Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4275
4275
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Od teď, pokaždé když jedu šalinou po Cejlu, je mně tak trochu teskno. Zklamáním je konec knihy - celý příběh to zjedndušilo do jediného pocitu křivdy, a nejsem si jistá, že to je dobře. V každém případě snad už potisící přemýšlím o tom, jak je až neskutečné, jaké hrůzy dokázalo způsobit v podstatě jediné, omezené, fanatické hovado. V podobě Židů i Němců zmizela z republiky značná část inteligence a kultury, která (kromě ruské fronty) umožnila nástup jiných omezených hovad a další odchody lidí z nejschopnějších, na což doplácíme dodnes.
O to víc bychom si měli vážit proslulého Havlovského "nebudeme jako oni".
„Kdo seje vítr, sklízí bouři“
„Každý z nás má v sobě dva vlky, dobrého a zlého, kteří spolu bojují. Zvítězí ten, kterého krmíš!“
Brněnský pochod smrti je temnou kapitolou našich dějin, na kterou žádný soudný člověk nemůže být hrdý, a nezáleží na tom, zda obětí bylo 500 nebo 5000!
Kde však jsou kořeny událostí, které k němu vedly? Po první světové válce a rozpadu Rakouska Uherska si německá menšina v českých zemích užívala relativní politické a ekonomické stability Československé republiky. S příchodem Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 se začali Němci politicky aktivizovat. Vznikla Sudetoněmecká strana SdP, která otevřeně požadovala oddělení oblastí s německým obyvatelstvem od Československa a jejich přičlenění k Říši. "Heim ins Reich" (zpátky do Říše) křičeli Němci na demonstracích. Výrostci v bílých podkolenkách terorizovali české obyvatelstvo, ozbrojené Freikorps napadaly a vraždily české úředníky, policisty, pohraničníky… (hle jaká podobnost s českými výrostky ze Zbrojovky, kteří vyprovázeli brněnské Němce z města!).
Ve volbách 1935 volilo SdP 1.250.000 lidí, cca polovina německy mluvícího obyvatelstva. V lednu 1938 měla SdP 540tisíc členů, v květnu již 1.320tisíc! Němci začali krmit zlé vlky!
Každý člověk se základní znalostí dějin ví, jak to pokračovalo. Odtržení Sudet, vyhnání 150.000 lidí z pohraničí, obsazení zbytku českého území v březnu 1939, plán na konečné řešení české otázky, vraždění české inteligence, heydrichiáda, Lidice, Ležáky, Terezín, pankrácká sekyrárna ….. brněnští Němci, kteří si kupovali vstupenky na popravy českých vlastenců v Kounicových kolejích jako do divadla!
Pak přišlo jaro 1945 a okamžik účtování! Okamžik, který si vybrala Kateřina Tučková pro svůj román. Hlavní hrdinkou vystavenou zlobě českého davu je ta nejnevinnější oběť, kterou mohla najít – dcera smíšeného páru, sirotek, znásilněná vlastním otcem, která nese na svých bedrech hříchy obou obcí a přitom se necítí být součástí ani jedné z nich! Není to úplně fér, když uvážíme, že autorka téměř nezmiňuje nevinné oběti německého nacionálního socialismu. Snad jedině Aničku Goldovou, židovku, kterou udala Freibergová, že se skrývá před transportem.
Román je plný silných ženských postav. Žena je obětí událostí a současně se aktivně snaží chránit děti a dosáhnout lepší budoucnosti. Muž je v lepším případě zbabělý, pasivní, nedokáže včas přijmout správná rozhodnutí, což způsobuje ženě utrpení, v horším případě znásilňuje a vraždí. Ani čestné výjimky Karel a Hubert nejsou jednoznačně kladné postavy, právě proto, že nedokáží svým ženám poskytnout lepší budoucnost.
