Vynález zkázy
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296186/bmid_vynalez-zkazy-7nZ-296186.jpg
4
400
400
Francouzský vynálezce Thomas Roch objevil tak silnou výbušninu, že její potenciální majitel by mohl velmi snadno získat vládu nad světem. Jenže když ji nabídl nejmocnějším státům, setkal se s nepochopením a odmítnutím. O jeho vynález ale začne projevovat zájem tajuplný hrabě d'Artigas...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1897 , Josef R. VilímekOriginální název:
Face au drapeau, 1896
více info...
Přidat komentář
Kniha je vynikající, dobře napsaná a čte se skvěle. Viděl jsem i film a ten se mi také líbil.
AUDIOKNIHA : Nadčasová klasika pro velké i malé čtenáře.Audioverze velmi povedená, má dramatický spád, stupňující napětí podbarvené hudbou. Ačkoli jde o dílo téměř sto let staré, otázky kolem zbraní hromadného ničení, lidské etiky, zodpovědnosti jednotlivce a humanity jsou stále aktuální.
Úžasné čtení a krásný film. Obojí má zvláštní kouzlo a silně na člověka zapůsobí. Je dobré mít přečtenou knihu a vidět i film. Obojí má hodně do sebe.
Film od pana Zemana mě zaujal daleko víc ikdyž čtení verneovek samo o sobě je zajímavé.
Vynález zkázy má už přece jenom neutrálnější vyznění, než protibritských 20 tisíc mil pod mořem nebo protiněmecké Ocelové město. Nicméně i tady bych brzdil ono nadšení pro Verneho vizionáře a prognostika převratných vynálezů. Kniha byla vydána v roce 1896 a to už dávno ponorky existovaly, mimochodem první moderní ponorkou byl Fultonův Nautilus. Rakety se používaly ve vojenství už od začátku 19. století (Congraveovými raketami odstřelovali Britové Napoleonovy vojáky mimo jiné u Waterloo). Proto si myslím, že tady je mnohem důležitější onen moment vědce, který si žije ve "svém" světě a nevnímá, k čemu by jeho převratný vynález taky mohl vést (nelze si nepřipomenout, kolik evropských vědců raději včas emigrovalo do USA, aby nebyli donuceni Hitlerovi "dodat" atomovou bombu) a hlavně - pro mě je tenhle román především podklad k famóznímu filmu Karla Zemana. Jednomu z nejlepších, které u nás byly natočeny.
Většinu času je to dost slabé. Kdyby se osekaly rozvleklé úvahy hlavního hrdiny nad tím, co čtenář beztak už celou dobu ví, zbylo by z knihy jen pár stránek. Konec je opět, jako vždycky u Verna, napínavý a chytí slušný spád. Celkově ale jedna z méně zajímavých verneovek, která možná láká menším rozsahem, nabízí ale taky o hodně míň zábavy.
Ideální víkendové dobrodružství během sychravého podzimu. Julesovi se podařilo vykreslit ničivou sílu Vynálezu skály naprosto dokonale. To, co za jeho života bylo pouhým výplodem autorské fantazie je dnes skutečností. Z utopie se stala realista.
Jules Verne svým dílem předznamenal vývoj žánru sci-fi. Jeho romány, včetně Vynálezu zkázy byly četbou mého dětství a dospívání, vždy na ně nostalgicky vzpomínám.
Tahle knížečka mi vrací strašně moc vzpomínek. Když jsme s rodiči poprvé jeli k moři, dostala jsem doby devítiletá holka kvótu, že si s sebou můžu sbalit malej kufřík o rozměru necelé A5, svých hraček a her. To není moc. Co si vzpomínám, vešel se tam kromě pastelek a pár anonymních blbostí ještě kapesní tetris... a tahle knížka. Vzala jsem ji myslím jen proto, že se tam hodila velikostně.
A byla to skvělá trefa! Pamatuju si, jak jsem u knížky tajila dech a prožívala osudy nešťastného bláznivého vynálezce i jeho pečovatele inženýra. Mělo to spád, bylo v tom drama... a bylo to neuvěřitelně báječně líčeno. Hlavně ten ostrov! Na skalách divokého severochorvatského pobřeží to mělo obzvláštní grády. Ten vnitřek ostrova! Ty skály! Ta nemožnost uniknout! A ti prevíti, osnující hrůzné plány a zneužívající geniálního a zranitelného vynálezce! Samozřejmě, že jsem Hartovi šíleně držela palce, aby se mu povedlo zjistit, oč běží, přivést Rocha k špetce rozumu a dostat se pryč... To finále s výbuchem bylo fascinující a vlastně dodnes si vybavuju, jak mě z toho mrazilo. Pak jsem se do verneovek položila se vším čtenářským nadšením děcka, toužícího po dobrodružství, které mu nikdy nebylo dopřáno... a ty knížky mi to všecko bohatě vynahradily. Krásné to bylo.
