Vypůjčený čas
Zuzana Strachotová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516320/bmid_vypujceny-cas-645e5e53d1c3e.jpg
4
166
166
Vypůjčený čas série
1. díl
Co dělá člověka člověkem? Sofie Adlerová ztratila doslova vše. Svět, který znala. Lidi, které milovala. Dokonce i vlastní identitu. Namísto půl roku strávila v kryogenní stázi víc než sto šedesát let. Střet s realitou je devastující a její existence se brzy smrskne na pouhé lékařské pokusy. Až do chvíle, kdy ředitelka vývoje bionických organismů zatouží posunout svůj výzkum umělé inteligence dál. Jak přesvědčit společnost, že bioroidi mohou být stejně dokonalí jako lidé? Nejvyšší představitelé technokratické korporace IGMET potřebují důkaz. A na kom jiném vyzkoušet, nakolik lidský může bioroid být, než na osobě, která oficiálně ani neexistuje a navíc je tak odlišná? Ichirův úkol je vlastně jednoduchý – najít způsob, jak ji začlenit do společnosti. Jenže Sofie má vlastní hlavu i plány a rozhodne se technologickému městu ukázat, že nic jako utopie neexistuje. A je jedno, zda jí v cestě budou stát lidé nebo bioroidi. Ichirova naprogramovaná mysl není na nic z toho připravena a zákonitě tak musí dojít ke střetu. Dokud se v něm nezačne rodit vlastní úsudek…... celý text
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem. Po dlouhé době jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Skvěle napsáno, autorka výborně popsala nejen vzdálenou budoucnost, ale i vztahy mezi lidmi a bioroidy. Co bych ale více ocenila, byly větší osobní interakce mezi Sophií a Ichirem. Třeba se jich dočkáme v dalším díle, protože zůstala řada nezodpovězených otázek a logicky to směřuje k napsání druhého pokračování.
(SPOILER)
Po delší době kniha, kterou jsem četl jedním dechem :). Kdyby to šlo, dám 6*. Geniálně napsané hlavní postavy lidské, i robotí. Velmi mě bavily interakce mezi Sofií a Ichirem, který, ač velice pokročilý bioroid, stále přemýšlí do značné míry jako "stroj" :).
Knížku doporučuji všem, ne jen scifi fandům, a moc doufám, že bude mít úspěch a autorka napíše pokračování, vrátka si nechala :))
Tohle bylo super. Je rok 2198 a Sofie se probouzí, do úplně jiného světa, po 168 letech po jejím zmrazení. Bioroid Ichiro je jí přidělen, aby ji uvedl no nového světa, seznámil ji s novými technologiemi. Jenže Sofie se s tím nechce smířit. Trápí ji spousta otázek. Proč byla probuzena až teď, když byla uspána jen na půl roku, co se stalo s jejím snoubencem a rodinou, proč se svět dostal do tohoto stavu, proč jsou lidé tak křehcí, kam se to lidsvo dostalo po 200 letech. nechce se se svou situací smířit a začne se chovat jako slon v porcelánu.
Autorka nás háže hned do děje bez zbytečných omáček. Bavily mně odpovědi Ichira na dotazy Sofie odpovídající logice robota. Také to, jak autorka nejdřív naznačí jak by to mohlo být a pak je všechno jinak, objevování nových technologií Sophiinýma očima. Je to thriller, sci-fi, politikaření i vztahovka člověk versus robot. Opravdu milé překvapení a nemohu se dočkat dalšího dílu.
Recenzí jsem už napsala více než 400, ale pořád jsem nepřišla na to, jak napsat oslavný taneček! Tohle bylo taky skvělý! Prostě nedokážu slovy popsat jak moc!
Já mám prostě štěstí na samé skvělé knihy! Vypůjčený čas je sci-fi od šikovné české autorky Zuzky Strachotové. V minulých letech jsem od ní už četla Devět dní a Devět nocí a obě byly skvělé, ale to jsem ještě netušila, co mě čeká teď. Kdyby tato kniha vyšla někde v zahraničí, tak je to na 100% BESTSELLER! Andy Weir má těžkou konkurenci!