Nenávistné odsouzení prezidenta Beneše, moravských sedláků v Perné nebo brněnské poválečné architektury jakoby ústy Gerty Schnirch pronášela sama autorka!
Vyhnání ale není špatná kniha! Mám za to, že je třeba připomínat zlé události pro poučení a varování příštích generací! Musíme si přiznat, že česká holubičí povaha je mýtus, že i náš národ má svoje “Zbrojováky“, kteří krmí zlé vlky, a hojí si komplexy na slabších, kteří se nemohou bránit.
Na druhé straně je potřeba pravdivě vysvětlit příčiny a následky, ne vzbuzovat dojem, že se český národ, vy nebo já musíme stydět, omlouvat nebo dokonce finančně kompenzovat odsun Němců! Vždyť ty majetky, o které se sudetský landsmanšaft pravidelně hlásí, možná před válkou patřily vyhnaným Čechům, nebo Židům, kteří zmizeli v koncentračních táborech Třetí Říše!
Česko-německá deklarace z roku 1997 měla nastolit nové vztahy mezi našimi národy založené na historickém vyrovnání, sdílení stejných demokratických hodnot a vzájemném respektu.
Nakolik se to podařilo, nechť každý posoudí sám optikou událostí posledních let, kdy si německá vládnoucí garnitura pozvala do země lůzu ze zemí třetího světa, před vlastním národem skrývá problémy s tím spojené, a okolní země výhružkami nutí, aby se na tom podílely!
Pro mě hluboký příběh, nad kterým jsem přemýšlela ještě dlouho po přečtení knihy.
Kateřina Tučková se stala spisovatelkou, jejíž knihy nebudou nikdy chybět v mé knihovně. Vyhnání Gerty Schnirch je kniha, kterou jsem četla jedním dechem. A když jsem ji zrovna nečetla, tak jsem nad tím příběhem přemýšlela. Nad tím, jak šílené a těžko snesitelné se nám zdají osudy lidí popsané v této a podobných knihách a nad tím, jak se hlavní postavy těchto příběhů - a že jich byly statisíce - cítily. Jaké asi byly příběhy žen, jejichž mrtvoly Gerta viděla v příkopech podél cesty během pochodu. Příběhy, které nikdo nenapsal a nenapíše. Knížka, kterou si určitě přečtu někdy v budoucnu ještě jednou.
Knihu jsem četla už nějaký rok dozadu. Dodnes si pamatuji, že jsem ji několikrát odložila s tím, že už ji nedočtu, nedávala jsem to psychicky. Dočetla jsem ji a jediné co mě tenkrát napadlo-naprosto zmařený život.
Bala jsem se do cteni pustit po ohlasech, jake kniha ma. Nakonec pro me osobne nebylo cteni tak drastickym zazitkem, nicmene prinosnym na sto procent. Nahled na odsun nemcu z druhe strany, popis nelehke doby je uchvacujici. Uprimne nechapu, jak toho mohli lide, zijici v teto dobe, vydrzet tolik. I kdyz v teto dobe nejsou veci jednoduche, vazme si toho, ze zijeme, jak zijeme..
Btw: na Zitkovske bohyne nemuzu zapomenout ani rok a pul od precteni. Jsem zvedava, zda ve me takovy dojem zanecha i Gerta.
Kazdopadne doporučuji.
Četla jsem asi před rokem ,ale ještě teď mě mrazí, když si na ten příběh vzpomenu. Ale i tohle je bohužel naše historie. Na válku doplatili nejvíc Ti, kdo vůbec za nic nemohli, jen se špatně narodili a to byl pak cejch na celý život. Paní Tučková navíc příběh velmi pěkně zpracovala, pro mě opravdu čtení, na které budu myslet ještě dlouho. Rozhodně stojí za to, po téhle knize sáhnout, i když po dočtení mi veselo nebylo.
