Zápisky ostreľovača
Vasilij Grigorjevič Zajcev
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291348/bmid_zapisky-ostrelovaca-gQB-291348.jpg
4
250
250
Za Volgou sa pre nás končí svet Legendárny ostreľovač Vasilij Grigorievič Zajcev sa narodil v roku 1915 na Urale a od detstva sa učil umeniu loviť v tajge. Najprv pôsobil v Tichomorskom loďstve a v roku 1942 prišiel do Stalingradu ako dobrovoľník. Slúžil v 1047. streleckom pluku 284. streleckej divízie 62. armády. Využil svoje lovecké zručnosti a nadanie a od septembra do decembra zlikvidoval pod nepriateľskou paľbou v troskách horiaceho Stalingradu 225 nemeckých vojakov a dôstojníkov. V Stalingrade sa bojovalo doslova o každý kúsok zeme, o každú budovu a o každú ulicu na život a na smrť a z jeho opisov doslova mrazí. Zajcev sa vydával na lov nepriateľa ako tieň, najradšej sám, neskôr zaúčal, ako prežiť, ďalších. V januári 1943 ho zranila mína a oslepol, čo mu zrejme zachránilo život. Zrak sa mu napokon po ťažkej operácii vrátil. Svoje spomienky na detstvo, dospievanie a vojnové časy opisuje realisticky a zároveň poeticky, s humorom a pozorovateľským talentom. Jeho veta „za Volgou sa pre nás končil svet“ sa stala symbolom ruského odporu proti nepriateľovi a heslom sovietskych vojakov v Stalingrade. Taktika, ktorú vyvinul počas bojov, sa dodnes vyučuje na vojenských školách po svete a podrobne ju opísal aj v dvoch učebniciach pre ostreľovačov. Dožil sa 76 rokov. Zajcevov životný príbeh inšpiroval viacerých filmových režisérov. Jeho pôsobenie v stalingradskom vojnovom pekle stvárnil J. Ozerov vo filme Anjeli smrti (1992) a J. J. Annaud vo filme Nepriateľ pred bránami (2001).... celý text
Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , Citadella (SK)Originální název:
За Волгой земли для нас не было. Записки снайпера (Za Volgoj zemli dlja nas ne bylo. Zapiski snajpera), 1971
více info...
Přidat komentář
po pravdě řečeno na Mušce lovce (německá perspektiva) se mi líbila mnohem víc, na můj vkus tato byla na mě příliš propagandistická, některé scény příliš zidealizované (až nereálné) ale pořád je to slušná knížka - pro mě zajímavá. Každopádně znovu bych ji asi nečetl... :)
Solidní knížka o legendárním odstřelovači (určitě lepší než Bílá smrt) rudé armády. Bylo fajn dozvědět se více a Vasilij Zaytsevovi (od jeho mládí až po bitvu o Stalingrad), jelikož film (nepřítel před branami) je spíše jen taková legenda o Zaytsevovi, která je místy dost odkloněná od skutečných faktů. Sám jsem si říkal co by asi Vasilij řekl, kdyby měl možnost vidět tento zmíněný film a jak by na něj reagoval. Knížce se dá vytknout hlavně propaganda komunismu a to zvláště v posledních stránkách, jinak za mě spokojenost...7/10.
Pěkná knižka o životě jednoho z nejlepších sniperu v historii, bohužel člověk musi neustále trochu odfiltrovávat tu bolševickou agitku....
Hodně pěkně a zajímavě napsaný. Člověk se dozví plno zajímavých věcí. Mě osobně se to fakt moc líbilo.
Jestli je Zajcevova kniha o nějaké ideologii nebo ne, to vůbec není důležité. Je to memento. Je to kniha o válce. Na jedné straně stojí nepřítel v zemi, která mu neříkala pane, a na druhé straně stojí obránci své vlasti. Nečetlo se mi to lehce. Bylo to hrozné a hrůzné.
Tak tohle se mi dost eklovalo a měl jsem velké potíže dočíst. Válečnou literaturu mám rád, ale tady mi to tolik zavánělo propagandou a komoušským patosem, že jsem to zkrátka nedával. Už vidím, jak v reálu umírá voják na vážné zranění a odevzdá kamarádu svou stranickou knížku se slovy: Vyřiďte doma, že jsem padl, jako dobrý soudruh! Toto né, přátelé.
Kniha sa veľmi dobre číta a dokáže vtiahnuť čitateľa do deja a pritom ide o faktografiu a dokonca napísanú z pera odstrelovača. Určite odporúčam. Chýbala mi len poriadna mapka Stalingradu a hlavne fotky Mamajovej mohyly.
Zajímavé čtení už jen proto, že se jedná o literaturu faktu. Ráda se dozvídám, jak to kde chodí. Tělešila jsem na ni, když jsem měla chvilku otevřel jsem knihu a hltala stránku po stránce.
