Zabíjení
Štěpán Kopřiva
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/7685/bmid_zabijeni-e3m-7685.jpg
4
307
307
Název mluví za vše. První necomicsový titul nakladatelství Crew, první samostatný román Štěpána Kopřivy, první kniha s obálkou Jiřího Gruse, první česká akční sci-fi s psychopatickým masovým vrahem v hlavní kladné roli, první dárek vaší milované babičce, pokud potřebujete urychleně dědit.
Přidat komentář
Pokud mám knihu hodnotit, tak musím říct, že jsem rozpolcen jak Škoda 120 narazivší do stromu v plné rychlosti. A rovnou řeknu, že mé hodnocení je ovlivněno faktem, že Štěpán Kopřiva je aktuálně jedním z mých oblíbených autorů, takže ty 4* kniha dostala asi i díky tomu. Ale zpět k hodnocení. Na jednu stranu je vidět autorský styl Kopřivy, už v této brzké tvorbě je rozpoznat hraní si s jazykem, snahu o neotřelá přirovnání a v rozhovoru Kellera s Di Fazzem mi přišlo, že je krásně vidět, že se Kopřiva autorsky podepsal i na legendárním Byl jsem mladistvým intelektuálem. A teď ono očekávané ale zatím kladné recenze. Chvílemi mi kniha přišla až lehce zmatečná, ale nakonec si vše tak nějak sedlo a sešlo se. Ale po dlouhé době se mi stalo, že v tomto žánru mě lehce štval hlavní hrdina, Keller prostě nedosahoval takové "gumovitosti" jako například později stvořený Vojín De Klerk.
---------------------------
KELLER: "Tak jsem tady zase."
PRODAVAČ: "C-?"
KELLER: "Říkal jsem ti přece, že ještě přijdu."
PRODAVAČ: "Vy-"
KELLER: "Ale tentokrát nebudu chtít blbou uzi. Tentokrát budu chtít něco většího."
PRODAVAČ: "Vy-"
KELLER: "Jo, já."
PRODAVAČ: "Vy krvácíte!"
KELLER: "No jo. Blu-bluh-bluéééh."
PRODAVAČ: "Vy zvracíte!"
KELLER: "Mohl bys, kurva –"
PRODAVAČ: "Vy zvracíte krev!"
KELLER: "– mě přestat informovat –"
PRODAVAČ: "Vy padáte! Na zem!"
KELLER: "– o tom, co sám vidím?"
---------------------------
"Sonny?"
"No?"
"Promiň," řekl jsem a otočil volant o sto osmdesát stupňů.
Vlastně jsem se nemusel omlouvat, pád ze tří metrů na ožehlý beton ještě nikdy nikomu neublížil – ale to víte, rodičovská starostlivost. Nejraději bychom ty děcka chránily celý život, no ne?
---------------------------
Vrtulník a tank oraly hlavní třídu v oblacích betonu a rozervaného asfaltového podloží.
Dům uzavírající hlavní třídu se od místa srážky nacházel jen dvanáct metrů.
Vstoupili jsme do něj předním vchodem bez zaklepání
I když to nebylo špatné čtení, přeci jenom to občas bylo až moc abstraktní a nepředstavitelné... mám bohatou fantazii, ale s tím to dílem sem občas trochu bojoval...
Je to jízda, o tom žádná. Krví a hnisem prosáklá a místy dost sadistická vysokooktanová story se značně nestabilním hlavním "hrdinou", která bohužel ve finální třetině dost ztrácí dech a tah na branku. Místy je dost znát autorova snaha šokovat za každou cenu a až pubertální předrsnělost. Nicméně jsem to přelít za jedno odpoledne a většinu času se bavil královsky, takže musim hodnotit vysoko. Přihoďte nebo uberte libovolnej počet hvězd, podle toho jestli vám přijdou vtipný hlášky typu: "Měla prdel, že by z ní mohly vypadnout čtyřčata, a ona by si toho vůbec nevšimla a celej den je tahala za sebou na pupečních šňůrách jako vodní lyžaře." :D
"Když budeš takhle pořád někde pobíhat, zhubneš a budeš tenký jako tkanička. Ale Olda maminku neposlouchal a stále někde skotačil. Olda byl pěkný zmrd." "To tam píšou?" "Jasně" "A co je to? Co je to zmrd?" "To je člověk co hodně pracuje" vysvětlil jsem jí. "Jako pan Haubinger?" "Ano, asi jako pan Haubinger" "A jako můj tatínek? Je můj tatínek zmrd?" Zamyslel jsem se nad tím. "Ano, zlato." řekl jsem. "Myslím, že tvůj tatínek je zmrd."