Anotace je obsáhlejší, ale vystihuje vše, co potřebujete vědět, než se začtete. A jsem moc ráda, že neprozrazuje nic, co by nám mohlo zkazit zážitek.
Od první stránky napínavý děj a tak poutavý! Hlavní hrdinové jsou skvěle popsání, celou dobu jsem měla pocit, že jsou tady semnou a kdyby to šlo, tak jim moc ráda pomůžu, když se dostali do nesnází. Přiznám se, že jsem se v některých napínavých pasážích pleskala přes prsty, když jsem se přistihla, že si koušu nehty!
To by nebyla autorka, kdyby mě aspoň jednou v každé ze svých knih nenachytala! A i tady se ji to podařilo naštěstí jsem v tu chvíli mněla moc bujnou fantazii a vše dopadlo nakonec tak, jak mělo :-)
V doslovu mě překvapilo, že Zuzka na knize pracovala cca 10 let, za tu dobu se toho hodně změnilo, ale jsem moc ráda, že se kniha nakonec i tak dostala k nám a myslím, že je vyšperkovaná do dokonalosti, že ji těch 10 let vůbec nic neubralo. Možná naopak přidalo!
Až to jednou bude možné, chtěla bych taky svého Ichira.
Pokud máte chuť na skvělé sci-fi, tady Vám jedno DOPORUČUJI! Nechápu, kde na to autorka chodí, ale chci víc!
Přečetla jsem si na google knihách při dlouhém čekání zadarmo pár stránek ani jsem se nenadála už byla koupená a hned nato přečtená. Kniha se čte sama děj odsýpá a nedokážete se od ní odtrhnout, doporučuji.
Tak tohle bylo fakt super. Knížka byla neskutečné čtivá, akční, zajímavá. Opravdu věrohodné vykreslení možné budoucnosti, postava Sofie se mi hodně líbila, plus i to, jak jsme s ní objevovali futuristický svět bylo zajimavé. Celkově mi byly postavy sympatické. Těším se na další díly.
Stejně jako u Devíti dní a nocí tady máme silnou hrdinku, která se musí vypořádat s neočekávanou situací a přežít ve zcela novém světě do kterého je v podstatě omylem přenesena z minulosti. Ve sci-fi jako už tolikrát. Toto je popsáno velice dobře a moderně - svět je naší hrdince správně cizí ani ne tak samotným okolím jako spíše proměnou charakterů a morálky lidstva. Uvidíme jak se to vyvine dál. Jako samostatný román bych řekl, že tomu něco málo k úplnému topu chybí. Autorka však oznámila další díly, takže se můžeme těšit na pokračování a tak tento díl tedy beru jako povedený začátek nového světa a série o něm. Těším se.
Tohle je příběh z budoucnosti spojující více prvků ve skvěle fungující celek. Hlavní hrdinka Sofie je v roce 2030 kvůli nemoci uvedená do kryogenní stáze (původně jen na půl roku) a probuzená je až po téměř 160letech, kdy svět který znala, dávno přestal existovat....
Dalším tématem je zde usilovný vývoj biorobotů, celkem úspěšná polemika nad jejich právy a jejich začleňováním do společnosti, která by bez jejich existence vymřela....
Dalším prvkem je originální detektivní zápletka. Ze Sofie se tedy stává double pokusný králík, který postupně odhaluje tajemství nové společnosti a všem ukáže, jací lidé vlastně byli jejich předci.
Bavilo mě i spousta odkazů, doktorka Weirová mě moc potěšila.
Knížka se četla neuvěřitelně lehce, všechno fungovalo a já se moc těším na další pokračování a odhalování dalších tajemství...
