Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533982/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-65ec48f3db159.jpg
4
4368
4368
Byla rodilá Brňačka než začalo být důležité, jestli má víc české nebo německé krve. Příběh děvčete „dvojí krve“ začíná nevinně na hodinách kreslení s kamarádkou Janinkou a s příchodem nacismu potemňuje stejně jako postava násilnického otce, jemuž nástup fašismu vlije energii do žil. Neblahé následky nese Gerta ještě před koncem války, který je pro ni začátkem nového pekla. Uplatňování principu kolektivní viny na těch, kteří byli po ruce, se v sugestivním líčení pohořelického pochodu smrti, jímž vygradoval divoký odsun Němců z Brna, doslova zhmotňuje před očima. I přes hrůzné zážitky se však Gerta rozhodne Československo, jež považuje za svůj domov, neopustit. Dočasný azyl nachází ve vsi Perná pod Pálavskými vrchy, odkud ji nakonec vyžene násilná kolektivizace a noví usedlíci, kteří k nedávno nabyté půdě ani krajině nemají žádný vztah.... celý text
Přidat komentář
Prvních 50 stran jsem se nemohla do knihy začíst. Zdálo se to zdlouhavé, spíš novinářsky popisné. Pak sem si zvykla a nemohla přestat číst. Pořád to bylo těžké, tak jako Gertin osud. Přála jsem jí aspoň trošku toho štěstí, ale nedočkala jsem se. Osudy Němců byly po válce opravdu kruté a přiznávám, že jsem netušila, že za to, že jsou Němci, pykali ještě v 70. letech. Bylo to poučné, příběh ve mně dozrával ještě minimálně 14 dní po dočtení a hodně to změnilo můj pohled na vítěze i poražené.
Jen ten konec se mi zdál odbytý. O co byl zdlouhavější začátek, o to víc byl useknutý konec. A na můj vkus bylo v knize dost editorských chyb. Škoda :)
Velmi obtížné, obsáhlé téma o kterém by se mělo mluvit víc minimálně v hodinách dějepisu. Bohužel mi nesedl styl a zpracování. Nejdříve jsem se nemohla začíst, pak jsem zhltla 150 stran na jeden nádech a závěr už byl takovým odevzdaným shrnutím.
Skvěle napsaná knížka. Kromě toho, že jsem si přečetla zajímavý příběh, dozvěděla jsem se spoustu nových informací z historie. Tím víc pro mě knížka měla zvláštní kouzlo, protože na území, kde se příběh odehrává žiji já sama.
Kromě osudu brněnských německých občanů Československa mě v knize zaujal i motiv (ne) odpuštění a následného vlivu takového postoje na samotné aktéry i na další generaci(e). Děkuji paní Tučkové za uvědomění si širších souvislostí i za emočně silný příběh...
Díky audioverzi v podání paní Cibulkové jsem měl možnost příběh procítit víc než kdybych ho četl sám. Emoce se málem nevtesnali do uší, tekli mi sem tam slzy, až jsem se styděl. Velice silný příběh.
O pochodu smrti jsem měl povědomí, no až ponoření hloub do tématiky může otevřít oči i srdce.
Jedna z nejlépe napsaných knih, co jsem kdy četla. Jen mě udivilo, že korektorce v závěru knihy uniklo nemálo špatně vyskloňovaných středních rodů. Nebo to byl záměr autorky zachytit místní jazyk?
Jsem opravdu ráda, že jsem si tuhle knihu mohla přečíst, zanechala na mě hluboký dojem a zároveň mě navnadila k poznávací návštěvě Brna. Ale zpět ke knize - všechno tu už asi bylo řečeno, jen asi vyzdvihnu, že tolik nespravedlnosti člověk nemůže ve zdraví přečkat, Gerta to zvládla vcelku dobře. V těchto knihách mě vždy rozruší, že my jako čtenáři toho víme víc (proč se ostatní nějak chovají, jaké měli důvody atd), než jednotliví hrdinové, kteří pak dělají chybné soudy, a pravdu se nikdy nedozví. Kdyby udělali jiná rozhodnutí, tak by to s nimi dopadlo lépe atd. Připomíná mi to osudy hrdinů knihy Hana.
No, dodala bych, že jsem se dozvěděla dost nového a obávám se, že všechny události se opravdu staly...
Kniha kterou jsem nemohla přečíst rychle,protože je v ní uloženo tolik bolesti a bezpráví,že jsem se vždy musela srovnat s tím co jsem přečetla a pak mohla pokračovat ve čtení.Ještě mně bylo blízko to že pocházím z Brna, kde se děj knížky odehrává.,takže o to víc jsem byla vtažena do příběhu Gerty.
Chtěla jsem si ji přečíst loni, abych měla něco k Brnu do Výzvy, ale nestíhala jsem. Je ale úplně jedno, kdy si ji jeden přečte, protože zážitek je to velký a stojí za to. Já si jej umocnila poslechem a věřte mi, že to, co s příběhem provedla madam Cibulková, by jen tak někdo nezvládl. To melodrama! Prostě super! K příběhu: silný, překvapivý, bolestivý, i bolestný, k vzteku, k pláči a chvílemi k blití!!! Z nás, z lidí. Vím již s naprostou jistotou, že čeho se chopí Kateřina Tučková, to prozkoumá, propracuje a předá s naprostou precizností. Její rešerše jsou mistrné. Tentokrát to bylo opět setkání (pro mně ) s historickým tématem, o němž jsem nevěděla zbla a informace i zpracování mně šokovaly. Díky moc!
