Zakázané ovoce
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408905/bmid_zakazane-ovoce-v1C-408905.jpg
4
856
856
2. vydání. Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Foreign Fruit, 2004
více info...
Přidat komentář
Moje oblíbená spisovatelka. Tato kniha byla poslední, kterou jsem od ní ještě nečetla. Moc jsem se na ni těšila, protože předtím se mi všechny moc dobře četli. Ze začátku jsem se celkem moc nemohla začíst. Postavy jsem mi pletly, ale potom jsem se začetla a pamatovala jsem si všechny postavy a pochopila vztahy mezi nimi. Bylo to dobré čtení, ale skutečně nepatří mezi její nejlepší.
Slabší kniha od této autorky, začátek jsem se vyloženě nudila, pak to nebylo špatné. Ale od této autorky jsem četla mnoho lepších knih. Přesto špatné to nebylo, takové pohodové čtení...
Prví část knihy mě vůbec nezaujala. Druhá a třetí část už byly fajn. Třeba se ke knize ještě někdy vrátím a dám jí ještě šanci.
Ze začátku jsem se nemohla začíst,ale potom jsem se do knihy zabrala a naopak musím říct , že se mi líbily oba časové děje.
Dospělá Lottie ( vlastně už babička )
ve druhé části příběhu mi však moc nesedla. Jako dospívající dívka mi byla daleko sympatičtější.
Zajímavý příběh. Ač je to víceméně červená knihovna, člověk se zamýšlí nad situacemi, kdy život nabere jiné obrátky jen proto, že si včas neřekneme co se stalo, co cítíme.....
První kniha od Jojo Moyes, která mě vůbec nebavila. Začátek se neskutečně táhl. V půlce jsem zalistovala na poslední stránky, abych se dozvěděla jak příběh dopadl a víc se k ní nevrátím.
Nemůžu říct, že by kniha byla vyloženě špatná. Třeba první půlka s mladou Lottie se mi velice líbila. Pak už to bohužel sklouzlo, ani Daisy mi nepřišla špatná, o té postavě to nebylo, ale spíš celkově se děj nikam zvlášť moc neposouval, žádné napětí, ani zvědavost ve mě nestoupala. Od autorky jsem zatím měla čest číst jen Stříbrnou zátoku a ta mi přišla o mnoho lepší, ačkoli mnoho lidí tvrdí, že i ona je slabší knihou. Tak se budu těšit, až si od autorky přečtu ty její bomby. Tato kniha neurazila, ale ani neuchvátila.
Moje třetí kniha od této spisovatelky a opět musím říct , krásný silný příběh a těším se na další díla...
Kniha, která se čte sama. První část evokovala atmosféru společnosti kolem Virginie Woolfové a zároveň román Skleněný pokoj. Vila Arkadie jako by se i v této knize stávala hlavním hrdinou. A právě tato okolnost mě na ní bavila nejvíc.
Tak tohle byla síla. Miluji knihy z minulosti a první část knihy odehrávající se ve 20. století mě chytla hned na začátku a nepustila. Pak se to trochu zadrhlo, když přišel skok do přítomnosti. Musela jsem si zvyknout, že místo silné Lottie se na scéně náhle objevila uplakaná Daisy, ale nakonec jsem to nějak překousla.
Postavy mi byly moc sympatické a zvláště s Lottie jsem se perfektně sžila. K této autorce se určitě ještě vrátím.
Tak jediné co bych měla proto, tak je ten přechod z minulosti do přítomnosti. Když už jsem se dostala do děje a užívala si, tak začne vše jinde a o pár let později. Tak to bylo jediné co mi vadilo
Autorkou knihy čtu opravdu ráda, ale toto mi moc nesedlo...občas jsem se v tom ztratila. První polovina knihy jsem se do čtení téměř nutila, do té doby než se objevila láska hlavní hrdinky...dejove nevýznamné, dokonce ani happy end se z mého pohledu nekonal, ale stylisticky hezky psané... člověk si zase aspoň trochu obohatil slovní zásobu..
Dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Vyprávění je rozvláčné, kolikrát jsem vůbec netušila, o čem píše. Hodnotím jako nejslabší knihu J. Moyesové.
Mám pro Jojo prostě slabost. Její knihy nejsou nějak zvlášť hluboké, ale pokaždé mě hrozně baví, její styl psaní je příjemně chytlavý a já si čtení užívám. Tentokrát jsem se vzhledem k recenzím knihy trochu obávala, anotace mě ale lákala hodně a tak jsem si knihu koupila a popravdě řečeno se mi líbila úplně stejně jako vždycky. Není ani nejlepší, ani nejhorší, co jsem od autorky četla a jako letní čtení je to naprosto ideální. Stejně jako většinu mě bavila více první polovina, ale nenudila jsem se vlastně v žádné části a příběh ve mně zanechal příjemný pocit. Hlavní výtku ale mám k milostné lince a to jak z minulosti tak současnosti, protože mi ani jedna nepřišla zvlášť uvěřitelná - v minulosti to bylo vyloženě tak vyumělkované a nevěrohodné, že to bylo až vtipné a v současnosti byl chlap hrozný sexista a ještě dost agresivní, tak nevím, co na něm hrdinka vlastně viděla (nehledě na všechno ostatní, co se v jejím životě tou dobou dělo). Romantika mě nezaujala, ke konci se toho dělo možná trochu moc trochu příliš lidem a byl v tom zmatek, ale jinak jsem s četbou spokojená.
Doporučuji jako letní oddychovku, víc od toho nečekejte. Knížka se četla dobře, ale přišla mi od autorky asi nejslabší. Z námětu se dalo podle mě vytřískat mnohem víc,celkově ve mě po přečtení nic nezůstalo...
Těžko se mi dostávalo do děje, kvůli množství postav. Jelikož jsem knihu musela občas odložit na pár dní, kvůli dětem, tak jsem se občas ztrácela, ale příběh se mi líbil a ke konci jsem se nemohla odtrhnout.
Od knihy jsem jen nerada odcházela. Stejně jako u Dívky, jež jsi tu zanechal a u Posledního dopisu od tvé lásky má kniha 2 části. Jednu z minulosti a druhou z přítomnosti. Přičemž u všech 3 knih jsem si zamilovala postavy a děj z let minulých. Z této knihy si beru hlavně ponaučení takové, že s námi ženami je to opravdu složité. A většinou si život komplikuje samy tím, že nekomunikuje. Jak se lehce, a pouze svou vlastní vinou připravujeme o lásku, přátelé, rodinu. Konec jsem čekala jiný, větší pohlazení po duši po těch letech.
Na začátku jsem se v knížce trochu ztrácela kvůli množství postav. Příběh se mi líbil :)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Zajímavý příběh, ze začátku jsem měla trochu zmatek v postavách a jejich vztazích. Pak jsem se začetla a když jsem byla napjatá a potřebovala jsem vědět, co bude dál-tak přišel poměrně dlouhý odskok k jiné dějové lince. Konec překvapil.