Vykoupení Kryštofa Kolumba
Orson Scott Card
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69779/bmid_vykoupeni-krystofa-k-69779.jpg
4
99
99
Vykoupení Kryštofa Kolumba sice není nejznámějším Cardovým dílem, ale mnozí ho pokládají za jeho nejvyzrálejší a možná i nejlepší román. Každý ví, jak zničující účinek mělo objevení Ameriky na tamní domorodé obyvatelstvo. Představte si tedy, že vědci z budoucnosti tuto tragédii pečlivě prostudovali a rozhodli se tok dějin změnit. Nejdříve je však nutné zjistit, co vlastně pohánělo Kolumba tak silně v jeho objevitelské snaze... A to je úkol pro dvojici pozorovatelů, manželský pár a později i pro jejich dceru. Kolumbus se v jejich očích proměňuje z dobře známé historické postavy v charismatického vůdce, hluboce věřícího člověka a muže mnoha předností i slabostí, které korespondují s dobovým chápáním světa. Zcela samostatný román Vykoupení Kryštofa Kolumba patří díky pečlivě a věrohodně vystavěným charakterům k vrcholným dílům science fiction s motivem cest v čase.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2011 , Laser-books (Laser)Originální název:
Pastwatch: The Redemption of Christopher Columbus, 1996
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem si chtěl přečíst, protože se mi zalíbil její námět. Zpracování a průběh děje byl napsaný velmi slušně. Celkově se román povedl a hodnotím ho 60%.
S Orsonovými knihami som sa stretol niekoľkokrát a nadšenie ostatných z ich čítania som nezdieľal ani raz. Ani tentoraz neplesám nadšením, no zároveň musím napísať, že je to najlepšia Orsonova kniha, ktorú som od neho prečítal. Námet cesty časom je spracovaný netradične a pasáže opisujúce Kolumbusov život sú tými najlepšími časťami knihy napriek tomu, že nie sú sci-fi. Kto čaká nejaké akčné čítanie bude sklamaný, kniha je skôr filozofická a mnohých môžu odradiť pasáže s Bohom, vierovyznaním a všetkým čo k tejto téme patrí. Naopak, že Kolumbus utrápil svoju zákonitú k smrti a bol aj cudzoložník sú s jeho bohabojnosťou v príkrom rozpore. Čo sa týka dejovej linky odohrávajúcej sa v budúcnosti, z tej som rozhodne nadšený nebol. Je taká nemastná-neslaná a aspoň pre mňa čitateľsky výraznejšie horšia než dej odohrávajúci sa v pätnástom storočí. No a ešte jedna vec - nie som antisemita, ale podsúvanie ľudí, ktorých náboženstvo je nezlučiteľné s kresťanstvom, do pozícií záchrancov ľudstva mi vadí - toto Orson prestrelil.
I přes rozvleklý začátek a naopak zas zrychlený (a pro mě i celkem nevěrohodný) konec jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Nahlédněme s O.S. Cardem do budoucnosti, která se po sérii všemožných katastrof konečně tváří idylicky. Nepravděpodobně idylicky s ohledem na fakt, že ze Země nezmizeli fanatici zuřivě vyznávající ty jediné správné imaginární bytosti.
V Institutu pro výzkum minulosti jsou vědci pomocí strojů schopni sledovat libovolná místa, události a osoby v historii. Od pouhého pozorování, zaznamenávání a učení se je samozřejmě blízko k přímému zasahování, k radikálním změnám pro blaho lidstva... S technickými aspekty si autor hlavu vůbec neláme. V několika dějových liniích, které se postupně protnou, poznáváme různé soucitné dobrosery, odhodlané zahodit svou spokojenou současnost, aby napravili křivdy minulosti a zajistili pravý ráj. Jak? Sledem divokých spekulací vyjde najevo, že stačí zamezit Evropanům v násilném ovládnutí Ameriky.
První třetina románu slouží jako seznamovací, představí se jednotliví účastníci projektu Kolumbus, způsob jejich práce a uvažování. Nejčtivější jsou pasáže ze středověku, kde je hlavním účinkujícím právě Kryštof Kolumbus alias Colón a politické pletichaření kolem jeho záměrů. Střední třetina se nese ve znamení domněnek, teoretizování, filozofování a utopických ideálů. Musela bych být o hodně mladší, nedotčená realitou a cynismem, abych na tyto "pravdy" přistoupila bez výhrad. Opadl můj zájem i tempo četby, alespoň Kolumbova linie si však udržela vysokou úroveň. Poslední třetina je poměrně akční, rychle jsem jí proplula do neuspokojivého finále.
