Vypravěčka
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461963/bmid_vypravecka-PeK-461963.jpg
5
4345
4345
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Storyteller, 2013
více info...
Přidat komentář
Nemohla jsme se od knihy odtrhnout. A i když ji mám přečtenou, pořád o ni přemýšlím. Doporučuji všem!!!!
Velmi zajímavá, bravurně napsaná kniha. O holokaustu jsem četla hodně, tady se mi líbí, že to zaujme i čtenáře, který se historii zas tolik nevěnuje. A taková zvěrstva je nutné znovu připomínat. Vyvolalo to ve mně řadu emocí a určitě vím, že se k Vypravěče vrátím.
Pod mýma rukama prošlo už spoustu knih s touhle tématikou, ale tahle je jediná, u které mi tekly slzy. Vlastně jsem téměř nedokázala ani číst Josefovo vyprávění...příběh o malé holčičce, která zpívala, když...ne, to nejde...šíleně emotivní kniha, u které se zamyslíte nad tím, jaký život vlastně vedete a že za něj můžete být vlastně rádi...
Naprosto fenomenální kniha! Sice jsem jí četla tuším vloni, ale to nic nemění na tom, že je to příběh, který se vám zaryje do paměti. I já ho stále nosím v hlavě a už se těším, až se do knihy pustím znova!:)
Skvělý příběh plný zvratů, kniha mě neustále něčím překvapovala, bavila... někdy jsem sice byla zmatená, protože se tam odehrává více příběhů najednou, ale časem se v tom zorientuje každý a potom už to jde samo:)
Tak to byla síla!!!
Moje problémy jsou tak směšné...
Každý by si měl přečíst příběh Minky a zamyslet se jestli ty naše starosti jsou opravdu tak hrozné.
Krásná kniha.
Knihu jsem nechala ještě měsíc po dočtení odležet, protože až teď jsem schopna napsat smysluplný a objektivní komentář. Příběh možná nebyl celou dobu naprosto faktograficky přesný, možná se občas táhl, ale vůbec jsem to nebyla schopná vnímat. Děj se mě tak prudce niterně dotkl že jsem dokázala vnímat jenom ten silný příběh a ten chvílemi děsivý náboj který se z něj linul... A tím to končilo.
Knize nic nevytýkám, protože si nechci přemýšlením nad chybami kazit zážitek z knihy.
Pokud hledáte příběh o (ne)lidskosti, víře, o tom, že každá akce vyvolá svou děsivou reakci a především o ohromné síle ducha, je to ta správná kniha. Po skončení Minčina příběhu jsem si nebyla jistá kam kniha směřuje, ale konec mi čekání vynahradil - rozhodně jsem to nečekala. Konec je trošku zdlouhavější a takové té správně americké romantické omáčce se také úplně nevyhnete, ale to jsou pouze drobnosti.
Takže za mě rozhodně *****.
Kniha, která ve mně bude rezonovat ještě dlouho... Josef a jeho příběh, kdy hned ze začátku tušíte, že na něm něco úplně nehraje... Co přesně se dozvíte ke konci knížky (všímavý čtenář dřív, než úplně na konci - škoda, že Sage všímavá nebyla, určitě by pak Josefovi řekla něco jiného). Proti tomu Minka a její vyprávění, které je nejsilnější z celé knížky - a to ne kvůli všem těm hrůzám, které zažila, ale hlavně kvůli její lidskosti... Nádherná byla i paralela s Minčiným vymyšleným příběhem o Anie a Aleksovi. Příběh točící se kolem Sage by klidně mohl být kratší, nicméně i v něm byly hodně silné momenty (například dialog mezi Sage a Mary o odpuštění byl výborný). Jediný, kdo mi v knize vyloženě vadil, byl Leo - ta jeho zarputilost bojovat bitvy, které vůbec nejsou jeho a černobílost pohledu... Ale to je jen drobná subjektivní výtka, román jako celek by měl být na seznamu povinné školní literatury.
Neviem, čo by som robila na mieste hrdinov a som rada, že na ich mieste nie som. Ale nie som ten typ, čo odpúšťa!
