Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77870/bmid_zaklinac-zaklinac-iv-cas-opovrzeni-iCj-77870.jpg
5
4346
4346
Druhý román o Geraltovi a Ciri. Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
!!! SPOILERY !!!
tak doteď to byla procházka růžovým sadem a v tomto díle začíná pořádná řež..krev teče otoky, rube se každý s každým..a ne že ne...mocní přestávají znát bratra, aliance se hroutí...světem čarodějů letí klam a zrada..a jak obstojí Zaklínač ?? a jak obstojí Dítě Překvapení ?? lidstvo je drceno válkami a požáry..Ciri zjišťuje, že umí hodně..ale spoustu by se ještě potřebovala naučit..drsná, až psychedelická pasáž s pouští dává poznat, že navzdory všemu je to dívenka, a v nitru i docela křehká..která ale vstává a jde dál....
Geralt si líže rány v Brokilonu, Yennefer zmizela...mistr Marigold se snaží přežít a daří se mu...a já se těším domů, ať můžu tevřít další díl...
p.s. nejen mapu, ale i nějakou obrázkovou přručku všech potvor a stvůr by to chtělo...
„Nebýt zaklínačových hloupých skrupulí, jeho nepraktické ohleduplnosti, mnoho pozdějších událostí by proběhlo zcela jinak. Nemálo by sej ich patrně vůbec neudálo. a dějiny světa by šly jiným směrem. Leč historie kráčela svou cestou – a prvotní příčinou toho byly zaklínačovy zábrany. Když se nad ránem probudil a pocítil nutkání, neučinil to, co by na jeho místě udělal každý : nevyšel na balkón a nevymočil se do vázy s popínavými řeřichami. Měl své skrupule. Oblékl se v tichosti, aby neprobudil Yennefer, která spala nehybně a velmi tvrdě a tkřka neznatelně dýchjíc. Vyšel z ložnice a zamířil do zahrady.“
„Vyrazila jsem si přední zub,“ zašišlala čarodějka nevrle. Bla rozcuchaná, zašpiněná od omítky a sazí, na tváři měla velkou krvavou podlitinu. “A nejspíš si zlomila nohu,“ dodala, když vyplivla červenou slinu. „To jsi ty, zaklínači ? Jakým zázrakem jsem zhučela rovou na tebe ?“ „Taky by mě zajímalo.“ „Terranova mě vyhodil z okna.“ „Můžeš vstát ?“ „Nemůžu.“ „Potřebuji se dostat dovnitř. Nenápadně. Kudy ?“ „Jsou všichni zaklínači stejně praštění?“ odplivla si Keira podruhé a kvikla, pokoušejíc se zvednout. „V Garstangu se bojuje! To je magická válka, vře to tam, až pukají zdi. Ty asi hledáš trable, co ?“ „Ne, hledám Yennefer.“......
„Vím,“ řekl, „ co ti brání v rozumném zvážní situace. Vím, co ti znemožňuje střízlivý odhad a úsudek. Tvá arogance, Geralte. Odnaučím tě aroganci. Pomocí této hole.“ Zaklínač přimhouřil oči a mírně zvedl meč. „Hořím nedočkavostí.“ O několik týdnů ozději, již téměř vyléčen dryádami a vodou BROKILONU, Geralt uvažoval, kde v průběhu boje udělal chybu. Došel k názoru, že během boje neudělal žádnou. Jedinou chybu učinil předtím : měl utéci, než souboj začal.“
„Je mi zima,“ zachvěl se Marigold, až zapraštěly haluze, na kterých odpočívali. „Mohli bychom zapálit....“ „O tom ani neuvažuj,“ zarazil ho zaklínač. „Zapomněl jsi , kde jsme ?“ „Oni vůbec—„rozhlédl se vyplašený básník. „Žádný oheň ?“ „Stromy nenávidí oheň. Ony též.“ „Hrome. Budeme se klepat zimou? A sedět v téhle tmě ? Když natáhnu ruku, nevidím vlastní prsty...“ „Tak nenatahuj ruku.“
..ano, i když je to těžké, i když to bolí, i když je tam strach, spousta emocí, málo nadějě...i tak jdu dál hurá na další díl.....