Návrat ke klasickému sci-fi na mě vyloženě dýchnul. Už je to nějaká doba, co jsem četl Bladerunnera nebo něco od Asimova. Čili po dlouhé době to není jen nějaký marketingový výkřik do tmy. Vypůjčený čas je spíš sci-fi detektivkou, člověka ale zasáhne hlavně přesah do lidsko-robotických vztahů. Skvěle zpracovaná témata, originálnost... Etika je zde silným tématem a přesto je šikovně schovaná do akce a napětí. Edice Jiné světy od Epochy už je teď mým favoritem.
Česká spisovateľka Zuzana Strachotová prichádza s ďalšou predstavou postapokalyptickej Zeme. Pozostatky ľudstva obývajú obrovské mestá. Preživší sa údajne spojili a hodili za hlavu dovtedajšie rozdiely a predsudky. Znie to utopisticky. Čitateľ však čoskoro zistí, že terajší svet sa predstave raja ani len nepribližuje. Tieto skutočnosti sa dozvie aj vďaka hlavnej hrdinke.
Kniha na jednej strane predkladá niekoľko zaujímavých konceptov. Budúci ľudia sú údajne inteligentnejší a celkovo vyspelejší. Na druhej strane ich zväzujú niekedy nezmyselné pravidlá. To z nich robí absolútne nepraktických jedincov neschopných normálneho fungovania. Táto predstava je pomerne realistická isté obrysy je možné zahliadnuť aj v súčasnosti.
Toto všetko je čitateľovi predostierané postupne prostredníctvom Sofie. V knihe tak ostáva dostatok priestoru na vnímanie vývoja nielen techniky a vedy, ale aj spoločnosti. Takéto vysvetľovanie navyše pôsobí prirodzene a logicky, a to aj v momentoch, keď sa dej pohýna trošku pomalšie. Okrem toho autorka medzi riadky vkladá aj rôzne morálne a filozofické otázky.
Budúcnosť sa už automaticky spája s prítomnosťou robotov. Tentoraz sa volajú bioroidi a sú vnímaní buď ako nutné zlo, alebo ako prísľub budúcich ziskov. V interakciách medzi Sofie a jej bioroidím spoločníkom Ichirom sa prejavuje základná otázka načrtnutá už v anotácii: Čo robí človeka človekom. Z pohľadu tematiky sa teda Strachotová venuje zhruba tomu, čo je možné vidieť v iných knihách. No píše o tom ľudsky i realisticky, čím dokáže kompenzovať predpokladanú fádnosť.
V otázke dejových línií takisto predostiera hneď niekoľko zápletiek, no nie všetky už dokázala plne spracovať. Sofie hľadá svoje miesto, no pritom je jasné, že ostatní ju chcú využiť pre svoje ciele. Dostáva sa do epicentra mocenských hier, politikárčenia, odfláknutého detektívneho vyšetrovania, hľadá odpovede na vlastné otázky, zisťuje, čo sa jej vlastne stalo. V tomto duchu by sa dalo pokračovať ešte dlho.
Príbeh teda nemá hluché miesta. Takisto je však nutné poznamenať, že niektoré príbehové odbočky sú nedostatočne rozvinuté. Iné scény pôsobia až príliš účelne. Nehovoriac o tom, že z vypovedaného vyplýva veľa otázok a len zopár odpovedí, no aj tie sú poväčšine neuspokojivé. Takže čitateľ bude naozaj netrpezlivo vyčkávať pokračovanie. Po druhej časti by však siahol aj vďaka zaujímavým postavám a svetu. Niektoré zo spomenutých epizódnych zápletiek mohla teda Strachotová pokojne aj vynechať.
Kniha Vypůjčený čas predstavuje ďalšiu verziu budúcnosti. Tá pôsobí realisticky a uveriteľne, takmer ako jednoznačná predpoveď. Postavy sú tu navyše tiež motivované vidinou zisku, nie morálnosťou či ľudskosťou. Napriek istým nedostatkom teda ide o miestami až mrazivé čítanie. Zároveň slúži ako solídny úvod do novej série.
Zuzana Strachotová - Vypůjčený čas
Zajímavé postapo.