Chce to od autora riadne gule a žalúdok niečo takéto napísať.
Neuvěřitelná kniha. Bylo mi zle když Josef vyprávěl svůj příběh. Bylo mi do breku. Ale stejně jsem si přála, aby mu odpustila.
Zůstávám s otevřenou pusou a se slzami v očích stát nad tím, co ti lidé doopravdy přežili. A jak byli silní. Když je masově stříleli, mnozí z nich stáli s hlavou zdviženou a své smrti se neohroženě dívali do očí. A ti, kteří přežili, museli celý zbytek života žít s pocitem, že jsou třeba jediní z rodiny, kteří zůstali naživu. Budili se s nočními můrami, které bývaly pravdou.
Jejich příběh nesmí být nikdy zapomenut. Nikdy.
Asi nejsen az tak zkuseny ctenar, abych byla schopna vytvorit nejaky kriticky nazor. Poprve v zivote jsem stravila celou sobotu u knihy a prakticky zapomnela na obed. Absolutne mi vyhovuje autorcino prolozeni Mincineho vypraveni necim pritomnym, vsednim a pro nektere mozna okatym jako je peceni chleba nebo milostnou zapletkou. Jsem rasa, ze tenhle kousek mam ve sve knihovne.
Myslela jsem, že to bude taková ta americká sentimentální kravina, která bude hrát na city. Naprosto špatný odhad. Autorka píše tak, že se nemůžete od knihy odtrhnout. Četla jsem hodně knih o holocaustu, ale u téhle jsem občas musela knihu odložit a rozdejchávat to (no, možná už jsem stará). V Osvětimi veselé konce nebyly a jsem ráda, že autorka to popsala tak, jak se to dělo... rodiny se rozpadaly a člověk byl najednou naprosto sám a v takové situaci, do které nevěřil, že by někdy mohl upadnout, že by se mohla stát právě jemu - když nic neudělal. Tohle všechno autorka skvěle vystihla, prostě jednoduše. Jedna z nejsilnějších knih, které jsem v tomto roce četla.
Tak mne zatím nenadchla... připadá mi, že jde po povrchu, nedokáže mne strhnout...
Možná je to tím, že jsem před pár dny dočetla Jsou světla, která nevidíme...to je úplně jiná liga.
Babyboar: nenapsala bych to lépe. Sto pro výstižné. Život Sage mne v porovnání s Minčiným příběh vůbec nezaujal. Až na ten chleba a pekařské výrobky..mňam.
Četla jsem jedním dechem. Ani nevím co napsat. Pro mě se tato kniha řadí na přední příčky "my favorite book".
Výborná kniha .Ostatně ,jako všechny od této spisovatelky .Skvělý příběh ,skvěle propletený .A ,jako každá kniha ,která pojednává o holocaustu ve mně vzbudila touhu podívat se na místo ,kde se to vše odehrávalo .
Úžasná kniha. Příběh mě úplně pohltil, když jsem se začetla, nemohla jsem přestat. Z celé knihy mě nejvíce zaujalo vyprávění babičky, nechápala jsem, jak k něčemu takovému mohlo vůbec dojít. Je strašné, že něco takového museli lidé opravdu prožít. Zároveň jsem se při čtení neustále prala sama se sebou, nenáviděla jsem mladého Josefa, zatímco toho starého mi bylo líto. A konec mě překvapil, ani v nejmenším jsem nečekala, že to takhle dopadne. Na Vypravěčku nejspíš jen tak nezapomenu a možná se k ní i někdy vrátím :)
Vypravěčka patří k těm knihám, které vás pohlti, ke knihám, na které budete myslet, i když už jste je dávno přestali číst. Vypravěčka mě děsila, nutila mě ponocovat, plakat, bát se, ale i těšit se na chvíle, kdy ji zase budu moct otevřít. Vypravěčka je jedna z nejlepších a nejbolestnějších knih, jaké jsem kdy četla.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus americká literatura holokaust, holocaust pekaři, pekařky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Tato kniha se po přečtení dostala na první místa v mém žebříčku..