Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Druhá část ságy o Zaklínači. Příběh běží dál paralelně v několika liniích – Nejdůležitější je samozřejmě Ciri a to, co znamená pro osud světa. Nezanedbatelnou částí je také politická situace a události okolo války s Nilfgaardem, která se chystá každou chvíli vypuknout…
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2000 , LeonardoOriginální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
Čtyřka představuje o mnoho více silných stran oproti Krvi Elfů, která spíše nastínila konflikt. Dialogy jsou perfektní, vyprávění utíká, i když narazíte na strany bez dialogů a výjezdní zasedání čarodějů bylo velmi povedené zasazení pro hlavní konflikt knihy. Jsem spokojený s tím, v jaké pozici kniha zanechala naše postavy a těším se na další díl
U minulého dílu jsem napsal, že se osudy postav ubírají po trochu jiných cestičkách, než tomu je v netflixovském seriálu. Po přečtení čtvrtého dílu mám ale pocit, že televizní tvůrci vytvořili z knihy totální galimatyáš. Přitom knižní předloha je tak vynikající, děj je zde smysluplný, vše dává logiku. Zmínění seriáloví tvůrci, zdá se, ale předlohu vzali, pořádně protřepali, něco přidali, něco ubrali, některé věci se dějí úplně jiným postavám, prostě guláš.
Jsem tedy rád, že jsem po knihách šáhl, stojí to za to. Čas opovržení je začátek války, kdy neutralita se může vymstít.
Audiokniha: Nádhera. Nikdy by som nepovedala, že sa mi bude táto kniha v hovorenej podobe tak páčiť. Visela som na každom slove Martina Fingera. Užili sme si Ciri, Yennefer aj Geralta. Občas som bola stratená v postavách, ale až tak to neuškodilo. Idem sa vrhnúť na ďalší diel.
(SPOILER)
líbí se mi, že jsme v Čase opovržení dostali všechno. Yennefer a její taktizování, její znovushledání s bělovlasem, boj bělovlasa i jeho potupení v boji s čarodějem. Skvělé dialogy!!! Miluju dialogy v zaklínačovi!! Siri a její plahočení se neznámou krajinou (dobře, tohle byla nejnudnější část knihy…). A Jednorožec! Konečně něco nového!
A proč tohle všechno? Vždyť už vlastně všechno důležité víme, ne?:))
,,Zaklínač je určený k zabíjení jako prdel k - vy víte čemu.”
Jako vždy skvělé. Prostě Geraltovská klasika. Setkání čarodějů a putování pouští jsem si nesmírně užila. Konečně se tu setkáváme i s Keirou Metz a Potkany.
I přes to že jsem v určité chvíli měla dost problém s postavami a dějem, naprosto jsem se ztratila, tak kniha byla zatím nejlepší z celé série. Příběh se pěkně rozjel a je plný napětí. Za mě 5
Druhá románová kniha Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi, čarodějce Yennefer a malé princezně Ciri. V plné parádě se zde rozjíždí příběh plný intrik a politikaření. Děj má tendenci čtenáře lehce uspat, aby to ke konci neskutečně rozbalil. I když pro mě stále zůstávají povídkové knihy o zaklínači nepřekonané, románová část příběhu se v Čase opovržení krásně rozvíjí a nabírá na obrátkách. Nejvíce se mi líbila část okolo Tor Lara a putování Ciri s počátkem jejího nového dobrodružství. I když události na Thaneddu, které odšpuntovaly zápletku, byly také super.
Konečně díl, u kterého jsem pochopila, proč je kolem Zaklínače takový humbuk. Zasloužených 5*.
Musím říct, že povídkové díly série mi sedly asi více, děj se zde v první polovině knihy rozvíjel velice pozvolna. Každopádně zde přišlo několik nečekaných, zásadních zvratů, za které si dílo zaslouží vysoké ocenění. Jsem zvědavá, do jaké míry upraví děj v seriálu.