Zatím asi nejlepší díl Zaklínače (i když samotný zaklínač je trochu upozaděn - což ale vůbec nevadí, strasti jeho osudové Ciri jsou neméně zajímavé). Kniha je plná napětí, zvratů, emocí, akce, překvapení... A také postav a (často nevyslovitelných) jmen králů, mágů a zemí, v jejichž množství je trochu těžší se vyznat. Ale autor naštěstí důležité události a spletitosti politiky vysvětluje vícekrát, z různých úhlů, takže se (alespoň hrubě) pochopit dají. Gradující napětí a neustálé nečekané zvraty udržují čtenáře v lačnosti po čtení a držení palců Ciri, Geraltovi i Yennefer v jejich strastech. Vsuvky s Marigoldem jsou pak skvělým humorným odlehčením. Fascinuje mě i autorova schopnost vypodobnit různé epizodní postavy a nátury, včetně svérázného humoru a hantýrky. Také "citace" z knih jako předkapitoly jsou skvělé. Příběh mě prostě chytl, ačkoliv rozhodně nejsem fanda fantasy.
Zatím nejpovedenější díl, konečně děj nabírá na obrátkách a napětí se dá místy krájet. K naprosté dokonalosti mi opět chybí pouze mapa pro lepší orientaci, jinak zcela perfektní!
Poslouchala jsem audioknihu,příběh mě baví,jen mě mrzí,že každý díl mluví někdo jiný.
Super série. Jen asi doporučuju si buď zahrát hru nebo se podívat na nový zaklínačský seriál. Já jsem se v knížkách vždycky dost ztrácela a seriál mi hodně pomohl si zapamatovat některé postavy. Možná i proto mě tento díl bavil zatím nejvíc... Jinak bezvadný příběh, klobouk dolů autorovi. Jen říkám, je celkem oříšek se někdy hlavně v tom mraku jmen vyznat.
Tahle část mi sedla. Jen si občas říkám, jestli je vůbec oprávněné Zaklínače od trojky dělit na díly, ty konce jsou prostě jasnou směrovkou k další knize, tentokrát ještě silněji než předtím :-)
Další skvělé pokračování příběhu o Geraltovi a Ciri. Nicméně ale bohužel strhávám jednu hvězdu za kapitolu někde uprostřed knihy, kdy se řeší pouze to, který král vyhrál jakou bitvu, kde zaútočil a kde zase ne, to mě příliš nebavilo. Ostatní části, kde se vyskytuje Yennefer, Geralt nebo Ciri jsou bezchybné a čtivé jedním dechem.
Upřímně obdivuji pana Sapkowského, že se mu podařilo napsat něco tak poutavého, jako je Zaklínač, který dle mého názoru propojuje někdy i generace. Myslela jsem si, že když se mi líbil první díl původní ságy, druhý bude pokulhávat, ale není tomu tak. I druhý díl mne doslova pohltil a již se těším na další vypravování o mém milovaném Geraltovi a rostoucí Ciri. Stane se Ciri vládkyní země zděděné po babičce Calanthé? To je pro mne stále jedním velkým otazníkem. Těším se, až sama zjistím, jak to všechno podle pana autora dopadlo. Netuším sice, kdy se k dalšímu dílu Zaklínače dostanu, ale jistě to bude brzy. Jazyk, který je použit, je velmi dobře srozumitelný, občasné pasáže ve starší mluvě a elfštině knize dodávají ten správný "říz." Gradující napětí čtenáře udržuje u knihy, a i když někdy začne polevovat, stane se nenadálý zvrat, který situaci uvede do jiných otáček a čtenář je hned zase lačný po dalších stránkách. Jistě doporučuji dál. Jako jen občasný čtenář fantasy se až podivuji, jak mne knihy pana Sapkowského uchvacují a to už něco znamená. Alespoň u mě tedy.
