Vyhnanie Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381897/bmid_vyhnanie-gerty-schnirch-eHO-381897.jpg
4
4328
4328
Druhá kniha dnes už známej a úspešnej českej autorky Kateřiny Tučkovej sa vracia v čase do dní na konci druhej svetovej vojny a rozpráva príbeh nemeckých obyvateľov Brna. Povojnová obnovená Československá republika uplatnila princíp kolektívnej viny a nemecká časť obyvateľstva sa musela z hodiny na hodinu zbaliť a pešo vydať na pochod k rakúskym hraniciam. Mužov schopných pracovať uväznili v meste, ženy, deti a starí ľudia v transporte umierali na choroby a od vyčerpania. Pôsobivý román kladie dodnes bolestné a nevysvetlené otázky viny, odplaty a odpustenia medzi Čechmi a Nemcami a opisuje vzťah matky Gerty a jej dcéry Barbory, ovplyvnený prostredím, v ktorom sa ako české Nemky odsunuté na okraj spoločnosti smeli pohybovať. Noc z 30. na 31. mája 1945. Gerta Schnirch tlačí kočík s niekoľkomesačnou dcérkou a spolu s ostatnými brnianskymi Nemcami kráča v pochode smrti v ústrety neistej budúcnosti. Transport smeruje k rakúskym hraniciam, no tam ich tiež nečakajú s otvoreným náručím. Stovky vyhnancov podľahnú epidémii týfusu a úplavice. Gerta a niekoľko ďalších nemeckých žien s deťmi napokon skončia na nútených prácach na južnej Morave. Ich osudy sú rôzne, niektoré odídu do Rakúska, iné zostanú v juhomoravskej dedinke alebo sa vrátia do Brna. Gerta znovu získa československé občianstvo a po návrate do rodného mesta tam prežije búrlivé udalosti druhej polovice dvadsiateho storočia. Dej nezvyčajne plastického románu pokračuje cez päťdesiate roky a udalosti roku 1968 až po zmenu režimu v roku 1989. Čitateľ je svedkom zložitého vzťahu matky a dcéry, deformovaného nielen obmedzenými možnosťami, ktoré im ako českým Nemkám ponechal komunistický štát, ale aj vzájomným nepochopením dvoch generácií, komplikovanou komunikáciou a márnym úsilím matky sprostredkovať osobnú skúsenosť ďalším generáciám.... celý text
Přidat komentář
Autorka neuvěřitelně dobře uchopila obtížné a kontroverzní téma, skoro se mi nechtělo věřit, že je Tučková takové mládě. Klobouk dolů, jedna z knih, které mi v hlavě uvízly natrvalo a pevně. Není to lehké čtení o zlu, které plodí zlo a odnesou to často nevinní...
To je příběh s velkým "P". Po přečtení knihy jsem pochopila chování spousty zatrpklých starších lidí. Pochopila jsem že své výchovné metody na dětech v dětských očích mohou být viděny jinak. A to i včetně lásky k nim. O této straně války a poválečné doby jsem ještě nečetla. Mrzí mě, že moje babička Němka, která bydlela v příhraničí již nežije, jistě by mi vyprávěla další zajímavé příběhy...
Reaguji na příspěvek riity - myslím, ze zlo je zlo a je jedno, kdo ho pacha.Nelze přece všechny strkat do jednoho pytle, tak jako se mezi Němci našli ti spatní, našli se i mezi námi a odsun sudetských Němců je myslím část naší historie o které se málo mluví, snad pro špatné svědomí...
Knihu mam doma a těším se až si ji přečtu
Kronika kruté doby, popisy zmařených životů. První polovina je naprosto strhující, druhá vyznívá tak trochu do ztracena rozbitím formy, přenesením děje na různé vypravěče a nedotažením některých motivů. Přesto jsem tento zoufalý boj bezmocného jedince s nemilosrdným režimem dočítal se zájmem. Mladá autorka se pustila do nečekaně podrobně propracovaného díla, plného historických faktů a úvah o kolektivní vině, naší národní povaze i smutných letech fašizmu a komunizmu u nás. Jen se v knize na můj vkus málo ukazuje hlavní viník deformace našich dějin: pokud by v roce 1938 nepřišli Němci, pak by sotva v roce 1945 mohli přijít Rusové.
85 % (801 hodnotících, průměr 90 %).
