Zámek
Franz Kafka
K. muž, o kterém je v románu vyprávěno se objevuje ve vesnici, kde by se rád dozvěděl něco o tom, jak se dostat na Zámek. Hledá, kdo by mu mohl poradit jak se k němu dostat. Ale ne a ne narazit na někoho, kdo by znal cestu, jen naráží na naději, ale ta se následně zase rozplyne.
Přidat komentář
Od Kafky jsem prvně četl Proces - byl jsem nadšen. Později Ameriku - opět nadšen. Následně Proměnu - přichází rozčarování. Nyní jsem dočetl Zámek a můj pocit je, že jsem možná Kafkou už přesycen. Nevím - kdybych změnil pořadí četby jeho děl, možná bych je zase hodnotil jinak? Nebo možná jsem při četbě Zámku nebyl správně naladěn? Zkrátka: četba Zámku nebyl požitek, nebyl zážitek, byla to snad potřeba se s dílem seznámit. Bohužel kromě zajímavého námětu neskutečné nesmyslné a neuvěřitelné byrokracie mě román nijak neobohatil. Snad je taky zajímavé, jak je román absurdní, jak během cca týdne hlavní hrdina poznává ženu, se kterou se chce vzít, vše jim krásně klape, načež posléze se ukazuje, že všechno je úplně jinak. Charaktery všech jsou vlastně bezcharakterní, chvíli něčemu věříme a následně je to lež... No když to teď sepisuji, vidím, že na díle je toho zajímavého víc. Přesto mě ale neuspokojilo.
Možná ještě jeden příměr: román vypadá jako jeden opravdu dlouhý Kafkův sen rozpracován do knihy. O tom svědčí některé rysy, jako např. když K. ráno vyjde na zámek, chvíli jde a najednou už je večer, K. nemůže dál... Nebo záhadné proměny postav: čeká na své pomocníky, přijdou jiní, jsou to mladí hašteřiví kluci, ale později potkává jen jednoho, je jakýsi starý, jiný, nepoznává ho... To jsou prostě jen sny přenesené na papír. A z mé zkušenosti platí, že vyprávěné sny jsou obvykle pro ostatní nudné, nezajímavé, nepochopitelné. Kafka díky svému nespornému literárnímu talentu toto zvládá, ale dost obtížně. Jo a taky mě při čtení často napadlo, že Kafka byl asi hodně nenormální jedinec (slušně řečeno). 55%, 16.8.2015.
Skvostná alegorie. Dle mého názoru se jedná o "nejsilnější" Kafkovo dílo. Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl.
Tohle samozřejmě není knížka na pláž. Ostatně je v ní i dost sněhu. Zámek je hluboká fikce. Většina událostí a rozhovorů má symbolický význam, jenž není na první pohled k rozeznání. Kostra příběhu je v celku jednoduchá. Vesnice, škola, dvě hospody, zámek a pár postav. Těch pár postav ale funguje v jakémsi uměle vykonstruovaném prostředí, jemuž dominuje svět úředníků, tajemníků a jejich pomocníků, kdy i ten poslední pomocník pomocníka tajemníka má nesrovnatelně vyšší moc, než obyčejný člověk. Jak říkám, je to fikce. Na mě ovšem toto dílo nepůsobilo jako výsměch úřadům, ani jako manifestace proti jejich moci. Podle mě si Kafka svět úřadů půjčil jen jako podklad pro své absurdní drama.
Kdo by se chtěl dostat více Zámku "pod kůži", tomu doporučuji Zámek, jako rozhlasovou hru ve špičkovém zpracování i obsazení: Vladimír Dlouhý; Jan Hartl , Václav Vydra , Pavel Landovský , Nela Boudová , Simona Stašová , Taťjana Medvecká, Arnošt Goldflam , Jiří Lábus , Vilma Cibulková , Tomáš Töpfer... Režie: Jan Vedral. Skutečně DOPORUČUJI!
Od střední si pamatuju, že nám češtinář doporučoval, ať si přečteme "Zámek", ale až později, že je na to brzy. Když jsem si myslela, že už na to mám věk, knihu jsem si sehnala v antikvariátu. Jsem ráda, jak čtu níže, že nejsem jediná, kdo ji nedočetl nebo nepochopil. Myslím, že se nedá číst před spaním po dvou stránkách. Tak ještě nějaký ten pátek počkám a dám druhý pokus. Třeba dočtu a knihu ohodnotím.
