Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
Již klasický román o vzpouře jednotlivce proti mašinérii společenského systému. Kniha byla v roce 1975 zfilmována Milošem Formanem. Román je o dělníkovi jménem Randle McMurphy, který se rozhodne předstírat šílenství, aby se dostal z pracovní farmy a aby ho převezli do státního špitálu pro duševně choré. Soudí, že život tam bude příjemnější...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , MaťaOriginální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest , 1962
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Antihrdina, ke kterému jsem si v průběhu čtení vytvářela stále pevnější vztah, nakonec dopadne tragicky. Což se dalo čekat, že jo. Knihu jsem už četla v dřívějším vydání asi před 30. lety a tenkrát jsem byla na špatný konec opravdu naštvaná. Je zvláštní, že dnes mi to tak už nepřipadá, a má nejmilejší postava je Náčelník. Ale možná je to jen taková sebeobrana, když už vím, co bude... ;-) Každopádně to nutí k zamyšlení. Co byste dělali? Zvolit "svobodu, nebo smrt", to chce velkou odvahu.
Kniha se mi četla těžce, pro mě měla takový těžkopádný styl, do knihy jsem se popravdě musel nutit. Po obsahové stránce nebyla špatná.
Do psychiatrické léčebny nastupuje McMurphy, který se odlišuje od ostatních pacientů. Je plný života, má nápady na změny pro zlepšení kvality života pacientů, ale naráží na odpor Velké sestry.
Líbilo se mi, jak zorganizoval výlet na lodi a "noční párty", ačkoliv došlo k porušení řádu. Byl bezprostřední, byl svůj.
Závěr knihy byl smutný.
Film Přelet nad kukaččím hnízdem se mi líbil více než kniha.
McMurphy je mimořádně sympatická osoba. A mlha se mi též zamlouvá. A Velká Sestra je paralelou ke všem náčelnicím starého kmene Duševně chorých. Dobrá směsice chaosu, bláznovství a naděje na trochu všeobecně uznávaného normálna. Jenže jak se v tom normálnu vlastně chovat, to nikdo z nás asi pořádně neví. A tak to řešíme každý po svém - někdo mlátí ženu, někdo pije do němoty, někdo spí se štětkami, další pracují až moc, a jiní ani trochu.
Než nás všechny semele Kombajn. Anebo náruč Velké Sestry.
Bohužel nedočteno. Líbil se mi film s Nicholsonem a oblíbila jsem si postavu Bromdena, tak jsem si myslela, že i kniha bude pro mě podobně zajímavá, ale bohužel jsem ji vůbec nemohla dočíst do konce. Vadil mi specifický jazyk i způsob vyjadřování. Pro léčebnu psychicky nemocných a nějaká šedesátá, sedmdesátá léta byl asi vhodný, ale pro mě to byl nepřekonatelný problém. Ale jinak mě to bavilo, jen asi ne dost.
Nejprve jsem viděl Formanův film a ač chápu výtky jak autora této knihy, tak některých zdejších čtenářů, týkající se právě "chyb" či nesrovnalostí filmu oproti předloze, myslím že jinak, natož lépe by to natočit nešlo. Hlavně co se pozice vypravěče týká. Ono právě hlavní postava vypravěče, kterému na oddělení říkají Náčelník, by nemohla být ústřední postavou filmu už jen pro to, jakým stylem je knižní příběh podán. A McMurphy si stejně strhává nejvíc pozornosti na sebe v obou dílech.
Krom ohromné lidskosti s jakou indián příběh vypráví, a kterou si film zachoval, jsou v předloze taky mírně za vlasy přitažené jeho vlastní představy a halucinace, které v knize svůj nepopiratelný smysl a myšlenku mají, kdežto na plátně by vůbec nemusely mít takovou hloubku jako v psané podobě. Naopak dopad na mé myšlení měly jak kniha pana Keseyho, tak snímek pana Formana obdobný. Ačkoli kniha se mi ve výsledném porovnání líbila o něco více, protože je zde více místa pro vykreslení jednotlivých charakterů, z nichž některé v Přeletu dostaly méně prostoru, než by si byli oni "pacienti" zasloužili.