No jó, ako sa dalo čakať, plno skvelých hlášok, drsného zachádzania s ľudským životom, more krvi a ľudských vnútorností. Trošku sa mi to podobalo na Aktívne kovy, až na to, že Keller bol pre mňa väčší psychopat. Kopřiva ma talent na brakovu literatúru, uvidíme čo prinesie Rýchlopalba.
Kopřivu řadím do gangu Kotleta, Kyša, Kulhánek,Žamboch. Četl jsem od něj Asfalt, ale ten mě vůbec nenadchl. Já ho ale nezavrhnul a udělal jsem dobře. Kniha Zabíjení byla teda masakr. Keller to kosil po desítkách a to na jakékoliv planetě. Zajímavé by bylo spočítat všechny mrtvoly
a ještě to vytřídit na rány do hlavy. Jeho humor se mi líbil a to nejen schizofrenní pokec s Hitchcockem.
ukázka:
Táhl jsem ji na zádech jako přežraný batoh. Nohy neměla, ale stejně na mě byla těžká – když jsem se plazil po schodech, zápasil jsem s nutkáním navrhnout, abychom uřízli ještě ruce :)
Bavilo mě to tak do půlky a pak už to bylo velice monotónní. Konec jsem vyloženě protrpěl a popřeskakoval.
Ráda bych si o sobě myslela, že dokážu ocenit dobře napsanou řežbu a přesně to taky Zabíjení je. Srovnávání s pozdější Kopřivovou tvorbou mi nepřijde zrovna dvakrát fér. Každý nějak začínal. Pozdější knihy jsou samozřejmě daleko propracovanější, o to se nikdo nepře, ale já vidím půvab Zabíjení právě v té neučesané zběsilosti. Nepopírám, že jsem na Kopřivu vysazená, takže mu odpustím spoustu věcí, se kterými bych jinde měla problém, ale četla jsem to onehdy po delší době zase znovu a ne - vůbec to není špatné. Chce to jenom trochu nadhledu, to je vše.
Snad bych za normálních okolností dala čtyři hvězdy, ale za ty recenze ve Splatterhousu a Jeho očí žár nemůžu jinak. Zajímavé je, že tohle je jedna z věcí, které bych třeba u Kotlety asi nedala, ale když to dělá Kopřiva, tak to má styl...
Miluju knížky, ze kterých po zmáčknutí vytéká mezi stránkami krev a ještě se u toho pobavím - je to nejlepší relax:-) Ale co mi vrtá hlavou, že se sejdou v české literatuře tři hodně podobná K - Kulhánek, Kopřiva a Kyša - Kotleta. Jestli za tím nejsou nějaké tajuplné, spiknutíchtivé mocnosti:-)
Tomuhle chlapíkovi bych všem doporučovala dlouhým obloukem se mu vyhnout. A to opravdu dlouhatánským obloukem. Úplně nejlepší by bylo, vůbec ho nepotkat. Protože i návštěva hajzlíků vám může být osudnou a fakt, že ho máte prťavýho, je vám úplně na prd. Kellera nasere opravdu cokoliv. Možná to bude zrovna tohle, že jste takovej ubožák a s takovou titěrností mezi nohama je zbytečný zabírat místo na zemi a dejchat vzduch. Sperma je u něj stejně nebezpečné, jako střelné zbraně. Efektivní a rychlé a ještě se u toho cítíte příjemně. Neodolatelný zabiják, který by dokázal sejmout i elektrické křeslo, kdyby si s ním dalo čajový dýchánek. Hledáte-li jak někoho zabít, dostanete ohromnou dávku různorodých mutací. Chcete-li vědět, jak umlátit hrobníka lopatou, kterou na vás sype hlínu ve vlastním hrobě, je to kniha právě pro vás. Jako většině se mi do rukou dostala napřed kniha Asfalt a byla jsem jí unešená. Vtipem, neodolatelnou češtinou a hláškami. Nebyla jsem zklamaná, kniha měla spád a šlehy pálivých „kopřiv“ ve mně zanechaly stopy. Určitě příště zohnu hřbet do spodních polic knihovny, abych si od tohoto báječného autora zase něco půjčila.
Ačkoli mám Kopřivu hodně rád a jeho knihy jsou vysoko na mé pomyslné laťce, tuto jsem se sebezapřením dolouskal asi do jedné třetiny. Pak jsem ji nadobro odložil ad acta.
