Čepel azylu
Lucie Lukačovičová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505120/bmid_cepel-azylu-Kfd-505120.png
4
83
83
Zákon Azylu série
< 2. díl >
„Použij cokoliv, co funguje, a přežij!“ – to je heslo lovců monster. Benedikt je lovec samotář, který mezi své přátele a spojence počítá nejčastěji nestvůry či duchy. Není proto vůbec nadšený, když musí přistoupit na spolupráci s loveckou organizací Azyl. Jenže mu nic jiného nezbývá, jestli má mít naději na úspěch při vyšetřování vraždy exorcisty a zmizení ducha. Případ ho zavede ze současné Prahy do Španělska a k setkání s temperamentní lovkyní, která touží po pomstě.... celý text
Přidat komentář
Ach jo.
První díl měl nápad a myšlenku, byť nebyli dle mého dobře zpracované. Druhý díl ničím novým nepřekvapí, ani nenadchne. Oceňuji že se ustálil styl psaní a i cílová skupina je čitelnější. Velký problém pro mě je že autorka nedokáže zůstat v České republice a musí nám ukazovat jak se perfektně naučila tu, nebo onu kulturu cizích zemí (Brazílie, Španělsko). Ale poté zůstane jen na povrchu oné kultůry, nejde do hloubky.
Stejně jako u prvního dílu se opakuje- Některé dialogy jsou více než úsměvné, několikrát mi projelo hlavou- Takhle přece nikdo nemluví a už vůbec ne kluci v jejich věku. Mišmaš nesourodých citátu na začátku každé kapitoly je naprostá hovadina.
Nudil jsem se a musel jsem se strašně přemáhat abych knihu dočetl.
Škoda, potenciál to mělo.
(SPOILER)
O chloupek slabší než první díl, ale troufám si tvrdit, že jen proto že tady byl Gabriel jaksi upozaděn, i když vlastně nebyl. Po přečtení asi pochopíte lépe. :D Prostě mi tam chyběla ta dynamika mezi nimi. A motivace únosce mi teda přišla lehce přitažená za vlasy. Jako fakt? :D
Ale jsem ráda, že tady tentokrát je s Benediktem od začátku i Teodor. Na konci máme lehce nastíněné o co půjde v dalším díle a já se upřímně nemůžu dočkat, až se do světa Azylu a lovců zase vrátím.
,,Použij cokoliv, co funguje, a přežij!" - to je heslo lovců monster.
Benedikt musí opět spojit síly se svým bratrem Teodorem a celou organizací Azylu. Ve vzduchu číhá nebezpečí. Kdo zabil španělského exorcistu uprostřed Prahy? A kam zmizel Benediktův věrný přítel Gabriel? Vyšetřování celou skupinu zavede až do exotického Španělska. Zde potkají i svéráznou temperamentní lovkyni, která touží po pomstě. Podaří se jim případ objasnit dřív, než bude pozdě?
Volné pokračování knihy Zákon Azylu. Pokud jste ale nečetli, vůbec nevadí. Autorka postavy na začátku znova ve zkratce představí, takže vám nebude nic chybět k pochopení celého příběhu.
Autorka mne znova přesvědčila, že zkrátka umí. Perfektní oddechový příběh. Pokud čekáte nějaké vrcholné epické fantasy, tak budete zklamáni. Příběh je ve finále strašně jednoduchý. Jedna detektivní zápletka s nadpřirozenými jevy, která se řeší celou knihu. Já jsem ale nadmíru spokojená. Po prvním díle jsem věděla, co čekat.
Co se mi moc líbí je, jak nás kniha provádí jinou zemí. V minulém díle to bylo Argentina, teď Španělsko. Popis míst je naprosto dokonalý a já měla pocit, jako bych v tom Španělsku skutečně byla. Jedla jsem peallu s našimi hrdiny, viděla díla Gaudího, procházela se po Gibraltaru. Atmosféra té kultury na mne úplně dýchala. Kdyby autorka dělala průvodkyni pro CK, tak neváhám ani minutu a zájezd kupuji jen kvůli ní.
Příběh mne přišel ještě víc ucelenější než v prvním díle. A i reálnější. Tady pro vše, co se dělo, byl důvod.
SPOILER Až teda na ten s*x. V tom jsem smysl úplně neviděla. A kniha by se obešla i bez něj. Přišel mi malinko na sílu. Ale to je čistě můj názor.
Svěží dílo plné napětí a akce. Příběh se četl velice svižně. Stále se něco dělo. A já už teď vím, že si určitě přečtu i Chrám Azylu.
Hodnotím : , 5/5
,,Ty seš modlil?"
,,Ne, odříkával jsem Benegesseritskou litanií proti strachu."
