Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531533/bmid_zahada-na-zamku-styles-65c2245349446.jpg
4
1368
1368
Hercule Poirot série
< 1. díl >
První případ Hercula Poirota Záhada na zámku Styles je prvním románem Agathy Christie s jedinečným a dnes již legendárním belgickým detektivem Herculem Poirotem. Debutující spisovatelka mu hned na úvod připravila nelehký úkol: Když v rozlehlém sídle za podivných okolností umírá jeho postarší, křehká, leč bohatá majitelka, podezření, že byla otrávena, se brzy změní ve skutečnost. Kdo je však vrahem? Manžel Alfréd? Nevlastní syn John Cavendish? Jeho krásná tajemná žena Mary? Nebo snad rodinný lékař? Důmyslný a napínavý příběh, na němž Christie pracovala během první světové války, nejprve vydavatelé odmítali. Nakonec vyšel až v roce 1921 – a zahájil kariéru nejprodávanější prozaičky na světě všech dob. Nesmrtelné dílo nyní vychází v interpretaci toho nejpovolanějšího – Jaromíra Meduny, který je pro Čechy hlasem televizního Poirota.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2016
,
Tympanum
Originální název:
The Mysterious Affair at Styles , 1920
Interpreti: Jaromír Meduna
více info...
Přidat komentář
Hodně zamotané, spousta jmen a postav, ale je to prostě klasika a i po tolika letech je to čtivá detektivka.
Knihu jsem četla dokonce 2x, pokaždé mě bavila, tak se k ní později ještě vrátím, příběh mě velmi zaujal, sice to bylo chvílemi hodně popletené, ale na konci opět vysvětleno do nejmenších podrobností
Neskutečný příběh. Nedokázal jsem se odtrhnout od knihy. Tleskám paní Christie, neskutečně to bylo zašmodrchané.
Agatha Christie a její Poirot je záruka kvalitní detektivky. Nicméně musím s lítostí konstatovat, že konkrétně případ Záhada na zámku Styles se bohužel moc nepovedl. Případ je opravdu velmi, ale velmi překombinovaný. Při čtení detektivky si vždy myslíte, že víte kdo je vrah a konec by vás měl překvapit. Tady vás téměř na každé straně vyvedou z omylu, že vrahem není ten, kdo jste si podle indícií mysleli. Za mě bych vám doporučil jiný případ s detektivem Poirotem.
Očekáváme a nacházíme obvyklé základní ingredience:
- venkovské zámecké sídlo s patřičně tajemnou atmosférou
- supové čekající na dědictví
- odpolední psaní dopisů
- kapitán Hastings (zde vypravěč) a inspektor Japp
- a konečně Hercule Poirot
Paní Agatha děj zasazuje na konec první světové války a slavný Belgičan zde přichází na svět, vykouzlila ho jako uprchlíka před válkou. Muže, který ve službách belgické policie rozlouskl mnohý neřešitelný případ. Kdo nevěří, že bude mít hned napoprvé úspěch i v Anglii?
Přidávám 75 % (aktuálně 729 hodnotících je na průměru 86 %).
…
Koroner neotálel.
„Zakoupil jste minulé pondělí večer strychnin za účelem utracení psa?“
lnglethorp odpovídal s naprostým klidem:
„Ne, já to nebyl. Na styleském panství není žádný pes, kromě jednoho ovčáckého psa, žije venku u ohrady a nachází se v perfektním zdravotním stavu.“
…
Hleděl jsem upřeně na oba muže. Podle jejich upraveného zevnějšku by určitě nikdo nehádal, že jsou detektivové…
První kniha od A.CH., kterou jsem četla.
Nebyla úplně špatná, dobře se četla, jen časté střídání podezřelých mi nesedlo.
První příběh Hercula Poirtota. Již jsem ho četla a určitě ještě přečtu. V této knize dává paní Christie základ své Poirotovské linii. Anglický venkov, rodina rozdělená vnitřními třenicemi, Hastigs - zamilován do každé dívky a vždy zkratkovitě myslící, vražda a Hercule Poirot se vším dobrým i zlým. Krásný začátek mnoha krásných literárních setkání.
Prostě Ahatha Christie. Každou chvíli je podezřelý někdo jiný. Snažila jsem se rozluštit nápovědy, ale asi jsem ještě natvrdlejší než Hastings :-).
Koupila jsem si všechny detektivky od Agathy s tím, že si je přečtu, až budu v důchodu, ale díky čtenářské výzvě to zřejmě stihnu dřív ;-)
Nemá to sice na některé kousky od Christie, ale i přesto je tento příběh záhadné spletity. U téhle knihy mi vadilo, že na každé stránce podeziraji někoho jiného a ani se nesnaží je vyzpovidat. Ale i přesto jsem samozřejmě pachatele neodhadla.
Ty jo, vždyť za dva roky už to bude 100 let, co Agatha vydala svůj první román, první s Poirotem. A je to na něm vidět - v tom dobrém i v tom špatném. Co zde najdete? Staroanglické sídlo, suchý anglický (belgický?) humor, klasické závěrečné rozuzlení, natvrdlého Hastingse, totálně zamotaný děj, nějaké ty rodinné rozepře, plno jedů a jejich kombinací, velké dědictví a ztracenou závěť... Je zábavné číst knížku, když děj znám opravdu nazpaměť z filmových zpracování a nemusím řešit každý detail, aby mi něco neuniklo a jen si užívat jedno detektivkové klišé za druhým.
Mám pocit, že teď půjdu hodně proti proudu, ale bohužel mě to nijak zvlášť neoslovilo. Upřímně mi bylo úplně jedno, kdo starou paní zabil a proč. Žádná postava nebyla nijak zvlášť sympatická, aby si člověk řekl: "Hlavně ať vrah není ten a ten." Škoda, po přečtení černoušků jsem od toho čekala asi příliš. Nebo je to možná jen dané tím, že mám Hercule Poirota zafixovaného jako toho nesympatického chlapa ze seriálu, který mi nikdy tak úplně nesedl.
Ale aspoň jsem si díky němu splnila bod výzvy. :)
Čtenář se musí hluboce sklonit, protože tahle kniha je autorčina prvotina a je skvělá. A jsem ráda, že mě ještě čeká mnoho setkání s panen Poirotem.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány Hercule Poirot panství Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Už nějaký čas jsem od paní Agathy nic nepřečetla. I při nejméně třetím čtení je Záhada na zámku Styles skvělá. Vlastně je mi jedno, jestli je příběh až moc zamotaný, já to autorce všechno s radostí odpustím. Stará Anglie, humor, laskavost a pochopení pro lidské chyby, mě baví už tolik let. Copak by člověk řekl, že Záhada vyšla před 99 lety?
Ve Vlastním životopise Agatha litovala, že nechala Hercula a slečnu Marplovou vstoupit na scénu jako postarší osoby.