Musím říci, že mi chvílemi běhal mráz po zádech, jak brávurně popisovala autorka tu na jedné straně elektrizující chvíli uvolnění a na druhé straně tu, která ukazuje nejistý zítřek pro většinu německých spoluobčanů. Sám jsme ze Sudet, takže vím, jak se zde chovali samozvaní partyzáni proti svým bývalým sousedům, z níchž většina nic špatného za války neudělala. A Ti samozvaní přistěhovalci do pohraničí byla jedna z věcí, proč dodnes jsou některé sousedké vztahy příliš vágní. Vůbec nemám pochyby, že to nebylo takto drsné. Ano mnozí si řeknou, vždyť si to zasloužili, ale těch byla opravdu menšina, a proto se v mnohých probudila ta možnost být velkým vykonavatelem, protože nás přece nemá kdo soudit.
Nádherně vykresleno při vraždě nejlepšího vinaře. Opravdu velmi silný zážitek, hlavně , to jak navedl nové vinaře na to jak mají správně sklidit. Úžasně odvážné a doejmné zároveň. A tak jak to tehdy většinou bylo, Ti nejhorší se stali nakonec předsedy JZD a podobných komunistických prasáren, kde se mohli beztrestně mstít zato, že někdo byl chytřejší nebo lepší člověk než oni.
Tuto knihu by si měl přečíst každý Čech, ano je to součást jeho historie, stejně jako glorifikovaní lapkové zvaní Husité a podobně zveličované blbosti
Na Gertu jsem se dlouho chystala, ale také jsem ji odkládala, protože odsun Němců po 2. světové válce není příjemné téma. Kateřina Tučková mě ale rozhodně nezklamala. Krásný text uchopující toto strašné období a situaci jihomoravských Němců za války, po válce, přes komunistickou diktaturu po Sametovou revoluci. Doporučuji!
Už jsem si jistá - kolektivní vina je špatným principem. Kniha o tom, jak snadno jde naprosto zničit jednu generaci a zároveň v ní vypěstovat obrovskou skepsi, snad i nenávist k zemi, ve které se narodili.
A už proboha opusťme tvrzení, že se bavíme o Němcích. Kolika z nich bylo dokázáno, že byli henleinovci?
Lidé čtěte - je dobré pokusit poznat věci i z druhé strany. Není to literatura faktu, ale minimálně čtenáře přinutí zajímat se více do hloubky. Obdivuju autorku, že takovou působivou knihu dokázala napsat ve svém věku, aniž by měla osobní zkušenost s tou dobou.
Velmi zajímavě a věrohodně napsaný příběh o části historie, kterou by spousta lidí nejraději popřela. Ačkoliv jsem si hlavní hrdinku moc neoblíbila, držela jsem palce, aby vše zvládla, jak nejlépe to půjde.
Uf, silná kniha. Četla se sama, tak lehce a zároveň hrozně těžce. Líbilo se mi, že byla chvílemi z jiných úhlů pohledu, jiných postav v knize. Opravdu čtivý příběh malé dívky Gerty, který končí... A já nebudu nic prozrazovat. Přečtěte si jí, ode mě doporučení.
Nevím.Všichni se teď rozplývají nad vyhnáním Němců a co se přitom dělo,jak je ti Češi vyháněli a jak jim ubližovali.Nikdo se ale nezabývá v poslední době tím,proč to bylo.Proč ti tzv.chudáci vyhnali Čechy a vůbec si nezadali s tím,co je popisováno tady v té knize.Prostě dřív se psalo jenom o tom co ti chudáci Češi zkusili a teď se to zase otočilo a chudáci Němci.Pravdu nám ale nikdo nepřizná,bohužel.
Za mě, naprosto úžasná kniha, která bude mít vždy místo v mojí knihovně. Jednak obdivuji inteligenci autorky, která dokázala historická fakta naprosto bravurně zapracovat do knihy, kterou dokáže přečíst i člověk, který historii "moc nemusí" a dále Brno je mojí srdeční záležitostí, takže opravdu děkuji za tuto úžasnou knihu. Tím víc, že nyní žiji v bývalých Sudetech a otázka vystěhování poloněmeckých rodin mě zajímá víc než dříve.