Zase jsem si uvědomil, že nejlepší věc na sérii Zaklínač je její vtipnost. Opravdu jsem se u některých pasáží musel smát nahlas a to se mi moc často nestává. Taky se mi moc líbí, jak jsou nám všechny doplňující informace o světě postupně dávkovány a všechno je nám vysvětleno citací z knihy před začátkem další kapitoly. Na rozdíl od jiných fantasy sérií, kde často na konci knihy najdete seznam všech jmen a slov, ze kterého vám jde hlava kolem. Příjemně mě překvapilo popis bloudění v poušti. Při čtení jsem měl opravdu pocit, jako bych to zažíval se Ciry. Vedro, žízeň, strach a chuť to vzdát. Jedinou výtkou, kterou mám se týká pasáží, které popisují "politiku války." Upřímně se v tom začínám už pomalu ztrácet a doufám, že se mi podaří udržet krok.
Třetí díl ságy je stejně na úrovni jako dvojka. Příběh Siri mi přijde snad ještě o něco zajímavější než ten Geraltův. Jinak stejně jako u předchozích mi ten děj přijde až hodně analogický politické situaci prostředka dvacátého století. Opět bych také zmínil (místy) nepatřičně moderní slovník. Ale za mě jako jo, dobré!
Když jsou v knize hlavní hrdinové Ciri, Geralt, Yennefer, Marigold tak je kniha čtivá na 5 *. Ale uprostřed knihy kdy se jen řeší který král zvítězil. Která vojska které území dobyla. Pro mě to bylo moc jmen, moc míst, moc jsem se v tom nevyznala. Naštěstí to trvá vždy jen chvíli a pak je tam zase Ciri a čtení mě baví. Obstarala jsem si další díly tak hurá do vymyšleného světa.
DruHý díl románu z pera mistra Sapkowského jsem opět schopný opěvovat hodiny, příběh se v tomto díle zabývá více vedlejšími postavami než Geraltem, ale to vůbec nevadí. Ješté lepší než krev elfů, už se těším na křest ohněm
Většinou to u série bývá tak, že kvalita klesá... musím říct, že u Zaklínače to cítím úplně naopak. Je to čím dál lepší. V tomhle díle se toho tolik událo. Čarodějové, Elfové.. boje, spiknutí, láska, samota.. Člověk to prožívá s nimi. Opět mi dělal problém počet jmen ale to je spíš moje mínus. Perfektní díl!
PS: Pokaždý když čtu o Ciri chybí mi Geralt a naopak :D snad v tom nejsem sama!
U první půle knihy jsem docela skřípěl zubama, protože se nic nedělo a dlouhatánské popisování krajiny pro dokreslení čtenářovy fantasie je u Sapkowského trochu abnormál. Za to ale vyvedeno do nejjemnějšího detailu, což může někdo akceptovat s nadšením a někdo taky ne. Byla to vskutku dlouhá overtura. Ale pak už se do toho Andrzej opřel tak, jak to mám rád. Vysoká politika, prokreslené postranní postavičky, magie, Geraltovy nálady a excelentní závěr s Ciri a Potkany, šoupl děj zase do správných kolejí. Opět jsem knihu četl s větším odstupem a znova.
Líbí se mi to čím dál víc.
Nejlepší pro mě byla scéna s banketem čarodějů. Druhá oblíbená scéna je s Ciri na poušti. Konec knížky už mi moc nesedl, ale ani to nedokázalo zkazit dojem ze čtení. Teď si na chvilku dám od Zaklínače pauzu. Ne snad proto, že by mi zevšedněl. Spíš proto, aby mi to čtení vydrželo o trochu déle...
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Začínají tady chybět fantastická zvířata, netvoři a další všemožná havět, která dělá tento svět tak poutavým. On ten příběh všemožných humanoidů je také zajímavý, ale ta třešnička tomu prostě chybí. Jednorožci mě fakt neberou.
Příběh se nám hezky posunul a máme se na co těšit.