Z deníku kocoura Modroočka
Josef Kolář
Zelenoočka, Bělovous Zrzunda, Kiki a především kocourek Modroočko – právě oni jsou hlavními hrdiny půvabných příhod Josefa Koláře, příhod, během nichž Modročko vyroste z malého kocourka v tatínka čtyř koťátek… Modroočkovy příhody pobaví a rozveselí, a navíc leccos zajímavého vypoví o vlastnostech a zvycích různých zvířátek.... celý text
Přidat komentář
Jako dítě jsem ji milovala. Teď ji budu číst vnoučatům. Díky ní mám doma už 16 let Modroočko v živé podobě siamské kočky.
Moje srdcovka z dětství, ke které jsem se nyní vrátila díky dcerce a našemu každodennímu předčítání na dobrou noc. Dcerka si užívala i příběhy kocourka Modroočka, i krásné ilustrace Heleny Zmatlíkové. Věřím tomu, že přijde čas, kdy se dcerka ke knize vrátí sama.
Kniha mého dětství, krásný pohled na život očima kotěte které postupně dospívá. Ilustrace jsou velice povedené, nesmí chybět v knihovně.
Skvělá kniha pro (nejen) předškolní děti s krásnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Velmi jsem ocenila množství textu, poslední dobou jsme četli knihy novější, které jsme měli kvůli malému obsahu do týdne přečtené. S kocourem Modroočkem jsme se setkávali po vícero večerů a syn byl vždy zvědavý, co se zase bude dít. Občas jsem musela nějaké to slovíčko pozměnit do současného jazyka, ale to vůbec nevadilo, i tak se domnívám, že Modroočko bude ještě další roky těšit plno dětí a rodičů.
S obrovským pochopením, neuvěřitelně vtipně a podmanivě napsaný kočičí příběh. Netuším kolik knih o kočkách je psáno v "ich formě", přesto si troufám tvrdit, že tahle jistě patří k těm nejlepším ;o) Celkový dojem 90%
Nádherná knížka mého dětství s ilustracemi paní Zmatlíkové. Stejně tak se líbila i mému synovi a teď už čeká na vnoučata. Pro děti nádherně popsaný kočičí život, který je určitě pobaví i poučí. Knížka si rozhodně 5 hvězd zaslouží.
Četla jsem jako malá holka a tuhle knížku jsem milovala. Láska k ní mi zůstala..... četla jsem ji svým dětem a teď ji čtu znova svým vnoučatům. Navíc krásné ilustrace od Heleny Zmatlikové. Tahle knížka si pět hvězdiček rozhodně zaslouží!
(SPOILER)
Čteno vydání z edice ALBERT – a s tím mám teda velký problém. Oproti původnímu je totiž výrazně zkrácené (70 vs. 106 / 112 stran v předchozích vydáních), v tiráži je sice bleším písmem uvedeno „výbor z knihy Z deníku kocoura Modroočka“, ale kdo si toho tenkrát všiml, že. Žádné jiné upozornění, že jde o zkrácenou verzi v knize či na obálce nenajdete. Krácení je dost neumělé, příběh je tudíž místy podivně zkratkovitý a nedává smysl, např.:
Setkání s Bělovousem Zrzundou, str. 18: „Dnes jsem mohl poprvé ven. Jsem už zdravý...“ – NIKDE před tím nebyla o nemoci ani zmínka.
Žluťák, str. 46: „Moc jsem litoval, že mi krtek neřekl, kam se žížaly chodí pást.“ – JAKÝ krtek? Žádného krtka nepotkal.
Den bílých pampelišek, str. 38: „hopsá můj známý králíček Bílé pírko“ – KDO je sakra ten králík, nikde před tím, ani potom se už neobjevil.
Kiki je odvážná, str. 59: „že plavat umím, to jsem věděl od té noci, co jsem do rybníka spadl“ – KDY spadl do rybníka?
A pak mrk a kde nic tu nic... máme tu koťata a happy end.
Ne, verze z Alberta prostě nedává smysl. Je zmatená a odfláknutá. Všichni, co ji doma mají, by ji měli vyměnit za "plnohodnotnou" verzi, která je snad lepší. Je ostuda, že Albatros vůbec dovolil takovýhle paskvil vydat, protože jeho čtení mě od knihy dokonale odradilo. Při první příležitosti letí do knihobudky.
Štítky knihy
kočky pohádky bajky pro děti zfilmováno česká literatura Večerníček člověk a zvíře zábava ilustrace, knižní malba příběhy o kočkáchAutorovy další knížky
1976 | Z deníku kocoura Modroočka |
1947 | Bzunďa a Brunďa - příběh dvou brundibárů |
1955 | Podivuhodná setkání |
1944 | Němé Tváře |
1956 | Nová podivuhodná setkání |
Po dlouhé době jsme s dětmi přečetli moji oblíbenou knihu z dětství. Milovala jsem Modroočka. A i teď ho ráda čtu dětem. Je to moc milé čtení.