U knihy mne zaujala v první řadě obálka, která je dle mého velmi povedená.
Bohudík není to jen to jediné.
Na 435 stranách nás čeká poutavý příběh, který se nejen dobře čte, ale vyvolá i spoustu otázek.
Jasně, ve sci-fi či v postapu není moc témat k objevení, ale pořád se dají zajímavě propojit.
A tady se to povedlo. Dokonce s detektivní zápletkou.
Ocitáme se v daleké budoucnosti, kdy je lidstvo po čtvrté světové válce, která byla biologická a lidské tělo je pouze křehká schránka, kterou ohrozí prudší pohyb či zátěž.
Kontinenty zanikly a je pouze několik megapolí, které spolu nijak výrazně nekomunikují. Společnost je silně technizovaná.
Seznamujeme se Sofií, která byla v roce 2030 uvedena na půlrok do kryospánku, kde čekala na lék.
Bohužel byla probuzena po více jak 160ti letech.
To je jedna dějová linka. Její probuzení, naprostá neochota nové společnosti ji nějak vysvětlit, co se stalo. Její pokus o začlenění. Atd...
Hlavní téma je však stav společnosti. Nadvláda korporace IGMET. Totální ovládání společnosti pod heslem Pro Vaše dobro.
Další téma je téma robotů resp. Biorodů a jejich vztahu s lidmi.
Q toto tři témata jsou velmi umně skloubena do sebe.
Příběh je dobře, čtivě sepsán. Osobně mi chybí více informací o tom, co se stalo. Třetí válka, čtvrtá válka. Ale to je asi jediné.
Nicméně, otázek, že ač 4 války, tak lidstvo stále ovládá mamon, hlad po moci, těch je na konci spousta. Jo a užijeme si dost zajímavé manipulace
Jsem přesvědčen, že příznivce tohoto žánru kniha zaujme, pobaví
Zmínku v Pevnosti o tom, že vyšla původní česká robotická asimovina, jsem prostě nemohl přehlédnout. Jsem totiž na takovou věc jasný kandidát - celá polička Asimovovy robotické série v mé knihovně hovoří za své.
A dostal jsem přesně to, co jsem chtěl a možná ještě víc. Pod povrchem detektivního příběhu totiž tepe téma mého oblíbeného dílu ST Next Generation: Measure of a man.
Síla knihy není v nějaké převratné originalitě. Do docela jiného světa procitl už Severson v Babulově komunistické utopii Signály z Vesmíru nebo Fry ve Futuramě. Tenhle svět je ale světlou pastelovou verzí dnešní progresivní lattéčkové utopie. Ovšem jak už to s utopiemi bývá, není zde něco tak docela v pořádku.
Celé to šlape velmi pěkně. Sice společenská linka knihy pro mě fungovala trochu líp než ta detektivní, ale celkově panuje velká spokojenost. 80%
(SPOILER)
KNIHA BYLA POSKYTNUTA ZA ÚČELEM RECENZE, TÍMTO DĚKUJI SAMOTNÉ AUTORCE
Čtení knih, které se zabývají umělou inteligencí, není v dnešní době - kdy se tato technologie nachází na dosah ruky - něčím nereálným. Tento příběh nabízí jeden z možných co se může stát v budoucnu. Styl příběhu je vcelku podobný hře Detroit: Become human, kdy lidští hrdinové dostanou svého robotího přítele, ve kterém se po čase probudí myšlení mimo naprogramované "jedničky a nuly" a bojují více za svoji svobodu, jelikož už nejsou jen hloupé a nemyslící stroje.
Jelikož jsem ale velkým fanouškem již zmíněné hry, nemohu říct, že se mi příběh nelíbil. Líbil. Ale ne pro zápletku v knize.
Kouzlo knihy totiž tkví v něčem jiném - mezi vztahem Ichira a Sofie, kteří jsou jako led a voda.