Bavilo mě to tak do poloviny. Hezky to odsýpalo, hlášky mi sedly, představivost pracovala a celé to navozovalo spíš pocit odpočinku.
Vlastně docela divný postřeh, když tolik lidí umřelo -:))).
Ač mám jinak cool zabijárny poměrně rád, tohle mi přišlo špatné. Psychopatický zabiják, který nijak neuvažuje, všechno rozstřílí a nic ho nezlikviduje byl na mě moc, ve dvou třetinách jsem to vzdal.
No krvák jak má bejt ale bavilo mě to i když pro spoustu lidí to bude neskutečně brutální :) A asi mě to bavilo víc neš Asfalt který jsem četl na doporučení jako první...
Krvák plný hlášek, četl jsem po legendárním Asfaltu, takže dojmy trošku slabší, ale pořád velice zábavná brakovka, natož prvotina. :)
Jestli má někdo rád šťavnaté líčení všeho toho zabíjení, přijde si rozhodně na své. Lepší, než sledovat i ten nejzdařilejší gore horor.
Je to o tom, jak elitní vyhlazovač zabíjí nejprve při plnění tajné mise a později kvůli záchraně svého života. A že to tam teda autor s gustem popisuje všechny ty proudy krve, ustřelené hlavy, zdevastovaná těla atd. V textu se objevují i velmi dobré hlášky. Tahle kombinace sci-fi a thrilleru je v podstatě brak, ale není brak jako brak. Tenhle mě dost bavil.
U Štěpána Kopřivy postupuji (zcela nezáměrně) proti toku času: Nejdřív se mi do ruky dostala jeho loňská novinka, realistická a naprosto skvělá Rychlopalba, po ní "brutálně (a brilantně) poetický" Asfalt – a teď, do třetice všeho dobrého a zlého, neučesané a nechutné Zabíjení – z téhle trojice kousek datem svého vzniku nejstarší a také suverénně nejslabší.
Knížka si rozhodně nějaký hlubší rozbor nezaslouží, tak to vezmu z jedné vody šup na plot: Relativně solidní jazyk (byť ve srovnání s Asfaltem hudlařina), relativně zajímavý námět – a všechno ostatní už potom jen hluboko pod čarou ponoru: příběh postavený na "absenci lidskosti", odosobněný hrdina s vysoce záporným charismatem, záplava postpubertálních nechutností ("holubí nádivka" z nosu, ukousnutého hlavě, která prolétla předním sklem auta).
Ty dvě hvězdičky za "stylistickou nadprůměrnost" a za pár trefných přirovnání (Vzduch byl chladný jako rozvodové řízení s pedofilem. /…/ Pohled, který na mě vrhla, byl schopen vyhladit kompletní králičí populaci Austrálie.).
30%
Bohužel nemohu hodnotit kladně. Sotva jsem knihu začal nějak mne nechytla a do pokračování jsem se nutit nechtěl. Ještě jsem po této knize dal možnost Asfaltu, aby napravil můj názor na autora. Ale opět bez úspěchu a už nic dalšího zkoušet nebudu. Přeju autorovi více pozitivních čtenářů.
Velkokapacitní jatka v režii průstřelného a pracovitého nezmara jsou v jádru poučnou humoreskou na téma jak přežít sám sebe. A ideální průpravou k bezkonkurenčnímu Kopřivovu Asfaltu. 25/08
Autorovy další knížky
| 2009 |  Asfalt |
| 2015 | Rychlopalba |
| 2019 | Křížová palba |
| 2014 |  Aktivní kovy |
| 2010 | Holomráz |
Já nemůžu jinak, ale tahle kniha je prostě skvost. Ano, je to brak, ten největší brak. ÜberBrak! Prostě parádní braková oddechovka. Je potřeba to brát s nadhledem. Kdo má rád akci, černý humor, hektolitry krve, létající končetiny a vtipné hlášky ten si přijde na své. Je to jak Lobo kříženej s Deadpoolem, Hardcore Henrym a Quentinem Tarantinem a to celé ještě na steroidech. Nečekejte žádný propracovaný děj. Je to prostě jen přímočará krvavá jízda od začátku až do konce. Hlavní hrdina - lépe řečeno anti-hrdina - si nebere vůbec servítky. Je to totalní hovado a mašina na hlášky a Štěpán Kopřiva se tímto počinem zařadil mezi mé oblíbence.
Hodnocení: 10/10