Z deníku kocoura Modroočka
Josef Kolář
Hřejivé vyprávění malého kocourka o všem, co zažil se „svým člověkem“ od prvních krůčků po světě až po chvíli, kdy se sám stal pyšným otcem čtyř koťátek. Modroočkův deník nám prozradí, kdo je Zelenoočka, Bělovous Zrzunda, Kiki a co se od nich kocourek naučil. Modroočkovy příhody pobaví a rozveselí, a navíc leccos zajímavého vypoví o vlastnostech a zvycích různých zvířátek. Mnohé z nich děti již znají z rozhlasu i televize.... celý text
Přidat komentář
Nejoblíbenější kniha mého dětství! Dokonce i teď na ni moc ráda vzpomínám, zasměju se nad ní nebo mi vyhrknou slzy, jako vždy u dílu Jak jsem stonal :) Tenhle díl byl můj nejoblíbenější :D Někdy během mého sedmého roku jsem knížku bohužel ztratila, jak jsem ji všude tahala s sebou - ke kamarádce, na dovolený, na povinnou četbu mé druhé třídy...... I přesto, že jsem teenager, bych si knížku někdy v budoucnu znovu ráda koupila :)
Jako malá jsem jí četla u babičky, doma jsme jí nikdy neměli. Teď jsem si jí přečetla znovu. Protože dřív jsem neměla kočku a ani nikdo z příbuzných, tak jsem až teď ocenila, jak je tam hezky popsán kočičí svět.
Když jsem vyrůstala, byla to moje nejoblíbenější knížka. Teď je to hlavně kniha, která ve mě vzbuzuje nostalgii. :)
Srdcová záležitost, kdy jsem tuto knihu četla s babičkou a dědečkem, s kterým jsme pak následně kreslili obrázky z této knížky. Pro mě TOP kniha. Vzpomínky na pohodové dětství.
Děkujeme za tip zdejším knihomilům, díky kterým jsme objevili se synem tuto nádhernou knížku! Jen doufám, že syn nezmění své narozeninové přání a zůstane u andulky. Kocourka bychom mu pořídit nemohli.
NÁDHERNÁ knížka. Moc hezký děj a navíc skvěle popsaný. Tento příběh o kocourovi mě po přečtení úplně očaroval. Každá kapitola byla lepší než ta předchozí a byla bych blázen, kdybych tuto knihu nepřečetla ještě milionkrát!!! Vřele doporučuji každému z vás. Skvělé čtení pro děti. Pět hvězdiček a pochvala.
Tuhle knížku mi vždycky četla babička před spaním.Nedávno jsem si to přečetla,jednoznačně tuhle knížku jsem milovala a vždycky budu.
Moc krásná kniha, pěkné příběhy. Jsem ráda, že jsem jí četla synovi a vím, že mu jí přečtu zas až bude starší.
Krásná. Pro děti roztomiloučká, dospěláka pohladí po duši a hned by chtěl mít doma takového kocourka :-)
Děti předškolního věku kniha už dokáže zaujmout. Přesně tou dobou zaujala mě. Minulý měsíc jsem si knihu vzala po těch několika letech do ruky a přečetla. Krásné čtení. Už se těším, až budu jednou číst svým dětem.
Moje nejoblíbenější kniha z dětství :-) Až budu mít chvíli čas, tak si ji po těch letech ráda přečtu, stále ji mam doma :-)
Tak jsme ji se synem dnes dorazili. Asi jsem ji měla začít číst později, některé pasáže ho ještě v jeho čtyřapůl letech nebavily a dost toho nepochopil, takže se pořád ptal... Což je sice na jednu stranu fajn, ale na druhou jsme ji četli opravdu dlouho, takže jsme trošku zapomněli začátek. Jinak knížku můžu doporučit a určitě se k ní za pár let vrátíme. :-)
Četla mi ji mamka , když jsem byla malá a já s oblibou používala větu: ...ještě nespím, ještě jednu kapitolu, prosím....", po letech jsem ji před spaním četla svým dětem a taky jsem ve spěchu často schválně+ přeslechla větu..." ještě jednu kapitolu....." po dalších letech jsem se dopracovala k vděčné roli babičky, která bez jakéhokoli spěchu a stresu sedí v křesle, brýle na očích a čte vnučkám před spaním A vůbec mě neudivuje a nerozčiluje - tak jak kdysi, když jsem ji četla svým dětem -věta: " ještě jednu kapitolu, prosím, pak už budeme spát..."Krásná, milá knížka, děti u ní v klidu a v pohodě usínají
Moc krásná, mám ji ráda - pohladí po duši. názvy kapitol jsou pěkně originální. Hlášky kocoura Modroočka taky stojí za to. A až teď po letech, když vlastníme kocourka (zrzavého), vidím, jak pěkně popisuje pohled kocoura na život:)
Štítky knihy
kočky pohádky pro děti zfilmováno Večerníček člověk a zvíře kočičí příběhy
Autorovy další knížky
1976 | Z deníku kocoura Modroočka |
1947 | Bzunďa a Brunďa - příběh dvou brundibárů |
1955 | Podivuhodná setkání |
1944 | Němé Tváře |
1956 | Nová podivuhodná setkání |
V rámci čtenářské výzvy jsem si knížku po mnoha letech (1. vydání) přečetla s dcerou. I v dospělém věku mi připadá moc hezká a vtipná. Jsem ráda, že se dceři také líbí, protože většinu knížek mého dětství považuje za nezajímavou a nudnou. Ono je docela náročné najít starší dětskou knížku, kde se to nehemží soudružkami a soudruhy učiteli :-)