Z neznámych dôvodov
Zdena Frýbová
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/206223/bmid_z-neznamych-d-vodov-bqC-206223.jpg
4
367
367
Doktorka Anna Berková je ambiciózní vědecká pracovnice, která pracuje na výzkumu nových léků proti rakovině. Z neznámých důvodů se provdá za ředitele biochemických laboratoří Zouhara, jenž žárlí na její vědecké úspěchy a nakonec se dopustí absurdního morálního selhání. Přímočará Anna si dosud vždy dokázala poradit se všemi překážkami, ve svém manželství však stojí před problémem, který neumí vyřešit a ani se mu nedokáže vyhnout.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 1990 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Z neznámých důvodů, 1988
více info...
Přidat komentář
Jedna z mých oblíbených knih Zdeny Frýbové. Přečtena už několikrát a asi ne naposledy.
Moje srdcovka, četla jsem jí několikrát... Anička mě chvílemi vytáčela a za kamarádku bych si jí nevybrala, ale čte se to dobře. I když ano, přiznám se, pasáže o biochemii jsem chvílemi přeskakovala.
Tato kniha je moje srdcovka. Četla jsem ji snad desetkrát ... Vřele doporučuji!
Mám moc ráda knihy Z.Frýbové a tato mě oslovila nejvíce.
Četla jsem ji několikrát a vždy mě znovu nadchla :-)))
Zub času na tuto knihu zapůsobil málo.Má druhá kniha od p.Frýbové.A přitom Robina jsem četl hodně dávno.U této knihy jsem se hodně bavil,byl napnutý, občas znuděný -když bylo moc té chemie-,ale velmi velmi spokojený.Přečetl jsem tento tlustopis za týden a autorce věřil každé slovo.
Tak tuhle knihu od Zdeny Frýbové jsem četla už před mnoha lety. Tehdy i teď mě velmi zaujala postava Anny Berkové a její obrovské pracovní nasazení. Vzdělaná a ambiciózní žena,která se zcela a bez výhrad oddala své práci ve výzkumném ústavu a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Na druhé straně však žije v nefunkčním vztahu s manželem, ředitelem ústavu, který je pravým opakem své ženy, takže vztah mezi nimi se poměrně brzy vyhrotí a zdramatizuje. Co k tomu dodat? Je to román, který budete číst s velkým napětím a očekáváním věcí příštích až do samotného konce. A další z románů, na nichž není příliš poznat, že vznikl již před dlouhými 30 lety, neboť příběh, který nám autorka vypráví, je aktuální i pro dnešní společnost.
Trošku prvoplánové, ale nepřestává mě bavit. Když jsem byla malá, nechápala jsem,jak se může moje máma hlasitě tlemit nad knížkou. A pak jsem si jí přečetla i já...Jen mě trošku mrzí, že jednotlivá vydání se liší. V tom nenovějším chybí nějaké kapitoly. Nechápu proč... Kapitola o doktoru Rošickém, dělajícím autoškolu, vždy zvedne náladu.
Moje první kniha od Zdeny Frýbové a hned taková pecka...Hlasitým chechotem jsem na koupališti budila podezření o mém zdravotním stavu.. Docent Forejt na výletě do Itošky nebo se šunkou v lednici je nepřekonatelný....Tuto knížku by si měli přečíst povinně všichni "bubáci"....
Občas, když se vrátím ke knížce, kterou jsem četla před x lety, se mi stává, že mi knížka přijde rozvláčná, bez děje, a nemohu pochopit, proč jsem ji tenkrát tolikrát četla.
To ale určitě není případ "Z neznámých důvodů". I po tolika letech se mi četla sama, děj ubíhal a vůbec mi nepřišlo, že od vydání uběhlo tolik let.
Z neznámých důvodu se mi líbilo ze všech knížek od Frýbové nejvíc.