Co dodat závěrem? Nejsem zrovna fanda časovek, logika občas stěží pokulhávala, na můj vkus je v knize příliš mnoho Boha (pochopitelné ve středověkých pasážích, méně ovšem v osvícené budoucnosti), naservírované ideály jsou moc hezké a imho vhodné tak do pohádek s létajícími plyšovými jednorožci v Duhové zemi. Prostě jsem se s "Vykoupením Kryštofa Kolumba" nedokázala vnitřně ztotožnit, přesto většina knihy nabízela dobrý zážitek. 70%
Zbytečně rozvleklý začátek se najednou přehoupne do uspěchaného a nezajímavého konce. Zajímavý námět totálně nevyužitý. Tohle byla moje druhá Cardova kniha a zároveň poslední, jeho styl mi vůbec nesedí, neumí čtenáře vtáhnout do děje a jeho popularita je mi vážně záhadou.
Zaujaly mě dvě věci: Jednak to, jak lehce a svižně je celý román napsán (moje první kniha od Carda, ale pochopil jsem, že je to u něj tak nějak standard) a hlavně autorovův optimismus ohledně zásahů do historie. Většina autorů ohledně tohoto tématu tolik nadšená není. Ale to neplatí o mě. Já nadšen jsem, i přes až příliš učesaný konec.
Předem upozorňuji, že komentář možná obsahuje menší spoilery. Nic nějak velkého, ale pokud se knihu chystáte v nejbližší době číst, raději ho přeskočte... Takže k věci. V prvních dvou třetinách jsem si vysloveně užil části mapující Kolumbovo mládí a zdlouhavou cestu za uskutečněním jeho snu. Části z budoucnosti sice nejsou špatné, vždy jsem se však spíše podvědomě těšil, až se zase začtu do Kolumbova příběhu. Postavy taky fajn, ale charismatický Kolumbus je z nich zdaleka nejlepší. Každopádně poslední třetina, kdy dojde k uskutečnění dlouho připravovaného plánu, je famozní. Jak jsem se nemohl dočkat, až zjistím, jak to autor vlastně vymyslel, přečetl jsem ji na jeden zátah. Trochu mi vadí v podstatě jen dvě věci. Jednak konec, kde je všechno možná až příliš ideální a dokonalé. Špatné konce nemusím, mám radši když vše skončí dobře, ale tohle je zase opačný extrém. A jednak mi neuniklo několik logických děr v příběhu. Proč si předchozí interventi vybrali zrovna Kolumba, když uskutečnit plán přes dejme tomu portugalského krále by bylo mnohem jednoduší a jistější? Tohle jsou však spíše jen drobné mušky, jinak je Vykoupení K. K. výborná kniha...
Neuvěřitelně promyšlený časoměnný román, s krásně popsanými alternativními verzemi světa. Card se nebojí rozprostřít příběh do několika generací a hladce rozvádí myšlenku nápravy ve smyslu zabránění rozšíření otroctví na novém kontinentu. Skvěle popsané náboženské podloží se ke konci možná stává až příliš idealistickým, paradoxně působí velmi osvěžujícím dojmem v záplavě temných budoucností. Napínavé a jak říkám, nečekaně optimistické.
Rozhodně to není špatná kniha, ale čekal jsem přece jen o něco víc. Celkově velice zajímavý motiv, místy hodně nápadité (třeba způsob zkoumání minulosti, dvojí ovlivnění osudu Kryštofa Kolumba) a dobře promyšlené a propracované. Exkurzy do osudů otroků, do starověkých dějin nebo přiblížení některých motivů indiánských pověstí byly působivé, a způsob, jakým Card líčí Kolumbovu výpravu a vzájemné vztahy, je výborný, autor určitě musel nastudovat hodně odborné literatury. Také příchod z budoucnosti a začlenění obou "učitelů" do soudobé společnosti je bezvadný. Na druhou stranu je kniha místy až příliš rozvláčná, a vize takřka dokonalé společnosti naplněné láskou a tolerancí bez pokrytectví a sobeckých zájmů - to už bylo poněkud příliš. Zařazení knihy do kategorie mistrovských děl je ovšem v tomto případě plně oprávněné, jen jsem tady postrádal něco, co by mě úplně vtáhlo do děje.
Měnit minulost by chtěl každý. Obzvláště když víme, že budoucnost bude stát dost za prd a jediné, co s tím můžeme dělat, je změnit minulost tak, aby nevznikla přítomnost, a tedy i budoucnost. Jenže tím, že změníte minulost, zanikne vaše přítomnost, a tedy i případná radost z úspěchu, protože nikdo nemůže odhadnout, co změněná minulost vlastně přinese jak za přítomnost, tak za budoucnost. Orientujete se? Jestli ano, je jasné, že jste ideálním čtenářem pro knihu Vykoupení Kryštofa Kolumba.
