Liščí děti
Paul Tobin
Zaklínač - grafický román série
< 2. díl >
Geralt na své pouti zavítá na palubu lodi plné bláznů, odpadlíků a zločinců – a někteří z nich jsou ještě nebezpečnější, než by se na první pohled zdálo. Jeden z nich dokonce skrývá ohavné tajemství, které by mohlo na posádku i cestující přivolat nesmiřitelnou pomstu pověstné matky liščice...
Přidat komentář
Druhý komiksový Zaklínač za mnou a jak ho hodnotit. Dílo je slabší než Skleněný dům, kresba mi přišla trochu odfláknutější a příběh je jednoduchost sama. Nevyužitý potenciál některých postav a jejich občasné nelogické uvažování a jednání zamrzí. Velké plus je pro mě postava liščice, která celkově toto dílo zachraňuje. A abych jen nehanil, pořád je to zaklínač ve světě zaklínače. Toť asi vše, další díl očekávám o dost vymazlenější........
Po Skleněném domě docela zklamání. Kresba je pořád hezká, ale postavy v pozadí jednotlivých oken jsou jaksi odfláklé, což mi docela vadilo. Nicméně si tady Geralt hraje na nějakého Beowulfa a všichni z něj dělají kdo ví co. Postava trpaslíka mě srala, ale pak jsem si trochu zvykl. Liščice je moc pěkná, ale v podstatě je to takový strohý průměr, co nenadchne ani neurazí. Podobně jako v případě komiksové předehry ke Hře o trůny.
Výborně zpracovaná plavba z knihy Bouřková sezóna v zajímavé kresbě. Ne, že bych nadšením chrochtal, ale bavil jsem se velmi dobře, 90% si to za mne zaslouží.
Předchozí díl, i když jsem nad několika detaily trochu zklamaně kroutil hlavou, je oproti Liščím dětem klenotem fantasy literatury. Nebudu se vyjadřovat ke kresbě u tohoto grafického románu (kamenujte mě, ale stále říkám - komiks), nýbrž půjde o můj názor na příběh.
Prostoduchý - je to slovo.
Navíc ke konci mi začínal lézt krkem trpaslík, který sám o sobě žádným přínosem pro děj není a pouze komentuje cokoli, co zaklínač vypustí z úst.
Také souhlasím s poznámkou bob(a)0975, a to, že rozhovor mezi Paulem Tobinem, jenž se vyznává z toho, jak ho chytla sága od CD Project RED a Borysem P.-Muraszkiewiczem právě z onoho CD Project je vcelku zbytečný, neboť jediné, co se dozvíte, je to, že se oběma hrozně líbí Zaklínač.
Ukázka:
Paule, bylo psaní Liščích dětí díky práci na Skleněném domě jednodušší? Musel jste se naučit myslet jako Geralt, nebo to byla už od počátku láska na první pohled a všechno šlo hladce a bez záseků?
Odpověď:
Upřímně, hodně mi nejspíš pomohlo, že jsem si nejdřív zahrál hry. Už jsem byl naladěný na Geraltovu notu. Sice to místy ještě muselo trochu sednout, ale po přečtení všech románů a zahrání druhého dílu hry jsem měl o Geraltovi naprosto jasnou představu.
Chcete-li si i vy udělat jasnou představu o tomhle příběhu s Geraltem, ujistěte se, že vám v kapse pocinkává něco málo přes 300 orenů českých a hluboko v duši cítíte lásku k Sapkovského odkazu, stejně silnou jako je trpaslíkova náklonnost k žejdlíku s pěnovú čepicú a tanečnicú s řáckú zadnicú.
Oproti prvnímu dílu docela zklamání. Příběh je plytký a předvídatelný + šťastný a pěkně hloupý závěr. Navíc mě děsně rozčiluje, jak do toho Crew nacpalo reklamu na zcela nesouvisející knihy a rozhovor s tvůrci počítačové hry + její koncept arty sem podle mě taky nepatří. Aby toho nebylo málo, tak jako skoro vše, co od tohoto vydavatelství mám (v paperbacku), se i toto po jednom čtení začalo rozlepovat. Za ty prachy opravdu nevalný komiks.
První knihu s názvem Zaklínač 1: Skleněný dům jsem hodnotil přece jen trochu více, ale to bylo dáno tím, že je to trochu temnější.
Pro mně jakožto fanouška všech knih a her obrovská povinnost, pak přišlo už jen zklamání, že jde prakticky o nakreslenou část bouřkové sezóny :-/
Zaklínače Geralta znám spíš jen zběžně. Z trailerů her, povídání přátel, prolétnutím obsahů knih, recenzí. K novému dílu komiksu jsem se dostala náhle. Ani jsem neměla v plánu číst, ale první stránky nepustí, aniž byste to rovnou neprolítli celé. Začátek příběhu je vlastně nejdravější z celého děje a pak už mé nadšení klesalo.
Vadí mi jednoduchost, přímost a strohost příběhu. Baví, neurazí, ale nenadchne.
A konec? Pfff...
Štítky knihy
magie komiksy akční dobrodružství prokletí zaklínači bažiny, mokřady, močály krev chobotnice, krakatice hrdinská fantasy nemrtví nahota
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný dům |
2016 | Liščí děti |
2017 | Prokletí vran |
2021 | Chlad |
2015 | Trávogeddon |
Co to sakra bylo ? Příběh s liškou mě absulutně neoslovil. Samotná liška je roztomilá, i když je trošku přehnaně silná. Bohužel příběh je hloupý a předvídatelný. Začatek dobrý, ale čím víc jsem se protloukával na konec, tím více se stupňovalo moje rozhořčení. Postava trpaslíka mi hnula pěkně žlučí. Od začátku až do konce mě vytáčel, je tam zbytečný. Akorát opakuje to, co řekl sám Geralt, jen trochu jinak. Jediný Geralt držel příběh tak nějak pohromadě a to mi už taky nestačilo... Kresba je opět hezká ,jen o něco slabší jak u předchozího dílu. Jde to vidět na pozadí v okně nebo u vedlejších postav. Můj závěr - Komiksový zaklínač selhal na všech frontách. Už by se na to měli vykašlat. Pouze vydělávaj na značce Zaklínače. Nic víc. Jsem rád, že jsem si knihu jen půjčil a nekupoval...
Hodnotím 3/10