Úsvit
Octavia Estelle Butler
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29384/bmid_xenogenesis-usvit-nak-29384.jpg
4
63
63
Xenogenesis série
1. díl >
Lilith Iyapo je jednou z několika set lidí, kteří přežili jadernou válku a následnou celoplanetární zimu. Uneseni v bezvědomí do rozlehlé kosmické lodi mimozemšťanů, jsou uchováni po několik staletí se zastavenými životními funkcemi, aby mohli, až to podmínky dovolí, znovu osídlit Zemi. A právě Lilith je vybrána, aby v programu znovuosídlení hrála klíčovou roli. Zachránci, kteří si říkají Oankali, však za záchranu lidstva požadují pevně stanovenou cenu: samotnou lidskost. Jsou to genetičtí obchodníci, pro které je výměna a získávání nových genů stejně nezbytná, jako pro člověka dýchání. Proto ve svých obrovských lodích křižují vesmírem, hledajíce jiné formy života, aby s nimi udělali „obchod“. A lidstvo představuje víc než vynikající materiál pro křížení... Oankali zachránili Zemi. Jediné, co za to chtěli, jsme byli my...... celý text
Přidat komentář
Kniha byla ze začátku moc zajímavá a dobře vystavena, ke konci už mě tolik nebrala, ale zajímalo by mě, co se bude dít dále.
Nejsem sice žádný true zarytý fanoušek sci-fi, nicméně jsem si jako dítě vždycky přála, aby mě unesli mimozemšťani a klidně na mě dělali pokusy, jen abych už nežila proboha tady.
A Lilith se to splnilo! Její únosce jsem si představovala dle popisu jako křížence Avatarů a Voldemorta, což mě osobně by asi úplně neděsilo, bydlení tam taky evidentně ušlo, Lilith měla údajně jakousi nejsilnější a nejlepší osobnost ze všech přeživších, o čemž by se dalo polemizovat, ale ostatní lidičky nezklamali, haha.
Moc se mi líbí osmdesátková nadčasovost autorky, která vymyslela třetí jakési mimozemské pohlaví ve středním rodě, na to TO jsem si musela zvykat. Nicméně i když je kniha velmi útlá, čte se těžko. Mně teda určitě. Předříkávat si v hlavě, desetkrát za stránku, ta šílená jména bylo peklo. Trochu mi to celý přišlo i dost prvoplánový, asi jsem měla v ději vidět více podob motivace pro určitá jednání určitých druhů? Kdo ví. Zapůsobily na mě leda rodové odlišnosti Oankali a jejich rodinná hierarchie a soudržnost. Další díl o Lilithinu synovi už mnou zůstane nedotčen, takhle mi to stačilo a já byla vcelku spokojená.
A ta obálka je ultra hnusně skvělá, to se taky musí vyzdvihnout!
Kniha nabízí mnoho témat k zamyšlení a je rozhodně podnětná a čtivá, bohužel jí hodnocení sráží hlavní hrdinka, která jakoby neměla osobnost. Lilith pro mě byla nekonzistentni a neuchopitelná. Možná proto, aby na ní autorka mohla demonstrovat všechna úskalí kontaktu s neznámou civilizaci. Bohužel je u někoho, kdo vás kompletně provází dějem absence charakteru docela na škodu.
SPOILER
Potkání této knihy zde na DK mi připomnělo, že od autorky jsem dříve četla (pro mě naprosto oslňující) povídku Dítě mé krve, kterou doporučuji!! Bažila jsem proto poznat též Xenogenesis. Konečně ji mám, tak přečíst a to honem! :-)
No, čekala jsem víc. Anotace odhaluje podstatu, takže není třeba příliš řečí. Abych si ale odpustila pár úvah, tak to ne, to nedám :-).
Jak bych se cítila v kůži Lilith? Vím, že planeta je zničená, neobyvatelná. Nemám nikoho a co nejhůř: bez vlastního vlivu se probouzím a zas usínám v divné místnosti ze které nemohu odejít, jím cosi, co se jídlem moc nazvat nedá... Nevím, kde jsem... nevím, zda se mnou kdosi manipuluje, či tak něco...
A nakonec se dostaví ONI... Mimozemšťané!
A teď si s tím poraď, Lilith! Akceptuj věci, které se tvoje mysl zdráhá pochopit, přijmout. A stále, i když se později s Oankali dokážeš víceméně spřátelit, nezapomínej, že často upozorňují: jsme obchodníci. Je to pro nás obchod.
Tato kniha nevyhoví všem milovníkům sci-fi, protože v ní nejsou vesmírné souboje, střílečky, cizí planety a podobné rekvizity. Děj není nijak rychlý, všechno se rozvíjí postupně, ale pozor! Poznáme sice podivné tvory s chapadly na hlavě, vybavené neobyčejnými vlastnostmi, ale možná nás překvapí víc chování lidí, probuzených podobně jako Lilith z mnohaletého spánku, malé skupiny, která má být po zácviku vysazena zpět na Zemi.
