Zakázané slovo: Povídky o alternativní historii
Jan Kravčík , Hana Fruhwirtová , * antologie
Tovaryši kalamáře série
1. díl >
Povídky o alternativní historii. Devět českých a slovenských autorů popustilo uzdu fantazii a představuje své vize v jedinečné povídkové antologii. Seznamte se s tím nejlepším z literární soutěže Tovaryši kalamáře! Alternativní historii lze uchopit mnoha způsoby. Ať už jako překvapivé varianty skutečných dějinných událostí, nebo jako poetický pohled do postapokalyptické budoucnosti, případně ji lze ztvárnit jako alternativní historii osobní. Téma rovněž slouží jako skvělé východisko pro reflexi současných společenských témat. Historie zkrátka nejsou jen dějiny, čehož většina autorů vítězných prací úspěšně využila.... celý text
Přidat komentář
Zakázané slovo, pečlivá antologie vítězných povídek soutěže Tovaryši kalamáře 2017, pořádané nakladatelstvím Gorgona.
Od Václava Dvořáčka, autora povídky Gálí, bych si v budoucnu ráda přečetla i něco rozsáhlejšího. Tato povíkda ze souboru vyčnívá, je velmi silná, zpracovává téma migrace, války, hodnoty lidského života a válečných zločinů.
Ocenila jsem vtip a interpretaci dějin Velké Moravy v povídce Mira Švercela Primus inter pares.
Velmi pěkně je zpracovaná i postava vědmy v povídce Anežky Melounové Křístkové Kdo sedí na dvou židlích.
Knihu bych nedopučila lidem, kteří očekávají vypointované povídky s hlubokým obsahem a přidanou hodnotou. Naopak ti, kteří se sami snaží něco psát, by v knize mohli najít afirmace vlastních literárnch schopností anebo pošťouch ke zdokonalení se. :-)
Vítězné povídky mě překvapily, jak dobře se mi četly. Hned několik jich bylo prudce aktuálních a až děsivě reálných. Největší dojem na mě udělal Gálí a Zakázané slovo. Povídka Bílý má rukopis, který ve mně evokuje tvorbu J. Červenáka. Kouzelná zvířata byla dobrý nápad. Celkově lepší než jiné sbírky z jiných soutěží. Doufám, že chuť pořádat soutěž vydrží Gorgoně ještě dlouho.
Určitě o řád lepší, než Zakázané slovo (kteréžto jsem četl jako první), ale i tak se najdou povídky, u kterých tak nějak nechápu, proč mají své místo ve výběru těch nejlepších (Jeho jezero, Primus inter pares nebo Vynález S-knihy). Na druhou stranu povídky Bílý, Zakázané slovo a Kdo sedá na dvou židlích mě přesvědčily o tom, že má cenu do těchhle antologií investovat čas i peníze. Konkrétně u poslední zmíněné povídky jsem se naprosto viděl - už kolikrát jsem si říkal, co by se tak stalo a jaká by byla moje alternativní budoucnost kdybych udělal/neudělal/ šel/nešel atd.
Hlavně vítězná povídka byla nádherná! Děkuji Eslem za Hovězí tip :-) Ráda si přečtu více oblíbených kopytníků paní Mertlíkové.
A také Správný život. To vám bylo trefné, až oči bolely; snad se to neuskuteční. :-)
Určitě jedna z nejzdařilejších soutěžních antologií, které jsem četla. Vítězná povídka mi sice hodně připomněla Hovězí spravedlnost, která bodovala v Žoldnéřích fantasie, větší rozsah znaků jí však pomohl nepůsobit překotně a lépe zúročit potenciál. Osobně bych vyzdvihla především povídku Gálí, v dnešní době přehnané politické korektnosti myslím docela směle a současně nepředpojatě napsanou. Plusem sborníku je i překlad slovenských povídek, což mi přijde jako ideální kompromis mezi slovenskou účastí a optikou (převážně) českého čtenáře.
Přiznávám, že jsem úplně netušila, co mám od knihy očekávat, ale o to víc jsem se těšila na čtení. Líbilo se mi, že je vždy u každého autora zmíněn kráťoučký životopis.
Rozhodně se mi nejvíce líbila povídka Gálí a Kdo sedí na dvou židlích.
Jinak mě ale každá dokázala svým způsobem zaujmout. I když některé byly dosti krátké, naopak jiné o dost obsáhlejší.