Vím, že kritik by mohl autorce ledacos vytknout. Postavy jsou někdy skoro až karikatury daného typu, ale je to zábavné. Některé postavy jsou téměř či zcela patologické osobnosti a ani ti sympatičtí většinou nejsou tak docela "normální" . Některé dějové zvraty jsou těžko uvěřitelné. Ale nic z toho mi nevadilo.
Na mě to dost zapůsobilo, možná i díky věku, kdy jsem to četla. Navíc mikrobiologie mi tenkrát přišla děsně cool a skoro romantická, tedy ne že bych měla hlubší znalosti. A je to vlasně i napínavé.
Oceňuji i to, že autorka důkladně konzultovala s odborníky.
Čteno před x lety, po letech jsem se zkusila vrátit a stále to funguje. Příběh má pořád spád, je vtipný, je občas i hořkosladký, prostě takový jako život sám.
Ke knížce se vracím po mnoha letech, paní Frýbovou mám velmi ráda. Na 500 stránkách vyprávěný uvěřitelný životní příběh, skvěle popsané charaktery postav, krásný vztah mezi hlavními hrdiny, vtipné dialogy a ještě jsem se přiučila něčemu z biochemie.
Ve své době to byla docela dobrá kniha a tak se zkusím někdy vrátit - ale nejsem si jistá, jestli mám vstoupit do stejné řeky...
Opravdu jsem si u četby odpočinula a opravdu se nahlas zasmála, což je asi k nezaplacení. Jako negativa bych viděla trochu přepjaté psychologické profily některých postav a trochu násilně přemrštěné některé dějové konstrukce (rozchod Anky a Marka, smrt Miloše, smrt Ančiných rodičů...). Nebo třeba nikdo z hlavních postav neřešil nějaké finanční nebo existenční záležitosti, vždycky to tak nějak hezky vycházelo - Anka zdědila auto, vilu, úspory, k vile starší manželský pár jako dokonalou uklízečku a údržbáře, pak měla dobře vydělávajícího partnera a dtto manžela, ostatní také měli hezké byty, hezké chalupy... Respektive, když si to tak uvědomuju, bylo to až nad míru vykreslováno a popisováno. Trochu mi to po téhle stránce přijde jako násilná úprava okolností ve stylu červené knihovny (nebo projekce vysněného světa autorky :-)?) . Do postav a jejich vztahů se zjevně promítá (stejně jako třeba u Robina) Plzákovská psychologie. Poplatnost době mi nevadí - vždyť to je snad v pořádku u knih v tomto období vzniklých, je to výpověď o daných poměrech - jak jinak by je měly popisovat? Ale za to zasmání čtyři hvězdičky dám.
Kdyby to šlo, těch hvězdiček by tahle kniha dostala víc... Souhlasím s komentáři pode mnou - nejlepší kniha Z. Frýbové, četla jsem opakovaně, přesně už nevím, kolikrát, ale mockrát - a budu číst zase. Anička byla spratek, ale ta kniha je prostě dobrá, tak dobrá, že vás zkrátka ze spárů nikdy nepustí...
Výborný profesní román. Četla jsem snad 10x a to i navzdory tomu, že geniální dítě Anička byl pěknej spratek manipulující s lidmi.
Štítky knihy
láska psychologické romány mikrobiologie manželská krize
Autorovy další knížky
| 1987 |  Robin |
| 1993 |  Malinkatý kretén |
| 1988 | Z neznámých důvodů |
| 1991 | Falešní hráči |
| 2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Knihu jsem sice už jednou četla, ale po více než 30 letech už jsem si z ní moc nepamatovala, proto jsem se do ní pustila znovu. Autorka píše výborně, dokáže vymyslet zajímavý příběh a okořenit ho úžasným humorem, ale dlouhé odborné pasáže z biochemie byly už na mě přehnané. Můžu sice obdivovat, jak se jí podařilo důkladně prozkoumat odbornou terminologii, ale já bych ocenila raději kratší příběh a více humoru, protože ten je u ní nepřekonatelný.