Překvapí? Možná ani nepřekvapí, protože případy, kdy se vnitřní řád nějakého lidského společenství ani nenastolí, nebo se po krátké době zhroutí, existují ve skutečnosti docela běžně a v románech byly popsány XXX krát.
Čekala jsem víc... ale určitě si přečtu celou trilogii.
Zpočátku mírně rozvleklé vyprávění, proložené tunou otázek spojených s podstatou lidství, postupem času však příběh nabírá obrátky a není nouze ani o překvapivé zvraty v závěru. Nadějný začátek trilogie. Co mne však celkem irituje, jsou jména mimozemšťanů. To ovšem není jen problém paní Butlerové, ale spousty dalších SF spisovatelů. Chápu, že by měla znít cize, ale proč, když je běžná mimozemská mluva stravitelně přeložena do našeho jazyka, nejde to samé u jejich jazykolamných jmen? Předpokládám, že stejně jako jména pozemská, jsou i ta mimozemská odvozena od běžných slov. Proč se tedy vesmírná sasanka nemůže jmenovat třeba Helmut, syn Přilbice a Kšiltovky?
Knihu jsem sháněla jako dárek, ale když už jsem ji měla v rukách, neodolala jsem a nahlédla, co se skrývá pod přebalem. Tušila jsem hrubý obrys děje, ale neměla jsem přehnaná očekávání, protože sci-fi mi málokdy sedne, proč by tomu teď bylo jinak? Ach, málokdy se pletu, ale tenhle omyl stál za to. Příběh mě uchvátil a úplně semlel.
Je to originální, je to nápadité, je to mrazivé. Pomalé tempo příběhu, který postupně graduje k nevyhnutelnému výbuchu, je perfektní. Seznamování čtenáře i hrdinky s odpudivou formou humanoidů, kteří jsou zároveň zachránci i vězniteli, ale především jsou obchodníky s genetickými informacemi. Přeživší musí zaplatit za záchranu a šanci na nový život tím jediným, co jim zbylo: svými těly, svými geny, svými nenarozenými dětmi... Celým příběhem probublává otázka, zda byla záchrana lidstva vůbec namístě, když cenou za život je ztráta samotné podstaty lidství.
Rozhodně stojí za přečtení.
Oankali jsou ohavní a groteskní, ale zachránili zbytky lidstva, když se tito rozhodli spáchat hromadnou genocidu použitím jaderných zbraní. Teď po staletích se chystají pomoci lidem znovuosídlit jejich rodnou planetu, ale jako správní obchodníci, požadují za své služby zaplatit. Octavia Butlerová nastavila vstupní parametry svého příběhu vskutku úchvatně. Do jejího líčení života na gigantické mimozemské lodi vklouznete jako nůž do másla a s Lilith Iyapo si bezpochyby porozumíte hned od první stránky. Jako správný skeptik a pesimista jsem rozhodně neočekával, jak moc mě Butlerová strhne s sebou při v podstatě neakčním vyprávění. Za nenápadností pomalu plynoucího děje se ukrývá vnitřní přetlak, který v několika málo okamžicích vyvře na povrch, aby v oslnivém gejzíru ukázal svou myšlenkovou sílu, než se zase skryje za masku strategického plánování. Pochybnosti, obavy, váhání, strach a vedle toho přesvědčení o lidské jedinečnosti, odvaha postavit se všemu, co přijde a především neokázalá touha žít navzdory ztrátám… Butlerová je ve své přesvědčivosti důsledná. Neokázale si pohrává s motivy, lehoučkou rukou kouzlí s náladami, ale pozor, jakmile udeří do strun, je na místě utáhnout si bezpečnostní pásy. Nádherné čtení…
Nemohu popřít, že tento román je velmi originální. Mimozemšťany jsem z celého srdce nenáviděla a nemohla jsem se proto ztotožnit z hlavní hrdinkou, která se jim vlastně moc nebrání.
Kniha je napsaná hodně žensky - příběh se točí okolo citů a mateřství,jež se v rukou Oankali stává hrozivým nástrojem k záhubě člověka a všeho, co je jeho součástí.
Tvrzení Oankali, že lidstvo je inteligentní a zároveň hierarchické, a proto potřebuje záchranu, jsem moc nebrala. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že sama autorka nemá příliš velkou víru v lidstvo a v jeho budoucnost, nebo mravní sílu.
"Vy lidé máte vadu. Dva geny, které by samy o sobě nebyly problém. Ten nastává až jejich spojením. První je, že jste inteligentní. Druhý, že jste hierarchičtí."
Nevím, co jsem čekal, ale dostal jsem něco úplně jiného. V té knize je toho tolik, tak moc myšlenek. Poutavá představa inteligentní rasy, která zavrhla stroje a soustředí se na organiku, mír a splynutí na nepředstavitelných úrovních.
Na druhé straně propracovaný střet mezi kulturami. Neporozumění podstatě lidství, která nejde pochopit bez osobní zkušenosti ani sebelepším vědeckým pozorováním.
