Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76003/bmid_vyhodme-ho-z-kola-ven-CVs-76003.jpg
5
2985
2985
Keseyova prvotina Vyhoďme ho z kola ven je silný příběh marné vzpoury jedince proti systému, příběh vězně McMurphyho, který ve snaze uniknout pracovní farmě volí jedinou možnost – dostat se do psychiatrické léčebny. Jeho představa poklidného přežití se ale záhy mění doslova v noční můru, když se seznámí s ponižováním a psychickým terorem se strany personálu léčebny, prováděným především vrchní Velkou sestrou. Díky nezkrotnému irskému temperamentu se vrhne do boje a snaží se k zápasu podnítit i ostatní pacienty. Příběh vyprávěný hluchoněmým schizofrenikem „Náčelníkem“ prostou hovorovou řečí s četnými vulgarismy a proto působící hodnověrně a autenticky... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1979 , OdeonOriginální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha, kterou byste si neměli nechat ujít. Předně nabízí propracovanější, ale prostě i jiný pohled než neméně povedený film. Je tu víc prostoru na rozbor osudů a vlastností postav a vybudování prostředí. Stále se děj točí kolem R. P. McMurphyho, ale z pohledu náčelníka Bromdena. Ten na sebe čtenáři svoji předstíranou hluchoněmost práskne hned na první stránce, takže může bez problémů fungovat jako vypravěč, a zároveň se nám tak naskýtá pohled do jeho narušené mysli. O co slabší mi přišel úplný úvod, o to dokonalejší je finále.
Knížka čtená už po několikáté.Nikdy mně nebude nudit.
A film také stojí za zhlédnutí.
kniha jedním slovem paráda, protože se četla doslova jedním dechem 100x lepší než samotný film od M. Formana. nevím proč, ale kniha je pro mě lepší než film zrovna v tomto případě, Hlavně v knize popis postav a když si člověk představí ty tváře při čtení a pak se podívá na film. je to úplně jiné než v mých představách, ale to je jen můj názor :D Třeba se někomu líbí film i kniha a těch lidí bude třeba víc než těch jako já lepší kniha než film :D
Dopředu řeknu, že jsem film neviděla, maximálně nějaké ukázky, když je dávaly v TV.
Je také pravda, že asi do 1/3 jsem se nějak nemohla začíst, nešlo to, nutila jsem se. Poté se to přehouplo a už se kniha četla téměř sama. Konec jsem čekala, ale i tak to bylo smutné.
Jo, kniha lepší filmu, přestože filmového Nicholsona z hlavy nedostanete - ale to nějak nevadí, zahrál McMuprhyho fakt dobře. Proti filmu nicméně čtenář dostane daleko hlubší postavy v čele jak s hlavním protagonistou a vypravěčem, tak s esenciálními rolemi celého příběhu. Kde ve filmu představuje aparát moci především hlavní sestra, kniha daleko víc odkazuje na mechaniku celého soustrojí kombajnu. Tam, kde filmový Mac evokuje divočáka s jen drobnými zábranami, autor knihy neváhá vpálit do tváře i hromadu jeho velmi negativních vlastností. Kesey nejde po stopách (tak jako třeba Burgess) absolutní obhajoby osobní svobody (byť to celé je v podstatě punk) a východiskem je pro něj spíše náčelník. Skvělá knížka a zajímavá úvaha.
Tohle bylo teda velice povedené!
O filmu jsem ani netušila a kniha se mi asi pár let válí v knihovně. Teď jsem měla po delší době možnost číst o noční, a tak jsem si jí vytáhla a nečekala jsem nic, ani anotaci jsem si nečetla, a možná proto jsem byla tak překvapená.
Kniha se četla fakt dobře, a i když hlavní postava nebyla úplně hlavní postavou, jak jsem si myslela, nechala nás do tohoto ústavu pěkně nahlédnout. Fungování v něm, různé osobnosti, vtipné ale i příliš smutné chvilky tu byly.. ale taky slečna Ratchedová.. páni! To bylo něco.
A ten konec?!
Rozhodně si musím pustit film!
Film je sice geniální, ale kniha je ještě o několik úrovní jinde. Hlavní doménou tohoto díla je totiž právě psychologie postav a ta se dá přeci jen o něco lépe rozehrát právě v knize. Snad jenom McMurphyho jsem si představoval podle knihy naprosto stejně, jako pak ztvárnil Jack Nicholson.