Přečteno jedním dechem. Vykreslení povah hlavních hrdinů a myšlenek náčelníka je poutavé, k zamyšlení a zároveň ne nudné a zdlouhavé
Jedním slovem - WOW
Viděla jsem divadelní představení (Přelet nad kukaččím hnízdem) a za mě jednoznačně jedno z nejlepších divadelních představení, a tak když jsem viděla knihu v kánonu na maturitní četbu, ani jsem nemusela přemýšlet a bylo jasno! A panebože, totálně skvěle napsané dílo, kde se objevují motivy kamarádství, hazardu, sebevědomí!
Za mě dílo, které určitě není zbytečné a je to rozhodně kniha, kterou jsem nečetla naposledy!
Divadelní hra, jak už jsem psala, byla dokonalá a nečekala jsem, že by jí kniha mohla překonat, ale s čistým svědomím můžu říct, že překonala a to hodně!
Joooo, jsem cíťa, ale na konci (nebudu psát v jaké části, abych někoho nepřipravila o dojemný konec) mi slzička ukápla a uvědomila jsem si, že to, co se stalo, by udělal jen pravý kamarád, který umí naslouchat.
MUST READ BOOK
Vyhoďme ho z kola ven jsem si původně chtěl přečíst pouze v rámci povinné četby, ale s každou další přečtenou stránkou jsem se do knihy ponořil jako do žádné jiné v posledních několika letech. Kesey vás vezme na cestu plnou slz a smutku, ale i naděje. McMurphymu prostě musíte fandit, ať se děje cokoliv. Plus je tady Bromden, jeden z nejsympatičtějších vypravěčů, jakého jsem kdy zažil. Mohl bych vypsat spoustu dalších nezapomenutelných postav a jiných výborných aspektů, ale sami uděláte nejlépe, když si tohle mistrovské dílo přečtete. Nebudete litovat.
Bezvadný, načtený skvělým stylem, neboť každá, opravdu každá věta vás udrží v naprostém napětí po celou dobu četby. Film nemůže poskytnout niace myšlenkových pochodů, takže kniha, je za mě lepší. Ani se nedivím výběru M.Formana pro scénář k filmu, má hodně co říct o společnosti.
Byla to výzva uveřejnit, pohled indiánského amíka, přeživšího válečné střety a uklizeného do ústavu pro narušené k vůli, pro společnost zvláštní nekomunikativní psychice, ( pro niž měl své skutečností nabyté důvody), s provokativním příchozím, plným nakažlivé živočišné lidskosti, která dovedla na chvilku systém Kombajn převálcovat, a ukázat i těm Kombajnem postiženým, že je život pozoruhodný.
Citace :" Ještě jsem si nikdy neuvědomil, že duševní choroba může v sobě obsahovat jistý aspekt moci."
Další v citátech.
Miluju film " Přelet nad kukaččím hnízdem" proto jsem chtěla přečíst i knihu, která sloužila jako předloha. Mě osobně se film líbil daleko víc. Docela mi dělalo problém, si neustále uvědomovat, že v knize je jakoby ten co ten příběh vypráví "náčelník" a ne Randle.
Prokousávat se klasikou je většinou trochu oříšek, v případě této knihy mě při čtení hodně pomohlo, že jsem si vybavovala jednotlivé postavy z legendárního filmu. Oproti filmu v knize více vynikla hrůzostrašná povaha Velké sestry.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svobodu
Autorovy další knížky
2010 | Vyhoďme ho z kola ven |
1999 | Tak mě někdy napadá |
2003 | Námořníkova píseň |
1996 | Skříňka s démonem |
2006 | Zápisky z lochu |
(SPOILER) Příběh jsem četla mnohem déle, než jsem od sebe očekávala. Často jsem knížku odkládala s pocitem nechuti, nespravedlnosti nebo zlosti nad událostmi, které autor popisoval. O to více se mě příběh dotknul. Smrt v závěru příběhu nevidím jako prohru, ale naopak jako vítězství - od McMurphy, který se systému již nikdy nepostaví, přebírají pomyslný štafetový kolík ostatní, kterým svým jednáním otevřel oči. Vzpoura tak může pokračovat dál.