Zabiják Anders a jeho přátelé
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399921/bmid_zabijak-anders-a-jeho-priatelia-rIE-399921.jpg
3
1292
1292
"Zabiják Anders“ je čerstvě na svobodě. Potřebuje novou práci a stejně tak přátele. Do rány mu přijde vychytralá farářka Johanna Kjellanderová, která se kvůli svému ateistickému smýšlení ocitne na dlažbě. Spolu s hotelovým recepčním Perem Perssonem založí společný podnik. Kšefty běží báječně. Dokud se zabiják Anders nezačne ptát po vyšším smyslu toho všeho. Jenže bossové stockholmského podsvětí s ním mají nevyřízené účty a zabijáka Anderse i s jeho přáteli pořádně zmáčknou. Jonas Jonasson si šibalsky a neuctivě bere na mušku lidskou chamtivost a zabijákem Andersem vytvořil nezapomenutelnou postavu antihrdiny.Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) je třetím románem Jonase Jonassona po světově proslulém Stoletém staříkovi, který vylezl z okna a zmizel a Analfabetce, která uměla počítat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , PanteonOriginální název:
Mördar Anders och hans vänner (samt en och annan ovän), 2015
více info...
Přidat komentář
Jde o skutečně pořádnou dávku potrhlosti, humoru a nadsázky. Ostatně nadsázka a humor by neměly chybět ani při ozdravné reflexi náboženství a církevního provozu.
Mně se Zabiják Anders líbil mnohem víc než opěvovaný Stoletý stařík.
Vtipný děj, zajímavé postavy. Jenže tak nějak to nebylo tak vtipné, jak jsem očekávala. Možná kdybych nebyla ovlivněná úžasným Staříkem a Analfabetkou, které jsem četla jedním dechem a celou dobu se jen smála. U této knížky to tak nebylo. Někdy nudné pasáže. Příběh vtipný byl, i sympatická postava Anders. Ale dávám 4hvězdy.
Tak jsem přečetla všechny knihy od autora a Stařík je nejlepší,Zabiják není už tak vtipný a Analfabetka mě ke konci už nudila.
Nedocetla jsem.., odlozila jsem.., treba na pozdejsi dobu.., i kdyz tomu moc neverim.. skoda.. dostala jsem od tatinka celou krasnou sérii v boxu a tato mi v precteni bude chybet.. za me vitezi Analfabetka :)
Po přečtění Staříka jsem od Anderse očekávala více. Začátek byl slabší a dále to bylo jen horší. Tak nějak humor za každou cenu, celý příběh na mě působí jako násilně slátalý. Knihu jsem dočetla/doposlouchala jen díky tomu, že jsem jí měla i jako MP3 v autě.
Záměrně jsem se pustil do třetí, zde nejhůř hodnocené, knihy od Jonassona. Říkal jsem si totiž, že čtenáři předchozích knih museli mít určitá očekávání a ta během čtení tohoto filmu tak nějak odezněla. Takže jsem se pln nadějí a očekávání pustil do četby. Ta z kraje byla poměrně fajn, minimálně neurážela. Po chvíli ale na mě onen až cynický humor působil poměrně levně. Postupem času jsem si říkal, že autor zinscenoval veškeré pocity, které mi přišly absurdní a zavedl je do jedné knihy. Absurdní ale tak nějak nezajímavě. Možná, že už jsem tak zblblý okolním světem, že to na mě působí vlastně docela všedně a unyle. No a tyto pocity se až do přečtení nezměnily.
Krátce po té, co jsem začal knihu číst, jsem se zde podíval na negativní komentáře. Ano měly pravdu. Několikrát jsem už byl odhodlán, že knihu nedočtu, ale pak jsem se překonal. A výsledek? Velké zklamání. Autor, jakoby už vařil z vody anebo se snažil předat čtenáři nějaké poselství, které mi tedy opravdu uniklo. Nicméně největším problémem této knihy pro mě je. že mi hlavní postavy přišli nesympatické a nijak mi nepřirostli k srdci. Bylo mi celkem jedno co zažívají a další knihu od tohoto autora opravdu zvážím. Staříka jsem přečetl asi 4x. Analfabetku mám rozečtenou, ale ta zatím boduje oproti této knize.