Nechápu hodnocení,jak je kniha skvělá.Hrůza,něco tak vleklého a nudného jsem dlouho nečetla a proto jsem ani nedočetla.Vůbec se mi nedařilo sympatizovat s hlavní hrdinkou a celkově jsem nepochopila tento autorčin počin.Pokud se někdo trochu zajímá o historii a hrůzy druhé světové války,tak ví,které národy byly oběťmi a co se dělo v koncentračních táborech asi netřeba psát.Gertu jsem rozhodně nelitovala. Knihu NEDOPORUČUJI.
Výborná knížka. Zjistila jsem,že vlastně v 45 válka neskončila a peklo bylo dál. A dělali ho Češi.Zlo opláceli zlem. To je ta zatajená historie. Učili nás ,že hodní byli Češi,Rusáci byli ještě hodnější a špatní byli jen Němčouři.A tady je vidět,že zas až tak pravda to nebyla.
Stejně strhující jako Žítkovské bohyně... ale tak naprosto jiné. Odhlédnuto od fantasticky zpracovaných reálií a zachycení té neustále zapírané části historie (a taková byla a ještě občas je na mnoha místech naší země) tu je i strhující a dusný příběh o zničených životech. A je to mnohovrstevné - o nenávisti a jejím překonání, o splynutí a odlišnosti, o zapomínání a udržování paměti - a taky o tom, kdo píše dějiny. A všechny strany mají svou pravdu a v každém postoji jí kus je...
Už se nemůžu dočkat dalších knih od této autorky, kniha je skvělá a moc mě bavila.
Klobouk dolů před Kateřinou Tučkovou. Autorka se chopila velice obtížného tématu našich temných dějin. Vyhnání Němců byl zločin, za který si náš národ ponese nálepku už navždy. Velice silný příběh. Myslím si, že tato kniha by měla být povinná ve školní četbě. Určitě jedna z nejlepších českých knih, co kdy byla napsána.
Až do přečtení této knihy jsem žila v iluzi, že když skončila válka, tak se všichni objali a radovali se z opětovně nabyté svobody. Omyl jako Brno! Z našeho dějepisu ve škole se toto jaksi vypařilo. Zařadila bych jako povinnou četbu pro střední školy. Poutavě napsaný příběh jedné statečné ženy. Před autorkou smekám.
Tahle kniha mi změnila život. Do té doby jsem se obloukem vyhýbala historickým knihám, a těm z války obzvlášť. Pak mi knihu půjčila kamarádka, já ji za pár dnů zhltla a od té doby chodím po Brně a dívám se na něj úplně jinýma očima. Například jsem vůbec netušila, že přímo uprostřed Moravského náměstí stával Německý dům! Na každé stránce knihy je patrné, jak moc si autorka dala záležet na prostudování historických pramenů. Precizní práce. Přitom děj je strhující, kniha se čte jako thriller. Pravda, konec trochu ztrácí tah, ale v tu chvíli už je člověk tak rozsekaný dosavadním příběhem, že to nevadí. Knihu si rozhodně přečtu ještě mnohokrát. Díky, Kateřino T.!
Moc krásná knížka, chvílemi jsem se do děje vžívala a nemohla přestat číst a chvílemi se jsem jen "četla" .Nejvíce se mi líbí, že život hrdinky je zachycen od začátku až do konce, že ukazuje nejen tu poutavou část pochodu, ale i to co následovalo roky po něm a jak to změnilo osudy všech lidí, i těch, kterých se to přímo netýkalo. Knihu jsem četla už asi čtyřikrát a pořád v ní hledám nové zajímavé skutečnosti, kterých jsem si dříve nevšimla.
Nejvíce obdivuji, kolik práce muselo autorce dát nashromáždit potřebné údaje a informace k napsání této knihy.
Velmi čtivá, poučná a odhalující kniha. Absolutně doporučuji. Velké díky autorce.
Jako malá jsem se hrabala na půdě a objevovala tam "poklady". Když jsem se ptala, dozvěděla jsem se někdy, že to je "ještě po Němcích". Přijímala jsem to s dětskou bezstarostností, i když si dodnes pamatuju ten neklid v hlase a divný tón, jakým mi to říkali. Vesnice se asi se svou sudetskou minulostí vyrovnávají hůř než města, kde se dějiny "překryjí" rychleji. Tam, odkud pocházím, se to naštěstí podařilo se ctí. Zřídili muzeum, kde se dají alespoň dohledat dokumenty a zjistit, kdo ve kterém domě žil a jak dlouho.