Sofie se snaží najít místo v novém světě, kde se od ostatních lidí odlišuje jak to nejvíce jde; Ichiro na druhé straně už po novém světe nějaký ten pátek chodí, ale jelikož lidí ubývá a noví lidé se rodí ojediněle, snaží se co nejvíce přiblížit člověku, aby se lidé necítili tolik osamělí.
Zpracování, jak se oba učí spolupracovat, budovat důvěru a vztah, je něco, kvůli čemu bych si příběh v klidu přečetl znovu.
Další skvělá věc je autorčin popis a představa budoucnost - místy úsměvná, místy smutná, ale hlavně detailní a srozumitelná. Lidé se prostě neponaučí
Knihu bych doporučil čtenářům, kteří hledají oddechovou českou sci-fi s prvky umělé inteligence.
Na další díl (?) se budu těšit :) Hlavně jeho vývoj neuspěchat :D Raději čekat 2 roky a dostat stejně kvalitní příběh s Ichirem v hlavní roli, než čekat 2 měsíce a dostat něco horšího.
Já jsem se na další knihu autorky moc těšila, devět dní a nocí patří k mým oblíbeným a autorka nezklamala! Zase moc hezky propracovaný svět a charakter postav, moc se těším na pokračování
(SPOILER) Když mi byla tato kniha nabídnuta k recenzi, trošku jsem se obávala, jestli to bude to pravé ořechové pro mě. Nakonec jsem si ale řekla, že knize ráda dám šanci a musím říct, že jsem opravdu vděčná, že jsem to udělala. Prvních zhruba dvacet stránek jsem si moc neužila, ale když pak konečně přišla hlavní dějová linie, užila jsem si to naplno. Četla jsem všude, kde jsem mohla a zajímalo mě, kam se bude příběh dál posouvat. Oblíbila jsem si především postavu bioroida Ichira, hlavní postava mi místy přišla trochu otravná. Nejvíc bych ale na příběhu chtěla vyzdvihnout zpracování budoucnosti, kde bylo opravdu vše vysvětleno do detailu a přišlo mi to nadmíru realistické. Celkově bych tuto knihu doporučila všem, kteří chtějí začít se sci-fi, či si na něj jen chtějí vylepšit názor. Málokteré sci-fi jsem si tak moc užila, jako Vypůjčený čas.
Přečteno jedním dechem. Je znát, že na knize autorka pracovala několik let. Chce to další díl!
(SPOILER) "Příliš mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno.....". No, tak jo. Jdu se pokusit vypsat se z pocitů po přečtení. Na tuhle knížku mě nalákala ukázka na jednom webu. Slibovala tajemnou temnou záhadu hodnou rozluštění. Tak jsem investovala trochu peněz a dva dny svýho času, abych objevila dílo pro mě nové spisovatelky. Nápad......zajímavý, zpracování ......trochu pokulhává. Není to špatné, ale přesto to má mouchy. Trochu mi vadilo, jak se autorka až na sílu snažila včlenit do budoucí lidské společnosti všechny ty věci, co se dějí teď (včetně covidové hysterie). I když určitou logiku to má. Lidstvo se prostě asi nepoučí nikdy. Ale působilo to naivně a až moc vykonstruovaně. Ale na druhou stranu byla dobře vystižena ta absurdita všech předpisů, příkazů, zákazů a ta naprostá bezmoc postavit se jim. Trochu jsem očekávala tu zápletku komplikovanější, nakonec to bylo takové......."pche", některé věci mi přišly až moc jednoduše dovozené a taky jsem vůbec nepochopila, cože to Sofii vlastně bylo ( i když možná mě napadá, že její nemoc byla vlastně asi prapředkem té degenerace budoucího lidstva ). Takže na závěr tipuji, že hlavní padouch se tu možná ještě neobjevil a ten, který to odskákal určitě ten strůjce nebyl. Možná to bude příště ještě zamotanější a taky možná budeme svědky love story mezi člověkem a umělou inteligencí :).
Nechala jsem se zlákat touto sci-fi novinkou. A jak se ukázalo, budu ji potřebovat do své sbírky v papírové verzi.