Když jsem četla Kafkův Zámek na střední škole, tak jsem byla rozčílená. Ano rozčílená. Říkala jsem si, co s tím Kafkou všichni mají, když dokáže napsat něco tak naprosto šíleného jako je Zámek. Vůbec jsem nepochopila, co mi tím chce říct. Je zvláštní, jak se to vnímání v čase mění. Na Kafku musí být prostě člověk připravený nebo do něj dozrát. Pořád nevím, co mi Kafka svým Zámkem sděluje, ale už mě nerozčiluje. Naučila jsem se pohybovat v jeho abstrakcích. A hlavně v symbolice. Protože jeho knihy jsou pro mě čtivé právě skrze symboliku. Pokud je přijímám jako prostý text - jsou nelogické a pro mě nepochopitelné. A tak Zámek vnímám na jedné straně jako život jednotlivce uvnitř systému. On proti němu nebojuje. Snaží se s ním žít ve shodě a je paradox, že při plnění svých povinností, které po něm systém žádá naráží na ostatní účastníky systému, kteří mu toto znemožňují. A to je tak vysilující. Je zajímavé sledovat osobnost pana K. Jak se vyvíjí v čase a v závislosti na vnějších podnětech. A na straně druhé vnímám Zámek jako sen. Nic z toho není skutečné. Je to jen iluze. Iluze člověka, který je vypravěčem. Tím vypravěčem je sám zeměměřič K. Nebo možná sám Kafka. Kdoví...
Krásně napsaná kniha o tom, jak je lehčí být buřičem, když nejste členem systému do kterého vstoupíte. Děláte takové věci, které by člověka ani nenapadly dělat, pokud by nepřišel odjinud, kde je toto vše normální. O tom, že nemusí být vše tak jak vypadá, zeměměřič nemusí být zeměměřičem a paní hostinská už vůbec ne hostinskou. Jo a buďte raději jako K. nebo Amálie, která se postavila systému i za cenu odsouzení, než jako Frída.
Jako u ostatních nedokončených Kafkových děl, i tentokrát u mě po přečtení vyvstalo hodně nezodpovězených otázek. Například: Proč neodjel? Student Agency měli vyprodaný všechny jízdenky nebo tam vůbec nemají zastávku? Měl homosexuální styk s Barnabášem? Natáčí se na Zámku gangbang videa pro Porn Hub a už tam měli dost chlapů, tak proto ho nevzali? Kde s Frídou dělali sex, v tělocvičně nebo ve třídě? Jak velký cecky měla hostinská? Byli jeho pomocníci Laurel a Hardy? Mají ve vesnici koupaliště? Chodil vůbec na záchod? Jak to, že postavy nemusí chodit kadit? Proč si nekoupil tank a nejezdil po vesnici tankem? Proč prvně neočekoval Foursquare než tam dojel? Jak dlouhý mají zeměměřiči metr, když měří zemi?
"Tohle je naprosto dokonalé dílo.." slyším stále v hlavě slova naší češtinářky. Ačkoliv mě Kafkova Proměna nenadchla, nedalo mi to a Zámek jsem si přečetl. A dobře jsem udělal. Už je to nějaký ten pátek, a stále nad ním přemýšlím - napadají mě totiž další a další interpretace. Která je ta správná a pravá, se už nedozvím, to věděl leda sám Kafka. Jistá je tu pouze útočnost díla proti úřednímu aparátu, pro Kafku tak typická. Je taky dost možné, že jiný účel dílo mít původně nemělo, akorát Kafkův styl psaní, vyjadřování a tok myšlenek zapříčinil, že v něm každý hledáme nějaký další smysl či poslání. Zda-li v něm je a jaké vlastně, na to musí každý přijít sám. Každopádně to je právě to, co činí toto dílo geniálním!!
Hodně štěstí při hledání cesty..
Milý Kafko promiň, že dávám jen jednu hvězdu...ale četla jsem to asi 3 měsíce...a jediné, co si z toho pamatuju, je zeměměřič K.
Knihu zamok som cital pred par rokmi a musim povedat, ze ziadna kniha ma tak nevtiahla do deju ako tato!Bravo!!!Odporucam precitat:-)
Tenhle vodopád,gejzír,tsunami myšlenek,tak vyjimečně těžká kniha jakou je. Chvílemi teče plynule,jindy ve velkých dávkách,třeba jako v podánní ukecané Olgy. Takhle řečnit,dovede jen Fidel Castro,ale o to tu asi právě jde. Mužeme si říkat co chceme,ale to neznamená,že jsme takzvaně svobodní. O lhaní,namlouvání čehosi,pořád to samé,stále dokola. My vás naučíme myslet,naše myšlení je pravda,naše víra je pravda,chtějte znát pravdu a zaručeně budete ti správní. Pravidla,zažitosti,lži.Neproniknutelnost zámku,tak jako to lidské pídění,někam patřit,iluze pravdy,realita neexistuje,jen ta naše zdánlivá pravda,je přeci skutečná,nebo se bojíme přiznat,že není. Stále jen ve svuj vlastní prospěch,něco vytěžit z jakkékoli situace společensky vynikat. Neexistuje tu,kladných hodných postav,každý si jde jen za svým.
Knihu doporučuju...lžu
Knihu jsem pochopil...lžu
Kniha se mi líbila...lžu
Nevím co napsat...tohle je neskutečnej nářez a o čem vlastně ..................... o všem.
V paměti mi nejvíc zůstal ten sníh. Jak stárnu, začínám si čím dál tím častěji připadat podobně jako K., který se brodí sněhem k cíli, ale prostě se nějak rychle setmí. Ani nevím, proč. Jestli je to vlivem vnějších podmínek, nebo mnou samotným... Že měl Kafka jaksi posunuté vnímání času, to jsem věděl už od gymnázia. Potíž spočívá v tom, že poslední dobou už mi to přestává být divné.