Knihu jsem si později přečetl po Válce krys, abych měl přesnější obraz o životě legendy ze Stalingradského pekla očima tohoto úspěšného vojáka a hrdiny. Samozřejmě bylo cítit, že byla místy ideologická, poplatná své době. Ale to nic nesmazává na úsilí a utrpení lidí ve válečném zápase o svou vlast a města jako symbol nezlomného odporu vůči německé agresi.
pokaždý jsem se těšila na tu svoji chvilku, kdy otevřu knihu. Někdy jsem rodinku trochu zanedbávala :-) Několikrát jsem viděla, a stejně jsem si chtěla přečíst knihu. K mému údivu se zde prakticky odehrává úplně jiný příběh, než jsem si myslela. A taky ten knižní příběh byl mnohem lepší a poutavější. Za pár let se k tomu příběhu zase vrátím...
Pro mě osobně byla kniha nejzajímavější v momentech, kdy Zajcev poutavě píše o konkrétních technikách budování hnízd, přesunech, pastích, tricích. Když popisuje rekognoskování terénu a chytře vymyšlené úkryty nacistických odstřelovačů i rudoarmějců. Pochopitelně i likvidace nepřítele samotná. V ostatních ohledech jde o čiročirou propagandu, vlastenectví až za hrob (občas až úsměvné) a pochopitelně velebení komunistického smýšlení a cílů. Čímž knihu nezavrhuji, ale je mi to cizí. Zajcev mi jako člověk příliš nesednul, ale snažil jsem se do jeho situace (potažmo doby) vcítit. Spíš než politickou agitku bych ale uvítal více příběhů z fronty a především pak mnohem podrobnější popisy odstřelovačských technik a zajímavostí.
Co se týče filmu, tak už na obalu je jasně napsáno "inspirováno". Čili nechápu lidi, kteří si myslí, že Nepřítel před branami je takřka dokument o Zajcevovi...
Zjistil jsem například, že film a kniha nemají nic moc společného. Každopádně můj dojem z knihy je spíše záporný. Je jasné že Vasilij ze sebe chtěl udělat takového nesmrtelného nadčlověka. Každopádně je to komunistická propaganda. Stojí to přečíst jen z toho důvodu že Vás zajímá druhá světová válka jinak doporučení nic moc spíše pro milovníky druhé světové války proto dávám 40%.
Tak neviem ci bol ten Vasiľ fakt taky oddany(tupy) komunista alebo bol naopak anti-komunista a cela kniha je parodiou na Sovietske Gerojstvo, kazdopadne vo vysledku to dopadlo tak, ze jeho pamate niesu len tak nejaka obycajna propagandisticka zlatanina. Ono je to az tak do oci bijuca nerealna kravina, ze by tomu neuveril ani ten najuvedomelejsi apartcik po piatich stachanoch vodky. Keby sa jeho pamate skutocne zakladali na pravde, museli by mat Nemci v Stalingrde aspon 100-milionove straty. Zato oddanost rudoarmejcov ma skutocne dojala:
"Trhavá strela nepriateľa ho trafila do pravej strany hrude. Dobehol som k nemu. Ani nezastonal. Pokojne vytiahol komsomolský preukaz a povedal mi:
-Vasia, zober si to... mal si pravdu, ostreľovač nastražil pascu... kamarátom povedz, že som zomrel ako komunista..."
"Za Volhou pro nás není země, naše země je tady, a my ji ubráníme."
Fascinující příběh nejlepšího sovětského odstřelovače. Výborný lovec s přesnou muškou zocelený v uralské tajze, hrdý námořník tichomořské flotily, věrný přítel, přesvědčený komsomolec a hlavně vlastenec.
Zajcev sám pozvedl umění odstřelování na vyšší úroveň a "založil" tak první školu odstřelovačů, sám se jako vlastenec dobrovolně nechal převelet do stalingradského pekla. Místy to však bylo poněkud neobjektivní. Zajcev o Němcích mluvil jako o zrůdách páchající hrozná zvěrstva (nepopírám, že nebyli), ale chybí tu i druhý pohled, a to na Sověty samé. Přesto si každý, kdo knihu přečte dokáže představit hrůzy, které se u Stalingradu děly. Nikdo neměl šanci prchnout, vojáci bojovali jako lvi až do konce, protože "vlastenec není ten, kdo mluví o lásce ke své zemi, ale ten, kdo je ochoten za ni položit život."
Co se filmu "Nepřítel před branami" týče, na efekty byl skvělý, boje líté, obsazení hvězdné, ale Hollywood opět dokázal, že si ze skutečného příběhu vezmě pouze zlomek, dodá mu líbivé pozlátko a přetvoří k obrazu svému. Celý film byl silně antikomunistický a Jude Law neměl šanci věrohodně ztvárnit postavu tak složitou jakou skutečný Vasilij Grigorijevič Zajcev byl. Přesto se na film čas od času ráda podívám.