Do toho něco mezi sociálním experimentem testujícím železný zákon oligarchie a reality show míchající Vyvolené s Kdo přežije.
A závěr? Jen další otázky.
Celá třídílná série je jednou z nejlepších sci-fi, které jsem četla. Imaginace autorky, se kterou vytvořila neopakovatelný, ale přitom tak reálný příběh o kontaktu, sbližování a nakonec splynutí lidí a bytostí od nás naprosto odlišných, je ohromující. Je velká škoda, že čeští čtenáři zůstávají dosud ochuzeni o další tvorbu této geniální, ale bohužel předčasně zesnulé spisovatelky, kterou oceňovali a oceňují nejen v Americe, ale i na mezinárodní scéně.
Asi fakt nejlepší kniha o setkání s mimozemskou civilizací, která se navíc obejde bez akčních scén.
Fascinujici. Ja se normalne bala. Vetsinou se bojim o hlavni hrdinku v knize, ale tady jsem se bala mimozemstanu. Spisovatelka je popsala opravdu hruzostrasne perfektne. To byl vynikajici zazitek. Lilith jako hlavni hrdinka byla uzasna. Knizka se nedala odlozit, vsemu jsem verila.
Len pár slov na spopulárnenie tejto knižky v dnešných dobách: Je to soft hentai porn !!! :D
Ale skutočne by ľudia mali v tomto prípade taký problém vzdať sa svojej ľudskosti? Skutočne by muži mali taký problém s trojkou?
Podľa mňa po odoznení prvotného šoku a zvyknutí si na Oankali ani nie.
Čtivá, přímočará, zábavná kniha s jedinečným nápadem. Mimozemšťané, kteří ovládají světy nikoliv pomocí agrese a technologie, ale díky schopnosti modifikace genomu. Skvělé!
Z knihy plyne i ponaučení, kdy každý může "vylepšovat" sám sebe kopírováním jiných.
Myslím, že v dnešním světě přehlceném politickou korektností, bojem za ženskou (ne)rovnoprávnost a multikulti už nikoho příliš nešokuje sci-fi afroamerické autorky s černošskou hrdinkou, nicméně před 30 lety mohlo vzbudit poprask. Příběh je ale stále velmi originální a nevyčpělý a zasloužil by si i dnes více čtenářské pozornosti.
Myšlenkové pochody a jednání Oankali ve mně vzbuzovaly pocit bezmoci a celkově jsem si k nim moc pozitivní vztah utvořit nedokázala, ačkoliv jsou vůči tvrdohlavému a sebedestruktivnímu lidstvu značně shovívaví. Tak jako oni nechápou lidi, tak já mnohdy nechápu je. A naopak rozumím jednání lidí, které zahnali do bezvýchodné situace. Vrátí nám náš svět (který jsme si sami zničili) ale jen za cenu naší lidskosti.
Je logické, že s takovým námětem přišla žena a příběh vypráví skrze jinou ženu – vždyť to nejhorší, co se může stát je, že dítě, které nosíte pod srdcem, vlastně nebude vaše, že bude mít blíž k těm „cizákům“, kteří vás donutili vzdát se sebe sama.
Xenogenesis:Úsvit je jednou z nejoriginálnějších sci-fi knih jaké jsem četl. Přesto asi v žádném žebříčku " best of sci-fi " nefiguruje.
Důvodem je myslím to, že autorem je žena, černoška a hlavním hrdinou knihy je také žena tmavé pleti. Nic pro machistické čtenáře.
Žena je jako hlavní postava zvolena hlavně proto, že v knize jde především o vztahy (ale není to červená knihovna) mezi lidmi a mimozemskou rasou a mezi lidmi samotnými. Což by možná s mužským hrdinou tak dobře nefungovalo. V Úsvitu se Lilith dovídá, že byla spolu s několika lidmi zachráněna ze zničené země a vybrána mimozemšťany Oankali k tomu aby pomohla ostaní lidi připravit na to co je čeká. Oankali totiž nejsou nezištní zachránci, ale mají se zbytkem lidské rasy svůj plán. Potřebují spojit svůj genofond s lidským a dát tak vzniknout nové generaci, což je smyslem jejich života. Jak na takový způsob záchrany bude zbytek lidské rasy reagovat ?
Štítky knihy
americká literatura mimozemšťané postapokalyptická sci-fi
Úsvit
Kniha beze sporu originální. Moje zdrženlivé hodnocení je dáno především první polovinou knihy, kdy mi dělalo vskutku problém se začíst a moc jsem si to neužíval. Vlastně jsem cítil doslova odpor z toho všeho, co se kolem dělo. Ale to mohl být záměr autorky. Cítit odpor jako hlavní hrdinka. Nevím. S příchodem dalších lidí na scénu se ale jakoby můj pocit změnil a začalo to dávat větší smysl. Najednou se misto toho obekvuje řada otázek o skutečné podstatě lidství. Rozhodné to stojí za přečtení a i po zdrželnivém hodnocení se pouštím okamžitě do drihého dílu.