Tak jako kdysi psal Verne o vynálezech které ještě nikdo nevynalezl tak Kafka psal o věcech, které bohužel teď tomuto světu vládnou. Atmosféra knihy je poněkud depresivní, ale o tom to je. Boj jedince s mocenskou vládou. Zeměměřič který přišel aby dostal práci a i když ji nedostal zůstává dál a snáší nástrahy a ústrky. Klamm - reálná postava nebo mystérium!? A Frída? Jedná velká lež, lež a lež.
Nadčasovost díla hovoří za vše. Jen toho Kafku pochopit!!
Ať je dílo jakkoliv intelektuální, velice silné a jazyk a myšlenka prostě skvostná. Ano, toto napsal genius. Stavba vět i myšlenkové pochody této knihy, to je nadlidský úkol. Ale komu se to skutečně líbí? Kdo si to stále dokola užívá? Já ne. V polovině sklopil hlavu a přiznal, že to není pro mě. Zkušenost cenná, avšak ztráta času. Děj a příběh se nevyvíjí, což je v té byrokratické motanici sice smysl, ale čtenář si na své příliš nepřijde. Náročná četba plná ponurosti, zimy, prachu a zmaru. Nic veselého nečekejte. Leda v hašišovém opojení žasnout nad jazykem této knihy.
Blbost, blbost, blbost. Skončila jsem na 102 stránce a dál rozhodně číst nehodlám! Největší blbost, co jsem kdy četla. Měla jsem pocit, že si Kafka z čtenářů střílí. Jakoby zkoušel, kam až může zajít, protože takový hovadiny nemohl myslet vážně a navíc je ještě brát jako za projevy pomalu nejlepšího spisovatele na světě!!! Absolutně nechápu, jak se může Kafka počítat do povinné četby a učit se o něm! Zlatá triviální literatura, protože tohle byla teda síla. Stačí, hlavní hrdina se jmenoval pan K. (asi Kafka, že?!), a byl naprosto samolibý, divný, namyšlený, no prostě k zoufání! Celá vesnice i se zámkem působily tak nerealisticky, že to snad ani není možný! Spíš bych věřila, že existují Bradavice, než tohle! Proti Kafkovi rozhodně nic nemám, neznám ho, ale troufám si tvrdit, že je víc jak přeceněnej!
O ději se mi vůbec psát nechce. Byl zeměměřič, co přišel na zámek pro práci, ale samozřejmě na zámek se nedostal, k práci si ani nečuch, ale byl zaměstnanej! Jak se choval k těm pomocníkům, to bylo naprosto příšerný, a co to bylo s tou Fridou, tomu se mi ani nechce věřit. No a co se týče Klamma, nemám co říct.
Kafkův Zámek má mnoho interpretací, já se v mnohém ztotožňuji s tou, podle které je to metafora na beznadějný boj jedince s byrokratickým aparátem. Myslím, že to dokonale vystihuje i samotná atmosféra knihy - člověk je z ní střídavě v depresivní náladě a ve stavu, kdy se tomu všemu musí smát. I ta absurdnost děje by k tomu seděla. (Při čtení jsem si mimojiné vzpomněla na vyhlášky EU o tom, že pomazánkové máslo nesmí být pomazánkové máslo a rum nesmí být rum.) Když nad tím tak přemýšlím, připomíná mi příběh i marný boj člověka s životem, který je nustále svazován nařízeními shora. Člověk žijící v moderní společnosti nemůže být svobodný, což si uvědomuji pokaždé, když po mně úřady něco chtějí. Mám u toho i podobný pocit, jaký jsem měla při četbě Zámku. Bezmoc, beznaděj, zlost a nechuť.
Je zajímavé, jak Zámek působí na každého jinak. Já jsem například měl téměř neustálý vztek. Vždy, když K. požadoval, aby se něco udělalo, našlo atp., tak mu nikdo nebyl sto vyhovět. Každý ze sebe dělal blbce a ignoranta, jen aby zabránil K.ovi vstoupit na Zámek. A přitom byl někdy tak blízko... Ke konci už jsem chtěl na Zámek vstoupit taky, ale na rozdíl od hlavní postavy jsem věděl, že to není možné. Normálně jsem zhnusen tou všudypřítomnou byrokracii (jenom aby bylo všechno na papíru). Něco - nějaký závan naděje - mě ale drželo stále napnutého. Tady si myslím, že není co řešit.
90%
Štítky knihy
zfilmováno byrokracie psychologické romány rozhlasové zpracování absurdno středoevropská literatura
Autorovy další knížky
| 2007 |  Proměna |
| 2005 |  Proces |
| 1989 | Zámek |
| 2001 | Dopisy Mileně |
| 1962 | Amerika |
Za mě 2 hvězdy - je to takové roztahané a ukecané, vlastně je to o ničem...šlapání ve sněhu, brzy se stmívá, žádný happyend.
Ale po půl roce se mi atmosféra té ukecané knihy stále nemůže dostat z palice...a to je asi znamení té vyšší hodnoty?