(SPOILER) Absolutně nejdrsnější zvrat knihy a Sapkowski ho psal tak nezáživně, že jsem si uvědomila, že se něco děje až po 15 stranách, kdy (pozor SPOILER) padali lidi z oken. Knihu před jednou hvězdičkou naštěstí zachránila poslední část Ciri s pestrou škálou zvířectva. Koníci, Potkani, mravenci, atd.
Mnoho povyku pro nic. První díl ( Elfí krev) nestála za nic, oproti Conanovi, kterého jsem v té době hltal po tuctech , mu pan Geralt nesahal ani po zaprášené sandály ( drtící království v suť a prach). Uběhlo spoustu let a mě se zaklínače zželelo a dal jsem mu šanci po přečtení povídek, které nebyly nejhorší. Dočkal jsem se politických machinací, které mi nějak unikali v přehršli jmen a postavení. Když jsem nadával u Games of thrones, že by se ani prase s upgradem mozku nevyznalo v tom, kdo je kdo a jaká pevnost je čí apod. netušil jsem, co je Sapkowski za hovado a jak jsem Martinovi křivdil. No co už,... jsem na závěru knihy, tak to snad už nějak dotáhnu. Příště už raději jenom hru a pan Sapkowski se může dál rozčilovat nad nespravedlnosti zisku hernich vyvojářů mezi jeho ,,dílem".
Zase mě trošičku zmátla:) Jinak samozřejmě moc hezky napsaná s trochou humoru. Konečně se můžu vrhnou na pátý díl:)
Není možné, ale příběh se ještě oproti prvnímu dílu zlepšuje. Stejně jako postavy nabírá Sapkowski sebevědomí a ukazuje nám svou ohromnou fantazii. Hltala jsem jak rychle plynoucí, tak rozvláčnější pasáže, protože každá část měla svůj podstatný význam a děj nás vede směrem, který by většina neočekávala. Jednorožec byl vlastně jenom špičkou ledovce.
(SPOILER) Tenhle díl byl trochu slabší než předchozí, ale souhlasím, že závěr byl skvělý. Část s Ciri bloumající pustinou byla poměrně dlouhá, dokud se jednorožec nezranil. Nějak mi asi v tom magickém chaosu uniklo, co se vlastně s jednorožcem stalo. Kromě toho všechno super. Aretuza, sněm, potkani apod. Dokonce se nám začíná otvírat Emhyrův příběh.
Jedna hvězda padla za tu hromadu politiky, jmen, míst a příběhů, které autor určitě myslel dobře, ale já jsem se v tom dost ztrácela. Nejvíc jsem si užívala část s čarodějným sněmem a pak samozřejmě závěr.
Čtvrtý díl jsem četla poměrně déle, než jsem očekávala. Nutno říct, že nejspíš i z toho důvodu, že ve srovnání s díly předchozími autor nám hodně ubral Geralta, což mě mrzelo. A ten závěr - za mě to strhlo minimálně jednu hvězdičku z výsledného hodnocení.
Kromě řečí o politice a milonu jmen čarodějů, králů a kdo ví koho ještě to byl fajn díl. Geralta tam sice bylo pomálu, ale o to víc jsem si každou stránku s ním užila. A ke konci už jsem dokonce začala trochu fandit i Ciri. Yennefer si ovšem stále moje sympatie nezískala.
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Sapkowského asi netřeba komentovat. Je to jako s operou, buď ano se vším všudy, nebo vůbec ne. Zajímavé je, že mi Zaklínač sedl až na druhý pokus (podotýkám po dvaceti letech), protože první tenkrát fakt nevyšel a vůbec mě neoslovil. Teď oceňuji spousta věcí, které jsem dřív snad ani nevnímala, nebo nebo zkrátka jen nedocenila.
Faktem je, že preferuji spíš rychlejší spád děje a méně opakování, ale ono to má všechno něco do sebe.