Silná kniha, která mi nedala spát. Poklona autorce, že dokázala napsat takhle zralou knihu v jejím věku. Těžké, smutné, ale mistrovsky napsané.
Můj nejsilnější čtenářský zážitek za posledních pár let. Otevřela pro mě silné téma a nakopla mou maličkost prohrabat se ve spoustě dalsích knih, dobových zápiscích atd.
Hodně otřesné čtení o naší nedávné minulosti a o tom jak člověk trpí za věci za které nemůže,jen proto jakou má národnost a o tom že vysídlení byla pomsta ale do jaké míry oprávněná?Na obou stranách se děly křivdy ,které roztáčely kola pomsty a nenávisti na obyčejných lidech,kteří chtěli jen milovat a pracovat a bylo jim jedno kde
Přiznávám, že jsem spisovatelce po přečtení Žítkovských bohyň nedávala moc šanci a už z principu jsem odmítala si přečíst knihu Vyhnaní Gerty Sch., ale díky kolegyni, která mi knihu půjčila můžu sem teď psát tento komentář...Je to pozoruhodná kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo chce být v obraze, jaká minulost skutečně byla a nejen slepě jít s davem a odmítat to, co se historicky stalo a bylo i bohužel společností akceptováno. Jsem ráda, že někdo dokázal napsat takové téma, o kterém spousta lidí vůbec, ale vůbec nic neví...já se přiznám, že ač mám historii hodně ráda, tak o vyhnání Němců jsem opravdu nic nevěděla. Tuto kapitolu lidských dějin jaksi autoři ve svých učebnic dějepisu pro školy opomněli, a opomněli to i učitelé při hodinách dějepisu. I když to byli právě Němci, kteří zavinili hrůzy druhé světové války, nesmíme zapomenout, že násilí plodí jen násilí...mrzí mě, že jsme se my Češi, zachovali úplně stejně, jako tehdy Němci k nám...Z minulosti se musíme poučit, abychom ji neopakovali...Mělo by se o tomto tématu více mluvit.
Velmi působivá kniha, dokonce tak, že se mi o Gertě několikrát zdálo. Popsané pocity a myšlení osob a vykreslení děje, vše je podáno takovým způsobem, že se vám zdá, jako kdybyste sami byli součástí příběhu. Trochu slabší mi přišla zhruba poslední čtvrtina knihy, která zabírá poměrně velké časové období a vypadá to, že za cenu dostat se dějem až do dnešní doby, obsah poněkud klouže po povrchu. I přes to dávám pět hvězdiček a skláním se před nadanou spisovatelkou. Určitě mám v plánu přečíst si nějaké její další knihy. Již jsem od ní četla Žítkovské bohyně, kde jsem měla trochu problém s jazykem: ne vždy přesné a někdy zase naopak až příliš účelové použití místního nářečí. Ale kdo to až tak dobře nezná, ani to nepostřehne a i tuto knihu určitě mohu doporučit.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Při čtení této knihy jsem dokola přemýšlel o tom, jaký vliv na lidi má tzv. nacionalismus. Přijde mi totiž, že je to (mimo mnoha jiných věcí) právě ztotožnění se svou rasou, národem, myšlenkou, ideologií, co činí lidi slepými, bezohlednými, krutými - a je dosti smutné prožít celý život pod nadvládou takových blbostí. Přitom jak napsal V. Frankl ve své knize - "ve skutečnosti existují jen dvě lidské rasy: rasa slušných lidí a rasa neslušných lidí. A toto rasové dělení probíhá napříč všemi národy a uvnitř každého jednotlivého národa napříč všemi stranami." Kéž by o tom lidi věděli a kéž by, pokud o tom ví, se podle toho dokázali i řídit.