Orson Scott Card zde nečekaně upustil od akce, o to více se však zaměřil na psychologické, morální a existencionální problémy naší civilizace. Té minulé, i té budoucí. A přestože nepředvádí žádné literární orgie, zápletka plyne nečekaně příjemným samospádem, až jsem délku čtyř stovek stran začal brzy ignorovat. Je to zvláštně nostalgické dílko, o kterém se nedá říci, že by bylo bůhvíjak výjimečné, ale přesto se na něj příjemně vzpomíná. Proč konkrétně, to definovat kupodivu nedokážu.
Někde mezi 3-4*. Začátek mě přes svoji rozvláčnost bavil, ale ten konec, jak vystřižený ze Strážní věže...
Od této knížky jsem si sliboval mnohem víc. Nápad dobrý, ale postrádal jsem tam více napětí. Navíc chování lidí mi nepřišlo realistické (až naivně idealizované lidstvo budoucnosti). Čtení určitě neurazilo, ale za pár měsíců si nevzpomenu, že jsem tuto knihu četl. 2-3 hvězdičky
Hodně povedený příběh o alternativní historii. Přelouskal jsem jí téměř na posezení.
Doufám, že autor Kolumba nastudoval dobře, protože jsem o něm doposud nic nečetla a nerada bych získala chybné informace. Líbilo se mi vysvětlení zániku Atlantidy i odvážná simulace alternativní historie, kdyby se Kolumbus na americký kontinent nedostal.
SPOILERY: Až do konce jsem čekala, jak se to zvrtne...bohužel se nezvrtlo, protože Card si vysnil utopickou společnost a nebral v potaz, že jednoho člověka změnit lze, ale ne celou společnost.
Opravdu jsem se na tuto knihu těšil - zase po delší době přeložili další dílo od mého oblíbence. Ale byl jsem nakonec trochu zklamán, hodnotil bych to jako nejslabší knihu od Orsona Scotta Carda, jakou jsem kdy četl, ale to neznamená, že je špatná, to rozhodně ne.
Z počátku pomalý rozjezd, od půlky jsem již hltal stránku za stránkou. Dle mého názoru mohl více rozvést plánování vyžití moderních technologií. Román byl v poslední pětině hodně stohý, dobře se to četlo, ale rozvoj a změny v letech mohly být více popsány, aby byl čtenář víc v ději (rád čtu bichle). Celkem 70%.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Enderova hra |
| 2002 | Mluvčí za mrtvé |
| 2001 | Enderův stín |
| 2002 |  Xenocida |
| 2010 | Ender ve vyhnanství |
Tohle bude složitý komentář. Příběh knihy se v daleké, nehezké budoucnosti, sledujeme členy vědecké společnosti, která se zabývá sledováním životů lidí z minulosti pomocí speciálních přístrojů. Hlavní postavy se konkrétně zaměřují na nezměrné utrpení původního amerického obyvatelstva, decimovaného evropskými kolonizátory. Za hlavního strůjce tohoto neštěstí považují Kryštofa Kolumba, který svou silou osobnosti dokázal nemožné, dal dohromady výpravu, se kterou přeplul obrovský oceán a nalezl nový kontinent. A vymýšlejí plán, jak běh dějin změnit.
Zásadní sci-fi téma sledování a ovlivňování minulosti autor rozebírá do detailu, promyšleně. Nastoluje otázky "Máme právo měnit minulost?" či "Jak si můžeme být jisti, že změníme minulost tak, aby vedla k lepšímu výsledku?". Přichází s odvážnou teorií, kde leží bájná Atlantida či rozvíjí alternativní budoucnosti zaniklých civilizací. Po obsahové stránce je to na pět hvězd.
Bohužel má kniha svá negativa: hlavní postavy do děje dostává pomalu a postupně. Nejdříve padesát stránek sledujeme první postavu, kde potká postavu druhou. Pak se tedy věnujeme dvacet stránek čistě této nové postavě, její pozadí, její předchozí výzkum, aniž bychom viděli nějaký průnik s hlavní dějovou línií. Po nějaké době nám autor představí další postavu a zase desítky stran úplně jiného děje. Tempo je velmi pomalé.
Nejhorší části pro mě byly pasáže, kdy jsme sledovali život Kryštofa Kolumba. Pro fanoušky této doby to bude jistě skvělé čtení plné působivých detailů, pro mě to však bylo utrpení a často jsem přeskakoval odstavce i strany.
Poslední výtku bych měl vůči autorově idealismu. Podle mě je neopodstatněný a některé části příběhu tak pro mě byly nedůvěryhodné.
Výsledný dojem je pak rozporuplný: silné a zajímavé pasáže jsou namixované pomalými úseky, dílo jako celek mě nebavilo. Ale některé teorie byly hodně silné a bavilo mě nad nimi přemýšlet.
Zvláštní. Jsem si jistý, že knihu už nikdy číst nebudu. Ale zároveň si ji chci v knihovně nechat :-)