Snad nikdy a nikde jsem nikoho nenáviděl tak moc jako slečnu Ratchedovou v této knize. Není to klasický záporák, ovšem to čisté zlo z ní přímo sálá a ačkoliv McMurphy není žádným svatouškem, v jejím stínu je ukázkovou kladnou postavou. Kniha je dokonalou výpovědí o vnitřním boji za lidskou důstojnost také o tom, že někdy stačí jen trocha snahy, abychom byli schopni otočit svůj život o 180 stupňů. McMurphy sice nezachránil sebe, zachránil ale většinu ostatních pacientů v tomto šíleném ústavu...
Některé filmy, či knihy můžete vidět - číst opakovaně a pokaždé v jejich závěru zůstanete jako opaření. Celkové dílo, myšlenka příběhu vás úplně dostane.
I když se zde jedná o starší literární záležitost..., tak její poselství - varování je nadčasové, ožehavě přítomné...
Ken Kesey, o "zdánlivě prvotních, obyčejných věcech, lidských marnostech a strastech...," psát vskutku uměl.
Knihu mohu doporučit k přečtení.
Nechápu, že mě tato kniha tolik let míjela. Film jsem viděla až po jejím přečtení a asi to bylo dobře, takto jsem mohla dát naplno průchod své představivosti. Filmová slečna Ratchedová nesahá své knižní předloze ani po kotníky a ačkoli Jack Nicholson je samozřejmě fantastický, filmu z mého pohledu chybí geniálně vykreslená psychologie postav a hloubka, kterou má kniha.
Film mám ráda, takže knize nešlo odolat.
Jinak jsou maličkosti, celkový dojem zůstal.
Přiznám se, že první jsem viděla film a teprve potom četla knihu. Film, jako jeden z mála, natočený podle knihy je úžasný hlavně díky Jacku Nicholsonovi. Kniha nám odkrývá to, co se ve filmu těžko zobrazuje - myšlenky.. (To se mimochodem ve filmu povedlo perfektně). Člověk při čtení pořád doufá, že tentokrát dobro zvítězí, i když už to čte poněkolikáté:) Ne vždy platí, že je duch nad hmotou...
Lidská důstojnost, svoboda pohybu i rozhodování o sobě samém je pro nás jaksi samozřejmá věc, které si mnohdy málo vážíme a stačí opravdu málo, aby jsme těchto práv pozbyli. Úchvatný souboj Macka s Velkou sestrou má logické vyústění. O to silnější je velké Náčelníkovo finále, které sestře Ratchedové sebere uspokojující pocit převahy.
Působivé čtení. Určitě to není lehké čtení, ale dost těžké psychologické čtení. Nemůžu říct, že jsem se při čtení bavil, spíš jsem byl fascinován tou hrou, kterou kniha popisuje. Stále hlouběji a hlouběji. Výborně napsané.
Vše důležité zde v komentářích už asi bylo uvedeno. Dodám jen, že moje mamka pracuje v domově pro (již senilní) seniory a její vyprávění, co tam se občas děje, je ještě větší psina než tato kniha z prostředí psychiatrické léčebny.
Děsí mě vězení a různé ústavy, kde se zamyká. Jak málo stačí, abyste se dostali někam, kde vás oberou o rozhodování o sobě samém a o důstojnost. Skvěle se pak čte o tom, že se najdou hrdinové, kteří se vzepřou. Uvěřitelné postavy. Důležitý příběh!
Přiznávám bez mučení, že jsem vůbec netušila, že je to předloha Formanova filmu.
Skvělá kniha a skvělý pan Zavřel. Díky čtenářská výzvo!
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svobodu
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vyhoďme ho z kola ven |
| 1999 | Tak mě někdy napadá |
| 2003 | Námořníkova píseň |
| 1996 |  Skříňka s démonem |
| 2006 | Zápisky z lochu |
Při současném (druhém) čtení jsem již méně než poprvé poměřoval knihu s "Přeletem" , a to bylo dobře. Mohl jsem více vychutnávat nejen obsah, ale i formu. Kesey je výborný vypravěč! Celý příběh je sklenutý do logického oblouku.
A v něm spousta skvostných myšlenek. Např.:
O síle smíchu: "Chechtají se sami sobě, chechtají se nám všem ... Začalo to docela pomalu a samo se to rozpumpovalo na plný pecky, a chlapi pořád rostli a rostli." (str. 210 a 211)
O propojení moci a šílenství: " Ještě nikdy jsem si neuvědomil, že duševní choroba může v sobě chovat i jistý aspekt moci. Zauvažujte nad tím: možná že čím je člověk šílenější, tím může být mocnější. Třeba Hitler." (str. 200)
O důležitosti činění, byť marného: "Ale stejně jsem to zkusil. ... Kruciprdel, alespoň tohleto mi upřít nemůžete." (str. 112)