Žítkovské bohyně se mi velmi líbily, takže jsem se těšila i na Gertu a její vyhnání, protože se opět jednalo o téma, které se v literatuře moc neřeší.
Ale jsem tedy zklamána, čekala jsem více. Gerta mi nebyla sympatická, vlastně většina těch ženských postav, co se vrátily do Brna. Líbila se mi linie Hermíny. A doslov s Barborou.
Kdyby to šlo, dala bych 3,5*, ale mám pocit, že velmi složité téma autorka pojala stylem, který k tomu nesedí.
Pohled na "oblíbené" téma z "druhé strany". Kateřinu Tučkovou obdivuji. Vystavění příběhu, styl, jazyk... To vše mi v jejích románech učarovalo. Ve svém věku je již vyzrálou autorkou, nemohu se dočkat jejího dalšího počinu...
Šroubovaný konec jinak jiná kniha o válce a 20. stol. V podobě audioknihy. Vilma Cibulková dodala knize další rozměr. . .
Silný příběh, který otevírá téma, se kterým jsme se jako společnost ani po tolika letech stále nevyrovnali (viz stále platné Benešovy dekrety)... Příběh je sice rozvláčný a střídá se v něm několik různých vypravěčů, ale na působivosti mu to nebere.
Hodně jsem při četbě přemýšlela nad tématem provinění se lhostejností, není nutné být aktivní podporovatel zla, ale stačí nečinně přihlížet a dělat, že mě se to netýká... kolik z nás se z toho poučilo?
Další zamyšlení citátem: "Domov není tam, kde člověk vyrostl, to si nemysli. Domov je tam, kde Tě lidé vítají, když vstoupíš."
Výborná kniha. Doporučuji všem - před maturitou i po ní na rozšíření historických obzorů. Kniha nádherně vystihuje to, proč u nás tak snadno zakořenil komunismus, vystihuje i pohled dnešní generace na válečné události - víme o těch věcech, nejsou nám jedno, ale jsou pro nás na hony vzdálené, odvál je čas, ale nesmíme zapomenout...
Nikdy již neporozumíme těm, kteří byli celý život vyháněni, haněni a utlačováni za to, kým jsou, i přesto, že to nemohli ovlivnit.
A myslím si, že takových lidí, jako byla Gerta, bylo mnoho - stejně ublížených, skeptických, s promarněným a prázdným životem plným strachu.
Uf, přemýšlím, co napsat. Jestli jsem celé roky četla knihy špatných žánrů, jestli jsem nyní změnila své záliby na literaturu z období války nebo jestli jen kniha byl tak poutavě napsaná... 3/4 knihy jsou úžasné, určitě i na 6/5. Ale trochu mě mrzí ten závěr, který je uspěchaný a působí na mne tak, že za každou cenu musel skončit na konci života Gerty. Je to škoda, možná by úplně stačilo nechat konec více otevřený.
I tak mě kniha zasáhla, zejména i proto, že v oblasti Gertiného bydliště pracuji a pohybuji se velmi často, a tudíž i představivost a znalost prostředí udělala své.
Nakonec knihu hodnotím plným počtem i proto, že jsem nečekala, že mne bude tolik bavit i tato problematika a bude se tak dobře číst.
Takže asi tak, postupně:
- osudy Gerty v jejím dětství na mě dýchaly neuvěřitenou láskou maminky, snahou dítěte zůstat dítětem, bohužel Gerta dospěla příliš brzy
- drama konce války a pochodu z Brna mě překvapovalo každou větou, pocity viny a neviny, myšlenky v hlabách Gerty a jejich přítelkyň, nenávist, zloba, potupa, otázky "proč my, když my jsme válku nechtěly, ničím jsme se neprovinili, jen tím, že máme německou národnost"...... Nutilo mě to však velmi, velmi srovnávat s osudy nevinných lidí nahnaných do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Chápu bolest, jakou si všechny a všichni prošli. Těžko soudit, čí bolest byla větší...
- období 60.let a let následujících bylo pojato letem světem. Gerta již přežívala jak se dalo, bez svých snů a bez snů pro svou dceru. Měla těžký osud... Osud, kterému nijak nešla naproti. Ale promiňte mi to přirovnání, stala se z ní zapšklá ženská.
- Gerta v celé knize přemýšlí o ztrátě majetku, o ztrátě domova, o své nevině, o potupě jako člověka, jako ženy, o ztrátě naděje. Někdy to na mě bylo příliš.
Zpracování úžasné. Toto téma takto zpracované jsem četla poprvé. Závěr dojemný. Určtiě doporučuji. Ale potom si musíte dát nějakou nenáročnou oddychovku...
-
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Těžké, těžké čtení. Tíživé téma, které stále bouří diskuze a nutí se zamyslet. Místy mě kniha zas až tak nevtáhla a nejradši bych sem tam něco přeskočila, ale celkově ji vidím jako velmi dobrou knihu, která dokáže přiblížit naší minulost a má silný emoční příběh.