Knihu jsem již jednou četla, ale musím říct, že teď se mi líbila mnohem více (a to se mi předtím líbila hodně). Děj byl velice zábavný a postavy mě neskutečně bavily. Autorův styl humoru mi hodně sedl. Určitě doporučuji každému si knihu přečíst.
Slabota. Bohužel. Ještě slabší, než Stařík, na Analfabetku to nemá ani omylem. A opět netuším, proč bych měl fandit bandě podvodníků, zlodějů a vrahounů.
Oddechová a pohodová kniha, sice se mi nelíbila jako ty předchozí, ale i tak jsem se místy zasmála. Jsem zvědavá zda autor napíše další knihu a naváže na Stoletého staříka, protože tato kniha je dle mého názoru jeho nejlepší.
Těšila jsem se, že se pobavím jako se Staříkem nebo Analfabetkou, které mám moc ráda a už jsem četla opakovaně. Zabiják byla ale zklamání. Zvládla jsem s přemáháním třetinu a odložila.
Začátek docela dobrý, ale pak už to byla prostě slátanina... Mám ráda černý humor a nadsázku, nevadí mi vraždy, ani když je příběh trochu vyhrocený. Ale tohle bylo prostě moc. Jeden velký nesmysl, bohužel po pár stranách se vytratil i humor.
Jonas Jonasson (nebo tak nějak..) mě baví v tom, jak umí věci naprosto jednoduše a samozřejmě podat. Člověk má najednou pocit, že všechno zvládne. Zabiják mě rozesmál o trošku méně než Analfabetka, ale to je nejspíš tím, že mi dost dlouho trvalo, než jsem začala cítit sympatie k farářce a recepčnímu. U bývalého vraha to bylo skoro hned. Doporučuji milovníkům absurdních situací a humoru :-)
Kniha bohužel není tak dobrá jako předchozí knihy. Mě osobně zklamala čekala jsem více, ale knihy tohoto autora mám ráda.
Jonassonův humor a jeho způsob stavění příběhu mám ráda a ačkoliv je podle mě obojí slabší oproti oběma předchozím knihám, stále jsem se velmi bavila.
To byl teror, dočíst to. Jak jsem už napsala u Analfabetky, se Staříkem měl pan JJ skončit se ctí a vtipně. Toto bylo naprosto vedle. Ani jednou jsem se nezasmála. Trapas, podivnost. Nečíst, zahodit.
Zkouším ji podruhé číst, pokusím se ji zdolat, i když mi přijde, že co mě bavilo na Staříkovi, o řád míň mě bavilo u Analfabetky, tady je to ještě slabší odvar.
Ze série Jonassonových humoristických románů bych Zabijáka označila za ten nejslabší. Tentokrát jsem se během čtení pousmála tak dvakrát, kdežto u Analfabetky a Staříka jsem propukávala v neřízený smích. Docela škoda, Jonassův humor zůstal stejný, ale tentokrát z nějakého důvodu nepomohlo ani profesionálně zvládnuté propojení s Biblí. Dočetla jsem, ale moc jsem se nebavila. Haleluja, hosana a tak dál...
Bohužel zklamání. Obě předchozí knížky (Stařík i Analfabetka) se mi moc líbily, ale do Zabijáka jsem šel po letmém přečtení zdejšího hodnocení a několika komentářů s malými očekáváními. Začátek knihy byl proto ještě super - navzdory nízkým očekáváním Jonassonovo vyprávění, styl humoru a vtipné strefování se do křesťanství fungovalo. Jenže jak příběh pokračuje, začne to být stále totéž dokola a hodně rychle to začne nudit. Samotná hlavní příběhová linka je zde opravdu hodně slabá a ač se každých několik stránek objeví opravdu povedená hláška či vtip, na dobré hodnocení celé knihy to nestačí. Druhou polovinu knihy jsem dočetl už jen proto, abych ji měl přečtenou, a nikoli proto, že by mě bavila.
Štítky knihy
křesťanství humor švédská literatura
Musím teda říci, že oproti předchozím knihám, byla tato slabota. Autor se už dost opakuje, do příběhu vždy zasadí nějakého blba na kterém pak postaví všechny humorné momentky (a i těch bylo tentokráte pomálu). Bizardní příběh sám o sobě se mi i líbil, ale nemělo to bohužel tu správnou štávu jako ze stoletého staříka.