Kniha poplatná době, kdy byla poprvé vydána, tj. v roce 1971 v prostředí SSSR. Přijde mi, že hodně z příběhů je trochu "přibarvených" tak, aby si z ní cíloví čtenáři (v té době hlavně mladí komsomolci, budoucí vedoucí kádři komunistické strany a hrdí občané SSSR) vzali to potřebné pro uvědomění si toho správného "světonázoru".
Popis jednotlivých bojových operací z pohledu jedince působí trochu zmateně, což trochu paradoxně přispívá k většímu pocitu realističnosti knihy. Nepřátelé jsou všichni bez výjimky vykreslováni jako fašistické bestie a zrůdy kteří se neštítí čehokoliv jen aby dosáhli svých cílů, chybí mi alespoň náznak úvahy o tom, že i na druhé straně stáli občas lidé, kteří jen plnili rozkazy.
Škoda také chudší obrazové přílohy, obzvláště mapka oblasti mohla být detailnější a s lepšími popisky.
Nicméně se to jako celek čte celkem lehce, dá se to zvládnout i za jeden večer. Zajímavě působí zejména srovnání událostí vylíčených s knize s tím, co se v roce 2001 objevilo ve filmu natočeném podle ní.
Už som zopár kníh zaoberajúcimi sa spomienkami vojakov z frontov 2.sv. vojny čítala, ale tomuto som nedôverovala hádam najviac. Doteraz sa mi do rúk dostali len knihy s osudmi nemeckých vojakov, ktorí boli väčšinou nasadení až v dosť pokročilej fáze vojny alebo nekládli moc dôrazu na fanatizujúcu propagandu. Preto hneď po prečítaní niekoľkých strán zo Zajcevovej knihy som mala neblahý pocit, že bude celá rázne ovplyvnená práve týmto aspektom. Musím však povedať, že to nebolo až také zlé, ako som sa na začiatku obávala. Aj napriek zanietenosti a úplnej oddanosti, ktorú Zajcev preukazoval svojej vlasti a autoritám, ktoré ju viedli, to bol vojak, ktorý sa svojej práci rozumel. Preto znehodnocovať túto knihu len vďaka tomu, že bol silne národne ovplyvnený by bolo hlúpym gestom. Áno, nachádza sa tu aj niekoľko nezrovnalostí s názvami či menami, ale vzhľadom k tomu, kedy bola táto kniha publikovaná to až tak prekvapujúce nie je, Rusi nie sú zrovna národom, ktorý by si potrpel na neochvejnú detailnosť. Dôvodom, prečo som sa do Zápiskov odstřelovače pustila je fakt, že som sa chcela na skúsenostiach účastníka dozvedieť, ako prebiehala organizácia a operovanie ruských ostreľovačov, čo sa mi aj splnilo. Našlo sa tu niečo málo z taktiky a hlavných oporných bodov, ako uspieť v "hre" o svoj život a pritom zabiť čo najviac nepriateľov. Takže pasáže, kde sa Zajcev venuje výučbe svojich žiakov či ťažkým cieľom/bojom so svojimi kamarátmi z ostreľovačskej skupiny mi prišli najhodnotnejšie. Kniha však každú kapitolu venuje inej fáze bitky o Stalingrad, ktorá pre významnosť okamihov utkvela autorovi v mysli, takže aj keď sa zachovala časová postupnosť, nie je to jednoliaty príbeh príznačný svojou nadväznosťou. Zajcev má od dobrého spisovateľa ďaleko, ale čítať sa to dalo a vďaka ľahkej stráviteľnosti, ktorou to bolo napísané, to v konečnom dôsledku vyznelo celkom primerane. Výraznému ovplyvneniu propagandou sa nanešťastie Zajcev nevyhol a docela ma prekvapilo málo surových opisov reálií vojny. Preto som sa dlho rozhodovala, aké bodovanie tejto knihe dám. Priklonila som sa síce k lepšiemu hodnoteniu, ale ostala som na pomedzí medzi 3-4 hviezdami.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Sovětský svaz Sovětská armáda bitva o Stalingrad (1942-1943) odstřelovači, snajpři
Autorovy další knížky
| 2012 |  Zápisky odstřelovače |
| 1983 |  Stalingrad: Spomienky účastníkov bitky na Volge |
Moc hezky napsáno.Co se týká politické propagandy chci jen říct,že byla válka s nacismem a ten kdo tuhle válku vyhrál byl Sovětský svaz a jen proto,že Stalin dokázal stmelit pomocí této ideologie celý národ.Ještě,že se mu to podařilo,protože jinak by tady asi nikdo z nás nebyl a nepsal recenze a nečetl knihy...