,,Cože? Ty proti nadpřirozené hrůze cituješ z Duny?"
,,Znáš to: použij cokoliv, co funguje."
Mě osobně asi nesedl hlavně autorčin styl. Hlavně "jmenování" jednotlivých postav. Má autorka problém s jejich jmény? Golemka, mladší lovec, starší lovec. Ale celkově to nebylo špatné, taková jednoduchá duchařská fantasy.
DÍLY SÉRIE AZYL NA SEBE DĚJOVĚ V PODSTATĚ NIJAK NENAVAZUJÍ, ALE MOHOU SE VYSKYTNOUT MÍRNÉ SPOILERY NA PŘEDCHOZÍ DÍL.
Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na další knihu ze světa Azylu, tentokrát s názvem Čepel Azylu od tuzemské autorky Lucky Lukačovičové, které tímto opět děkuji za možnost zjistit, co vše máme společné.
Zároveň také děkuji za poskytnutí knihy k recenzi vydavatelství Epocha.
Pojďme už ale na samotné hodnocení.
Tento díl pro mě osobně byl malinko slabší. Začínám zjišťovat, že přestávám zvládat ohvězdičkování knih, protože mi připadá hodnotnější ten samotný názor, než jejich počet, ale použiju to zde… knížka byla skvělá, ale jak jsem psala, za mě asi tak o půl hvězdičky horší, než ta předchozí. Pro představu se ale pořád držíme na 4,5 hvězdičky, což je za mě krásné skóre.
Knížka mě svým způsobem naštvala. Vlastně tedy spíše autorka. Protože se rozhodla pomučit mou nejoblíbenější postavu celé série. Moje první zpráva Lucce, když jsem to začala číst byla něco ve smyslu, „jestli ho hodláš zabít, tak mi to rovnou řekni, ať se ušetřím.“ Ale autorka naštěstí neochudí celou sérii o perfektní hlášky, takže se vrhnu i na díl třetí.
Autorka opět ukázala, že i u nás můžou vzniknout báječné knihy. V této knize máme opět naše staré známé hlavní postavy, ale nový případ. Možná je důvod, proč je kniha u mě trošičku níž ten, že nemá tak pochopitelného záporáka, jako jednička, kde byl „démon“ prostě totálně boží, až mi ho bylo po „talismanu“ líto.
Stále je ale vidět, že Lucka UMÍ psát a že se oplatí ji číst. Opět jsem si příběh extrémně užila a měla jsem problém se od knihy odtrhnout. A teď už jen smutně čekám na třetí díl, který ještě není ani na cestě a minimálně další dva víkendové dny nebude.
Doporučila bych knihu?
Ano, jasně že ano.
A komu?
Všem, kteří mají rádi tuzemskou tvorbu, první díl Azylu, démony, monstra, lovce, vztahy, přátelství a dobrodružství.
Tento díl mě bavil úplně stejně jako první. Opět jsem ocenila dobrodružnou duchařinu spojenou s poznáváním cizích zemí. Ještě víc mě však baví různorodí hrdinové. Hlavně Golemka a lovec monster Benedikt, který má navzdory své profesi obdivuhodnou empatii k nejrůznějším entitám. Moc se mi líbí, že navzdory temnějším tématům čiší z knížky smysl pro spravedlnost bez chladné necitelnosti a síla přátelství.
Vzala jsem knihu asi v blbé době, připadalo mi, že jsem podobný příběh už několikrát četla. Opět velmi oceňuji, že se jedná o fantasy, která využívá české nadpřirozené bytosti, ale v poslední době jsem jich četla hodně, takže tento příběh mě tolik nezaujal.
Ahoj jsem tu opět s krátkou recenzí
Čepel Azylu
Autor: Lucie Lukačovičová
Žánr: fantasy
Stran: 400
Nakladatelství: @nakladatelstviepocha
Anotace:
„Použij cokoli, co funguje, a přežij!“ – to je heslo lovců nadpřirozených monster. Lovec samotář Benedikt musí opět přistoupit na spolupráci s loveckou organizací Azyl, když vyšetřuje zmizení ducha a vraždu exorcisty. Případ ho zavede ze současné Prahy do Španělska a k setkání s temperamentní lovkyní, která touží po pomstě.
Hodnocení:
Autorka nás háže přímo do akce a již na prvních stránkách nás čeká magická vražda, a aby toho nebylo málo o pár stránek později dojde k podivnému zmizení ducha, nebo to byl únos?
Tady mi možná trochu chyběly znalosti z předchozího dílu neboť na vyšetřování vraždy a únosu ducha jsou nasazeni bratři Benedikt a Teodor a věrný doprovod golemka Yissl.