Tak přesně tohle vydání z roku 1962 v edici Karavana jsem dostal od rodičů a mám dosud. Tehdy mi bylo devět let a dobrodružné knihy jsem po večerech četl jednu za druhou. Co taky dělat jiného. Černobílá televize a rádio bylo to jediné, čím se dalo občas po večerech zabavit. Uzavřené hranice a nedostatek informací ze zahraničí přímo tlačil přemýšlivé lidi k nákupu knih a časopisů. Cestovatelé Hanzelka a Zikmund byli populární a jejich reportáže a cestopisy šli na dračku. Časopis 100+1 zahraničních zajímavostí byl podpultovým zbožím a lidi si jednotlivé ročníky dávali svázat a půjčovali je jen dobrým kamarádům. Dnes je těch informací tolik, že část populace tápe a často naletí i naprostým nesmyslům z dezinformačních stránek.
Jako dítě jsem milovala tohoto autora a přečetla, co se dalo. Protože nejsem technický typ, tuhle knihu jsem tehdy nečetla. Tak přišla na řadu teď. Jako vizionář byl současníky nepřekonatelný, na jeho knihy člověk musí pohlédat tehdejší optikou a bude okouzlen. Pro dnešní akční mládež už to nemá to kouzlo. Škoda.
Jeden z nejzajímavějších a nejpoutavějších příběhů od Julka sem si taky konečně přečetl v literarní podobě. Jako dítě sem navštívil dvakrát divadelní představení, viděl film a tak a vždycky mě to tajemno Thomase Rocha fascinovalo. Tak co k tomu říct, klasika kterou sem si moc užil.
No já nevím. Za mě docela zklamání, čekal jsem od toho dle zdejšího hodnocení, t. č. 82%, asi o něco víc. Tak nějak mi to připadá asi jako Tajemný hrad v Karpatech, takové zkratkovité, s poněkud odfláklým koncem, spíš než románem bych to nazval rozsáhlejší novelou. V dnešní době v tom sice můžeme spatřovat jistou analogii a Verneovo vizionářství co se týká použití atomové bomby, ale dějově je to velmi jednoduché, s několika momenty, které jsou spíš k pousmání, prostě takové "pro děti". Nemyslím, že bych to někdy chtěl číst znovu.
Stačí dej posunúť z konca 19. storočia do súčasnosti a máme tu námet na bombastický trhák. Piráta nahraďte medzinárodne hľadaným teroristom, bleskomet zase dákou účinnou jadrovou pumou či raketometom, ponechajte šialeného vedca a typického klaďasa, všetko to umiestnite do podzemnej základne na neobývanom ostrove a je to. Verne bol ozaj vizionár. Jediné, čo mi tam nesedelo a čo bolo úplne nelogické, bol fakt, že veľmoci dokázali odmietnuť takúto superzbraň.
Klasika, která se neomrzí. Díky čtenářské výzvě jsem opět sáhla po tomto autorovi a opět nezklamal. Jako dítě jsem jeho knihy měla ráda a až na začátek, který je u jeho knih vždy trochu více popisný (nudnější), tak se velmi dobře čte a má moc hezký děj. Vždy mě překvapí autorova fantazie, co dokázal vždy vymyslet, občas si říkám, že viděl do budoucnosti.
Jak já jsem se zbytečně bála! Knížka je úplně "normální" a krásně čtivá. Žádných extra znalostí fyziky či chemie netřeba!
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Autora jsem nikdy nečetla ani jsem neměla oblíbené filmy podle knih. Tato je poměrně útlá tak jsem jí zkusila. Doufala jsem , že mě osloví, ale asi špatný výběr knihy, nebo autor opravdu není pro mě.
Příběh je poměrně jednoduchý a pro dnešního čtenáře předvídatelný.
Ano oceňuji autorův vizionalismus to ,mu rozhodně nemůžu upřít.