Jaké to asi musí být, když člověk podstoupí uspání ve stázi, aby zabránil své smrti z důvodu nemoci? A co když v tomto stavu zůstane déle, než mu slíbili? Přesně to se dozví hlavní hrdinka, která procitne do světa v naprosto jiné podobě, než jak ho znala. A dost těžce se snaží přizpůsobit jak změnám, tak tomu, komu vlastně věřit. Adeptů na záporáky není zrovna málo.
Nejzajímavější na knize byly dvě věci. Jednak děj neustále čtenáře postrkává určitým směrem, díky všem poznatkům a náznakům. Pokaždé si budete myslet, že už asi chápete, o co půjde a kam to směřuje, aby se příběh nakonec stočil někam jinam a tematicky se zaměřil na jiné části. Takže musíte dumat dál. A za druhé musíte obdivovat tu představivost lidské postapo budoucnosti. Moc se mi líbily popisy technologií, vymožeností jako například domácích asistentů, bioroidi, lednice mě moc pobavila, omezení futuristické populace a mnoho dalšího.
Určitě budete porovnávat ústřední dvojici a v tomto směru i autorčin postup oproti té z Devíti dnů. Netvrdím, že okusíte převratné dílo, jaké ještě nikdo nečetl, to se v dnešní době špatně shání. Ale je to výborně napsané, čtivé, chvílemi vtipné, emotivní, zajímavé... Třičtvrtě knihy jsem slupla na posezení a teď mi zbývá jediná otázka. Dostaneme pokračování? A kdy?
Autorka má slabost pro silné hrdinky, které s nadšením porušují pravidla.
Ústřední dvojice jede v zásadě podle stejného mustru, jako Devět dní a Devět nocí, ale co na tom, když se to dobře čte:) Svět budoucnosti, o kterém se ZS rozepsala tentokrát, vypadá zhruba tak, jak by jednou dopadnout opravdu mohl. A mám takový hloupý pocit, že hlavní záporák je ve skutečnosti někdo úplně jiný a sedí si docela pohodlně na svém teplém místečku, děkujeme za optání. Na druhou stranu má to být začátek série, takže to dává smysl. Pokračování si přečtu moc ráda:)
Štítky knihy
roboti budoucnost umělá inteligence, AI české sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
| 2017 |  Devět dní |
| 2023 | Vypůjčený čas |
| 2019 | Devět nocí |
| 2024 | HEX: Bažina |
Jak se dostat do budoucnosti o téměř 180 let dál bez použití stroje času? No nechat se zmrazit a chvíli počkat, až vynaleznou lék na do té doby nevyléčitelnou chorobu. Akorát ten lék měl být do půl roku hotový. Nějak se to vymklo. A my už sledujeme příběh poněkud opožděně rozmrazené a vyléčené (s nepatrnými vedlejšími účinky) Sofie. Nikdo na ni nebere ohledy, pro jedny je skvělý genetický materiál pro zregenerování oslabeného zbytku lidstva (no čtvrtá světová udělala svoje) a pro další zase pokusný objekt pro testování interakce s biorody páté generace (jsou jen dva, zatím). Ichiro, bioroid téměř k nerozeznání od člověka, je Sofii přidělen, aby ji seznámil s pro ni novou podobou světa a jeho fungováním díky technologiím, robotům a biorodům. Vzájemně k sobě hledají cestu a vzájemně se obohacují. Není to ale žádná love story, je to pěkně akční, postav je tu více a každá má své cíle nebo svá tajemství. Sofie se snaží zjistit, proč ji zapomněli ve stázi. Smála jsem se nahlas při popisu byrokratických postupů, kdy vám hoří koudel u zadku, ale bez ID se pomoci nedomůžete.... Málem jsem se dusila pod vodou rezervoáru, kde číhá nebezpečí. A vzhledem k tomu, že mám slabost pro R2D2 a BB-8, tak jsem zamáčkla i slzu. Super knížka!