Během vyšetřování se k nim připojí i čtvrtý člen a to členka Španělského Azylu která má jen jediný cíl, pomstít se a věřte že ta udělá pro zjištění pravdy opravdu vše.
Vyústění zápletky bylo opravdu překvapující a čekala jsem vše ale tohle opravdu ne, autorka si vymyslela opravdu originální důvod, těch originálních řešeních problémů je v knize vícero takže doporučuji přečíst opravdu se máte na co těšit, u knihy jsem se hodně na smála.
Mrzí mě že nemůžu hodnotí s návaznosti na předchozí díl , ale i tak jsem si čtení velmi užila.
Před autorkou musím smeknout, její styl mi sedl, perfektní znalost prostředí a historie, líbily se mi zmínky o reálných povídkách pražských kdy jsem si ne jednou vzpomněla že tuto legendu vlastně znám.
@Knihy_jedne_modrovlasky
Lucie Lukačovičová - Čepel Azylu
Počet strán : 317
vydavateľstvo : epocha
žaner : fantasy
No po prvotnom: " o čom to sakra je? Kde je sever? a kto je kto ?
Nakoniec kniha vypálila pekne a zaujímavo.
Veľmi sa mi páčilo vtipkovanie Pražskeho lovca Benedikta, jeho trefne a sarkastické poznámky boli proste Top.
Čo sa týka monstier, som skôr očakáva trojhlave psy, medúzy na hlave a všelijaké príšerné potvory o to viac sa mi páčilo, že bol príbeh vlastne o duchoch a ich vymietani.
Celkový dej a dojem z knihy bol veľmi dobrý a veľmi napínavý hoci veľa veci by som možno vynechala.
A úplný TOP bola pre mňa tá záhada prečo sa to všetko robí. Úprimne? skoro som si ucikla do gatí
ďakujem nakladateľstvu Epocha za poskytnutie knihy na recenziu, veľmi si to vážim
Sourozenecké duo a golemka Yissl se vydávají do slunného Španělska zachránit uneseného Gabriela. Při své misi se setkávají s různými španělskými (muslimskými a křesťanskými) přízraky a získávají novou parťačku Doňu Mireyu. Záporák předchozího dílu mi přišel drsnější než Tonda. Oddechové čtivo. Akce, napětí a turistický průvodce po jihu Španělska.
Kniha pokračuje v nastavené laťce prvního dílu. Čte se lehce a je to prostě oddechovka na dva večery. I když se mi první díl líbil více, tak se těším na další pokračování. Určitě bude, že?
Moc pěkně napsané a už se moc c těším na třetí díl který počítám bude někde v Asii:-). Konec jsem si představoval trochu jinak ale asi to takto bylo lepší a chlapci jsou volní a mohou vletět po hlavě do dalšího boje s monstry. Je to úplně něco jiného než jsem zvyklý u Larryho Correi a nebo od Ringa v jejich lovců Monster ale určitě člověk neudělá chybu když si sáhne i po této knize a koukne se na život trochu jiných lovců Monster.
Paráda. Klidně bych snesla i další díly této série.
Lovce monster mám moc ráda a nejvíce jsem si oblíbila Yissl a Gabriela.
Četlo se to skvěle a já knihu zhltla za necelých osmačtyřicet hodin. Prostě jsem potřebovala vědět, jak to celé dopadne.
Kniha je báječně promyšlená a okamžitě mne vtáhla.
Bylo to super čtení a já mohu jen doporučit.
Moc děkuji autorce a jen tak dál.
Lepší než první díl, s postavami je člověk už seznámen (i když román má být schopný stát sám o sobě, pak nevím, jak by se mi s postavami sžívalo, když bych ho četla bez prvního dílu) a teď jen pozoruje, kam dál se dostávají. Čepel Azylu je napsaná podobně jako první díl - je to vlastně taková malá encyklopedie mýtů a duchů zaobalená ve vyšetřování. Těším se, až se s hrdiny potkám v další knize.
První díl se mi líbil víc, tento jede v dějové šabloně předchozí knihy. Knížka se ale četla vcelku dobře, přesto 3 hvězdy.
Velmi povedené fantasy ze světa lovců a duchů. Akční, čtivé, napínavé, prostě výborné. Už se těším, až si přečtu knihu Zákon azylu, 1. část, v knihovně ji bohužel na rozdíl od tohoto románu nemají. Ale seženu. Howgh.
Lucie Sombra Lukačovičová - Čepel azylu.
Druhá kniha ze série Azyl od Lucky je ještě lepší než první, která byla hodně dobrá
Se sérií Azyl jsem se seznámil v rámci podpory českých autorů. Odezva na Zákon azylu byla od čtenářů vesměs pozitivní a tak, i když duchařina není úplně můj rank, zkusil jsem. A nelitoval.
