momenty alebo opisy boli celkom fajn a vtipné. A dosť sa mi páčila škaredá Hujerová :-)
Pro mě je Viewegh průměrný spisovatel nebo spisovatel, který není pro mě. Občas se tam něčemu zasměju, ale jinak nic moc.
Po dlouhé době, jsem autorovi zase zkusila dát šanci. Na to že to byl Viewegh, se to překvapivě dalo číst.
Je to pohodová knížka, výborná na dovolenou nebo jako oddychové čtení. Je stokrát lepší než její filmová podoba.
Štítky knihy
láska zfilmováno česká literatura alkohol smutek spolužáci stárnutí Magnesia Litera třídní srazAutorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Zopákla jsem si Vybíjenou. Taková oddechovka. Při tomto čtení (asi již třetím?) mi ovšem lezly na nervy pasáže, které vyprávěl "Autor". Přišly mi zbytečné. Jinak se vše čte hladce. Každopádně - na školní srazy nechodím :-) Minulost je minulost.