A tak obdivuju Kateřinu Tučkovou za to, jak odvážně kousla do tohohle kyselého jablka. Za to, že otevírá lidem oči. Akorát že teď už nemůžu říkat, že jsem do Brna odešla z těch strašných, prokletých Sudet. Teď chtě nechtě vím, že tady jsou místa poznamenaná vyhnáním stejně nebo ještě víc. Akorát to není tak vidět.
Velmi dobře popsané období, které bych opravdu nechtěla zažít - ani na straně českých ani na straně německých obyvatel. Zlá doba a my jen na všechno nadáváme a nevážíme si toho, že si dnes můžeme dělat, co je nám libo !!!!
Obdivuji mládí spisovatelky, obdivuji, že se dala na tak těžké a složité téma, ale zhostila se úkolu velmi dobře.
Kniha se mi moc líbila - přiměla mě k hlubšímu zamyšlení nad otázkou viny (především té kolektivní), pořád ještě se k ní vracím. Vzhledem k tomu, že znám místa, kam je příběh zasazen, a mentalitu lidí v těch místech žijících, bylo to čtení o to poutavější.
Tak málem jsem i já napsala nedočteno. Nakonec jsem knihu dočetla, ale jsem z ní dost na rozpacích. Zkusím ještě Žítkovské bohyně a pokud ani tahle kniha nic, od autorky odstupuji.
Nějak jsem se s tou knihou neuměla 'sžít'.
Myslím, že tohle dílo je úžasným pohledem na celou dlouhou historii našeho národa. Takových pohledů je v naší literatuře málo. Moc se mi líbí, že drastické pasáže jsou popsány spíše tak nějak v náznacích, ale možná o to více působí. Postava hlavní hrdinky je vykreslena až do konce v průběhu historických změn a pro mě přináší možnost pochopit část dějin, kterou jsem sice nezažila, ale dle mého názoru, je velmi důležitá.
Naprosto souhlasím s názorem Trissi - sakra, vždyť ten odsun ty zbylé Němce de facto opravdu chránil- a to co se dělo s Židy a s politickými vězni v nacistických lágrech ? Už jsem to kdesi psala, ale stalo se snad odsunutým Němcům, že by jim brali- co brali- rvali děti z náručí matek a strkal je někdo do šílených baráků, kde je ostříhali, vysvlékli a nechali trpět? Zastal se snad někdo z "ubohých " odsunuvších německých občanů někdy nějakého Žida, který šel do transportu? Tak co čekali? Kateřina Tučková píše "čtivě", její knihy hodnotím dobře, ale tohle fakt nejde hodnotit.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Určitě velké plus za to téma. Odsun Němců v roce 1945 je stále dost opomíjené téma, navíc dosud vzbuzující rozdílné emoce, je to příběh o tom, že zlo, násilí a zloba se objevuje na každé straně a nic není jen černo-bílé.
Ale…
Dále mohou být SPOILERY. Gerta mi vlastně až tak moc sympatická nebyla, a tak jsem její osud nemohla prožít tak, jak bych chtěla. Od mala děvče bez názoru, bez vztahu k lidem okolo (s výjimkou své maminky) – a to jí v podstatě vydrželo celý život, kdy kromě německých přítelkyň z doby nucených prací na jižní Moravě žila vlastně opuštěným životem (s výjimkou divně naroubovaného vztahu s ženatým Karlem, který podle mě měl hlavně ukázat, jak i komunisté požírali vlastní lidi), za svou osamělost si podle mě ale mohla aspoň zčásti sama.
A to podivné početí na počátku příběhu, jaký mělo v příběhu smysl? Znásilnění to nebylo a na zneužívání byla Gerta přeci jen už velká, tak nějak i pro tohle jsem hlavní hrdince moc nerozuměla, snad to mělo ukázat Gertinu povahu, nerozhodnou, bez schopnosti klást odpor, jinak fakt nevím…
Nicméně za mě, pokud by kniha končila někdy na konci pobytu v Perné, byla by přesto působivá a silná. Dovyprávění života Gerty až do současnosti na mě už příliš nezapůsobilo, život osamělé ženy, i po desetiletích zaseknuté v roce 1945, mě už tolik nedojímal. Navíc mi připadalo, že líčení tohoto pozdějšího období nemá zdaleka tu šťávu a náboj, a postavy ztrácejí na životnosti.
Ale abych jen nehanila. Velmi působivé byly akční scény z období pochodu a pak pobytu v Perné. Střídající se přímá řeč bez uvozovacích vět má tu správnou dynamiku, postavy jsou neuvěřitelně životné a člověk jejich dramatickým konfliktům skutečně věří.