V druhé knize se setkáváme opět s Theodorem, Benediktem a jejich golemkou a sledujeme vyšetřování smrti jejich kolegy ze Španělska a ztrátu jejich přítele ducha Gabriela.
Kniha je daleko ucelenější, propracovanější a nezaznamenal jsem ani nějaký logicky přehmat.
Co jsem trošku hůř kousal byla španělština a latina. Ale to je můj osobní boj
Kdo má rád netradiční příběh, zajímavá místa, duchařinu v současném světě, neprouhloupí, když si knihu koupí
Lucko, výtečná kniha. Děkuji
Lucii Lukačovičovou jsem zatím znala jen z povídek, v nichž vždy uměla nádherně vykreslit tařka snově magickou atmosféru. Když jsem si poprvé přečetla její román Zákon azylu, v němž provází čtenáře Prahou tak, jak ji nikdy nikdo neviděl, bylo mi jasné, že chci pokračování. A toho se mi dostalo v úžasném prequelu Čepel azylu. V Praze tu jako obvykle není blaze a po jednom nevítaném duchovi tu vznikl pořádný čurbes. A ten se chystá uklidit náš starý známý Benedikt. Jenže nic není takové, jako se na první pohled zdá a tak musí Benedikt přistoupit na spolupráci s pražským Azylem. Spolu se svým bratrem Theodorem a golemkou Yissl je pátrání přivádí až do ohnivého Španělska. Bylo to báječné počtení a jediné, co mě mrzí je, že jsem na knihu neměla dostatek času, abych si ji mohla opravdu stoprocentně vychutnat. Protože takřka poetický jazyk autorky, perektní znalost prostředí a historie dělá z této duchařské fantasy něco opravdu výjimečného.
Na tuto knihu jsem se opravdu těšil a rozhodně mne nezklamala. Lucie vytvořila opravdu pozoruhodný svět nadpřirozena, který vás dokáže oslovit. Skvělé zpracování postav, které si zamilujete. Doufám, že budou i další příběhy z tohoto světa a budou v nich hrát roli stejní hrdinové, hlavně Benedikt s Gabrielem.
Štítky knihy
magie česká fantasy městská (urban) fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Zelený drak, karmínový lev / Před branou zázraků |
| 2016 | Žena se lvem |
| 2021 | Zákon Azylu |
| 2009 |  Město přízraků |
| 2017 | Hořící kůň |
Čepel Azylu je přímočařejší než její starší sestra. Žádné dějové odbočky se nekonají, a tak může příběh uhánět kupředu rychlostí splašené motorky. Naštěstí Lucie Lukačovičová není jen pouhou epigonkou Františka Kotlety, ale jako vyzrálá autorka ví, že akce, která sice k příběhům o lovcích monster patří, není vše. A tak se kromě dobrodružné jízdy a hodně zajímavých soubojů s přepestrou směskou andaluských strašidel dočká čtenář také morálních dilemat.
Ta tentokrát neřeší ani tak jindy zákony Azylu přísně dodržující Teodor, jako spíš temperamentní Doňa Mireya, průvodkyně obou bratrů a členka španělské pobočky Azylu. Dívka měla k zavražděnému exorcistovi více než přátelský vztah a zmítá se mezi touhou po pomstě a přísnými pravidly řádu. Čepel Azylu je však dobrodružný příběh, nikoliv nudná meditace na téma rovnováhy mezi odpovědností a sebeuplatněním.
Oproti předchozímu dílu Zákon Azylu je díky oběma bratrům a jejich – ať již potichu, či nahlas pronášeným – jízlivým komentářům přítomno v románu víc humoru. Přibylo také popkulturních odkazů. Ale autorka jimi šetří a čtenáře nezahlcuje. Na řešení komplikovaného vztahu obou bratrů tentokrát nezbylo tolik místa, což je trošku škoda. Naopak konflikt mezi ortodoxním dodržováním pravidel a volnomyšlenkářstvím, kterému čelí Doňa Mireya, je hezkým zpestřením tohoto dobrodružství.
Napětí také pěkně zvyšují šikovně vyvážené přechody mezi tím, co dělá unesený Gabriel a Ben. Protože byť je duchem intelektuálem, není jen peckou sedící na zadku a čekající na vysvobození. Stejně tak je sympatické, že spoustu problémů řeší hlavní hrdinové pomocí zdravého rozumu a diplomacie, nejen vymítáním a mečem. O to více si pak čtenář užije originálně vypointované finále. Prostě čtivá a zábavná kniha se slušnou várkou cizích monster od autorky, která jim rozumí.